Brozason

Jedná se o můj nejoblíbenější Lynchův film. K Modrému Sametu mám trošku jiný vztah než k ostatním Lynchovým filmům. Protože narozdíl od většiny jeho tvorby, je Modrý Samet krásný snímek. I přes kriminální zápletku a celkovou thrillerovou náladu filmu. Základní myšlenkou filmu je poukázat na světlou a stinnou stránku Amerického maloměsta. Lynch podle těchto dvou motivů skvěle střídá nálady, které ve filmu panují. A daří se mu to velmi realisticky, k čemuž značně dopomáhá herecké obsazení. Kyle MacLachan, Isabella Rosellini, nebo například Laura Dern, podávají skvělé herecké výkony. Hlavní dějová linka, tedy ta kriminální, výborně pracuje s noirovými motivy a i tímto připomíná filmy z padesátých let. I v tomto filmu Lynch už od začátku tvoří hustou atmosféru, díky thrillerovému příběhu a mysterioznim postavám. Například záporák v Frank Booth ztvárněný Denisem Hopperem je tak bizarně děsivý a má tak propracovaný charakter, že mám v každé scéně s ním pravidelně husí kůži. Abych objasnil co myslím tou bizarností, tak Frank Booth sexuální násilník, vrah a psychopat v sexuálních scénách inhaluje jakousi neznámou látku z veliké nádoby, která ho dokáže tak nabudit, že zvyšuje jeho brutálnost a zvrhlost ještě o stupen výš. Mezi jeho oblíbené písničky patří Blue Velvet od Bobbyho Vintona, u které někdy dojetím brečí. Nebo třeba In Dreams od Roye Orbisona, ve které se pro ty, kteří nevědí, zpívá velmi citlivě o klaunovi jménem sandman, který každou noc cupitá do pokojíků dětí a šeptá jim na dobrou noc. I když by se někomu tyto charakterové rysy Franka Bootha mohly zdát směšné, vsadím se, že po schlédnutí filmu by smích přešel. Další důvod proč mám Modrý Samet tak rád je právě psychologická stránka filmu. Kdy nejen každá postava má skvěle propracovaný psychologický portrét, ale zároveň Lynch zde jako ve většině svých filmech, ale tady zdaleka nejlíp, psychoanaliticky postihuje obecné problémy lidsta a celkově věrně vykresluje psychologii Amerických stereotypů, nebo třeba právě lidí jako je Frank. Co teda myslím tím, když jsem napsal o Modrém Sametu že je krasný film? Ve filmu sledujeme kromě hlavní kriminální linky dějovou část, která pojednává o vztahu Jeffreyho (Kyla MacLahnana) a Sandy (Laury Dern). A i tato dějová linka, nehledě na události v průběhu filmu, skvěle funguje. Narozdíl od jiných Lynchovým filmů je Modrý Samet velmi citlivě a až poeticky zrežírován. K celkové magičnosti snímku přispívá i nádherná kamera a hudba z padesátých let. Příkladem pro to může být třeba první scéna s Isabellou Rosellini v nočním klubu, kdy zpívá Blue Velvet. Tato scéna nevysvětlitelným způsobem působí tak krásně a poeticky, že se tomu nechce věřit. Celkově by se dale říci, že Modrý Samet je stejně jako o podsvětí, drogách, vraždách a jiných zrůdnostech, je také o lásce a o tom, jak dobro zvítězí nad zlem. A proto mám Modrý Samet z Lynchovi tvorby úplně nejraději, protože to je pokaždé komplexní filmový zážitek se svým všudy. Je to prostě krásný film.

Jeden z nejpůsobivnějších, nejpodnětnějších a audiovizuálně nejlepších filmů co jsem kdy viděl. Gaspar Noe je magor, ale já ho mám rád.

nejromantičtější romance ever, film po kterém jsem uvažoval nad přehodnocením svojí sexuality. Nádhera

Vykreslení společensko-sociálních poměrů poválečné Italíe tak autentickým způsobem až z toho mrazí. Perla italského neorealismu.

Natočeno s láskou.

Tímto chci poděkovat náhodnému chlápkovi, který mně zastihnul nečekanou konverzací o filmech v jednom z Pražských antikvariátů, bez něj bych se možná o tomhle veledíle nikdy nedozvěděl.

Tři mladí intelektuálové žijí v centru paříže, odkazují na filmy, pijou víno a souloží v překladu do mého jazyka PURE MASTERPIECE. 

Jeden z nejlíp zrežíovaných filmů všech dob.

Xavier Dolan je frajer, a natočil psychologicky nejpresnější film co jsem za dlouhou dobu viděl.

Malý, nenápadný poklad roku 2019 a sociálních indie filmů celkově. Zásadní počin.