#47

Strhující seriálový nářez, který vás nenechá vydechnout, určitě jeden z nejlepších akčních seriálů. Samotný motiv příběhu chytne hned od první minuty...nenápadný intelektuál si nechá potetovat tělo důležitými daty a jde se nechat zavřít do vězení, aby z něj vlastními silami dostal svého bratra neprávem odsouzeného za vraždu k trestu smrti, čas tedy pracuje proti němu...druhá série pak logicky navázala a byla stejně poutavá až do konce, který byl evidentně zamýšlen jako konec seriálu, nicméně přišla série třetí, která byť už byla tak trochu nastavenou kaší, představovala alespoň nové zajímavé prostředí jihoamerické věznice, čtvrtá pak již byla o řád slabší a tzv. Final Break už dle mě spadá do šedého průměru, nicméně první dvě série, které jsem zhltal za 5 dní toto vše převáží.

Těžko si při hodnocení zachovat chladnou hlavu...v roce 1999 když šli první Prcičky do kin, tak můj ročník nastupoval na gympl a tahle první (nejspíš) teen-komedie byla opravdu kultem. Teď po letech člověk spolu s hrdiny míří ke třicítce, nějakou dobu už také řeší jiné starosti, ale pořád se schází s tehdejšími přáteli a na tu dobu rád vzpomíná. Možná jsem se nechal jenom nachytat na laciný sentiment, ale ten kdo tuhle sérii měl rád dřív musí uznat, že tenhle humor pořád funguje a když člověk vidí tu starou partu znovu pohromadě má z toho možná až dětinskou radost :-).

Úžasné lokace, skvělí herci a hlavně perfektní scénář, který dokáže nabídnout spoustu silných momentů (King of the North!), překvapivých situací (obrat v trůním sále), nádech tajemna (On The Wall linie), zajímavých postav, propracovanou historii a strukturu šlechtických rodů atd. atd. Knihy jsem nečetl a vlastně ani neznal, což v souvislosti s vývojem příběhu považuji za svou výhodu, protože hltám každou novou situaci a s napětím očekávám, kam se bude vše dál vyvíjet. Jsem také rád, že tato sága má pouze drobné fantasy prvky a bitvy zde nevyhrávají magické zásahy čarodějů či kouzelných artefaktů.

Asi budu jeden z mála, ale myslím, že se pro mě zrodil další kultovní film, který budu moct vidět kdykoli znovu a znovu. Prostě si nemůžu pomoct :-).

Remunda a Klusák opět dokázali přes zdánlivě jasné a prosté téma nastolit otázku daleko hlubší. Tj. stejně jako u Českého snu nešlo jenom o jakýsi fiktivní supermarket a českou lásku k nakupování, ale hlavně o sílu médií, která dokázala svými masážemi nejenom přivézt davy lidí k pomalované desce, ale i naházet do volebních uren dostatečný počet hlasů pro vstup do EU. Český mír tedy ukazuje nejenom celou tu taškařici okolo amerického radaru, ale hlavně otázku, zda přímá demokracie je správnou cestou. Osobně jsem byl vždy na straně příznivců radaru, ale to teď není podstatné, důležité je, zda má každý bez rozdílu kvalifikace, intelektu či životních zkušeností mít stejné právo hlasovat např. o bezpečnosti nás všech. Při vší úctě jsem přesvědčen, že "Pepa Voháňka z horní-dolní", který má 8 tříd základní školy a celý život zná akorát tak práci v JZD a každodenní ožrání se v místní krčmě, asi nedokáže objektivně zhodnotit všechny technické, bezpečností, vojenské, ekonomické či zahraničně politické důsledky svého "ANO" či "NE" v případném referendu. Takový člověk se nerozhoduje podle toho, co si o dané problematice nastudoval, ale pravděpodobně si udělá obrázek pouze podle toho, co mu zrovna řeknou na Nově, či kterou variantu momentálně podporuje politik, kterému Pepa důvěřuje nebo ještě lépe prostě na veškeré volby či referenda kašle a spíš si hledí půllitru. Za určitou trapnost českých voličů považuji i to, že svými kroužky poslali do krajského zastupitelstva i starostu Trokavce, který je jedním z "hrdinů" dokumentu a jehož jedinou kvalifikací pro kariéru krajského zastupitele byl odpor k raketové základně. Takových politiků "jednoho tématu" je ale stále dost a je jen blbostí voličů, že takovýmto lidem sypou své hlasy ve volbách. Pokud jde o můj soukromý názor na argumenty angažovaných odpůrců radaru, dle mého názoru jsou z části poněkud hloupé, z části dokonce záměrně vylhané, viz např. ZDE. V tuto chvíli jde ale spíš o to, jakou hodnotu má argument, že "dvě třetiny občanů jsou proti radaru". Mě osobně se při podobných otázkách okamžitě vybavuje citát Benjemina Franklina: "Demokracie je i to, když dva vlci a jedno jehně hlasují o tom, co bude k večeři."

Life on Mars v americkém hávu není ani horší ani lepší než jeho britský bratříček, je prostě jiný, což je u remaku základním předpokladem pro jeho sledování. Nedokážu ani pořádně vysvětlit proč mě život Sama Tylera v New Yorku 70. let natolik pohltil, asi je to vhodnou kombinací herců, prostředí, příběhů a také perfektního soundtracku (David Bowie, Hollies, Beach Boys, Ringo Starr, Marmelade atd.). Snad jedinou výtku bych měl k podivnému zakončení, takže pro potenciální diváky bych měl jeden tip...ve chvíli kdy v posledním díle Sam obejme Gena (cca 6 minut před koncem) to prostě radši vypněte :-)

Tentokrát se potvrdilo, že osvědčená sestava zafungovala na 100%, výsledkem je hořkosladká retrokomedie, která funguje přesně tak, jak má. Věřím, že sedmdesátá léta takhle nějak vypadala...reformy Pražského Jara byly definitivně zatraceny a jejich zastánci odklizeni, KSČ už dávno není ani spolkem nadšených dělníků, ani lidí, kteří by chtěli změny k lepšímu, zůstali převážně lidí, které zajímal vlastní prospěch či pitomci, kteří tomu nesmyslu opravdu věřili. Řada lidí z mladé generace netoužila po oficiálně schválené hudbě, účesech, práci v mládežnických organizacích a životu s ohnutým hřbetem...prostě z nich ta zkurvená doba musela zákonitě udělat v menší či větší míře rebely...a o tom je tento film.

Osobně pro mě nepředstavuje tento dokument prakticky žádný přínos nových informací, neboť si troufám říci, že názory většiny zúčastněných znám, nicméně obrovské plus těchto aktivit spatřuji v tom, že se alespoň někdo prohnilostí naší politické scény zabývá a myslím tím především média, která u nás až na drobné výjimky nejsou hlídacími psy demokracie, ale spíše takovými bulvárně-populárními stroji na peníze, které místo důležitých zpráv předkládají v hlavních zpravodajských relacích informace ve struktuře: "Nehoda-skandál-vražda-krádež-vsuvka z parlamentu-skandál ze zahraničí-vražda ze zahraničí-skotačící pandy". Skutečné hodnoty člověk musí hledat jinde a jsem rád, že alespoň občas je můžeme najít na veřejnoprávní televizi. Kritiku bývalých studentských vůdců z tohoto dokumentu chápu pouze v případě poslance Bendy, který už je bohužel dávno na druhé straně barikády a je skutečnou ostudou české politické scény, a to nejen pro svůj doktorát nedoktorát z Plzně. Bohužel stále existuje vysoké procento lidí, které z jakési setrvačnosti, rezignace, rychlé ztráty paměti, naivity či snad nedostatku informací volí stále ty samé "Bendy" a pak nadávají v hospodě na politiku.

Díky české televizi za tyhle pořady, pro nás mladší je to jediná možnost jak si přiblížit politické klima posledních dvaceti let jinak než v psané podobě či vyprávění pamětníků, škoda jen, že se skáče někdy až tak rychle, rád bych viděl například více o rozpadu Československa, Kupónové privatizaci, pádu poslední Klausovy vlády, o tom co předcházelo vstupu ČR do EU atd.____Dodatečně přidám jednu rejpavou...Ota Černý je snad nejhorší moderátor politických diskusí, kterého jsem kdy viděl, absolutně neinformovaný o stavu věcí, nebo lépe řečeno nepřipravený, neumí ani pořádně mluvit, tak raději skoro celou dobu spíš mlčí a nechává nekonečně dlouho vykecávat všechny zúčastněné, když už něco vypustí, je to ve stylu "chlápka z lidu" a ne profesionálního moderátora viz Václav Moravec, Martin Veselovský, Jakub Železný apod...dnes mám bohužel pocit, že nestačí ani na "svou" sportovní debatu s přiblblým názvem "Na slovíčko". Myslím si, že měl už dávno sypat krmení ptáčkům v parku.

Po dlouhé době jsem šel z kina plný nadšení, které nevyprchalo ani po době obvyklé pro vystřízlivění. Tarantino má prostě svůj nezaměnitelný styl a zasazení filmu do druhé světové války určitě samo o sobě slibovalo zajímavý zážitek. Asi těžko napíšu něco nového když pochválím excelentní obsazení doprovázené výboronými výkony od Pitta až po nezapomenutelného Waltze...co mě samozřejmě absolutně odrovnalo bylo závěrečné finále....jako by Quentin říkal: "Kurva já jsem tady šéf a můžu si s těma parchantama dělat cokoliv chci, protože takhle se mi to prostě líbí"...a mě se to tak líbilo také a tetelil jsem se blahem jako malý kluk.