endrix

Úžasná sonda do Sovětského svazu, kde by člověk skoro chtěl žít. Klokot tehdejšího života zachytili tvůrci ve zběsilé mozaice, která občas zvolní a z pospíchající ulice se přeneseme do intimních okamžiků, jako je ráno nebo rozvodový úřad. Jen si nejsem jist, zda jinak výborný moderní soundtrack vlastně neruší původní Vertův záměr, aby jeho film neměl nic z divadla.

Výborný film a výborný (a nečekaně přesný, byť značně zjednodušený) vhled do základů psychologie. Samozřejmě, že je to hlavně pro děti, ale v duchu nejlepší "pixaří" tradice jsem se dobře bavil i já, třiatřicetiletý učitel společenských věd. Doporučuju všem rodičům, kteří by chtěli nějak nenásilně svým ratolestem vysvětlit, co se to vlastně v té hlavě děje.

Za atmosférou, která by se dala krájet, leží louisianský rybníček Brčálník a v něm se ztrácejí ženy a děti. Sice bych našel dost drobností, které mi vadily, ale celkově je to pecka, minimálně z broskve.

Takhle by vypadala skutečná apokalypsa. Moc byste nevěděli, co přesně se stalo, museli byste v ní žít až do konce života a místo bandy jednoznačně zlých zombíků by vás chtěli sníst / zabít / okrást vaši bývalí sousedé. McCarthyho cesta mi nabídla tak děsivou vizi apokalypsy, jakou jsem nezažil od čtení Dne trifidů. A filmová Cesta tuto vizi dobře zpracovává. Nejsem si však jist, jak by film působil bez předchozí četby. Přiznám se, že v tuto chvíli nejsem schopen se odpoutat od atmosféry knihy a nedokážu posoudit, nakolik mi "vylepšovala" film. Pět hvězdiček je tedy o čtenáře a diváka v tomto pořadí.

Film z doby, kdy vám jaderná válka mohla pěkně pokazit obyčejný den. Den, kdy nic nenasvědčuje tomu, že svět, jak ho známe, skončí. Okamžik, kdy startují rakety, je jeden z nejsilnějších, co jsem kdy u filmu zažil. Ten pocit, že je všechno v p....i, z obrazovky přímo kape. Televizní triky jsou opravdu jediná výtka, kterou mohu vznést vůči tomuto filmu.

Skvěle rozehrané drama o pasti, ze které není úniku. Téma dlouholetého manželství se tu proplétá s tématem komunistické politiky a závěrečný klid je snad děsivější, než kdyby film končil popravištěm. Kacířské PS: Ale nemohl jsem si pomoct, když Bohdalová vyčítá uchu, že nesmí poslouchat, slyším Rákosníčka.

Vůbec se nedivím, že se na tenhle film dlouho prášilo v trezoru. V tom se musí každý autoritářský i totalitní režim poznat.

Jsem rád, že film ukazuje jednu věc: Hitler byl výtvorem své doby. Ta byla nabitá antisemitismem, myšlenkami na odplatu za první světovou válku a na velké Německo. A kde je poptávka, je i nabídka.

Na každý další díl se bojím podívat. A ne proto, že je to špatný seriál. Právě naopak, bojím se proto, že je tak dobrý. Tohle není zombie apokalypsa, jak ji známe z filmů. Věřím, že takhle nějak by to opravdu vypadalo. Beznaděj, sváry a poznání, že hordy zombie nejsou na dané situaci to nejhorší.

Hugo napsal Chrám Matky Boží v Paříži, protože se mu líbila katedrála. Dokonalé dny vznikly proto, aby se ukázalo, jak zajímavé mají v Tokiu veřejné záchody. A není to špatně. Několik dní v životě údržbáře je překvapivě příjemné sledovat. SPOILER A nic zásadního se nestane.