MaxipesFik

MaxipesFik

Maxipes Fík

Česko

14 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 12.12.2018  14:14
    Premiéra (1977)
    *****

    Každému, kdo má rád divadlo a je tak trochu masochista, mohu jen doporučit.

    • 7.3.2017  22:47

    Skvělá kamera.

    • 26.7.2015  20:52

    Zas ta obvyklá Trierova hra s divákem: "Malá, malá... fuj ty kozo stará!" Často je to předvídatelné, někdy až únavné. Poznámky: 1) Zajímavé, jak Trier neustále cítí intenzivní potřebu konfrontovat se s křesťanskými ideami: vina, hřích, pokání... Připadá mi jako člověk, který se verbálně vymezuje vůči křesťanství, protože si vskrytu uvědomuje, jak hluboce v něm zakořenilo. Všimněme si, že film má formální podobu zpovědi včetně rozhřešení na konci (které je ale potřeba okamžitě zpochybnit ironickým šklebem: "aby si snad někdo nemyslel, že jsem sentimentální" - nebo to je ta infantilní hra, "nalákám vás na vějičku a pak vás klepnu pořádně přes prsty"?; ať tak nebo onak, klišé je pouze nahrazeno jiným). 2) Pro mě nejzajímavější moment filmu je scéna (ne)zastřelení Jerôma, kde jej hraje jiný herec. Původně jsem si myslel, že pointa spočívá v tom, že je to skutečně jiný muž, náhodná známost P. Ale tuto verzi vyvrací reminiscence motivu 3+5, kterou by nemohl reprezentovat nikdo kromě Jerôma. V tom případě je to snad symbolické vyjádření odcizenosti, kdy Joe přestává rozlišovat podobu svých milenců (včetně své životní lásky), stejně jako má většina postav filmu svá jména nahrazená jen jedinou iniciálou. Alternativní vysvětlení: zcizující prvek, jež má vyvolat v divákovi pochybnost, zda je vyprávěný příběh "reálný", tj. může být jen plodem představivosti Joe. Anebo se jednoduše jedná o další Trierovu poťouchlost, jíž netřeba přikládat zvláštní význam. Mimochodem, úplně stejný postup (leč důsledněji) požil Buñuel v Cet obscur objet du désir.

    • 8.2.2015  17:09

    Velké rozpaky.

    • 26.10.2014  15:39
    Policajt (1972)
    ****

    Skvělá atmosféra. Tak je nutno režisérovi odpustit to, že často vykrádá sama sebe.

    • 17.4.2014  22:10
    Herci (2000)
    *****

    Delikatesa!

    • 4.2.2014  20:46

    Není občas na škodu zatlačit slzu vlasteneckého dojetí.

    • 28.9.2013  23:43

    Poněkud rozpačitý dojem. Největším zážitkem pro mne bylo sledování tabulí plných umělecky vyvedených chodů. Výpravná stránka filmu obecně je neméně pozoruhodná a nic ji nelze vytknout. Pochvalu si zaslouží i práce se světlem (interiéry) a kamera, často velmi vynalézavá (mezi mnoha triky zmíním záběr na Archera objektivem s krátkým ohniskem z podhledu, kde deformující perspektiva koresponduje se silným citovým pohnutím), byť na můj vkus jsou záběry až příliš krátké a často stříhané. Nejsem přílišným stoupencem žánru romance, ale i s vědomím toho mám dojem, že místy není scénář zcela konzistentní. Jádrem podobného snímku by měla patrně být psychologie postav. S Archerem nemám vcelku problém, vývoj jeho duševních stavů je v centru režisérovy pozornosti a je modelován dějovými i hereckými náznaky stejně jako komentáři vypravěče. Naopak postava hraběnky Olenské mi připadá poněkud psychologicky nevěrohodná. Čím to, že se v polovině filmu změní ze stíhačky na odměřenou odmítající dámu? Tato změna není ve filmu dle mého názoru dostatečně zachycena. Celkové hodnocení sráží hudba, která polopaticky říká, co máme cítit, a několik vyloženě kýčovitých momentů (nejkřiklavější je záběr s majákem a plachetnicí). Sladká limonáda... tedy abych byl spravedlivější: dobře naservírovaná sladká limonáda.

    • 30.8.2013  23:35

    Pohádka se špatným koncem. Woody Allen měl vždycky ohromné štěstí na ženské (herečky).

    • 14.6.2013  22:46
    Cotta, La (TV film) (1967)
    ****

    Italský Antoine et Colette.

    • 21.5.2013  23:13

    Z hlediska uchopení světa lze filmy dělit na nadčasové a dobově tendenční (tedy ty, které nahlížejí na historii hledisky své vlastní doby). Všichni dobří rodáci, odpusťte mi tento názor, patří do druhé kategorie. Film shrnuje historické události kolektivizace pohledem lidskotvářního socialismu, a byť nám určitě budou názory pražského jara tisíckrát sympatičtější a lidsky pochopitelnější než oficiální ideologie padesátých let, v mnohém se však Dobří rodáci v principu náhledu na historii od období budovatelských filmů neliší. Z dobových filmových titulů s historickými tématy dávám přednost těm prakticky apolitickým (Vláčil) nebo těm, kde je společenská angažovanost (není na ní nic špatného!) doplněna osobitou poetikou (např. Skřivánci na niti - více zásluhou Hrabalovou než Menzelovou). Ale dost, neberte to jako ostrý odsudek, spíše jako zamyšlení nad tvarem a východisky jednoho uměleckého díla. Všichni dobří rodáci jsou jistě pozoruhodným opusem, který představuje skvělé herecké výkony (i od neherců), zachycuje obrazovou krásu moravského venkova, zrcadlí metaforické lidské osudy a je historickou freskou o životě jedné vesnice v pohnutých dobách. Mezi nejskvělejší momenty patří obrazy Josefa Hlinomaze rodící se přímo před kamerou.

    • 23.3.2013  17:29
    Samuraj (1967)
    *****

    Nezapomenutelný

    • 9.3.2013  10:03
    Ve stínu (2012)
    **

    Po řemeslné stránce úctyhodný film (kamera, světlo, herci, hudba, zvuk...). Největší slabinou díla je scénář, v němž skřípou mnohé detaily i hlavní dějová linie (z historického hlediska). Žánrovou mnohoznačnost bych filmu nevyčítal (kolísání mezi filmem noir, politickým thrillerem aj.), vždyť i největší ikonická noirová díla (Třetí muž, Dotek zla) dělají totéž. Film velmi dobře funguje, pokud se soustředíte na jeho atmosféru, obraz a zvuk a nevěnujete se tolik koherenci příběhu. Epický rozměr díla jistě nebyl jediným autorským záměrem, nicméně patřil mezi ty důležité (alespoň tak jsem to pochopil) a tak ubírá filmu na přesvědčivosti. Je ale dobře, že takový film v Česku vznikl a že je právě takový. **/***

    • 9.2.2013  08:37

    Wes Anderson si jde svou vlastní cestou, a to je sympatické.

    • 10.1.2013  19:39
    Božský Bruce (2003)
    odpad!

    Škoda času.

    • 3.11.2012  21:47

    "Kdepak, tady odtud mě nikdo nedostane!"

    • 20.10.2012  09:48

    Směs několika geniálních nápadů a upachtěnosti. Škoda.

    • 18.8.2012  22:33

    První tři díly Star Wars (v autorské chronologii) mají jistou hodnotu coby novodobý epos. Vyklenuté vyprávění o boji dobra se zlem, velkých lidských osudech a vášních, s tím se v narativním umění potkáváme od Gilgameše až po Tolkiena. Co na tom, že Lucas míchá zdánlivě neslučitelné motivy jako Pejsek s Kočičkou (sci-fi, rytířství a samurajství, východní filosofii s rudimentálním křesťanstvím...), výsledek nepostrádá parametry velkého epického díla, pro které je shlédnutí původní trilogie docela zábavné. Ovšem v druhé sérii (v dějové chronologii první tři díly) se vcelku chvályhodná snaha u uzavření dějového kruhu ztrácí pod nánosem univerzálních hollywoodských dochucovacích prvků (nadužití digitálních efektů, akce, okaté brnkání na struny romantických emocí, pompézní hudba významově kopírující děj - Wagner by měl radost z důsledného používání leitmotivů), které Vás jako glutamát v čínské polévce nebo sůl v bramborovém lupínku sice donutí sníst porci úplně celou, ale spíš než gurmánský požitek vzbudí pocit na blinkání. Bohužel cítím z toho obecné paradigma mainstreemové americké kinematografie: není důležité, jestli natočíme dobrý film, ale jestli si na něj koupíte vstupenku do kina.

    • 10.8.2012  18:46

    Mám z toho hodně rozporuplné pocity. Vedle sebe tu leží skvělé filmové nápady a provařené kejkle hodné mexické telenovely. Nepůsobí to však jako takový ten balkánský guláš , kde najdete úplně cokoliv a v celku je to neopakovatelně přitažlivé a originální (Kusturica), spíš je z toho cítit promarněná šance.

    • 25.11.2011  23:26

    Michel Piccoli je pozoruhodně dobrý. Film zdařile balancuje mezi odlehčeným odstupem a závažností tématu, což odlišuje dobrou komedii od frašky. Ovšem, je to komedie? je to tragédie? Těžko soudit, ale bavil jsem se výtečně. Jenom samotný závěr nevyzněl přesvědčivě. Film (podle mne) postrádá pointu, kterou by si perfektně vystavěná situační gradace zasloužila.

    • 7.11.2011  22:13
    Práskač (1962)
    ****

    Skvělá atmosféra, mizerný scénář, ale kupodivu se to nevylučuje.

    • 9.7.2011  22:15

    Těžko žádat od sovětského filmu historickou věrohodnost; ale zajímavý filmový jazyk, to Osud člověka nabízí měrou vrchovatou. Především vyniká kamera, často rafinovaně švenkující. Překvapí i "Vertigo efekt" v záběru na Sokolovovu tvář v úvodu filmu. Na svou dobu film pracuje s velmi dynamicky postavenými snímky - děj se rychle přesouvá z pozadí do popředí a naopak, objektiv proplétající se houštinami při útěku atd. atd. Řadu originálních a výborných režijních nápadů ale čas od času vystřídá zaběhané schéma - nevím, jestli to mám připočíst režisérově snaze o jednoznačné a ideologicky vhodné vyznění (klišovitý děj) nebo padesátiletému stáří snímku (od té doby některé režijní fígle natolik zdomácněly, že dnes mohou působit jako provařená lacinost). Velmi lituji, že jsem film neviděl v původním znění ale v dosti otřesném českém dabingu. Každopádně dobrý filmový zážitek, doporučuji. 70%

    • 24.5.2011  22:49

    Zamračený Jean Gabin mlhavě se nořící z mračen cigaretového kouře, ráčkující Dora Doll a večerní Paříž... co víc si přát!

    • 21.5.2011  23:06

    To se jen tak nevidí: Bresson s happy-endem!

    • 6.5.2011  21:16

    Takový dortík se šlehačkou. Jen bylo někdy té šlehačky trochu víc. Ale já jsem na sladký.

    • 20.4.2011  22:03
    Kuličky (2008)
    ***

    Čtyři povídky mají jednoznačně gradující tendenci, proto váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nejslabším místem jsou typizace až karikaturizace jednotlivých postav a prostředí, nejsilnějším momentem vypointování třetí i čtvrté povídky. Kvůli hereckému skřípání na několika místech jsem se nakonec rozhodl pro tři hvězdy, byť tím filmu bezesporu křivdím.

    • 6.3.2011  10:08

    V průběhu času se mi film líbí čím dál víc.

    • 3.3.2011  21:46
    Nesvatbov (2010)
    ****

    Na začátku jsem se zděsil, proč jsou ve slovensky mluveném filmu české titulky. Ale velmi brzy jsem to pochopil. Není to ani Bratislava ani Martin, octneme se mnohem, mnohem dál na východ - nejen jazykově a nejen geograficky. Pro spravedlnost je však třeba dodat, že obdobné "folklorní" prvky by bylo možné najít i v českých a moravských vesnicích; starosta, to je však světový unikát! Teď více k filmu filmově: myslím, že se Hníkové geniálně podařilo postihnout náladu a vymodelovat obraz jedné kuriózní vesnice kdesi pod Vihorlatem. Hmatatelnou absurditou a trapnosti vytváří jakýsi dokumentární analogon k majstrštykům české nové vlny (Hoří, má panenko, Ecce homo Homolka). Film má samozřejmě několik hluchých míst, ale ty vyváží minimálně stejný počet strhujících úseků a přiznám se - ač to není vůči protagonistům příliš hezké - dostal jsem při něm několik nekontrolovatelných záchvatů smíchu.

    • 20.2.2011  12:10
    Bílá stuha (2009)
    *****

    Po obsahové stránce se film dotýká mnoha závažných témat - původ násilí ve společnosti (pro Němce jedno z typických témat), propojení osudu jednotlivce s procesy ve společnosti a dějinnými událostmi, mezilidské vztahy, náboženství, výchova... Velmi sympatickým rysem režisérova přístupu je to, že žádné nastolené otázce (a že jich je opravdu hodně) nevnucuje jednoznačnou odpověď, někdy jednu nebo více vysvětlení nenápadně nastíní, jindy ponechá diváka napospas v neznámu. Jenomže nejde o nějaké mělké uhýbání od podstaty, ale Haneke cílí k meritu věci a jeho analýzy jsou stejně burcující jako věrohodné. Z hlediska filmového jazyka mne zaujalo několik věcí. Důležité věci jsou zobrazovány nepřímo, popřípadě je jejich zobrazení oddalováno, divák je nucen hromadu věcí domýšlet - žádný stříbrný podnos až pod nos. Skvělá kamera (souvisí i s předchozím bodem) v černobílé. Velká vizuální rozmanitost hereckých typů - proti nudné fádnosti hollywoodských krasotinek a svalovců je to učiněný balzám.

    • 11.2.2011  23:06
    Artype (1966)
    ****

    "Ty, Máňo... Dneska nám ta telka ňák zlobí.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6