Amonasr

Ten film je tak nesmyslně absurdní, až je svým způsobem krásný.

Čítanka, jak to chodí ve vysokých finančních kruzích. Čítanka, která se vcelku dobře čte, ovšem emocionálně je dost vlažná, což u čítanek vlastně ani nepřekvapí.

Poněkud neuspořádaný pohled na polské věřící v konfrontaci s českým ateismem. Nejdřív mě ten způsob sebeshazování hraného českého filmového štábu dost iritoval, posléze jsem si na to ale tak nějak zvykl a v té pozdější části už to bylo mnohem méně vyhrocené. Těžko říct, zda film zesměšňuje víc polský náboženský fanatismus nebo českou neukotvenost, ale z toho prvního rozhodně víc mrazí. Snímek jakoby nechce hodnotit (i když podprahově hodnotící je), ovšem k zamyšlení jistě nutí a to je na něm to sympatické a dobré.

Nejsem znalec Shakespeara, proto jsem si při sledování tohoto filmu nebyl jistý, zda jsem dosud viděl jen samé zkrácené verze Hamleta nebo si tady Kennet Branagh leccos ještě přibásnil. Teprve po přečtení textu distributora jsem tak docenil, že jsem konečně naopak mohl vidět nezkrácenou Shakespearovu verzi. Tedy slovně, protože obrazově si tam režisér opravdu mnohé dofabuloval, nejvíc se mi v tomto směru nelíbily explicitní erotické scény mezi Ofélií a Hamletem. Takový výklad si mohl režisér nechat pro sebe a neurčovat divákovi, jak si má Shakespearovy metafory vykládat. Ztvárnění je jinak vynikající, i když snad až zbytečně dlouhé. Proto nedávám plný počet bodů této jistě vynikající filmové verzi Hamleta.

Stará dobrá francouzská krimi s patřičnou atmosférou.

Je asi moje chyba, že jsem hlavně kvůli Miroslavovi Bártovi měl dost vysoká očekávání, která se ale příliš nenaplnila. Byla vyslovena sice celá řada pravd, ale na můj vkus příliš obecných a navíc jakýmsi jen vlažným,  ne příliš motivujícím způsobem. Autoři jako by se báli vstoupit na tenčí led a rozhněvat třeba i své chlebodárce, kdy svobodné a třeba i provokativní diskuzi už není v mainstreamu opět přáno. Plíživá bezzubá autocenzura je sice možná z kariérních důvodů pochopitelná, ale je bohužel zároveň ke škodě věci samotné. Žádná skutečná řešení (nezbytnost systémových změn) nebyla ani naznačena.

Není to špatný námět, je v tom I hodně spravedlivé kritiky na bezzubost naší policie a justice, ale Svoboda už  má zkrátka svůj zenit nenávratně za sebou. Možná aspoň scénář mu mohl napsat někdo mladší a šikovnější, aby nebyl tak prvoplánový a klišovitý a tím pádem by byl i uvěřitelnější.

Ó jak americké! Chladnokrevné zabíjení jak na běžícím pásu, navíc bez nejmenších výčitek svědomí... Mrazivá představa - bezduché zabíjení jako součást konzumu.

Naturalisticky ztvárněné válečné utrpení. Jaký rozdíl, zda tenkrát či dnes? Všem dnes tak ukřičeným válečným štváčům bych doporučil ke shlédnutí.

Jeden z celé řady filmů, v nichž se mocné nadnárodní korporace snaží všemi prostředky bránit objektivnímu informováni veřejnosti a jen ti nejstatečnější jedinci z řad svědků či investigativních novinářů dokáží za cenu velkých osobních obětí riskovat vše a nezaprodat svou čest. V tom film splnil svůj účel i má očekávání, byl i poměrně napínavý. Na druhou stranu byl alespoň pro mě občas dost zašmodrchaný a nesrozumitelný, že jsem se v tom i ztrácel, i když celkové vyznění je jasné. Dost se na tom asi podepsala také příliš hlasitá hudba, která překrývala místy mluvené slovo.