Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor

Recenze (4)

plakát

Nina (2018) 

Dobrý film se zajímavou tématikou. Byl by ale mnohem lepší, kdyby se nám režisérka nesnažila mermomocí dokázat, že rozhodně točí umělecký snímek...velmi umělecký s...s rozsahem...eh...psychologický! Rozhodně to není jenom romantické drama! Ale možná je to jen o osobní preferenci. Sice mám ráda všechny ty tématické barvičky a dlouhé tiché scény, ale přece jen raději tu všelijakou emocionální symboliku raději cítím než vidím. Dávám tři, ale cítím to někde mezi třema a čtyřma.

plakát

Xena (1995) (seriál) 

10/10 nejlepší princezna bojovnice co se kdy objevila v televizi.

plakát

Kuragehime (2010) (seriál) 

Kuragehime je pro mě takovou hořkosladkou záležitostí. V první řadě jsem si extrémně užila hudbu a artstyle, který ani po deseti letech neztrácí svoje kouzlo. Příběh je taková dívčí romanťarna, kterou jsem si náležitě užila. Na druhou stranu jsem ale měla velký problém s vykreslením některých postav. Všechny postavy z Amamizukanu jsou nějak zvláštní, mají nějaký ten quirk, který je přetřásány pro smích publika a no... Myslím že zobrazení postav je hmmm no problematické :D Třicátník, který protože je panic, zastydl na úrovni puberťáka. Žena, která protože je kariéristka, je samozřejmě také bezcitná mrcha a zřejmě single handedly zodpovědná za snižující se porodnost v Japonsku. Transvestita jehož "úchylka" je pochopitelně způsobená jeho mommy issues a tak dále. Když jsem se nerozplývala nad romantickými scéna a úžasným artstylem tak jsem byla v konstantní cringe křečí nad "vtipnými" scénami s osazenstvem Amamizukanu. Za to první bych z fleku dala za pět hvězd, za to druhé tak za jednu. Takže průměruju na tři.

plakát

Kočičky (2020) 

Film o problematice mladých dívek vyrůstajících v době sociálních medii, over-sexualisation, které se snaží přijít na to, co to vlastně znamená být ženou. Režisérka se snaží zachytit rozpolcení hlavní hrdinky mezi vzorem své rodiny a její kultury a tím co vidí u svých vrstevnic. Filmu o tom co všechno je 11ti letá divka ochotná udělat, aby si zajistila uznání ostatních. Jistě se tak dotýká tématu, které je velmi relativní a rozhodně hodný debaty. Vyjádřila se, že k natočení filmu byla inspirována poté co viděla jedenáctileté dívky oblečené a pohybující se obdobně jako herečky v tomto filmu, načež se jala zjistit co je k takovému chování vede. Bohužel, nemyslím si, že by se jí podařilo výsledky svého zkoumání efektivně převést do tohoto filmu. Osobně si myslím, že k tématům zahrnujícím dospívající dívky a sexualitu je vždy třeba přistupovat velmi opatrně, protože v první řadě rozhodně nechcete, aby se vaše kritika sexuálně přesaturovaného prostředí v jakém dnešní dívky vyrůstají stala mekkou všech pedofilů, kteří své příležitostné záchvěvy svědomí utišují tím, že ty děti to očividně vlastně chtěj. A obávám se, že přesně to je případ tohoto filmu. Režisérka se citlivým tématem produpala jako opilec vracející se domů nad ránem z chlastačky. Místo potencionálně oduševnělého kousku o sociální problematice tu máme hodinu a půl soft child porna, po kterém člověk maximálně zapřemýšlí o tom zda použití dětských hereček v tomto filmu se dá považovat za formu zneužití. Jakékoliv hlubší myšlenky se okamžitě ztrácejí v nepřetržitém náporu jedné šokující nechutné scény za druhou. Navíc podivná symbolika, která se v jinak v realitě ukotveném světě zjevuje zcela nečekaně a působí nemístně, matoucí a navíc nadbytečně, jelikož je jejich význam vždy v zápětí vysvětlen jednou z postav. Konec filmu působí strašně nepřirozeně a uťatě. Amyny motivy nejsou nijak předem vystavené, ani později vysvětlené, její náhlá otočka o 180 stupňů není zdánlivě ničím konkrétním vyvolaná. Film, který je z 90% zaměřen na kroutící se zadky 11ti letých holek si sotva zaslouží něco víc než odpad, dávám ale dvě hvězdy protože oceňuji alespoň to co se režisérka pokusila udělat.

Ovládací panel
1 bod