Recenze (64)
Akáty (2011)
Tak strašně málo, tak strašně moc...
Akáty bílé (1997) (studentský film)
Sláma je dnes již úplně jinde, zde jako by se ještě hledal a nedokázal úplně správně vyjádřit vše, co chtěl. I tak bych ale film určitě nezatracoval, jako to mnozí jiní (i Sláma sám) udělali.
Amore e morte nel giardino degli dei (1972)
Krásná hudba, krásné prostředí, velmi zajímavý námět, úžasný název, ale to zpracování? Nevýrazná nuda. Což je velká škoda, protože film měl obrovský potenciál. Vím, že se to s největší pravděpodobností nestane, ale kdyby se dnes natočil remake, mohlo by jít o velmi dobrý kousek.
Bílý tesák (1973)
Fulci byl určitým způsobem geniální tvůrce, prokázat to byl však schopen jen v několika svých hororech, s kterými jako by překročil žánr (nebo naopak pronikl až do jeho středu? – např.), a dal tak vzniknout specifické hrůzyplné poezii. Takováto "objektivní" filmařina nebyla nic pro něj. Za co je fanoušky milován, zde pochopitelně rozpoutat nemohl, a jako kvalitní režisér-řemeslník, schopný zvládnout jakoukoliv látku, se nikdy neukázal.
Bolwieser (1977) (TV film)
Skvělá ukázka neomylně pevného režijního vedení.
Další jehňátko (2019)
Je smutné sledovat, jak se dá z výšin spadnout na takovéhle dno. Už dlouho jsem neviděl nic po všech směrech tak konstantě špatného. Za alegoričnost se dá jistě schovat mnohé, bohužel pro Szumowskou však ne to, že nic ve scénáři nedává smysl.
Dekalog - Dekalog VI (1990) (epizoda)
Lepší než celovečerní verze. Svižnější, dynamičtější, s povedenějším koncem, který donutí k zamyšlení. Jeden z vrcholů Dekalogu.
Demarkační čára (1966)
V kině Ponrepo promítáno se starým komunistickým mono-dabingem.
Dream (2015) (amatérský film)
K obsahu nemám téměř co říct, takhle nějak by měl pořádný amatérský horor vypadat - děsivá hmatatelná atmosféra, dobří herci, výborné masky, fungující vysvětlení snového dění (!). K věcem okolo už pár připomínek mám. Nesmyslně zvolená angličtina sráží údernost zobrazovaného + hned v úvodu jsou v titulcích dvě gramatické chyby, dále laciný název filmu (proč??) a několikery titulky (proč??!!), které nám během patnáctiminutové stopáže sdělí jména tvůrců hned třikrát - na začátku jednou, na konci pro jistotu ještě dvakrát.
Dům u hřbitova (1981)
Výborný hororový zážitek. Celá Death trilogie je vážně povedená a tohle je nejlepší díl. Objektivně jde navíc zřejmě i o nejlepší Fulciho výtvor vůbec.