curil

Nejednoznačný film, nelze ho brát ani jako dobrodružný, ani jako kriminálku, snad jen lehce erotický. Oproti ostatním filmům Jesuse Franca ale nemá téměř žádný erotický náboj, který by ukazoval opravdovou sexuální úchylku a měl o čem vyprávět. Ve filmu se objeví poměrně dost nahých těl, ale jakoby bez smyslu, nepřináší žádné napětí. Záběry z klubu nebo nevěstince jsou pouze náznaky sado-maso, nejsou dotažené. Titulní   postava Lindy je od počátku postavena trochu mimo děj, lemuje pouze příběh její sestry   Betsy, která je v rukou obchodníků s bílým   masem. Stále stejné scény z bordelu ke konci   filmu už nudí.

Podprůměrný thriller s velkými slabinami ve scénáři. Docela rád bych si vsadil, že se ke konci filmu v někom hne špatné svědomí a směle bych si zatipoval i tuto postavu. Jeden z   klasických příběhů amerických televizních   studií; komu jsou tyto filmy určeny je   jednoduché poznat. V devadesáti procentech jsou   hlavním hrdinkami mladé ženy, kolem kterých se všechno točí. Buď mají trápení s manželi, případně milenci, dětmi, v zaměstnání končí nebo začínají novou kariéru, vrací se   do rodného domu atd. Když se k tomu přidá kriminální zápletka, jako v tomto případě, vznikne místo napětí trapný paskvil plný   tisíckrát omšelých situací. Není to   zábavné a napínavé snad jenom v tom, že se jedná o premiéru na českých TV kanálech.

Znovu se vracím do letního kina a začátku sedmdesátých let minulého století. Nová technologie 7Omm formát, plátno jak kráva, zvuk ze všech stran, a přijíždí dlouhán Gregory a starý náčelník vystřelí. Zvuk kulky rezonuje ve větvích stromů v okolí areálu. Perfektní hudba, ústřední píseň, skvělé obsazení. Pro mě potěšující účast Edwarda G.Robinsona v roli slepého muže, který naposledy spatřil zlatou žílu v kaňonu. Scéna, kdy parta dobrodruhů sleduje stín, který má označit vchod do kaňonu, je nádherná

Pro dospělého člověka název filmu plně příběh vystihuje. Pro předškolní děti může být film geniální, protože vystihuje jejich myšlení a všelijaké skopičiny, které by prováděly, pokud by měly dění ve svých rukou. Dětské fantazie je ve filmu spousta a také několik písniček, které mají daleko např. k tvorbě dvojice Uhlíř - Svěrák. To mě trochu zklamalo.

Mě film tolik nenadchnul, přitom Josh Brolin patří k mým nejoblíbenějším hercům dnes už střední generace. Částečně to bude zaviněné tím, že nemusím podobné oslavné příběhy na záchranáře, "pažarniky", hrdinné letce, kosmonauty, námořníky (s výjimkou válečných filmů). A vlastně film si nese svoji "oslavu" už ve svém názvu. Děj filmu je chvílemi nudný, prostřihy do soukromí hasičů nejsou zajímavé, pár těch zásahů při hašení není ani napínavých až na poslední část. Neúnosná délka filmu přes dvě hodiny taky ději nepřidá. Zkrátka čekal jsem více napínavých akcí, zápletky mezi jednotlivým muži v družstvu "Žulové   hory", nějakého klasického záporáka, pyromana, bych také uvítal. Dvakrát v průběhu děje uhasí protipožár letadlo s nádržemi vody, čekal jsem do třetice všeho   "dobrého"... Alespoň se chlapi ochladili.

Klasický válečný film o statečnosti   partyzánů. Tehdejší jugoslávská   kinematografie v šedesátých a sedmdesátých   letech minulého století uměla dobře válečné   filmy. Jednak tu válečnou klasiku, k té patří   Most, a potom i ty kritické příběhy, které se   dívají s odstupem na důsledky války v   poválečné Jugoslávii. Tento film je trochu   naivní, když ke konci partyzáni obelstí Němce   výměnou uniforem. Hrdinství je poněkud   nadsazeno, tak už to musí být a musí se   zvítězit. Nicméně film je lehký nadprůměr,   což je i zásluhou Velimira "Bati"   Živojinoviče v hlavní roli velitele skupiny   Tigara.

Čekal jsem trochu více, protože většina   jugoslávských válečných a partyzánských filmů je na větší úrovni. Vše je postaveno na hercích Živojinovičovi a Samardžičovi a ti   také celý film táhnou. Ostatní postavy jsou   opravdu těmi nejvedlejšími. Záběry z vlastního boje a dobývání bunkrů a kulometných hnízd wermachtu jsou asi to  nejlepší z celého příběhu. Konec bych si   představoval také trochu jinak.

Více než průměrný americký příběh, který   shlédnete a za týden si už nevzpomenete.   Zadlužená rodinná farma, jakých musí být po   Státech tisíce, a k tomu starosti, zda prodat   nebo ještě udržet ve vlastnictví, které je   stejně k ničemu, protože většina nic   nevynáší. Banky dávají půjčky a hypotéky,   ale už dopředu počítají s prodejem pozemků   různým developerům, kteří majetek zužitkují   podle svého záměru. Film je bez napětí,   černý kůň je to poslední, o čem v příběhu   jde.

Pěknej dojáček. Sympatická Paula a její   skřivánčí hlásek při zkoušce na školu v Paříži je nádherný. Zejména, když konkurs   sledují její rodiče a text písně vyjadřuje přesně jejich vztah a rozloučení. Velice mě   pobavila humorná část příběhu. Hluchoněmí   rodiče a bratr, to je na jednu stranu tragédie,   ale způsob, jakým film rodinu v jejich denních   starostech a hlavně při nějakém problému   předvádí, je bezvadný. Vyniká impulsivní   matka Gigi a její znaková řeč. Při   sledování filmu jsem si vzpomněl na Tomáše   Matonohu, jak ve Stojáku hluchoněmě tleskal, i   tady se to objevuje.

"Prázdnota" Není to vůbec špatný příběh, jen kdyby film trval o půl hodinky méně. Začátek příběhu mě výborně naladil, napětí vydrželo do poloviny filmu, než se pomaličku vytratilo. Film plyne pomalu, autoři si pohrávají s každou scénou. Samá podstata příběhu - tvrzení, že nic neexistuje (zjednodušeně řečeno), je pro normálního diváka těžko pochopitelné. Divák by měl u tohoto filmu přemýšlet a sám si spojit nevyslovené vjemy a zvuky v příběh, nehledat jen základní atributy hororového žánru jako je například strach a brutální násilí. "Prázdnota" (český distribuční název v TV) má mysteriózní atmosféru, přináší náznaky a tajemné odbočky. Pro ctitele hororu jeden z nejlepších filmů loňského roku - nutno vidět.