TedGeorge

V půlce filmu k něčemu dojde, trochu se změní hororový subžánr a vy budete jenom koukat, jak nekompromisně tvůrci servírují násilí a temnotu. Já osobně preferuji spíše první hodinu, kde se sází na to neviděné, ale dejte si to všichni. Bruckner je bůh.

Partička nevystudovaných blbců zakotvila v televizi a svérázný Gunnar je pozve na opravdu velmi netradiční teambuilding. Čtyři chudáci s ním odjedou na opuštěnou chatu uprostřed neprostupných norských lesů. Na břehu jezera je nalezen opuštěný stan. Začne se strašit. Naplno propuká panika. Zkusíte si odhadnout pointu?

Okultismem posedlá Amerika sedmdesátých let točila podobné filmy jedna radost a člověk musí smeknout klobouk, když se dočte, že film byl natočen v roce 2015. Parádní retro styl přináší 84 minut dlouhý snímek (kéž by i ostatní režiséři měli dostatek rozumu a své filmy zbytečně neprotahovali), který má nejeden trumf v rukávu. Tak za prvé parádní atmosféra. Za druhé sklep, který se okamžitě zařazuje k legendárním hororovým sklepům. No a na závěr dějový veletoč, který bude zkušenějším hororo-žroutům jasný už od půlky, ale stejně potěší. Parádní stylová práce.

Sledování rozkladu z počátku sympatické postavy – to jsem v hororech nikdy zrovna dvakrát nemusel. V Canalu je to naštěstí podpořené sympatickým strašením, které vám chvílemi naježí všechny chloupky na těle. Podezření budete mít různá a záverečné rozuzlení vás dost možná neuspokojí. Přesto je film hodný vašeho zájmu. Nadějný režisér Ivan Kavanagh ukázal, že umí a je třeba s ním do budoucnosti počítat.

Zombie apokalypsa není nikdy příjemná věc. Na vlastní kůži to pocítí Matthew Fox, který při evakuaci přeživších přijde o ženu. Přežije akorát jeho nejlepší přítel Patrick a dcera jednoho z nich. Něco se stane a vztah dvou přátel je nadobro poznamenán. Střih o několik let dopředu. Dnes už devítiletá holčička je pečlivě vychovávaná Patrickem, který svou opatrností připomíná Zdeňka Svěráka v Obecné škole. V protějším domě žije zarostlý a poblázněný Matthew, který má skútr, loví, v noci kecá do vysílačky a vůbec je cool. Už jsem zmínil, že je celá planeta pokrytá sněhem a zombíci kvůli tomu vymřeli? Filmu se daří budovat velmi dobře atmosféru, kdy jít ven pro dřevo do krbu je záležitost života a smrti a hlavně chvílemi (ale opravdu jenom trochu) asociuje herní pecku Last of Us. Na rozdíl od Pontypoolu se film může pochlubit opravdu povedeným závěrem, který vám nedá vydechnout a dá vzpomenout na závěrečný teror v Shyamalanově Znamení.

Kylie je slušná vysokoškolská studentka a právě těm se ve filmech často dějí nepěkné věci. Slečně umře tatínek. Mamka nemá peníze na její studium a jedinou variantou jak z toho ven je ve filmu prezentovaná možnost svlékat se za peníze na internetu. Jelikož je Kylie opravdu velká fešanda, je jí nabídnuta možnost přestěhovat se do ultraluxusního a korektního web bordelu na utajené lokaci, kde už pracuje mnoho velmi atraktivních holek s různými choutkami. Vše běží jako na drátkách. Návštěvnost stránek díky nové kosti v domě stoupá, Kylie je se svým životem spokojená a dokonce se i zamiluje. V tuto chvíli se ale na scéně objevuje uživatel Loverboy, který si s sebou nese trauma z dětství a nabroušenou sekeru.Girlhouse je hodně nekorektní slasher a za mě super a palec nahoru.

Pontypool mi udělal nedávno velkou radost. Originálních nápadů je v hororech jako šafránu a tady se z této vzácné bylinky uvařil velmi chutný čaj. Největším trumfem je (kromě nápadu za milión) herec Stephen McHattie. Představitel Granta je pro mě obrovské zjevení. Verbální projev herce ještě nikdy nebyl tak cool. Kombinace chrapláku Nicka Nolteho a znechucenosti Mickeyho Rourkea dává dohromady hlas, který nedostanete z hlavy minimálně měsíc a budete viset na každém slovíčku, které tento bonviván pronese. Je obrovskou škodou, že všechny trumfy jsou zase jednou vystřílené v první polovině sympaticky krátkého filmu a Pontypool doklouže ke konci přece jenom pomaleji, než by bylo zdrávo.

Mnoho z nás někdy zůstávalo na svátky na kolejích. Kristy je jedna z nás a na díkuvzdání zůstává jako jediná studentka v obřím univerzitním kampusu. Jediným společníkem jí je noční hlídač, který není perverzní deviant a je její kamarád. Hrdinka si užívá samotu v supermoderním komplexu tak, jak jenom může. K ruce má parádní bazén, chodby kampusu vyčištěné od vedlejších produktů studentské ožralosti, jedno auto a dobrou náladu.Je to natočené tak dobře, že si skoro až říkáte, jaká to škoda, že se film musí překlopit ve vybíjenou.

Režisérovi zpackaného sequelu 30 dní dlouhé noci se podařilo vykouzlit výbornou atmosféru paniky, odtržení od světa a čehosi divného, co se v podzemí vyskytuje. Zkušené žrouty hororů tu asi nic nepřekvapí, ale já říkám proč ne. Rozhodně to je kvalitní žánrová prácička, na kterou člověk nepřestane koukat v polovině.

Parta lesníků pracuje přes den v hlubokých lesích Arizony a na noc se vždycky vrací zpátky za rodinami do civilizace. Až jim jednou chybí benjamínek skupiny, který chodí s dcerou svého šéfa (Robert Patrick). Co se mu stalo? To ví jenom banda lesních pracantů. A vy to na konci budete vědět taky. Vystačí to na dobrý horor? Vystačí. Mysteriózní hororový sci-fi prvek se ve filmu sice vyskytuje celkem jenom nějakých 15-20 minut, ale stojí to za to. Byť je to celou dobu hlavně drama řešící důsledky onoho zmizení, na konci se tvůrci odvážou a naplno ukáží to, co je od začátku jenom tušeno. Takže máte trochu pocit, jako by ten závěr natočil sám Ridley Scott. Rád jsem nalákal.