Germanicvs

Alice Rohrwacherová se drží své oblíbené retro nitky a citlivě skládá neuvěřitelné filmové dílo, které jde k divákovi vlastní trnitou cestou. Magické Toskánsko vězní cizince (zřejmě vliv rodinné karmy), který bloumá kdesi ve své snové minulosti a není schopen navrátit se zpět do naší banální přítomnosti. Vše je precizně (a věrohodně) nasnímáno v duchu nejlepších italských filmových tradic a ani jasné odkazy na Felliniho práci (Roma) nepůsobí jako nežádoucí laciné opisování.

Zenové zklidnění a přijetí naší nepatrnosti v přítomnosti, narušené záblesky minulosti, která se zvolna dere na povrch a může papírovou konstrukci denní rutiny nenávratně rozsápat. Wenders namíchal slušné karty, které mohou uctivému a pokornému divákovi vynést jen samé trumfy.

Nevšední až podbízivě líbivý vizuál, nápaditost námětu, skvělé herecké výkony...  A přesto se Yorgos nedokázal naladit na dokonalou frekvenci svých starších snímku, které tak trochu sám sobě tuneluje. Civilnost a jednoduchost je ta tam a nafintěné mixy barev a černobílého vizuálu jsou zde spíše úlitbou "popcornovému" divákovi než filmovému nadšenci z filmového klubu.

Svět se proměnil a okradl vás o vaše kultovní vize, které se mrknutím oka proměnily v pouhý pohádkový příběh, rozpačitou báchorku, která ani moc nectí knižní podobu. Lynchova nemilovaná a producenty devastovaná představa musí čelit něčemu, co vám vyrve všechny smysly z těla a nasadí vám do hlavy neuvěřitelně realistickou vizi geneze náboženských i světových dějin. Komerční mega produkce, která si pohrává s uměním víc než je zdrávo a apeluje po realizaci třetího dílu.

Film tak trochu odkoukaný z dialogů a promluv lidí, kteří se tvůrcům motaly životem. Televizně strnulé záběry bytové jednotky (vs realistické scény z nemocniční praxe) křísí postava afektované matky, ale také epizodní undergroundový povaleč Kocour se kterým se zřejmě dá parádně pokecat. Chata na prodej možná nabídne azyl a konečné řešení.

Vcelku povedený pokus vrátit do zdejších filmových vod vážně pojaté sci-fi a dokonce i s aktuálními motivy mezi jinak tendenčními řádky. Vizuál uhrane a některé provařené tváře zase ujistí, kde se snímek těžce klubal na svět.

Smířlivé minimalistické podobenství o možném a takřka hmatatelném konci světa (tak trochu pod vlivem Trierovy Melancholie). Útěk vlastně může být návratem.

Námět není příliš originální a vizuál částečně kopíruje reklamní spoty na oblíbený alkoholický nápoj s parohy nebo drze loupí ve starších zavedených (kultovních) snímcích. Na druhou stranu tahle šílená kolorovaná směsice dortu od pejska a kočičky slušně šlape a není po něm až tak špatně.

Zřejmě nejdelší a nejzajímavější dokument o pěstování brambor. Sice se z něj žádné triky na slušnou úrodu nedozvíte, hloubka postav sahá tak do úrovně zasypaných brázd, ale zase se relativně slušně bavíte.

Čirá vjemová dokonalost... Tohle je film, který si musí člověk odžít.