Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (851)

plakát

Poslední noc v Soho (2021) 

Perfektně zrežírovaná nuda, která kromě vizuálu a herectví McKenzie/Joy nemá absolutně co nabídnout. Příběh je nezajímavej, atmosféra nijaká, napětí nulový a originální soundtrack tuctovej. Vzdávat poctu starým italským hororům se zřejmě moc nevyplácí, i když z toho Edgar vytřískal víc než Wan.

plakát

Peklo (2021) (TV seriál) 

Když máte za monstra černý panáky Michelin, je těžký vžít se do vší tý náboženský temnoty, zmaru a šílenství, aniž by to nevyvolávalo byť letmý náznaky smíchu i znechucení z toho, jak moc se do našeho světa designově nehodí. Lidský postavy jsou navíc nesympatičtí otravní idioti a celej příběh je i na poli šesti standardně dlouhých epizod zbytečně táhlej a postrádající jakoukoli dynamiku. To násilí, který gumy páchaly, bylo ovšem chuťově plný a správně krvavý až do upražení. Taky finální epizoda za něco stála a v posledních patnácti minutách nabídla vhled do celýho potenciálu, kdyby to tvůrci pojali od začátku přesně takhle. Inu, nepojali, a proto stojí celek za hovno!

plakát

Není čas zemřít (2021) 

Zápletka M:I 2 a The Rock obohacená o sci-fi a naroubovaná na rozmáchlý zakončení bondovský éry, díky kterýmu se teď otevírají dveře do zcela nových sfér. Zatímco Casino Royale vládne akcí a svojí zemitostí, Skyfall scénářem a vyprávěním, No Time to Die vládne vizuálem a hravostí (Quantum a Spectre jsou prostě průměry). Ty dvě a půl hodiny jsou navíc vyplněný jednou skvělou scénou za druhou s naprostým minimem hluchých míst. Tady to paradoxně kurví jenom Zimmer, protože než aby do posledního filmu vnesl cokoliv svýho, drží se přehnaně zarytých hudebních témat. Tenhle Bond je největší poctou původním filmům a zároveň tak trochu vztyčeným prostředníčkem všem jeho konzervativním fandům.

plakát

Tím tvrdší je pád (2021) 

Tarantinovská stylovka s vyloženě perfektní úvodní scénou, na kterou se zbytek filmu sice nechytá, přesto ale funguje skvěle a dodává přesně to, co slíbil už v traileru. Čecháček bude štěkat svoje rasistický myšlenkový pochody, filmovej fanda si užije netradiční moderní western plnej násilí, výbornýho soundtracku, se skvělou kamerou a sympatickým obsazením. Mít to svižnější a hravější dialogy, byla by to plná palba! TADY si o tom něco přečtěte, rasističtí odpadující kokůtci.

plakát

Nine Days (2020) 

Námětem nádherný drama s prvky fantasy, který šlo ale zpracovat minimálně na devět zajímavějších způsobů. Jako diváka mě mnohem víc zajímalo místo, ve kterym se všechno odehrává, spíše než duše, které ho obývají. Nedozvěděl jsem se ale v podstatě nic (vzbuzuje to překvapivě hodně otázek). Tady šla kreativita utrhnout ze řetězu, aniž by bobtnal rozpočet, nebo se měnil příběh.

plakát

Surge (2020) 

Film s vyloženě hnusnou, nepříjemnou, úzkostnou a tíživou atmosférou. Whishaw přenáší svým výkonem svoje maniakální psychický stavy na diváka, totéž dělá kamera i soundtrack. Určitě nečekejte zábavu, spíše se připravte na hloubkovej ponor do zničený mysli, na jehož konci - jakmile se vynoříte - budete znovu objevovat realitu skutečnýho světa kolem vás.

plakát

Armáda lupičů (2021) 

Zprvu nesrovnatelně zábavnější a vizuálně hezčí než rozostřená a veskrze nudná i nedomyšlená Armáda mrtvých (se kterou to nemá společnýho téměř nic). Zápletka je ale naprosto prázdná, odtržená od jakýchkoliv emocí a s minimem charakterových interakcí. Akce je navíc docela málo, není kdovíjak povedená a film po prvním heistu upadá do hlubokých repetitivních vod. Celý to táhne především Matthias Schweighöfer, jenom mu to kurví nenápaditej scénář, kterej tomuhle prequelu nedává žádnej důvod k existenci. Army of the Dead měla alespoň ty zombie, tajemno okolo nich a bylo to brutální.

plakát

Duna (2021) 

Villeneuveova filmařina je silně expresivní, založená na dech-beroucích obrazech, který za doprovodu vznosných soundtracků a dokonalých zvukových i vizuálních efektů vnáší divákovy do hlavy jedinečný pocity a emoce, jdoucí daleko za hranice běžných komerčních blockbusterů. To se ukazuje na všech jeho větších filmech (2049, Arrival), ale třeba i na jeho Požárech. Nemůže vás proto překvapit, že je nová Duna přesně taková. Duna je dlouhá a kdekomu se bude táhnout jako červ. Svojí režií, kamerou, výpravou, kostýmy, hereckými výkony, ale především scénářem je ovšem naprosto opulentní a ve světě kinematografie stejně důležitá, jako všechny velko-filmy podobnýho technickýho, výtvarnýho a inteligenčního rozsahu za posledních třicet let (The Revenant, Interstellar, Fury Road, Matrix, Lord of The Rings, Judgment Day, výše zmíněné, atd.). Atmosféra je navíc v první polovině natolik opojná, že i když se tam neděje nic moc, jenom jsem čuměl s otevřenou hubou.

plakát

Titan (2021) 

SPOILER jak svině: Mam rád bizáry. Někdy mam rád bizáry opravdu hodně. Rád se hrabu v jejich vyznění i myšlence, pročež z nich dokonce i kde co vykoukám. Ale tady? Chápu tu kontroverznost okolo, z hlediska filmařiny a vypravěčství to ale neni nic strhujícího a vůbec prvně v životě jsem měl dojem, že sleduju čistokrevný pozérství. Titane je tak trochu jinej bizár, u kterýho divák sleduje holku, která se nechá zbouchnout autem, a místo toho, aby porodila Bburago, porodí "otci" tolik vytouženýho... Tetsua!

plakát

Coming Home in the Dark (2021) 

Nečekejte podmanivou procházku novozélandskou krajinou a raději se připravte na temnou výpravu do minulosti, jakož i do nejtemnějších zákoutí lidský mysli. Zélandskej přízvuk je pak zcela nekompromisním hororem, kterej tenhle thriller dokonale dotváří, takže buď leťte na kus života na NZ, nebo si stáhněte titulky. Já udělal to první a stejně jsem to nedával.

Reklama

Reklama