Troniq

Když si vyměníme paruky, všechno bude zase dobrý...i na tyhle podělaný Vánoce! Top...ultra-bizár, hořko-sladko-všechno snímek plnej wierdo lidí, pouliční směsi, gangsta pasáčků a trans problémů. Kdo by neodolal tohle zažít rovnou o Vánocích v hříšném LA. Nechtěl jsem moc vědět do čeho jdu a to víc se to vyplatilo. Tak krásně teatrální, že to hrozí opakovaným shlédnutím. Viděno při domácí Christmas indie movie challenge a už teď předpokládám, že tohle bude jasnej favorit. PS. Škoda že tam ještě nebyl Jirka Kára (RIP) a jeho kumpáni...to bych dal rovnou 5* !

Nízkorozpočtová klasika, která vás donutí soucítit s každým prodejcem vánočních stromků. Dlouho jsem neviděl snímek, co by líp vystihnul útrpnost noční šichty a spánkovou deprivaci. Přitom nejde o nijak depresivní podívanou, možná i díky vánoční atmosféře mrazivých ulic New Yorku, ač samotné město má v Christmas, Again minimální roli. Viděno při domácí Christmas indie movie challenge :-)

Precizní...herecky i vyprávěním. Takhle se má budovat napětí... Vlastně mě v těch kulisách, kde se dřív natáčely klasický westernovky paradoxně jako jediné rušilo to westernové vybrnkávání. Costner je pořád hroznej frajer...vlastně jsem si při jeho hraní pořád vybavoval Neúplatný, a to je jedině dobře. Mno a herecký koncert Diane Lane ani neříkám...

Vlastně mě to vůbec, vůbec nezaháčkovalo...asi právě kvůli té až moc dokonalé snaze vypadat tak dobově. A skvěle hrající Oldman to nezachrání...

Syrový a mrazivý thriller, ze kterého budete mít omrzliny i na gauči. Hodně autentické, špinavé, tísnivé a po většinu času s pocitem bezvýchodnosti, pochmurnosti. Trochu jsem se bál, aby to nebylo béčko, ale mnohem má Runaway Train k drsným snímkům alá Frankenheimer. Mě hodně potěšil hlavně ten psychologický přesah, výborně vykreslené motivace hlavních herců, protože svoboda není tím jediným, o co trestancům - tedy hlavně famóznímu, podivínskému drsňákovi Voightovi jde...

Lehce natočený film o těžkých věcech...hlavně o samotě, kterou sis nevybral, ale která ti byla dána. A o tom, jak z ní potom ven, za lepším já, které ale nemusí přijít. Drama velice komorně uchopené, vystačí si s málem slov, ale s hodně snovými sekvencemi, na nichž se unáší po celou dobu. Jako bych to už někde víckrát viděl...och ano, Terrence Malick. Mistrův stříhač A.J. Edwards si vzal od svého učitele to dobré, ale jeho prvotina The Better Angels mě bavila o dost víc. Každopádně snímek, co stojí za shlédnutí...už jen díky výbornému vizuálu a skvělé hudbě.

Zvláštní snímek, který kombinuje skoro až poeticky podanou svobodu s totální bezvýchodností, kterou si Imogen Poots svojí submisivní povahou sama způsobuje, nechávajíce se ovládat živlem bez budoucnosti. Celé je to skvěle nasnímané na zrnitý analog, má to výborný ambient/synth soundtrack, ale prokletě se to v mnoha momentech vleče, stejně jako konec zimy někde na americkém severu. Ústřední postavy to přes skvělé herecké výkony samy neutáhnou.

Ve své podstatě velice silný příběh, který však ve výsledném podání sráží dost nemotorná režie, slabě využívající mnoho momentů, jenž šlo ždímat a servírovat divákovi mnohem intenzivněji. To se pak Hedlund i Whitaker mohou snažit sebevíc. Potenciál tam byl, ale na perly, jako je třeba Mississippi Burning to zdaleka, zdaleka nemá. Celá problematika KKK tak vyzněla, alespoň dle mého značně do ztracena...

Syrová atmosféra jako sám venkov Irska. Celá ta zvířecí divokost a zároveň i ukrutně nudný klid zapadákova, který má pod palcem klan nebezpečnejch vyvrhelů byla až hypnotická kombinace společně s prázdnou krajinou, jejíž skalnatý břehy ohlodává studená voda příboje. Hlavnímu troubovi musíte fandit, i když ho osud už hezky pěkně zlámal v bezemočního mlátičku a stroj na vykonávání špinavý práce. Na snímku oceňuju hlavně fakt, jak dokonale vykresluje ty vážně špatný charaktery některých postav a zároveň z nich nedělá velkoplátnový záporáky, kterým skoro až "nadlidský" role nejde moc uvěřit. Takhle si filmový špinavce představuju. A stejně tak i procítěný závěr, místo stylu "Rambo" zúčtování, protože vnímavého diváka zasáhne mnohem víc, než se může zdát...

Čím více kontextu dostává název, tím více tíživé to je. Snímek pro hodně pozorného a citlivého diváka, který plyne sice tiše, ale o dost větší rány ve finále rozdává. Analog navíc studenému zimnímu New Yorku dodává takovou atmosféru, jako míval ve špinavých osmdesátkových kriminálkách. Ale o tom to není... Výslech musí znepokojit a zároveň vyvolat soucit snad u každého a hrdinkám nelze, než držet palce a doufat, že ten výraz apatie a rezignace co nejdřív Autumn přejde... a místo toho lepší zítřky přijdou...