Elie.

5 * za živý dabing, který na LFŠ všichni milujeme! Bez něj si myslím, že to bude docela nuda.

Strašlivé a fantastické. Už to nikdy nechci vidět znovu...

Odpudivě hnusně reálné. Nemusí se mi líbit, co film vyobrazuje. Ale podařilo se mu to neuvěřitelně dobře. Popravdě? Nic jsem si dopředu nezjišťovala, takže jsem očekávala něco ve stylu dvojky a trojky. A tahle brutální sonda do hlubin lidské zrůdnosti a války se do mě pořádně zažrala.

Nikdy jsem se tuhle podivnou hru nenaučila pořádně hrát. Člověk, který mě ji jako dítě učil, spadnul nešťastně z lešení, skončil v kómatu a už se neprobudil. A já, přestože neumím pojmenovat správně ani všechny figurky, jsem si tohle mini drama neskutečně užila. Krásná a plynulá práce s kamerou, hudba a nádherná Anya Taylor-Joy. Nemyslím, že jsem ke spokojenosti potřebovala o moc víc. (Ano, chyběl mi zásadnější vývoj postavy hlavní hrdinky, ale vem to čert, protože na tohle celé se zatraceně příjemně koukalo i bez toho.)

(Možný spoiler) Bohové, tohle bylo blbý, až to bolí! Mimozemská forma života nám začne dělat na stanici bugr, takže se rozhodneme porušit všechny možné i nemožné předpisy a nařízení, u toho zabít všechny svoje spolubeztížáky a nakonec to stejně celý podrbeme do hlavy a milá Země může šoupat třebas nohama, kdyby nějaký měla. Zajímavější zážitek mám i u čtení obalu šamponu.

Chci se tvářit, že tenhle poslední díl nikdy nevznikl. Takže jsem se v závěru musela zdržet hodnocení. Pro mě SN a 13 let mýho života (Jo, taky jsem je nestihla hned od začátku.) zkrátka končí 19. dílem. Amen.

Jak jsem si myslela, že seriál už má to nejlepší za sebou a vaří čistě z vody, poslední dvě série mě vyvedly z omylu. Místy sice značně předvídatelný, ale stále zábavný. Dostali jsme dojemné rodinné shledání, silné bratrské rozhovory v autě, loučení a poslední díl, díky kterému se nemůžu dočkat podzimu. Menší přání a vzkaz pro tvůrce: Prosím, hlavně to celé poslední sérií nepokažte :)

Až vyrostu, bude ze mě učitelka... a až vyroste hlavní hrdina, rozdá si to s mimozemšťanem. Každý v životě chceme něco jiného a důležité je mít cíl. Aneb divnokraťas plný rozličných představ, za který by se nemuselo stydět ani japonský hentai na tripu. (viděno v rámci Future Gate Brno)

Nový Doctor, nový herec, nový začátek. Vždy dávám při tolika změnách pár dílů na "zajetí se" do vlastních kolejí. Na konci serie mi ale došlo, že tady žádná krystalizace k něčemu většímu nebude. Děkujeme, BBC, ve jménu politické korektnosti a genderové vyváženosti se vám dokonale podařilo zabít jeden z nejlepších sci-fi seriálů vůbec. Nedostala jsem ani pořádnou zápletku na pozadí všech dílů, ani charismatického Doktora/Doktorku, co by mě strhl s sebou do víru nesmírně vesmírných dobrodružství. Ne, 11. serie představuje obří kupu hnoje, na jejímž vrcholu sedí Chris Chibnall a škodolibě se nám směje, jak se mu tahle vražda jedné legendy podařila. Celé to smrdí od základu a jediný, kdo mi určitým způsobem přirostl k srdci, byl Graham. Jestli se nic nezmění (ano, myslím scénáristu a ten zatraceně sluníčkovej "hlavněnikohoneurazit" přístup), obávám se, že se já a Doctor budeme muset na nějakou dobu rozloučit. Protože jsem sice masochista, ale mám svoje hranice.

Kulka přímo do hlavy sem, ksicht sedřenej o asfalt tam, puklá lebka tady... a já se prostě jenom směju! Šokovaná celým tím krvavým bizárem se poddávám svojí slabosti pro černý humor. Trierovy filmy zkrátka nikdy nebyly, nejsou a ani nebudou pro normálního člověka. Jackovo obdivování ikon v čele s Hitlerem je jenom trollením samotného Triera, které míří na všechno a na všechny (zejména v souvislosti se záležitostmi okolo Cannes). Satyra, absurdno a závěr, u kterýho jsem čekala spíš malý decentní teepee a ne opravdickej BARÁK! Vergilius vše jen podtrhl a já se vážně královsky bavila. Jo, jsem morbidní bestie. (A upřímně? Přestože mám Umu fakt ráda, tak za kecy v autě bych jí jednu flákla taky.)