makakus

V tomto díle základní námět seriálu výstižně shrne postava režiséra brakových filmů: "Říkáš, že je to banda bývalých agentů, kteří se dali dohromady, aby zachránili svět? Přesně tohle téma jsem jednou natočil a byla to příšerná sračka, protože ta premisa je absurdní." A má docela pravdu. Aby to bylo fakt dobrý, musel by tam být humorný nadhled jako v Kingsmanech nebo u Ritchieho, ale tady se to bere vážně. I když hrdina chytne jídelníma hůlkama v letu mouchu, podívá se na ní a zase jí pustí, není to myšleno jako komediální gag. Je to špatně vymyšlený, napsaný a režijně  uchopený - vlastně tam nějaký jasný úchop a styl úplně chybí. Ani akční, ani vtipný, ani psychologický. Jako byste splácali trochu Marlowa, trochu Bonda a spoustu nudy. Přitom to začínalo slibně...

Narozdíl od některých jiných vnímám posuny oproti románu jako velké plus. Tato adaptace převyšuje předlohu. Koneckonců - totéž si myslí i většina kritiků na agregátu Rotten Tomatoes. Nové dějové události nejsou samoúčelné, naopak významně posunují děj správným směrem a jsou emotivně úžasně silné. Navíc tím seriál přibližují zpět k historické realitě. Celé zpracování výrazně tlumí ty motivy, kterými Clavell nejvíce ohýbal japonské reálie - např. až červeno-knihovní vzplanutí Mariko-Blackthorne, vliv jezuitů na politiku a celá tato dějová linka, až směšně časté návrhy na seppuku atd. V každém případě - vměstnat tisíc stran textu do jediné (bůhvíproč) řady seriálu vyžaduje velkou řadu škrtů, zhuštění i úprav - tady však správným a působivým směrem. Naprosto brilantní díl s důrazem na hlubokou psychologii vztahů. Herecký koncert.

V hlavní roli tentokrát všudepřítomná a zvláštním způsobem něžná mlha. Nejsilnější herec, který jako němý svědek přhlíží přehlídce lidských vášní, probublávajích skrze to věčné japonské sebeovládání a poslušnost.  A po krátké chvíli vzplanutí je odnáší v potůčku laskavý déšť spolu s prolitou krví.

Neschopnost průniku dvou antagonistických elementů vysvětluje dávné přísloví „je to jako házet perly sviním“. To je tento film. Ale pozor - zároveň není. Dokázal totiž probourat náš duální systém ano-ne, je-není. V čem "ano": Perly prostě sviním nechutnají, nemohou je jíst, jsou pro ně bezcenné, a to přesto, že jsou velmi cenné. Nepochopí. A neberme slovo "svině" prosím pejortativě,  může to být klidně Medvídek Pú. A v čem "ne": Genialita tohoto díla je v tom, že dokáže perly metamorfovat do substance, která dokáže nám sviním zachutnat, aspoň části z nás, a přesto v nich ta cenná podstata zůstane i nadále. Přetavilo pro některé svině ne v ano. Mluvím o průlomovém nápadu ukázat základy teorie relativity a kvantové fyziky (kterou lze stručně definovat jako „všechno, všude, najednou“) třeskutě zábavnou formou, stravitelnou i pro běžné, přihlouplé smrtelníky, kteří ji ve vědecké formě nejsou schopni pozřít (včetně mně). Maximálně dokážeme povrchně a nepřesně pochopit slavnou Schrödingerovu kočku, která je zároveň její zábavnou parodií i pravdivou podstatou (tedy opět v této kočce platí ano i ne). Osvícený tvůrce s aktivovaným třetím okem je však schopen to navíc propojit s buddhismem (opakující se životy viděné v souladu s relativitou času střípkovitě najednou, resp. napřeskáčku) a s křesťanstvím (rodina, oběť a láska jako hybná síla života – obohacená v souladu s aktuální doktrínou o lásku lesbickou). Ale jistě – nikdy nebude žádná forma perly natolik matamorfovaná, aby mohla být s radostí strávena každou sviní či medvídkem, tedy každým z nás. Přesto – zaplať pánbůh za tento revoluční počin, který opět posunul kinematografii o krůček dál. Podstata kreativity je v originalitě, něčem novém a jedinečném. Například v tom, ukázat v souladu s Einsteinem smysl krajní nepravděpodobnosti. Honbu za mývalem sesazeným z hlavy kuchaře (ať žije surrealismus!), existencionální diskuzi dvou mrtvých kamenů, alternativní vesmír, kde mají lidé místo prstů na rukou párky a díky tomu posunou vývoj zdokonalením práce nohou... A nad tím vším vševědoucí Boží oko nebo spíš naopak černá díra jako Velký donut, kolem kterého se všechno točí, který vše vcucává a zároveň láká k zahryznutí jako jablko poznání. To všechno však funguje pouze tehdy, když zdánlivé nesmysly dostanou logický smysl, vývoj, návaznost a vzájemnou propojenost. Jako perly v náhrdelníku. A hlavně osvobozující humorný nadhled. Protože každá správná svině má aspoň smysl pro srandu.

Hrozně utahaný, zdlouhavý, nudný. Ale aspoň překvapivě dobře zahraný. Nicméně jeden díl - jeden případ, to by tady sedělo mnohem víc. Napětí nula. Mimochodem - když herci jen sedí, mluví a mluví, a režisér nechce, aby to bylo strnulý, tak jim holt dá do ruky cigáro, aby se herci aspoň trochu rozhejbali popotahováním a odklepáváním.. Taková známá berlička, ale tady hodně přehnaná, protože s takovou dávkou dehtu v plicích by všichni zemřeli dříve, než by stačili vyřešit první případ.

Místy jsem trochu trpěl všemi těmi woke motivy - od přeukrutného a přeexponovaného domácího násilí na ženách včetně řetězů a vraždění neposlušných, přes etnicky korektní policajtku až po vykreslení zla jako ultratupých trumpovců, kteří skrze svého velitele citují horem dolem Bibli a chtějí se vojensky zmocnit státu... Místy to byla tedy trochu tupá karikatura mužské nadutosti, včetně "golfisty", tento motiv byl nejslabší, a měl se při střihu celý vyhodit. Obzvláště jeho monolog ze začátku 6. části je školácky trapný hovnomet nejhloupějších frází. Nicméně především originální postava Muncha, epochami bloudícího přízraku požírajícího hříchy, vynikající Juno Temple, řada špičkových tragikomických scén (třeba úvodní přepadení nebo halloween), postava rozervaného slabocha a věčného smolaře Gatora, rozkošný milující manžel trumbera atd. - to vše z toho dělá jeden z top seriálů sezóny. A především ten dokonalý ideový a dramatický oblouk mezi "středověkou vsuvkou" a závěrečnou scénou tomu všemu dává hluboký smysl. Tedy souboj "víry" a skutečné víry. A to je věčné a zásadní téma. 90 %

Čekal jsem na závěr epicky dlouhou, dechberoucí akční přestřelku na farmě, pak závěrečné shrnutí a epilog (většinou policajtka domlouvá zločinci v poutech), jak už to ve Fargu chodí. A ejhle - jak rychle a v útržových krátkých blikancích se s bitvou proti patriotům tvůrci nečekaně vypořádali. Poté jsem se bál, že zbytek bude jen taková dohnívající nuda s oslavou "běžného života". Ale se závěrečným příchodem mysteriozního Muncha dostala tahle řada na hlavu královskou korunu. Vše se logicky i emocionálně propojilo., Od pozření hříchu a prokletí lidstva v temných dobách středověku, až po finální odpuštění, jakési symbolické svaté přijímání pro neznabohy. Nádhera, filmová katarze, lepší finále už jsem hodně dlouho neviděl!

Nemám rád filmy, které k udržení děje potřebují neustálý vysvětlující komentář, zde vnitřní hlas hlavního hrdiny. Obraz pak jednoduše ukazuje to, o čem se zrovna mluví. Dneska už se točí naštěstí dramata většinou jinak, méně polopaticky, s větším důrazem na charaktery, psychologii, napětí, a akci. Ale výborná kamera a herci. Prostě hodně dobře udělaná agitka bez překvapivých a zajímavých zvratů, film, který rychle zestárnul.

Za socialismu se tomu říkalo společenská angažovanost a ideová uvědomělost, dnes hezky stručně woke. Potkalo to bohužel nejen Temný případ, ale mimo mnohé jiné i novou řadu Fargo, konktrétně totožné téma násilí na ženách s karikaturním vyzdvižením mužské tuposti, s postavou etnicky domorodé policajtky a s dvojicí ústředních silných žen - hrdinek, zde navíc s vraždou aktivisty. A ano - napsala to a režirovala taktéž žena, jejíž renomé je téměř nulové. Tak jen doufejme, že temné a děsivé zlo se z ledovců neuvolnilo kvůli klimatickým změnám. Inspirace Věcí a Twin Peaks místy bije do očí, zatím nic nového. Jinak slušné řemeslo hlavně díky kameře a přesvědčivé, realistické vykreslení všedního života na mrazivém konci světa. Takže zatím 50 %, přiičemž pohnout se to může oběma směry.

Když se tady podíváte na recenze, problém je zřejmý - pro jednoho je to "zábavná komedie", pro druhého "rodinné drama", další mohl by psát o variaci na Kill Bill nebo absurdní gangsterské frašce ve stylu Bullet Train. Pravda je to všechno dohromady a zároveň nic z toho, a to nedělá dobrotu - seriál pochoduje kulhavým krokem a místy si podvrtne nohu. Spousta odkazů na Tarantina je nepokrytě přímočará a svědčí o nedostatku originality. Pak najednou bác a postavy mluví a jednají jako v nějakém béčkovém dojáku a po nás se chce, abychom zapomněli na Quentina a brali to smrtelně vážně. Je to hlavně chyba slabé režie, která nedrží formu. Herci jakoby chvílemi hráli každý v jiném žánru, akorát Michelle Yeoh je naprosto suverénní, protože ta žádné vedení nepotřebuje. Nejlepší jsou komediální akční scény jako je hned ta vstupní nebo souboj s dinosaury, Škoda, mohlo to být mnohem lepší ale takhle si výsledný koktejl nezaslouží víc než 70 %.