Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Dokumentární
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (25)

plakát

Láska a sex v severských zemích (2021) (TV film) 

Sedět poslední prázdninový týden doma a náhodně projíždět televizí za účelem shlédnutí něčeho netradičního, je občas zábava. Někdy se to ale vymkne z rukou a skončím u sledování něčeho jako je toto. 50 minut neskutečného bizáru a národní mentality, která na mě působí jako vymytá sekta. Jakože ženská co si upeče v 20 letech děcko, v 24 letech ho odhodí v pátek odpoledne ke tchýni a jde se kurvit do baru je jen třešnička. Dokument je hlavně o sterilních chlapech (myslím osobnostně, technicky mohou být také sterilní ale o tom dokument nebyl) kteří si platí přihřátého Brita nejspíše indického původu, aby jim našel partnera v průměru na 10 pokus a neskutečně si při tom mastí kapsu, protože pokud si pamatuji dobře, každý klient mu nasype do kapsy 25 000 euro ročně za členství v sektě zoufalců. Jelikož si severské země zakládají na rovnoprávnosti, v sektě se nachází i ženy které si z pestré palety neschopných zoufalců vybírají. Dokument je také o uječených feministkách, které si vychovali z chlapů neskutečné ňoumy do takové míry, že už ani nejsou schopny si je umotat a poroučet jim. Ani nemluvě o těch vymytých holčíčkách školkového věku, které skáčou jako opice po hrazdě a řvou na sebe v kroužku s odůvodněním učitelů: "aby nebyly utlačované chlapci a uměly si dupnout". I celkem zajímavý pohled byl na kluka okolo 5 let věku, který si do svojí dlouhé kadeře zapíchl třpitivou sponku, nalakoval si každý nehet jinou barvou, oblékl se jako Superman, rozložil si kočárek, hodil do něj plastové mimino a vozil ho takto oblečen po bytě a jeho matka ho v té schizofrenní identitě bezmezně podporuje. Největší výtlem jsem chytil při tom, jak si tam pochvalovali "rovnoprávnost a sílu žen" a pak z nich v zápětí vylezlo, že zrovna severské země jsou na špičce v domácím násilí a žádný případ se třeba na Islandu za poslední rok nedostal ani k soudu, protože skončil jen jako pouhé oznámení na policii. Asi ta nezávislost žen je tak silná, že tam ženy pohrdají i soudem a spravedlností. Takhle to dopadá, když se parta levičáků a uječených feministek pustí do boje proti lidské přirozenosti a dopadne to naprostou zdegenerovaností na národní úrovni, která vůbec nic nevyřešila, spíš naopak podnítila v půlce chlapů násilnický tendence a z druhý půlky vytvořila impotenty. Že já na to koukal střízlivej... Tři hvězdy, za syrový zážitek čistokrevné degenerace.

plakát

John Wick: Kapitola 4 (2023) 

Na 5* to vlastně vůbec není. Prostředím, soundtrackem a souboji to sice bylo špičkový dílo. Nejlepší John Wick po stránce rozmanitosti prostředí. Ale příběh? Ten skoro nebyl. Nehodlám jakkoliv spoilerovat, ale moc od toho filmu, jako celku, nečekejte. Je to prostě akční John Wick. Začne to být zajímavé až kolem poslední čtvrtiny filmu. Takže klidně choďte čůrat během soubojů, o nic extra nepřijdete.

plakát

Párty Hárder: Summer Massacre (2022) 

Jelikož tenhle film vidím s odstupem půlroku znova, poprvý zlitej v kině (uteklo mi dost detailů a prvních 10 minut filmu) a teďka za střízliva v pohodlí domova s pytlíkem Jojo bonbónů, tak jsem se rozhodl napsat menší (či větší) recenzi na tenhle počin.  Pro Pohla byl tenhle film milníkem kariéry. Poprvý netočí film se směšným rozpočtem, délkou maximálně plus mínus hodina i se závěrečnyma titulkama, a hlavně byl jeho první film oficiálně v kinech.  I přes to všechno, je tenhle film pro mě, jakožto věrného konzumenta Pohlovi filmové (i hudební) tvorby, velkým zklamáním. Tomuhle filmu chybělo úplně všechno, za co jsem si jeho filmovou tvorbu tak považoval. Jeho předešlé filmy nestavěly na technické dokonalosti, prostředí, soundtracku ani na (ne)hereckých výkonech, které byly stejně lepší jak většina českých herců současnosti. Jeho filmy byly o jednoduché přímočaré zápletce a hlavně humoru a hláškách. Taky k jeho filmům vždy patřilo, že pokud je člověk shlédl několikrát, byl schopný je vidět z méně komediální perspektivy a číst trochu "mezi řádky". Každý jeho film v sobě nesl buď reference na slavné hollywoodské filmy, poukázání na nějaký společenský problém nebo se jen něčemu vysmíval velmi specifickým způsobem. I předešlý Párty hárd byl parodií na komedie pro puberťáky jako byly prcičky. Ostatní filmy byly pro pobavení i možná trochu na zamyšlení, hlavně taková Jehovova pomsta.  O čem byl tenhle film? Sám vlastně nevím. Parodie to už jako předešlý film nebyla. Čistě pro pobavení to taky točený nebylo. Ani pořádná zápletka tam nebyla. Bylo to bezcílný putování, který vyvrcholilo v nějaký nalezení sebe sama. Každá postava vlastně uzavřela svůj kruh. Z filmu bylo i dost cejtit, že to neni klasická "pohlovina", ale regulérní film s hromadou herců, neherců a masivním komparzem. To filmu sice nikdy neuškodí, pokud teda nejde stranou autorská autenticita, což se zrovna v tomhle případě bohužel stalo. Ve filmu bylo sice pár dobrých scén i hlášek, film byl po stránce kamery a prostředí opravdu povedený a soundtrack taky neni vůbec k zahození. Jen tomu prostě chybí taková ta spontánnost a nenucený humor. Krom toho Srba, servisáka, Multiply, doktora Metaxy a naštvanýho pochcánka s monologem na způsob Tonyho Montany to po stránce humoru stálo za hovno. Tak snad příští film už nebude komedie, ale třeba povedené drama nebo ještě povedenější horror. Filmu dávám 4 hvězdy jen za to, že mezi českým filmem v kinech je tenhle počin jednooký král.

plakát

Trojúhelník smutku (2022) 

Jelikož jsem typicky český všeználek co rád věci komentuje a hodnotí na denní bázi, tak komentář zde na ČSFD píšu tak jednou za rok. U tohohle filmu to ale nemůžu nechat bez komentáře. Tenhle film je klasický emočně chladný severský drama, táhne se to jako med, je to plný myšlenek a občas z toho doslova mrazí, i když na jachtě je teplo. Krásná sonda do lidský nátury. Poslední část byla trošku slabší a na můj vkus moc chaotická, hlavně byla bez výraznější myšlenky, bylo to jen o prohození rolí, jako v tom bazénu. Bazén byl taková předzvěst poslední části. Nejvíc mrazivá na tom filmu je skutečnost, že člověk očekával, že poslední scéna dopadne jak dopadne. Bylo to jasný. Vrchol absurdna je, že ten nadějnej rozjezd kariéry u ní skončil jako v samotném filmu, předčasnou smrtí. Mrazivej pocit po celej čas filmu, a škoda potenciálu nadějný herečky, která skončila dřív než stihla začít. Život je zvláštní.

plakát

Klub rváčů (1999) 

Nějak mě poslední dobou je všechno jedno. Nosim jedny tepláky, jednu mikinu, střídám 3 trička, nosím boty tak rozmrdaný že by se i šlapky z Karláku divily jak může bejt něco rozmrdanější než ony, ani nepřemejšlim co řikám nebo píšu a je mi fajn. Když vidím něco tak úžasně pošahaného, hřeje mě to u srdíčka. Cítím z toho silné poselství, které nedokážu popsat. Je to něco mezi přehlídkou smrtelnosti lidí, jejich hraním si na něco víc než primáty, přehnanou potřebou vše kontrolovat, vymýšlení si problémů které nejsou z jejich hlavy, výsměchu společnosti založené na kompenzaci svých slabin skrze auta, plné peněženky nebo cokoliv jinak materiálně zbytečného a hlavně, z toho cítím syrovost života spojenou s tím, že cokoliv si člověk zamane a fakt tomu věří, se mu dokáže splnit a nemusí bejt duševně nemocnej. Jdu si dát šlofíka, pak si zacvičim, dám si horkou vanu, a nejspíš zas pujdu spát, líp jak batole, doufám. Nezapomínejte, že zejtra můžete umřít, vaše šance na přežití se každým dnem přibližují víc a víc nule.

plakát

Divočina (2014) 

Film mi moc připomněl školní systém. Nevím jen jestli víc nucením názorů se kterými nesouhlasím, nebo vzhledem hlavní postavy, která se až moc podobá mojí bejvalý třídní učitelce. Ne jenom vzhledem, ale i názorama a věkem. Samozřejmě mě oboje svého času velice sralo a film fungoval jako krásný výlet do minulosti, jen mi tam chyběla nějaká banda slabomyslných falešných čůráků, kompenzujících si nefungující rodinné vztahy na obtloustlém spolužákovi. Ale to bych chtěl asi moc.

plakát

Není čas zemřít (2021) 

Jedna žena, žádný hazard ani hromady hotovosti, kapka alkoholu, až na úvodní a závěrečnou scénu se starými auty "Bondů" ani nic moc s auty. Příběh nezáživný, až na pár akčních momentů dokonce i nudný. Hvězda za rozmanité prostředí, Mr. Robota, a za závěr filmu.