S.Quentin QUALE

Úvodem poznamenám, že má spokojenost je podepřena neznalostí knižní předlohy, tudíž být tomu naopak, mohl bych si teď pravděpodobně hubu rozškubnout. Nadprůměrné hodnocení tak jde hlavně za Suzanne Collins, ke které po obsahově slabém prvním dílu získávám s každým dalším větší a větší respekt. Vlažnější přijetí Síly vzdoru je pro mě pochopitelným, protože parádní dvojka a přeskočení na jinší kolej udělaly své, ale mně rádoby zbytečný talky díl nezklamal. Zastavil se kolotoč postav, takže se plně soustředíme na poznávání vztahů fiktivního světa Panemu, poslání Reprodrozda a hlavně 13. okresu. To celé bez jakékoli zbytečnosti, účelovosti a debility, kdy jediným takovým momentem navíc je záchrana kočky. Je pravda, že Jennifer Lawrence vypadá líp v té těsnější kombinézce než v montérkách a že pěkná porce z těch 125 míčů se asi někde prožrala a prochlastala, ale já nemám jediný důvod se u takovéto uhlazené filmařiny, opřené o skvěle vymyšlenou předlohu, nadstandardně nepobavit. Upřímně jsem čekal i hůř, ale znovu opakuji, jsem spokojený hlavně s obsahem, forma je tuctová, ale nekonfliktní. 75%

Ostošest jsem se dušoval, jak se pokusím zahodit předsudky kvůli prvnímu dílu, který jsem zhodnotil jen průměrně, a jak se nenechám ovlivnit doposavadním cirka dvoustovkovým hodnocením, které bylo úplně mimo naposled například u Annabelle. No, smůla. Kradou se Wanovi panenky, houpací židle, samohybný dveře jsou zde pak opravdovým šlágrem. Scénáristé klesli až tak hluboko, že si musí v duchařině pomáhat zabíjením děcek, což je hodně smutné, pokud v daném žánru takto zakrývají neschopnost řádně postrašit. Možná mi někdo namítne, že jsem s tím měl počítat, když se film vlastně jmenuje The Woman in Black: Mengele, ale na to jsem věru moc blbej. A tak není divu, že musím teď prskat, když při pohledu na ponožkou narvanou v plynové masce sebevraždící se děvčátko obdržím nával nostalgie při vzpomínce na včerejší pecku Girlhouse, kde k udušení došlo taky, ale to bylo robertkem v pozici deep throat, pojištěným strečkovým omotem xichtu. Vytáhnout tu fusekli z čerstvě vyzuté kanady, byl bych možná smířlivější. Jednička mě nechytla, tohle se nechytá. 40%

A tak to já bych to s dovolením malinko vyhajpoval. Připouštím, že až budu na konci roku sumírovat, možná tuhle pětku ponížím o jeden stupínek, ale momentálně jsem dokoukal skvělej čistokrevnej slasher, což obecně už samo o sobě druhem vzácným jest. Nevzácným jsou naopak všecky zaběhnuté nešvary slasheru, které ale levou zadní přebíjí internetovej bordýlek se svým sexy a hlavně sympatickým osazenstvem. Tomu dává řádně pod kožich oplzlý a patřičně deviantní záporák, takže k vidění je slušný bodycount a taky nějaké to gore. Závěrem bych k doporučení přidal i tip pro fajnšmerky, kteří by rádi svou šlapku raději špinavou, thrillerovo-expoitační, místo této vypucované, slasherové. Pánové, směle do toho!

Jedna hvězda z milosti za pár hnusných fotek a asi dvě lekačky, jinak je tento počin úplně o ničem, co hůř, působí totálně směšně. Utrpení, hranice odpadu, takže nebrat. 15%

Rage rulez.... Beru! 75%

Alzheimer live with Julianne Moore. I když všichni ostatní jsou Moorce jen křovím, na plešouna to dle mýho stačit nebude. Jsem rád, že se tvůrci vyhnuli citové vydíračce, takže i přes prvoplánově neoblíbený žánr hodnotím za 75%.

Se vším nemalým respektem k osobě SH tohle memůvu ovodmofif mof kfafme, pfofofe pfofo.....na druhou stranu se "obávám", že Eddie Redmayne tímhle u poroty zaboduje, protože autentičnost ve většině scén byla až neuvěřitelná, takže za něj a z respektu ke SH sem průměr lusknu. 55%

Mnou dlouho předlouho vyhlížený natural survival očakávání naplnil, ale i když se jedná o suverénně nejlepší žánrovku za poslední roky, rozhodně není bez chyb. Kdo bude chtít, velmi snadno ho odpálí na klasických neduzích, kterým vévodí klišoidně-dementní scénář. Jenže…komu je co po hloubce myšlenky, když jde jen a pouze o hloubku šlicu, kterým vám Méďá Béďa prodlouží za pomoci drápu prdel až mezi lopatky? Já nad tím zavírám oko, stejně jako nad digital madness, do kterého se tvůrci v závěru pustili, protože i když jsme kvalitou a důvtipem scénáře úplně jinde, podobnou obludu jsme tady od The Edge neměli, takže Grizzly má ode mě 75% a zmíněného Hopkinse tímto zvedám na plnej. Spokojenost.

Absence jediného silného, neřku-li pointového momentu mi vkládá do úst otázku, proč je nutné se na něco podobného bezmála 3 hodiny dívat. Ale uznávám, že oproti předešlé Linklaterově turbosračce tohle působí jako velkofilm, takže s průměrem (i vzhledem k tomu, že jsem to dokoukal) nemám problém, ale s těma Oscarama si někdo asi kvalitně šlehnul. 69%

I když knižní předlohu neznám, tak jsem si téměř jistej, že příběhově se víc z filmu této sorty ani vytřískat nedalo. Vsadil bych boty na to, že takovej Mustafa v knize ani nefiguruje, ale proč to rozmazávat, když zde obstaral jen a pouze celé jádro akce, že? No, vono to by na ty Oscary ani moc nebylo, kdyby jsme měli sledovat mimochodem v dané roli nad očekávání vynikajícího Bradley Coopera, jak pěkně zpoza šutýrka zastřelí vysokým kalibrem 160 zákeřných ženských a zparchantělých děcek. Tím se dostáváme k Eastwoodově filmařině, která potěší dostatkem krve a Sternovou vytříbenou nekonfliktní kamerou, ale i když se Clint (díky všem svatým) vyhnul zbytečnému patosu, zdál se mi celkově příliš zakřiknutý. Od něj zamrzí jízda v zaběhnutých kolejích, takže nabízející se souboj s Kathryn Bigelow prohrává na plné čáře, a o zlatým plešounovi si může tentokrát nechat jen zdát. 85%