tucnakomet1

Mistři svých oborů se sešli a vytvořili nejen jeden z nejlepších filmů za rok 2019/2020, ale i jeden z nejlepších filmů o první světové válce, co se kdy natočil... Zmíněnými mistry jsem měl na mysli samozřejmě Sama Mendese za skvělou režii, Rogera Deadline za úchvatnou kameru (chytře volené úhly pohledu dokázaly budovat ještě autentičtější atmosféru), Lee Smithe za velmi netradiční, zřídka se vyskytující střihy (střihu jsem si stačil všimnout maximálně osmkrát) a především, můj oblíbený, Thomas Newman, který mě opět nezklamal s jeho nádherným hudebním podkladem (včetně krásné, ikonické, do děje velmi chytře zakomponované melodie Wayfaring stranger). Také musím pochválit velmi sympatické herecké duo Dean-Charles Chapman a George MacKay, doufám že je v budoucnu uvidíme na plátně častěji. Mrzí mě jen, že se ve snímku teměř neobjevili, jak nás trailery lákaly, Colin Firth a Benedict Cumperabatch, a že jsme se trošku více neseznámili s minulostí hlavních postav (neuškodily by občasné vzpomínky ve formě střihů). Jinak úžasné, napínavé válečné drama, na které by měl být Mendes hrdý. 85%

Jako každý film má i Brendan a Tajemství Kellsu své klady a zápory. Když začneme z té lepší stránky, tak nepochybně stojí za zmínku překrásná, ojedinělým a minimalistickým způsobem tvořená animace (tvůrci plně využili přednosti 2D animací, takže celková orientace v prostoru či hraní si s perspektivou zde bylo zcela běžné). Příběh má originální a poměrně kvalitně zpracovaný námět. Je plný překvapení nástrah a nakonec se v nás snaží dokonce vzbudit i trochu emocí. Avšak o řád výš, než jsou animace a příběh, je hudba. Její podmanivost a časová korektura dokázala člověka vtáhnout do děje a požitek z filmu tak mnohonásobně zvýšit. Jediná věc, která mě mrzí je, že jsem snímek neviděl v originálním znění. Český dabing Brendana je k nesnesení, neustále vytrhává z děje a kazí budovanou atmosféru. Nedovedu si momentálně představit nadabovaní postavy v jiném znění, než v jakém jsem jej slyšel, a proto si ani nedokážu představit maximální kvalitu tohoto snímku - což je ohromná škoda. Brendon a tajemství Kellsu je opravdu pěkný, originální snímek pro každého, a i přesto, že je z mého pohledu stále o stupeň horší než Píseň Moře, mě Tomm Moore opět nezklamal. 70%

Velmi zajímavě a originálně zpracované hororové příběhy Edgara Allana Poea, kde je každý jednotlivý příběh tvořen jiným stylem animace a je divákovi podáván s co nejsilnější a nejtemnější atmosférou... Recenze jednotlivých povídek: //Zánik domu Usherů: Jednoznačně nejlepší a naprosto bezchybná povídka. Psychologická podívaná, která v člověku zanechá silný pocit nejistoty, beznaděje, a to i během krátkých deseti minut. 100%. Zrádné srdce: Musim pochválit vhodnou, zdařilou černobílou animaci a originálně odrecitovanou báseň ve formě staré nahrávky. Bohužel však Zrádnemu srdci chyběl lepší hudební podkres, respektive výraznější ,,Ten" tlukot srdce pro lepší atmosféru. 70%. Případ pana Waldemara: Stejně jako v Zániku domu Usherů pro diváka psychický teror - husí kůže a nevěřícné zírání nad úžasným zpracováním (v tomto případě především jasně dominující hudby).80%. Jáma a kyvadlo: Guillermo del Toro to pojal bohužel trošku z jiného úhlu pohledu. Přiklonil se (narozdíl od ostatních tvůrců) k 3D animaci, což pro mě bylo velikým zklamáním. Animace byla nevýrazná, nepečlivá a neměla šanci se vyrovnat 2D. V důsledku to logicky vede k horšímu požitku z příběhu, na což u Tora zpravidla nejsme zvyklí. 70%. Maska rudé smrti: Pravděpodobně nejhorší příběh, a to i přes to, že se jedná o jeden z nejlepších námětů. Důvodem je téměř úplná absence mluveného slova, tudíž se divák nedočká pocitu nejistoty, váhání, gradace ani budované temné atmosféry.60%;// Když se to celé pokusím nějak shrnout... Bezpochyby velmi povedený, povídkový animovaný snímek věnovaný E.A. Poeovi, který se jen tak nevidí. Disponuje povětšinou krásnou, podmanivou hudbou (především během předtitulků u jednotlivých příběhů) a velmi zdařilou animací (krom Jámy a Kavadla). Mrzí mě asi jen fakt, že se zde neobjevila nejznámější, ikonická báseň Havran. A to i přes to, že je zde Poe, vedoucí rozhovor se smrtí, právě jako havran znázorněn. Dokonce i samotný film na báseň několikrát odkazuje (kupříkladu zjevná alegorie ve formě stálého odporování, proslulá věta „Nevermore!" nebo už zmíněná podoba Poea). Velmi pěkná podívaná, která si určitě zaslouží vaší pozornost. 80%

Asi nikoho by nenapadlo, že se na první pohled z tak "primitivního" námětu vyklube tak trýznivé a strhující drama. Opravdu. Už v prvních deseti minutách vás snímek zcela pohltí a ze svých spárů vás pustí až za několik dnů. Důvod je prostý - sešlo se tu vše potřebné, co by mělo dělat film filmem - úžasný scénář, herecké výkony, režie, střih apod... Když teď zůstanu u těch hereckých výkonů: I přes to, že Scarlet Johansson jsem nikdy neměl příliš v oblibě, musím uznat, že je jednou z nejlepších hereček dnešní doby. Asi 8 minutová scéna (o které se nebojim říct, že je jedna z nejlépe natočených scén za rok 2019, navíc kompletně bez střihu), ve které Scarlet popisuje svuj život právničce je prostě brilantní. Na chvíli jsem dokonce zapomněl, že je to pouze role. To samé musím říct i o talentovanem Adamu Driverovi, který se tu předvedl tak, jak ještě nikde jinde (viz. zoufalá hádka ke konci filmu). Je tu asi jen jedna věc, kterou bych mohl vytknout a to trošku přemrštěná 137 minutová stopáž. Shrnutí: Obrovské, velmi realisticky zpracované překvapení s podmanivou atmosférou, plynule a čistě se rozvíjejícím dějem, nepříliš častými střihy (což dopomohlo k postupně gradovanému finále), dojemným koncem (i přesto, že film nehraje na falešné emoce - což velmi oceňuji) a výborným scénářem, který si bezpochyby zaslouží Oscara. Nezbývá než doporučit. 90%

(spoiler kurzívou)Podobně jako ve Ztraceném městu Z vypráví James Gray velmi zajímavý příběh velmi zajímavým (pro většinu lidí v tom špatném slova smyslu) způsobem. Takto poeticky/ filosoficky zpracovanou cestu do vesmíru jsme doposud neměli možnost vidět (a bohužel vzhledem k výsledným tržbám už asi ani možnost mít nebudeme). Každopádně když zůstanu u těch kladů, tak určitě stojí za zmínku pamětihodný výkon Brada Pitta, velmi propracované vizuální efekty a (alespoň) snaha zůstat trošku v reálném světě a neudělat z toho dětinské sci-fi. Jedním z hlavních problémů je ten, že se Ad astra zbytečně zaobírá velmi hlubokými myšlenkami a otázkami, na které se nedá odpovědět, což v důsledku často kazilo tu záhadnou, pochmurnou až temnou atmosféru. James Gray se na první pohled snažil vyzobrazit nám co nejrealističtěji cestu do vesmíru, nebo její průběh na kosmické lodi, ale pak to ,,zazdil" naprosto bizarním nápadem nebo nevysvětlitelnou situací (piráti na měsíci, finální skok skrz prstenec Neptunu, nebo krvelačná opice na norské vesmírné stanici...) . Ad Astra rozhodně není pro každého (milovnik akčních snímků se bude pravděpodobně nudit), ale pro filmové milovníky bych řekl, že je to přijatelné sousto. James Gray se za své dílo určitě stydět nemusí. 75%

Bomba!? Ano, i když ne taková, jakou bych vzhledem k reklamě, prvním recenzím a hereckému obsazení čekal. Konečně chápu tu kontroverzi vznikající kolem tohoto velmi depresivního, atmosfericky silného, smutného a chvílemi i emotivního snímku… Nezbývá mi než obdivovat Marhoula , protože vybrat si takto obecně náročné téma (jak divácky, tak na zpracování) chce odvahu. Jinak musím pochválit především úžasného Vladimíra Smutného. Jeho hrátky se světlem a vypilovanost i těch nejmenších detailů je každým záběrem znát a je to jedním z důvodů, proč je film na takové úrovni. Herecké obsazení je úžasné, stejně jako samotné postavy (každá má svůj význam a každá se na chlapci nějak psychicky podepíše), i přes to, že se většina herců, na které nás Marhoul nalákal ve filmu objeví jen krátce. Věřím, že Petr Kotlár je novou dětskou, českou filmovou hvězdou a nebojím se říct, že určitě i adeptem na Českého lva. Bohužel tu však nejsou jen klady… Snímku poměrně hodně ublížila absence hudby a nedostatek dialogů / monologů, stopáž se tak zdá delší (i přesto, že dlouhá je) a obraz, více než u jiných filmů, je tak zcela úplně závislý na zvuku (naštěstí sehnali zkušené zvukaře, takže to spolu relativně funguje) což bohužel také zapříčinilo, že jsme se nedočkali závěrečné katarze. Také mi trošku vadila monotónnost příběhů- obal byl sice vždy jiný, ale jádro stejné (za to však nemůže film, ale samotný námět). Když to vezmu kolem a kolem, tak vznikla úžasná, depresívní podívaná, která určitě není pro každého, ale je určená spíše pro silnější povahy a cinefily. 80%

Sam Mendes patří mezi nejlepší (a mé nejoblíbenější) režiséry a Road to Perdition je jedním z důvodů, proč tomu tak je… Temná atmosféra vytvořená pomocí krásné kamery (Oscar zaslouženě) Conrada L. Halla je nezapomenutelná. Obecně kamera je na snímku spolu s nádhernou hudbou, to asi nejvíce ocenitelné (ze samotných scén mě nejvíce dostala filmařsky naprosto dokonalá přestřelka v dešti - to osvětlení, ozvučení a Paul Newman s Tomem Hanksem je fenomenální). Celkově herecké výkony byly skvělé, nadprůměrné a postavy, kde každá má svůj význam, taktéž. Především mi naprosto vyhovoval temperament hlavních hrdinů - Tom Hanks jako milující otec, rozumný a brutální, spolu s Tylerem Hochelinem jako syn neskutečné psychicky dospělý a silný. Jeden z malá filmů, který mě ke konci dokáže dojmout. Nemám co bych vytknul, cesta tohoto snímku do zatracení rozhodně není. Úžasná a napínavá gangsterka. 100%

Už se mi opravdu dlouho nestalo, že bych po odchodu z kina byl tak spokojený... Herecké výkony jsou skvostné. Samotný Pitt byl nakonec zajímavější, tajemnější a dostal trošku větší prostor, pořád jsme však o něm nevěděli téměř nic. O Dicapriovi jsme se toho dozvěděli naopak více - skeptik, alkoholik... a i přes jeho velmi náročnou roli to zvládl bravurně. Propracovaný scénář opět kraloval na nejvyšší úrovni - černý humor a přiměřeně dlouhé uvěřitelné (lidské, bez klišé) dialogy; takže si člověk užíval každičkého slova. Zasekávání se / koktání Dicapria, dlouhé záběry na herce v autech, způsob krmení psa a pod.. to jsou malé detaily, které dělají film Tarantinovým filmem (snímek se tak vnímá realističtěji a role jsou uvěřitelnější), krásně barevná kamera (pěkně a plynule proletující mezi postavami při dialozích), nepříliš častý střih, podložení vhodným retro soundtrackem, nenávist k hipisákum a úchvatný, nečekaný konec v typickém lehce absurdním stylu - prostě Tarantino. Někdo tu vytýká zesměšnění Bruce Leeho, mně osobně to přijde jako jedna z nejlepších scén filmu. Možná zatím nejsilnější zážitek tohoto roku. 95%

Takhle plyný dojmů jsem po dokoukání už dlouho nebyl... SGI se občas nepovedlo (ale vzhledem k tomu, že film byl natočen před 20 lety, tak to dopadlo dobře). Hudba skvělá, (především soundtrack v podání Aerosmith) jen bych jí vytknul podivné "zvuky/skřeky" na povrchu asteroidu znějící jako z laciného hororu. Tentokrat musím pochválit i mnou často kritizovanou rozklepanou kameru, ačkoliv mi většinou vadí a kazí požitek z filmu. Scénář nemá čím ohromit (typické americké vlastenectví a hrdost je obecně známé klišé, které se tu objevuje téměř v každém desátém slově), ale jinak nám pěkně vypráví příběh jednotlivých postav s občasným vtipným odlehčením a nepříliš složitě vysvětluje dějovou linku. Někdy se sice objeví bizarní a nelogické věci, ale když nad tím člověk jen mávne rukou a vypne mozek, tak si to zaručeně užije. Úžasný napínavý blockbuster v čele s hvězdným jmény, který se jen tak nevidí. 90%

Překvapuje mě, že snímek překročil hranici 80%... Film šel do kin s jasným cílem - zaujmout malé děti - ale bylo tu pár chyb, které i těm nejmenším vadí; například nesmyslně dlouhá stopáž, příliš mnoho zbytečných dialogů + občas trapné vtipy / hlášky a hyeny, které mohly být méně realistické, protože dokázaly vybudit opravdu strach. Jinak je to ale poměrně dobře zvládnutá filmařina. Krásně propracovaná realistická animace (chvílemi to vypadalo jako film s Davidem Attenboroughem) a pěkný soundtrack (Hanz Zimmer opět nezklamal). Ale vzhledem k tomu, že Lví král pouze okopíroval původní snímek, navíc se pyšnil skvělou reklamou a pěkným trailerem, jsem očekával víc. Zpětně to hodnotím jako povedený remake, ale jak už to většinou bývá - originál je lepší. 60%