Adiemus

No já nevím. I když uznávám, že vrah je jedním z neodpornějších či nejvíc slizkých vrahů (sakra, proč se mi nedaří třetí stupeň - nejslizčejších?) vrahů, celá zápletka je natolik nepravděpodobná, že ani výkony herců ji nedokáží povznést nad průměr. Ovšem Poirot jako obvykle rullez.

Rozhodně lepší než předloha, která mě nudila snad proto, že mě ve formě audioknihy iritoval přednes Ladislava Freje. Jen jsem ani napodruhé nedokázala skousnout nepůvabnou tvář oné ruské baleríny bez blonďaté paruky, která jí ubrala dobrých deset let.

U jinak velmi promyšlené vraždy se vyskytla jedna závažná vada na kráse (pozor, spoiler): jak je možné, že ani soudní patolog nezjistil, že jedna ze dvou mrtvol má paruku?

Pár slušných scén přebíjí nepravděpodobnost jiných. Při rádoby dramatické scéně, kdy se Jon Voight nabodne na svůj vlastní šíp a doklady včetně rodinné fotky mu (předvídatelně) spadnou do vody, jsem se - tvůrci prominou - musela smát. Doteď mi vrtá hlavou, JAK vlastně Voight zabil onoho zálesáka; tuhle záhadu se mi nepodařilo objasnit ani když jsem si inkriminovanou scénu pustila znovu. Podle mého je to technicky nemožné, ledaže měl střihač příliš pilné nůžky. A propos, Voight mě hlavně v první polovině filmu neskutečně iritoval. Koulení očima není vážně projevem kdovíjakého hereckého umění. Třetí hvězdička je za hudbu a za kameru.

Po zjištění, že TOHLE byl Hitchcockův nejoblíbenější film, jsem si nemohla vybavit jednoho polozapomenutého českého spisovatele, který měl rovněž mezi svými dílky to nejoblíbenější. Dokázala bych vyjmenovat tři čtyři tituly tohoto autora, které byly podle mého daleko lepší než jím propagovaná - vlastně - agitka. To jen dokazuje, že autoři nejsou ke svým výtvorům příliš soudní, Hitchcocka nevyjímaje.

Nic proti Deanovi, nic proti Kazanovi, ale proč musel propánajána vynechat tak důležitou postavu jako je Číňan Lee? Vždyť celá Steinbeckova kniha stojí na jeho filosofii, ne "musíš" a "nesmíš", ale "můžeš". A mimochodem, filmová Abra mi připadala proti té knižní poněkud vlezlá.

Wellesův Kane patří do rodiny Howarda Hughese, Ed Wooda i Ludvíka Bavorského. Přemrštěné mínění o sobě samém spolu s bohatstvím mu dovolují popustit uzdu svým vášním a slepě věřit, že dosáhne všeho, co si umíní. Leč realita je jiná. Opustí ho první žena, pak druhá a nakonec jediný přítel (skvělý Joseph Cotten). Přiznávám, že jsem si hlavně zpočátku postavu Kanea ztotožňila s určitou veřejně činnou osobou současnosti. Takže pro mě nadčasový snímek, byť se nevyhne několika hluchým místům.

Příjemná a nepříliš okoukaná komedie, i když s předvídatelným koncem. Jako vždy skvělí Pivec i Marvan, kterým zdatně sekundovali ostatní. Největší slabinou filmu je sice půvabná, ale nepřesvědčivá Marta Fričová.

Škoda, že film je v kvalitě třetí kopie VHS. A škoda, že Pántik byl nucen mluvit česky - moc mu to nešlo, byť "ř" zvládl bravurně. Víc než Nočního motýla (který se mi nikdy nelíbil) mi zápletka připomínala Kouzelný dům.

Tak trochu pohádka o tom, že dobro nakonec zvítězí. Jinak se stoprocentně ztotožňuji s rt12.