ABLABLABLA

No kdo by to byl řekl, že z nevině vypadající fantasy "pohádky" se vyklube něco tak neskutečně vtipného, svěžího, nečekaného - no tu romantiku, jak napovídá popisek bych tam asi moc nehledala;). Michelle Pfeiffer a Robert de Niro byli dle mě největší hvězdy tohoto filmu. A samozřejmě ústřední dvojice byla také velmi příjemná a okouzlující. Jedna velká smršť snad všech žánrů a humorných scének přes mrtvé bratry (velmi jsem obdivovala, jak tomu, co zahynul při pádu z věže, furt "stály" vlasy), lovce blesků či bouřek či co to bylo alias piráty a jejich kapitána ve spodničce a s růžovým vějířem, čarodějné kousky Pfeifferky, zářivá hříva hvězdy, a samozřejmě krásné vyústění celého příběhu aneb hle můj syn/má matka, hle on je následník trůnu a prostě happily ever after.

Skončila jsem 4. sérií a dál pokračovat nebudu. První dvě generace byly neskutečně fajn. (Ta první byla jednoznačně lepší a originálnější, ale ani druhá se nenechala moc zahanbit). Na třetí se už odmítám dívat, abych si zachovala kladný pohled na tento seriál. Nechci ho vidět skončit na nějaké 5. generaci, při 10. sérii.

Komentář dodávám sice se značným zpožděním asi jednoho roku, ale co už, někdy si člověk prostě vzpomene, podívá se znova a zjistí, že to uniklo jeho "zajímavému a velmi přínosnému komentáři". Neotřelé, neobvyklé, fascinující a především vtipné. Jeden z mála seriálů, který mě tak rychle chytl a tak rychle skončil. Alespoň na něj budu ráda vzpomínat, jak neztratil na svém tempu, vtipu a kráse. P.S. Hmmm Zack je prostě kus.

Souhlasím s Markos_cz, lepší zahajovací snímek AFO 2012 nemohlo letos vybrat. Nádherný dokument o létajících ptakoještěrech a k tomu ve 3D (není nad to, když těsně před vašima očima letí pterosaurus) vás vtáhl do světa velkých (i malých) létajících dinosaurů a nabídl zajímavý pohled na vývoj létajících "monster" ještě před ptáky, který nás zavedl do různých koutů světa a k různým odborníkům na tuto oblast.

Velmi zajímavý snímek nejen svým obsahem, ale i zpracováním (karikaturista se teda vyřádil), díky kterému byl film i úsměvný. Rozhodně jsem nelitovala zameškané hodiny španělštiny, když jsem místo toho šla na tento dokument (když už jsme u toho byl ve španělštině, takže jsem v podstatě nějakou tu hodinu tohoto jazyka měla ;) Snímek mě opravdu donutil zapřemýšlet a rozhodně se nezabýval jednoduchým tématem, které by šlo raz dva vyřešit. S tímto problémem možná začne lidstvo něco dělat, až nám opravdu dojdou veškeré suroviny a zdroje a nebude už nikde místo kvůli silnicím a cestám. Aneb kdo neviděl o hodně přišel. Viděno na AFO 2012.

Tam tam tydy tam tam... there was a turtle by the name of Bert and that turtle was very all learnt....he duck and cover....aneb ta píseň se člověka opravdu nějakou chvíli nechce pustit. Těžko říct, jestli byl snímek pro malé děti přínosem nebo ne. Co se týče reality, tak už vidím, jak by stačilo se přikrčit a přikrýt (jak už tu bylo několikrát psáno, stačí se na louce přikrýt ubrusem nebo novinami, či se skrčit u obrubníku a jste v cajku :P), ale aspoň je zase uklidnil před případnou hrozbou, že budou mít naději na přežití. Každopádně mi želvák Bert vykouzlil úsměv na tváři. Viděno na AFO 2012.

Snímek je zajímavý především svým zpracováním než námětem. Námět je typický romantický film, dobře až tak typický ne, ale prostě mladá láska, kdy holka kluka nejprve miluje, ale on ji nemůže vystát, potom se zamiluje on, ale on je jeho už nemá ráda až nakonec se oba sladí na stejnou vlnu. Jednoduše shrnuto. Ale tento film je napěchovaný krásnou atmosférou, nádhernou barevností, výbornými herci a jak už jsem říkala neobvyklým zpracováním aneb pohled na věc z obou stran. Mimochodem tento počin mi připomněl nedávno viděný jiný film One day, kdy jsme mohli vidět další netypické zpracování děje vždy jen v jednom dni v roce. Zpět ale k Flipped. Ještě bych chtěla zmínit Madeline Carroll, která mě poprvé zaujala ve snímku Swing vote a poté krásně pokračovala ve filmu Mr. Poppers penguins. Takže další zajímavá a talentovaná herečka. (A ano jsem si vědoma, že poslední dobou to píšu u řady snímků, ale prostě to tak cítím).

Film by se měl spíše jmenovat "Řada neuvěřitelných příhod". Snímek jsem si hned zamilovala. Svou vizáží, zpracováním, kamerou, herci, příhodami. Role Olafa byla pro Jima Carreyho jak stvořená, respektive si tu zahrál několik rolí, jedna bláznivější než druhá. Emily Browning byla pro mě novým objevem a přišla mi jako nadějná herečka, ovšem jak jsem potom zjistila, tak už jsem ji viděla v novějším snímku Sucker punch, ze kterého jsem teda zrovna dvakrát odvařená nebyla. Takže nevím nevím. Nicméně musím si postěžovat proč skoro do každého filmu producenti a scénaristé cpou hady? Proč? Já s mojí fóbii, kdy nemůžu vidět ani blbý kreslený obrázek hada aniž bych dostala málem infarkt. Jediná výhoda tohoto filmu byla v tom, že tady byli ti hadi aspoň jen barevné druhy a když jsem neviděla jejich hlavy, tak mi ani nepřišli jak hadi. Jinak přiznám, že knížky jsem nečetla, takže nemůžu srovnávat, ale film mi přišel opravdu velmi dobrý a určitě se na něj někdy ještě ráda podívám.

Ano, konečně i já jsem měla možnost zhlédnout tento jedinečný muzikál s nádhernou a jedinečnou Barbrou Streisand. A výsledek? Jsem uchvácena. Nic víc, nic míň.

Wau. Tak tohle byl zážitek. Za prvé měla jsem chuť praštit Charlese alias W.Dafoe do ...slušně řečeno obličeje. Za druhé je to divné ale mám takový pocit, že Julia Robert mi v každém novém filmu nevadí. Takže ani tady - kupodivu. Za třetí Ryan Reynolds jako zarostlý sarkastický spisovatel - velmi zajímavá role pro něj. Většinou bývá stylizován právě do rolí blbých i neblbých krasavců. Takže docela velká změna. A za čtvrté Hayden Panettiere jsem teda už pěkně dlouho nikde neviděla. Takže závěrem jen, že snímek mě teda dostal do kolen svou upřímností a taky jsem si nemohla nevšimnout té zajímavé barevnosti.