Elio

Já jsem tedy byla spokojená. Pěkný, pohodový příběh, trochu ploché postavy, nerealističnost (ale tu už jsem od Bridgertonu nějak přestala sledovat a jako divák jsem o dost spokojenější), ale zato líbivé kostýmy a nekomplikovaný příběh. Za mě šlo o fajn oddechovku ve stylu Jane Austen, která rozhodně nijak neurazila. Možná jen kdyby bylo o dost více chemie mezi hlavní dvojicí, bez skrupulí bych nadělila tomuto dílku 5 hvězd. Kamerové záběry na některé scény totiž nahrávaly tomu, aby šlo o jeden z těch opravdu povedených romantických příběhů. Bohužel, chemie prostě chyběla, což se nedalo říct o druhé dvojici. Hlavně ti pro mě příběh pozvedali.

Za mě jde o velmi milé, téměř hororově duchařské překvapení. Závěr příběhu, kdy onu nadpřirozenu je ponechán prostor, ale přitom je celá záhada vysvětlena naprosto racionálně, je za mě osobně více než povedený. Jsem upřímně zvědavá na další Poirotova vyšetřování v podání Kennetha Branagha!

Panství Downton je známé svým upovídaným jádrem, pomalejšími sekvencemi, tragickými, ale nadějeplnými konci, a to vše ve výsledku další film ze série zdobí, takže jako fanoušek seriálové předlohy si stěžovat rozhodně nemůžu. Navíc oproti předchozímu pokusu převést tuto klasiku na stříbrné plátno musím říct, že si tvůrci polepšili. Posunuli děj do zajímavé dvoj-zápletky, interakce mezi postavami jsou o dost přirozenější a ne tak "kýčovité" jako u předchozího dílu a hudební doprovod, mimo klasickou milovanou znělku, je doplněn velmi chytlavými melodiemi tehdejší doby. A to, že je film prodchnutý dramatem, tak jako tomu koneckonců bylo v každém díle každé série, je prostě jen třešnička na dortu. Kapesník ke konci stopáže jsem už ani nedávala z ruky. Panství Downton jednoduše tnulo do živého. A to v tom nejlepším slova smyslu.

Sice jsem si na to "hození do vody" hned ze začátku chvíli musela zvykat, přeci jen jsem poslední díl první série viděla docela dávno, ale nakonec si odnáším ty nejlepší pocity. Skvělé kulisy, povedený humor, oblíbené postavy, vše se vrátilo zpět obdobně zručně představené. A nejen to. Nový přírůstek do této dosti specifické party mi už teď přirost k srdci svým zábavným a milým vystupováním, přičemž doufám, že si do budoucna ukradne také svoji část minutáže. Mimo to ale musím vyzdvihnout onen prvek mysteriózna, který i v první sérii hned ze začátku diváka pěkně přitáhl k obrazovce, a zde tomu není jinak. Nejsem si jistá, co se děje, prakticky nic nedává smysl, a upřímně se těším, až všechny dílky skládačky tak akorát zapadnou na své místo a já budu moci vyslovit svoje "Aha!". Protože přesně o tom Loki jednoduše je.

Upřímně řečeno, začátek mě díky svému zábavnému střihu a silnému soundtracku hodně zaujal, druhá třetina jako by se ale ztratila v úplně jiném žánru a pojetí. Přesně jak je zde již jinými recenzenty zmíněno, vkládání nové dějové linky s politickým tématem, i když ve finále dojemné, se zdálo zbytečné a chvílemi i dosti nudné. Závěrečná třetina si mě osobně získala zpět, takže na další díly se podívám určitě. Jen doufám, že budou pojaty o něco zábavněji a stravitelněji, protože celý seriál má potenciál být zajímavým kouskem se svým kvalitním hereckým obsazením, hudebním doprovodem i kamerou.

Velmi zajímavý nápad, ne tak zajímavé provedení, asi tak bych 1. sérii popsala. Seriál se snaží být vyspělý, ale také si zachovat ono "teen" typické Netflixovské vyznění, ve výsledku působí spíše jako dílko z Hallmark produkce (nic proti tomu, i u takových seriálů je potřeba si odpočinout). Bohužel příběh přes všechny kličky a zvraty příliš nedokáže udržet pozornost diváka u obrazovky. Rozhodně nejde o žádnou hrůzu, ale spíš o trochu promrhaný potenciál s tempem vyprávění, které vyvolá ke konci akorát tak nudu. Ještě uvidím, zda vůbec dám 2. sérii šanci.

To, že seriál není nikterak historicky věrohodný, mi zdaleka nevadí, protože koneckonců už v úvodu díky svému krátkému komentáři dává ruce pryč od jakékoliv snahy zachytit historii věrně podle dosavadních poznatků. Co mi ale vadí a zaráží mě je fakt, že seriál čerpá z manýrů seriálu Bridgerton tím nejhorším možným způsobem. Nedíváme se tak na seriál se slušným dějem, který by měl přimíchané odvážnější scény, díváme se na odvážné scény, které mají přimíchaného trochu toho děje. Nedíváme se na charakterově zajímavé postavy, které jsou navlečené do esteticky líbivých kostýmů, díváme se na esteticky líbivé osoby, jejichž charakter je asi tak stejně bohatý jako u kterékoliv NPC postavy v průměrné videohře. A ač by se mohlo zdát, že zase tak daleko svou kvalitou seriál neklesl oproti původním Bridgertonovým, zde musím protestovat. Bridgertonovi totiž sice jsou slabší červenou knihovnou, která má řadu cringe momentů, v druhé sérii však zvláštním způsobem tohle kýčovité dílko skutečně vyspělo jak z hlediska zápletky, tak z hlediska vývoje charakterů. Bohužel, Queen Charlotte zde udělala několik kroků zpět. Jak již bylo zmíněno v jiných recenzích, nedostatek zápletky a děje je palčivě znát zvláště ve 4. epizodě, kde je mnoho scén použitých z minulých dílů (aniž by dané záběry byly zabírané z jiného úhlu), takže jde z hlediska vyprávění o opravdu chladnou, rozplizlou břečku. Závěr sice přeci jen seriál trochu zachraňuje, což se většinou u dílek poslední doby nedaří, i přesto se ale nemůžu přinutit udělit seriálu více než 2 hvězdy. A ty si zaslouží pouze a jen za skvělý casting (zvláště u královny se povedl na výbornou) a krásné kostýmy a kulisy.

Možná, že jsem zaujatá, v objektivním měřítku jde dost určitě o průměrnou či lehce nadprůměrnou podívanou, ale já se moc ráda vracím do podobně dobře vystavěných fantasy světů, které v sobě mají, oproti takovým dílkům jako je House of the Dragon, určitou "umírněnost" co se týká naturalistického znázornění, no, vlastně čehokoliv. Zde je násilí také, samozřejmě, a v druhé sérii o dost větší (jsem trochu slaboch, takže nehodlám zapírat, že jsem pohled od obrazovky občas odvracela), ale pořád je to skousnutelné. Co se týká samotné zápletky, lépe řečeno hlavních dvou příběhových linek, které zůstaly podobně laděné jako v první sérii, zcela upřímně jsem vyhlížela pouze a jen své oblíbené crows (přeci jen, jsou to nejsilnější tahouni seriálu), i když ve druhé sérii ne tak "zoufale" jako v první. Kvalitativní rozdíl mezi linkami Ketterdamských zločinců a Aliny se totiž v mnoha ohledech vyrovnal a já si užívala oba příběhy, i když pořád přeci jen s větší náklonností ke svým oblíbencům. Celkově hodnotím první polovinu seriálu jako zdařilejší, samotná gradace je zde dobře znatelná, ale ke konci Shadow and Bone přeci jen dochází dech. I přesto je za mě závěrečný díl dostatečně dobrým zakončením s pomrknutím na diváky a hlavně fanoušky Six of Crows, z čehož, jak upřímně doufám, můžeme usoudit, že se možná do budoucna setkáme s našimi oblíbenci z Ketterdamu v jejich vlastní sólo jízdě. A že by to byla pořádná příležitost.

Bohužel neznám celý grishaverse, ale jakožto fanda knižního Ketterdamského podsvětí opravdu jásám nad všemi paralelami s Šesti vranami, které jsou v upravené verzi použité zde v seriálu. Mimo to ostatní příběhové zápletky udrží pozornost, chemie mezi postavami zdá se funguje a Kirigan jako hlavní záporák si u mě začíná získávat na oblibě čím dál více. Jsem zvědavá, co přinese druhá polovina seriálu. Prozatím je příběh pěkně hutný a ani na chvíli se člověk nenudí.

Sice se u linky s Alinou dostáváme do typické young-adult zápletky, ale druhá příběhová linka mých oblíbených crows je o poznání temnější. Tak jak jsem to koneckonců už od přečtení Šesti vran čekala. A asi není třeba podotýkat nic víc, než jen: Kaz Brekker, ladies and gentlemen. Už se nám tu začíná pěkně vybarvovat.