Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (19)

plakát

Dracula (2020) (seriál) 

Zábavný!

plakát

Love, Death & Robots - Jibaro (2022) (epizoda) 

Tak abych tady naředil místní trudomyslnost, za mě nejlepší díl série. Čtu tady, že se to koncepčně nehodí, je to zmatené, nelíbí se kamera… Koncepčně to sedí skvěle, máme tu konflikt s tajemnou bytostí, skvělou animaci, rozporuplnou hlavní postavu i finální katarzi a pomstu. V čem to jako nesedí pro LD&R? Kamera je přesná, drží stylistických záměr (skvěle vidět v opakujících se záběrech přivolávání mužů, kdy kamera vždy od sirény odjede, a v dalším střihu se muži přibližují). Mizanscéna, hlavní představitelka a její kostým, to vše je do detailu skvěle ladící. Celá povídka je vizuálně (a záměrně) rušivá, tématem zneužití provokativní a i pohybová stránka a taneční prvky jsou prvky maximálně zvýrazňující soulad okázalé, ale zároveň velmi nepříjemné podívané. A vlastně pak ani nevadí, zda sledující divák vnímá téma příběhu o dobývání jižní Ameriky conquistadory, jejich plenění zlatých pokladů a drancování divoké země, nebo se jen spokojí s časově a místně nezařazeným příběhem o siréně a rytíři.  Bravo.

plakát

V rytmu srdce (2021) 

Coda - V rytmu klišé. Ale tolika klišé, že už je to po padesáti minutách prostě moc. Je tam úplně všechno. A úplně všechno působí uměle, pateticky a prvoplánově. Hvězdičky hodnocení nedávám, neviděl jsem ani půlku filmu. Oscar za nejlepší film je vždy kontroverzní téma a kolikrát si musíte další rok googlit, kdo že to vyhrál loni… Ale příští rok to nebudu muset dělat, protože si budu pamatovat, že to byl jeden z mála filmů, které jsem prostě nebyl schopný dokoukat. Letošní oscarová show byla estráda a “Nejlepší film” to jen podtrhuje. Pardon my French…

plakát

K zemi hleď! (2021) 

Už dlouho se mi nestalo, abych u filmu zažil takový sešup nálady. Hravý začátek, vtipných 30 minut a pak naprostá absence dramatického vývoje. Směs okázalých záběrů, fungujících vtípků (které časem omrzí)... Je velká škoda, že když už se tvůrce rozhodne posadit do křesla prezidenta USA ženu (vynikající Meryl Streep), její charakter je vyloženě odpudivý. Ano, v mezích žánru apokalyptické tragikomedie v pořádku, jen mě to zamrzelo. Netflix se vyblbnul a svět se může vesel točit dál. 3/5

plakát

Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun (2021) 

Enormní dávka nostalgické (a vlastně přiznaně kýčovité) dobré nálady. Během času projekce jsem nesundal "rohlík" z pusy a usmíval se od úvodního záběru do posledního jména v titulcích, k čemuž pomohl i chytlavý Desplatův soundtrack. Film má v podstatě povídkovou strukturu s úvodním seznamovacím sezením v redakci, tři oddělené příběhy a závěr. Právě ona povídková struktura je pro mě, když nad filmem dvě hodiny po shlédnutí přemýšlím, jedinou vadou na kráse. Stylisticky je snímek samozřejmě jednolitou, vizuálně expresivní, nápaditou podívanou. Z pohledu povídek jde však o trochu kostrbatý slepenec, ve kterém, pokud v rámci narace nefungují všechny tři povídky perfektně, najednou cítíte, že film trochu klopýtá. A to i přes to, že každá povídka vlastně zastupuje samostatný žánr, od romantického příběhu z vězeňského prostředí, přes studenské melodrama až po noirovou detektivku a každému tak může k chuti přijít jiná část filmu. Je to příjemné pohlazení, které jde trochu přiznaně po srsti.

plakát

Zrádci (2020) (seriál) 

Tauše je v poslední době opravdu radost sledovat. Nebo lépe řečeno, Doubovu kameru v režii Viktora Tauše je radost sledovat. Způsob kompozice scén, práce s mizanscénou, s interiéry. Naprosto nepravděpodobné prostory, které doplňují naraci. Od Modrých stínů nebo Vodníka je vidět i posun k divadelnímu aranžmá scén, především vystupování z role při promluvách Davida do kamery. Výborná práce!

plakát

Frida Viva La Vida (2019) 

Takhle... Možná, že byl konec dobrej. Možná, že geniální. Ale já to nevím, protože po 40 minutách jsem to prostě vzdal. Protože ani k tomu nejgeniálnějšímu konci se nemůžete prokousávat skrze toporné a přehrávané vyprávění statické (a démonické) vypravěčky s vadou řeči, která s pohledem naštvané úřednice čte text nad kamerou, skrze lyrické hrané pasáže, které se hodí možná tak Kalendária. Nedostanete se tam ani díky rychlým střihům s nesouvisejícími záběry, které ač mají pouze dokreslovat (nijakou) atmosféru, spíše ničí zážitek z hloubky Frídiných textů. Za 40 minut se nedozvíte nic, co byste už nevěděli nebo neviděli ve filmu Frida (do té doby celkem průměrném, po tomto zážitku mistrovském životopisném díle). Na začátku dokumentu se od pracovnice muzea Fridy Kahlo dozvíte, že vše už o ni bylo řečeno. A přesně to si měl uvědomit režisér dokumentu a udělat ho jinak. Jedna hvězdička za celkem slušnou kameru.

plakát

Překladatelé (2019) 

Propracovaný thriller, plný domyšlených zvratů a silných charakterů, ve svižném tempu... Tak to přesně Překladatelé nejsou. Tempo svižné ke konci sice je, ale pouze na úkor zmateného střihu a důrazu na "aha" momenty, kterých je pro jistotu hned několik, ale jejich vyznění (a kolikrát i motivace) jsou velmi laciné a chabé. Herecký výkon Olgy Kurylenko je založen na vytřeštěných očích a výrazu ztraceného kotěte. Jsem rád, že tvůrci alespoň přiznali fascinaci Orient Expresem, ale co z toho, když napětí střídá smích nad některými absurdními scénami jako například "překladatelský guláš s pistolí" nebo "kulka v knížce".

plakát

Premiér (2019) (seriál) 

Tohle se vlastně hodnotit nedá, protože to nedodržuje prakticky žádné normy televizní tvorby, čili i hodnocení "odpad" je tady zbytečné plýtvání. Krom jiného (směšného, bizarního, úchylného, apod.), je to teda hlavně smutné. Tohle je totiž člověk, kterému týden co týden dává svůj prostor (jako jedinému) prezident republiky a je to člověk na jehož televizi si svou polívčičku přihřívá prezidentův mluvčí ve svém vlastním pořadu. Už jen z toho je zřejmé, co je to za lidi. Protože oběma pánům z Hradu je dán dar zraku a protože oba musí vidět tu neuvěřitelnou trapnost výše zmíněného, přesto, nebo právě proto v tom pokračují. Je to smutný. A nechutný.

plakát

Souboj s nebem (2005) 

Stylisticky skvělý a obsahově velmi nepříjemný snímek. Od prvního záběru, přes zlomové události jako je poodhalování pravdy o únosu dítěte nebo vražda generálovy dcery až po závěrečnou scénu v kostele. Reygadas z diváka dělá očitého svědka nečekaného sledu událostí, které vedou až ke smrti hlavního hrdiny. Zaujalo mě expresivní vyznění množství scén. Vůbec ne těch, kde teče krev (nebo moč), ale naopak těch nejpomalejších scén, kdy se hlavní hrdina pouze dívá na (nebo skrze) lidi.