Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (1 343)

plakát

Pouť (2010) 

Pouť je velmi příjemným filmem se skvělým Martinem Sheenem v hlavní roli a pro mě zároveň i příjemným překvapením. Na film se hezky kouká, děj rychle ubíhá, hlavní charaktery jsou hezky propracované a mají svou hloubku. Celkově bych řekl, že k dokonalosti Pouti chybí velmi málo – prostě příjemný, odpočinkový film… 83%

plakát

Oko v oblacích (2015) 

Oko v oblacích je pro mě příjemným překvapením. Již dlouho jsem neviděl takto napínavý film. Scénář je skvěle napsaný, všechny hlavní postavy výtečně zahrané a do děje jsem byl vtáhnut prakticky okamžitě. Přiměřená stopáž utekla jako nic a rozuzlení děje přesto, že je logické a statisticky zdaleka nejpravděpodobnější, celkem překvapilo. 76%

plakát

Ennio Morricone (1995) (TV film) 

Ennia Morriconeho mám v obroské úctě a v mých očích není většího skladatele filmové hudby, proto bych mu přál o poznání komplexnejší a důstojnější dokument, než je tento.

plakát

Na nože: Glass Onion (2022) 

Zde mohu s klidem v duši říci, že dvojka na úspěch jedničky nenavázala. Herecké obsazení je sice opět špičkové, nicméně žádná z postav si mě nedokázala ničím získat, jakým způsobem se vyvine děj, mě vůbec nezajímalo, a tak jsem si ani detektivní část zápletky nijak neužíval. Inu, vlastně jsem film jen tak „z povinnosti“ odkoukal a rychle na něj zapomněl. Po perfektním prvním dílu zásadní zklamání! 62%

plakát

Srážka s láskou (2019) 

Musím přiznat, že po katastrofální první polovině filmu se Long Shot hezky rozjel. Táhne ho zejména úžasná Charlize Theron, kvůli které jsem film chtěl vidět. K jednoznačným pozitivům tohoto filmu patří skvělá hudba a několik povedených dospěláckých vtipů. Taky mě zde vysloveně nadchla samotná romantická linka, která bývá většinou hlavním úskalím podobných filmů, ale zde funguje skvěle navzdory enormně nesympatickému hlavnímu mužskému (sám nevěřím, že jsem to slovo vůči této postavičce použil) hrdinovi. Negativ též není úplně málo, ať již je to primitivní příběh typický pro béčkové romantické komedie nebo nesmyslné scény silně přitažené za vlasy, které bych upřímně na prstech jedné ruky nespočítal. Na romantickou komedii má Long Shot velice dlouhou stopáž, se kterou navíc pracuje velmi zvláštně. Většina filmu je citelně vycpávána nesmyslnou vatou a když se na konci začne dít něco zajímavého, co by vhodným způsobem rozvinulo příběh, tak se film nesmyslně zkratkovitě řítí ke konci. Je to škoda, protože řekněme polovina filmu je velmi zábavná, Charlize je úchvatná a stále se na ni moc příjemně kouká, ale výsledný dojem z filmu je o poznání horší, než by musel být. 65%

plakát

Princezna zakletá v čase 2 (2022) 

Druhý díl stejně jako ten první vyniká naprosto úžasnou hudbou, opět má skvělé kostýmy a herecké výkony jsou též opět na vysoké úrovni (většinou). Co zde citelně pokulhává, je příběh, a ten bych řekl, že je největší slabinou dvojky. Nevadí mi změna žánru z typické pohádky na fantasy, proč ne, ale mělo to být zpracováno mnohem lépe. Oproti prvnímu dílu mi zde naopak velmi chybí humor, za celé více než dvě hodiny jsem se snad ani jednou nezasmál. Na závěr pak nemohu opomenout skutečnost, že u řady záběrů jsem měl pocit, že už jsem je někdy viděl… Inu, neviděl, nicméně inspirace řadou fantasy děl je zde více než patrná a místy opravdu až hraničí s kopírováním. 65%

plakát

Trojúhelník smutku (2022) 

Trojúhelník smutku je jistě velice zajímavým filmem, nicméně musím též podotknout, že mě nijak zvlášť nenadchnul. Je pravda, že místy jsem se od srdce zasmál i to, že je tento film celkem reálnou sociologickou sondou do naší společnosti. Na druhou stranu si nemyslím, že jde o nějaké zásadní veledílo a díky opravdu dlouhé stopáži se děj místy znatelně vleče. Ve výsledku bych řekl, že se jedná sice o velmi netradiční, avšak svou kvalitou o veskrze průměrný film. 65%

plakát

Prehistorická planeta (2022) (seriál) 

Velmi poutavý rádoby dokument s krásnou animací a skvělým Davidem Attenboroughem. Jedno zásadní kopnutí si však neodpustím – naprostá většina prezentovaného není z čeho vyvodit a je jednoznačně vymyšlená, hodnotím tedy jako hezkou pohádku 😉

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

O druhém dílu Avatara se dá s klidem říci to samé, co o prvním, jen ve větším. Prakticky absentující příběh nebo jakýkoliv smysl je nahrazen audiovizuálními orgiemi, jaké jsem ještě nezažil. Přesto, že zde není jakýkoliv děj, který by mě mohl „vtáhnout“, zůstal jsem v němém úžasu hledět, až do konce závěrečných titulek, tak dobrá audiovizuální stránka opravdu je. Dávám tedy opět cca poloviční hodnocení, plný počet za technické zpracování a nic za příběh.