Meteorista

Tak holky sou několikrát bodlý a stejně si musej na 3 minutky sednout a pokecat. A cápek je asi tak 10x bodlej a stejně ho po asi 30 minutách, co se k němu dostala záchranka, odvezou a von žije. Tak já teda nevim, ale jesi si timdle teda chtěj utahovat z tý, jak voni několikrát řekli, frančízy, tak to u toho příště snad už asi ani bejt nemusim. Do 4. dílu to bylo fajn. Ta nečíslovaná pětka taky šla. Todle bylo ale fakt vedle.

Hele jako takle – ze začátku je to mrtě trapný. Ale jakmile dojde k vraždě, trochu se to vzchopí a do konce to má celkem grády a umí i zabavit. Sice ne porád, ale už to aspoň není trapný jako na začátku. Já Jennifer Aniston nemusim od doby, co je v tom jejím ksiftě tak botoxová, ale je tam Mark Strong, no a ten si u mě udělal velký plus už Sherlockem Holmesem. Takže se to celkem vyvážilo a je z toho přesnej průměr. Blbinka na zabavení při nudnym nedělnim odpoledni.

No ze začátku sem si řikal, že se ten film profiluje jako realistickej, ale pak tam najednou přejdou dva frajeři desítky kilometrů nepřátelskýho území. No dobrý tak sem si řikal, že to bude dobrá pohádka. V tu dobu sem neměl moc valný mínění o kvalitách snímku. Zvlášť, když to je od Guye Richieho. Ale pak se z toho stala ultimátní pecka, kdy týpek, kerej se nechal zachránit jinym, de zase zachránit toho druhýho týpka. A víte vy co? Ona to pohádka je. Ale je to moc fajn natočená pohádka. Navíc s Call of Duty feelingem na konci. Takže pohoda. Já byl nakonec spoko.

Sice by tu xboxovou střílečku neuhrál jednou rukou, ale kdo todle řeší, když je celej ten film jedna velká fajnová pohoda. Fakt skvělej film, kerej se stopro hodí, když se na něco chcete kouknout s rodinou (či i prarodinou, pokud ještě máte). Něžnej film o tom, že žit se dycky vyplatí a hledat krásu v tomdle světě je někdy to jediný, co nám zbejvá.

Musim říct, že začátek byl hodně osmdesátkovej. Ta hudba při útocích toho bytosťáka byla dost… nehodící se. Ale kupodivu sem si na to během filmu zvyk a musim uznat, že zbytek filmu je vyzrálej, netradiční a na 80. léta civilní horor bez zbytečnýho přehánění. Moc se mi libíla rovina psychologická. Opravdu mě tedle ani ne tak moc horor, jako spíš psychologickej thriller, potěšil a překvapil! Nenechte se odradit starším vizuálem a tim zvláštnim začátkem – stojí to za zhlídnutí.

Čert vem přehrávání v dramatickejch scénách, to je pro Korejce a jejich tvorbu typický. Ale ta překombinovanost mi ve výsledku vadila. A že sem nepochopil plně smysl toho filmu, to mě mrzí asi nejvíc. Asijskou tvorbu miluju právě díky její netradičnosti, zvláštnosti a tim pádem výjimečnosti. Pro Evropana, jakym sem, to je lahůdka. Ale tady je ta netradičnost a zvláštnost až moc velká, a to i na mě. Bohužel. Moc sem se těšil na film z kvalitativního ranku Viděl jsem ďábla, Muž odnikud, Vlak do Pusanu, či Gangster, policajt a ďábel. Dostal sem ale rozporuplnou multižánrovku, která mnou zůstane bohužel nepochopena. Bohužel.

Teda já punk ani trochu, ale ani krapet nemusim. Přesto si mě tedle film docela získal. A hudbou na pódiu to nebylo. Je to brutální, reakce těch nebožáků sou uvěřitelný a je to překvapivý. Film se s nikym nesere a to mě na tom neskutečně bavilo. Trochu mi to připomnělo The Last of Us. Nejen zobrazovanym násilím, ale taky tou překvapivostí těch nenadálejch událostí. A pak ten Patrick Stewart!

Prostě japonská kinematografie je jinde. Čekal sem horor, ale dostal sem drama, který pomalu plyne a moc toho jednoznačně nevysvětlí. Divák je vtrženej do dramatu o závislosti muže na ženě, o ženský závislosti na kráse a o posedlosti ideálem krásy. Taky o posedlosti na pocitu bejt oblíbenej, obdivovanej a milovanej. Tech témat tam je docela dost, ale film to podává takovym zvlaštnim, no japonskym, způsobem. Není to univerzální snímek, kerej by se holt líbil všem. To ale v žádnym případě neznamená, že není dobrej.

Musim uznat, že sem o tomto snímku někde čet, že byl ten dotyčnej zklamanej. No a já teda nevim proč. Russell Crowe dává hlavní postavě charisma, který sem v hororu už dlouhou hlavní postavy neviděl. Jako bude to asi znít debilně, ale teď mi blesk hlavou příměr k charismatu Arnieho v Predátorovi – taky místy bububu film, ačkoliv akční až na půdu, ale Crowe i Schwarzenegger oba v těch postavách objevili tolik potenciálu ke kulervoucnosti, že mě oba filmy bavily hlavně kvůli těm hlavním protagonistům, který byli sebevědomý a šli si za svym. No dost tohodle příměrování. Film hezky plyne a mně teda utek jak mládí. Hezký efekty, který nebyly vůbec přehnaný či naopak trapný. A celkově ta vizuální stránka byla fakt fajn. A ještě bych rád zmínil, že sem hrozně rád zase někde viděl Alex Essoe. Ta paní mi je hrozně sympatická, takže díky tomu body navíc.

Tak bohužel. Je mi to líto, ale přes všechny ty efektíky a rádoby cool představovačky postav a osudy putování flašek a vyprávění, který skáče v čase sem a tam, aby, zase rádoby efektně a úderně, vysvětlilo pohnutky postav… Hele prostě pro mě tam byly dva dobrý vtípky a bavilo mě leda tak zasazení do Japonska. Film chce bejt akční a kousavě vtipnej. Není.