otík

Výtečně příjemná pohádka. Takové má ČT natáčet ve velkém. Sice námět je xkrát omílaný - pyšná princezna zabloudí v lese a její proměna v hodnou a rozumnou dívku proběhne v chaloupce chudého chasníka, ale je to natočeno moc mile a pro děti zcela srozumitelně. Paráda a velká spokojenost. Hudební režie: Václav Fiala & Pavel Hrubeš

Mix mraky osobností od Ebena přes Vichnara, dětičky a až po pana ředitele Dvořáka. Každý sem tam nějaká ta líbivá věta, ohňostroj a hotovo.

Aniž bych to tušil, říkám si uprostřed pořadu: "To je přesně jak práce od Wehrenberga - hudebně jakž takž, ale ta výplň je naprostá tragédie." No a pak mrknu do databáze a ejhle, on to fakt břídil Wehrenberg. Ať se na mě tento pan režisér nezlobí, ale má extra talent na točení zcela bezkrevných pořadů. A černoch baleťák to fakt korunoval - co ten propána dělá v českém silvestrovském pořadu?! A na závěr Neckář - co ten tam chudák mohl dělat? Sedí, usmívá se a zazpívá jednu písničku. Jestli to měla být pocta Vaškovi Neckářovi, tak se to těžce nepovedlo a pokud to bylo něco jiného, tak se to nepovedlo taky. Uf, ach ten Silvestr. Hudební aranžmá: Petr Malásek & Martin Kumžák

Jedinečný koncert z roku 1990 je ukázkou toho, že když spojí síly geniální osobnosti ve svém oboru a předvedou to nejlepší, vznikne ojedinělý zážitek. A tento koncert je skutečným fenomenálním začátkem vzájemné spolupráce tenorových velikánů, která přinesla následně přes 30 velkolepých koncertů. Vrcholem je závěrečných 20 minut, kdy tenoři zpívají dohromady. Škoda jen komentářů, které jsou sice poučené, ale významně rušivé a díky nim koncert ztrácí tempo. Ano, to však nemůže pokazit výtečný dojem z tohoto koncertu.

Manéž nebyla nikdy mým super pořadem, ale tady je hezký výběr toho lepšího.

Koncert pěkný, což o to, ale naživo to musel být super zážitek. V televizi to nevyzní ani z 10%, natočeno to ale není nijak hrozně, v pohodě. Pro nadšence skupiny povinné, zbytek diváků si to ale také může užít. Jen škoda té krátké délky koncertu, ve skutečnosti to muselo být aspoň dvě hodiny. Mezi hosty vystoupili Milan Peroutka, Richard Krajčo, Petr Kolář a Michal Malátný, ani Korna ani Janů tu opravdu neuvidíte!

Silný a přitom jednoduše natočený dokument o mimořádné osobnosti katolické církve v poválečném a komunistickém Československu. Spousta archivních materiálů i autentické nahrávky jen umocňují jednu z mnoha ostudných kapitol komunismu. Hudební režie: Josef Spitzer

Třetí série nepřináší nic zásadně jiného od druhé série. Pokračujeme v nic moc detektivním příběhu, sledujeme spoustu vaty a děj by vydal tak akorát na šest dílů. Přesto bych řekl, že děj je o chloupek lepší než druhá série, ale první sérii se nemůže vyrovnat ani náhodou.

Marek Eben si do své neoficiální "Plovárny" bez plovárny do reprezentativní knihovny Národní knihovny v Praze pozval profesora doktora Tomáše Halíka, aby si s ním za tónu Tria dechových nástrojů konzervatoře v Praze (Libor Dospěl, Dana Wichterlová, Zdeněk Kopecký) popovídal o smyslu vánoc, narození Krista a o tom, kam křesťanství směřuje a jak bude vypadat ve 21. století. Navíc uvidíme stálou expozici betléma Kryštofovo údolí a obrázky z Jírova betléma. Na úvod však musíme přečkat naprosto makabrózní a tragické varhanní sólo, pak už začne milé povídání, od kterého jsem já osobně čekal daleko více, ale i tak díky za trochu křesťanství do tohoto našeho pohanského televizního světa.

Nevím, co kdo očekává od hudebního pořadu s koledama, ale já čekám kvalitní zpracování v dobrém podání. A přesně toho jsem se dočkal. Vůbec nevadí, že sem tam je záběr na panelák a celé se to odehrává ve škole a mateřské školce. Pokud by to bylo bez obrazu, byla by to báječná půlhodinka s nádherně zazpívanými koledami. A proto jsem se tomuto pořadu věnoval, ne kvůli černobílému obrazu a socialistickým obrázkům. PS: všechna čest autorům, že něco takového v socialismu vůbec vzniklo.