Adiemus

Jedno klišé za druhým. Ach jo...

Film z doby, kdy označení "komedie" neznamenalo fekální humor, ale vtipné dialogy, často s hlubším podtextem.

Zpočátku to byla skoro parodie (proč ne), ale pak totální nuda. Přišlo mi rozumější film vypnout, než marně čekat na zlepšení.

Pro mě jeden z nejlepších Poirotů. Přesto mě zarazilo (pozor, spoiler), že rozhodující důkaz je přičten špatnému zraku, nikoliv částečné barvosleposti. Na konkrétní neschopnost rozlišit červenou - potažmo růžovou - a zelenou jsem totiž nedávno narazila v jakési knize; pohříchu nešlo o literární předlohu k tomuto dílu, proto nevím, jestli tento "nedostatek" přičíst scénáristovi nebo rovnou Agathě.

No já nevím. I když uznávám, že vrah je jedním z neodpornějších či nejvíc slizkých vrahů (sakra, proč se mi nedaří třetí stupeň - nejslizčejších?) vrahů, celá zápletka je natolik nepravděpodobná, že ani výkony herců ji nedokáží povznést nad průměr. Ovšem Poirot jako obvykle rullez.

Zdejší vysoké hodnocení přičítám na vrub skutečně skalním Poirotovým fanouškům; kdyby totéž provedla slečna Marplová, pohybovalo by se hodnocení v šedé zóně. David Suchet jako vždy výborný, ale ani on nemůže zachránit všechno, zvlášť když ostatní (s Jappem v čele) připomínají mátohy. Nechce se mi věřit, že by člověk, nad kterým visí strašidlo vyhazovu, jednal tak, že vlastně nejedná.

Rozhodně lepší než předloha, která mě nudila snad proto, že mě ve formě audioknihy iritoval přednes Ladislava Freje. Jen jsem ani napodruhé nedokázala skousnout nepůvabnou tvář oné ruské baleríny bez blonďaté paruky, která jí ubrala dobrých deset let.

Velice zajímavý díl, jen škoda chybějícího záběru na fotografie vrchního inspektora; byl transvestita, nebo praktikoval sado maso?

K hodnocení tohoto dílu nemalou měrou pomohl Bob, který má oproti předloze větší úlohu a jeho konečný domov se mi líbil víc než v knize. Na druhou stranu nechápu, proč když scénář šíbuje s počtem postav (postrádala jsem slečnu Peebodyovou),  jejich charaktery a vztahy, nepracoval s úvodní nehodou Charlesova člunu, kterou předloha postrádá,  v neprospěch pachatele. Podle mě by to krásně zapadalo do logiky vrahova myšlení. Leč divák míní, scénárista mění. Stoprocentně souhlasím s uživatelkou s příznačným nickem Agatha.

Vskutku impozantní závěr, k němuž už ostatní napsali vyčerpávající množství superlativů. Co dodat? Opět mě nadchlo, jak Britové pracují se scenérií (i příroda pláče) a že architektura není jen pouhou stafáží, ale umocňuje celkový dojem; Poirotově zchátralosti odpovídá i zchátralost kdysi honosného zámku Styles. Mimochodem, jak to, že David Suchet nedostal za Poirota aspoň cenu BAFTA, když ne rovnou Oscara?