vnimatkrasu

Vtipně originální námět s matným vyústěním, že šik zrzavá třicítka je zábavnější než přepíčená sedmdesátnice.

V Neviditelným je hromada věcí, který mám rád. Perfektní vizuál, absence předvídatelnejch lekaček i vpravdě nečekanej směr finálový gradace. Jakkoliv je ale Elisabeth Moss má oblíbená herečka, proporčně tu prostě její 'obyčejná holka' neodpovídá záporákově motivaci. A jakkoli si často zoufám, že vysoký prsatý modelky jsou to největší hororový klišé, sem by prostě ta Alexandra Daddario sedla. Škoda.

Po slabší čtyřce možná Boschova nejlepší řada. Kolem hlavní postavy se totiž povedlo sestavit hned tři linky, senzačně napsaný, výtečně vygradovaný. Utajení i soud jsou samozřejmě boží. Ty dialogy a nenucená chemie mezi Harrym a Maddie jsou ale něco, čím se mě pátá série dotkla i u srdce. A to jsem u takhle zemitě nastavený detektivky, a navíc po tolika letech, jednoduše nečekal.

Ostudně nevyužitý prostředí, legrační Scamarcio a scénář, kterej si v pohodě dává i Janákův Důvěrný Nepřítel. Jako film, ve kterým se Emily Ratajkowski asi osmnáctkrát sprchuje, to ale všechno vlastně dokážu vzít na milost.

V knížce se obě hlavní mužský postavy chovají o dost víc jako kreténi. I proto oceňuju, jak se Applu kór u Chrise Evanse daří balancovat mezi arogancí a sympatiema.

Ve veskrze průhledným hororu jsem tajně doufal, že indická příroda aspoň odehraje svý. Bohužel. Hvězdičku leda za jedinou neindickou herečku, Vanessu Curry. S tímhle příjmením to prostě měla v kapse.

Dějový zvratky, WTF obsazenej Michael Peňa a v rámci žánru až překvapivě nehezký herečky. Brát se to celý s nadhledem, choval bych se smířlivějc. Takhle jenom dělal horor o fantazii člověk bez fantazie.

Bakalářská povídka, co mě potěšila hlavně tím, v jaký dimenzi se Franz s Fialou rozhodli udržet její pointu. A ačkoli mi jednotlivosti z horský chaty už pomalu vyšuměly z hlavy, ta dusná atmosféra mezi protagonisty se mi z ní jen tak nesmaže. Riley Keough je tu navíc skvělá.

Pořád to místama dovede slušně zatopit. A tu céčkovou naháněčku s psychopatickým killerem v šestým díle jsem si užil, jakkoli v ní bylo děr jako v ementálu. Jenomže v celistvosti se Papírový dům už jen rozmělňuje, opakuje a šumí. Napětí je fuč. Strach o postavy taky. A když tvůrci vytáhnou po stopadesáté šesté nějaké nečekané eso v rukávu, dojde vám, že už nesledujete zvraty, nýbrž zvratky.

Netflix je prostě král reality šou. Nablblý náměty, senzačně vtipný voiceovery, horký holky a íkvé tykve. Dejte si víno. A po přemýšlení, jestli je Too Hot to Handle spíš odpad nebo plná palba, nastřelte tři hvězdy. Jako já.