Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (694)

plakát

Jason Bourne (2016) 

Největší problém čtvrtého Bournea je, že vlastně vůbec vznikl. Damon se celou dobu tvářil, že ho to nebavilo, Greengrassova úžasná akce je najednou líná jak kráva za rozpálenýho dne. Ten tam je nápaditost, kterou obsahovala dvojka a trojka. Greengrass akorát zkopíroval akční scény a navíc nezáživně. Fuč je i dravá hudba Johna Powella, který akorát vybral svoje staré motivy. Nejhorší je ale příběh, potažmo zápletka. Ta jako kdyby vypadla z nějakýho béčkovýho akčňáku - nebýt to Bourne, tak to tomu filmu odpustím. Jenže tohle je Bourne. Alespoň se to tak jmenuje. Prosím, pětku už raději ne.

plakát

JCVD (2008) 

Kdyby nebylo tohoto pána tak John Woo ještě dneska točí holuby____ Povedené, po všech těch odpadových filmech, ve který si JCVD zaplaval, přichází spásný film, který snad nebude prvním ani posledním. Přál bych mu to, protože Jean toho může rozhodně nabídnout hodně i v téhle době. A taky pro to, že na filmy s ním jsem koukal už jako kluk tajně po nocích a náramně jsem to prožíval. Obzvlášť jeho dvojitý kop s otočkou patří mezi nezapomenutelné.

plakát

Jeden musí z kola ven (2011) 

Nářez a poctivá stará škola jak víno. A to obsazení - radost pohledět

plakát

Jen Bůh odpouští (2013) 

Drive bylo jen fajn, ale teprve Jen Bůh odpouští je opravdu skvělé. Možná za to mohla stopáž, která není přemrštěná. Možná za to mohl Gosling, který se celou dobu netváří jako čtyřletý chlapeček, který právě dostal hromadu lízátek. Nebo možná za to mohla absence songů, které sice na samostatný poslech působí dobře, ale ve filmu mi místy lezly krkem. Jen Bůh odpouští má skvělý vizuál a je to parádní pocitovka. Pán s tím mečem je super a Gosling si tu asi poprvé sáhl do dámskýho rozkroku, takže se Refnovi odměnil fajn hereckým výkonem.A jako bonus dostane přes držku (to kroužení před zápasem je vážně cool) a to se taky počítá. Prostě za mě obrovská spokojenost a jeden z nejlepších filmů tohohle roku.

plakát

Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013) 

Ku*va fix, tenhle film přesně splňuje moje nároky na prolité litry krve a počet zabitých čarodějnic. Jen příště bych poprosil o víc spoře oděnou Gemmu Arterton. Děkuji. PS: opravdu to netočil totálně sjetej Tarantino?

plakát

Jennifer's Body - Bacha, kouše! (2009) 

Čekal jsem od toho trochu víc. Nakonec se z toho vyklubal film, ze kterýho bych rozhodně radostí z okna neskákal. Na druhé straně je tu Megan Fox, která je asi jediným důvodem, proč budou diváci (hlavně pánové) tenhle průměrný brak koukat.

plakát

Jerry Maguire (1996) 

Když pominu fakt, že chemie mezi Cruisem a Zellweger moc nefunguje (měl jsem prostě problém jim ten vztah uvěřit), tak to byl fajn film, co mě bavil.

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

Třikrát jedno obrovské WOW! Tomuhle snímku jsem věřil od začátku a jsem rád, že mě ve výsledku i přes svoje finanční neúspěchy nezklamal. Z té předlohy můj oblíbený autor Chabon vymlátil maximum a přetavil to ve svěží hrdinskou sci-fantasy. Kitsch to táhl bez problémů (získal si mě už jako pistolník v hospodě) a jeho vztah s princeznou jsem mu uvěřil bez problémů. A hudbu je fakt paráda poslouchat. Víc takových filmů

plakát

Joker (2019) 

minulej rok jsem na to slyšel obrovský ódy, ale úplně jsem se k tomu nedostal. Až teď... a musím říct, že to je neskutečný. Fakt bych neřekl, že režisér pařeb (který jsem neviděl) jednou natočí jeden z nejlepších komiksovejch filmů, ale povedlo se mu to. Joker je fakt neskutečnej. Na Jokerovi s Nicholsonem jsem vyrostl a Heath Ledger byl v Temným rytíři fenomenální, ale to co předvádí Joaquin Phoenix během tohohle filmu je neskutečný. Celý je to vlastně koncert jednoho herce, kterej uvádí v život člověka na úplným dně, kterej přes destrukci a postupný odjišťování "pojistek" a zábran stoupá vzhůru a stává se symbolem hnutí, který je mu vlastně ve výsledku ukradený, protože mu jde o něj samotnýho. O jeho vlastní show. O nic víc. Na tomhle filmu je mrazivý to, jakým způsobem zrcadlí realitu chaosu, zmatku, každodenního spěchu a lhostejnosti člověka člověku. Zrcadlí anarchii, kterou se nepovedlo převést na plátno ani Nolanovi v Temným rytířovi, kterej se o to snažil fakt hodně. Což nepodtrhávají jen pouliční nepokoje a hromady odpadků, ale i burácivej soundtrack, kterej závidí i Hans Zimmer. Joaquin Phoenix si to fakt užívá, místy připomíná Nicholsona v Osvícení, skvěle mění antihrdinovy nálady z minuty na minutu, takže ze začátku je vám ho líto a postupně ne... ale stále žasnete nad tou jeho paranoiou, kdy nevíte, co je realita a do divadelní/filmová iluze ukazující svět v růžovejch barvách... ta ale postupně padá jako opona a nakonec zůstává ta hnusná realita plná násilí, krve a bolesti, z nichž povstává netopýr. Jo, Joker je origin v originu a docela mě mrzí, že Joaquin Phoenix nepůjde proti Pattisonovi a zůstane tak samostatnou jednotkou. Ale třeba jednou... žádnej film mi nevyrazil dech už takhle dlouho.