fragre

fragre

Česko

33 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 12 23 34 45
    • 17.9.2017  15:25

    Dobrodružství Huckleberryho Finna je kniha v podstatě nezfilmovatelná, má mnoho motivů a navíc klame svou formou. Tak i zde je vybráno jen několik motivů a přidán závěr, který nemá s předlohou příliš moc společného, leč je velmi dramatický a má protirasistický apel. Vzhledem k předloze, která je občas pěkně drsná, je tahle filmová verze trochu zidyličtěna. Prostě dobový Holywood. Nicméně, Mickey Rooney je jako Huck velmi uvěřitelný.

    • 17.9.2017  14:50

    Pěkně špinavé na těle i na duchu, někdy až naturalistické. Tihle puritáni se snad nijdy nemohli cítit čistí, vždy si našli něco, co považovali za hříšné, dokonce i hraní si s panenkou v den Páně. Vynucený fanatismus a sexuální deprivace jako základ hysterie a nástroj cílů docela světských.

    • 10.9.2017  07:00

    Vida, tak jsem si říkal, jak tam ten americký reportér vlastně zavazí, a on tam byl dodán do původního filmu z r. 1954, aby ten film prodal v USA. Zřeimě by tam tehdy japonský film, kde hlavní hrdinové jsou jen Japonci, neprorazil. Asi dobrý obchodní tah, ale tomu filmu to uškodilo, opravdu tam ten Amričan působí dost neústrojně. V své době asi senzační film, který svou působivost zcela neztratil, byť ta obluda vypadá dnes už trochu směšně.

    • 9.9.2017  18:17
    Zlatý slavík 1966 (TV pořad) (1967)
    ****

    Žádné velké a rádobysvětové šou, žádný velkohubý a rádobyvtipný moderátor, žádné pozlátko. Zpěvačky a zpěváci bez přebujelého ega, ale schopni zpívat i při takové akci bez playbacku a tedy bez pomoci všech technických hejblátek, které udělají pěvce i z jedince s hudebním hluchem. A přitom je tam pár písniček, které se hrají dodnes. Zlatá šedesátá.

    • 3.9.2017  18:53
    Panenka (1962)
    *****

    Ten pocit osamělosti hlavního hrdiny v davu a mrazivost faktu jeho vyřazení z lidského kolektivu jsou opravdu depresivní, což podtrhuje až expresionistický černobílý obraz filmu. Ale je-li člověk tvor společenský, najde si společnost v své mysli. A kde není rozum zcela bdělý povstávají běsové. Výkon Pera Oscarssona je zde oporavdu fenomenální. Konec doslova hororový.

    • 3.9.2017  17:03

    Velmi ten film trpí tím nízkým rozpočtem. Pontiacovi Ottawové vypadají jako Siouxové, takže je jasné, že ty kostýmy patřily původně do jiného filmu. No, i ta pevnost vypadá dost nepevně. Hromadné bojové scény vypadají též lacině, a to jim dost pomáhá dramatická hudba, zatímco souboj muže proti muži, Lexe Barkera s indiánským sokem je napínavý a připomene obdobné souboje ve Vinnetouovi ze 60. let. Ale jinak to není tak špatný film, už tím, že indiány zde ukazuje jako lidi, což v té době nebylo ve westernech běžné. Sám příběh je poutavý, a být ten film lépe vyštafírovaný, mohl být nejlepším filmem Lexe Barkera, kterému to zde sekne i s dobovým cůpkem na temeni. Lon Chaney dodal svému Pontiakovi velkorysost i srdečnost. Film jsem bohuže viděl v bídné kopii, což mohlo ovlivnit mé hodnocení.

    • 2.9.2017  18:02

    Timurův oddíl je obětí svého úspěchu, propadá formalismu a byrokratizaci a po ohnivé kritice pionýrky Ženi se v podstatě rozpadá. Až napadení vlasti Němci (22. 6. 1941) probudí pionýry z letargie a oni se zapojí do její obrany dle svých možností. On už 1. díl (Timur a jeho parta) za moc nestál, ale nějaký příběh tam byl. Toto je film agitační a mobilizační, což je vzhledem k roku vzniku pochopitelné, ale je šit příliš horkou jehlou, což se na výsledku projevilo.

    • 27.8.2017  13:01

    Takový starosvětský kriminální škvár, který obsahuje ještě dost rodokapsové romantiky. Proto pro něj mám taky slabost. Pobavil Gert Fröbe v své kreaci bodrého obtloustlého komisaře, kterého doma obskakuje bodrá obtloustlá manželka, což vytváří přímo maloměšťanskou idylu. A takový kondelíkovský typ má lapat dr. Mabuseho, muže tisíce tváří. Ještě že má k ruce Old Shatterhanda, ten nezklame. Daliah "Bílá holubice" Lavi, se zde sice nekoupe nahatá, ale za podívaní stejně stojí.

    • 27.8.2017  10:39
    Under sandet (2015)
    ***

    Ten film je z hlediska režie, kamery i hereckých výkonů jistě vynikající, je lehké mu podlehnout. Ale je to zase jeden z řady filmů, které se snaží zmírnit německou vinu, tím, že ukazují utrpení Němců. Našinci vadí, že ti hoši, zde nakomandovaní na odstraňování min, jsou takové duše nevinné. Jakoby neprošli nacistickou výchovou a jen se náhodou ocitli v nacistických uniformách. Ale vždyť z těchto příslušníků HJ se koncem války rekrutovali ti nejfanatičtější vojáci (viz film Most), ti kteří jako zrádce zabíjeli i starosty, kteří vyvěšovali bílé vlajky před blížící se frontou. Ale zde máme takové vcelku jemné jinochy. A když se tam ukázala ta holčička s panenkou, tak kýč nebyl daleko. Nehledě na to, že ten film byl v svém ději dost předvídatelný a jediná nejasná otázka byla, kolik těch jinochů nechá scénarista přežít.

    • 20.8.2017  20:24
    Cabina, La (TV film) (1972)
    ***

    Dlouho tento film těží z toho, že jeden neví, jedná-li se o komedii či horor. Bohužel, konec to trochu kazí.

    • 20.8.2017  20:22
    Kon-Tiki (2012)
    ****

    Samo vypodobnění plavby je skvělé a obrazově nádherné. Nechápu, že jej někdo může považovat za zdlouhavé. To už se někdo nudí, pokud na vor každou chvíli neútočí lidožraví kalmaři, či co? Trochu mi vadila ta linka vztahu TH se svou ženou, která byla poněkud sladkobolně pojednaná a vypointovaná. Ale stejně mi to připomnělo mé dávné okouzlení, které jsem cítil v dětství při četbě knihy Ve znamení Kon -Tiki.

    • 17.8.2017  20:20

    V lecčemž ten film připomíná film Ať žije republika, ale právě ve srovnání s ním je vidět, že je aspoň o třídu horší. Naivnější, nedotaženější, konec úplně zbodaný. A je to škoda, protože pár dobrých míst ten film má.

    • 11.8.2017  07:38
    Záchytná stanice (studentský film) (1963)
    ***

    Trapnost by se dala zde krájet. Pěkně syrový a depresivní záznam alkoholové intoxikace. Inu, člověk, to zní hrdě. Škoda špatného výběru té hudby, neb ta co zde zní, zde není na místě. K té české trapnosti patřilo by se hráti prostonárodní zpěvy jako: Hospůůůůdko, hospůůůdko mááááláááá... či Co jste hasiči, co jste dělali? ....

    • 6.8.2017  20:26

    Claire, která pracuje jako profesionální zlodějka pro svého manžela a bosse Bradyho, se seznámí s fotografem Ferdinandem. Má svého zlodějského živobytí dost a ve Ferdinandovi vidí naději na nový začátek, ovšem Brady nechce svou výkonnou spolupracovnici ztratit. V zásadě prostý příběh, u nějž se dá i konec odhadnout, ale kvalitu mu přidává výkon představitelky Claire (Danny Carrel), která svou krásnou zlodějku hraje s vtipem a se šarmen, ale dokáže být i křehká a dojemná. Jen kvůli ní slabé čtyři hvězdy.

    • 6.8.2017  16:25

    Román Wilkie Collinse, snad prý jeden z prvních detektivních románů vůbec, jsem kdysi se zájmem přečetl. Tato zfilmovaná verze je ovšem méně dramatická než kniha. A mnohá linka z předlohy chybí, a to ke škodě věci. Ani kamerou vykouzlená pěkně tajemná a pochmurná atmosféra to nezachraňuje.

    • 6.8.2017  09:44
    Kidnapped (1938)
    ***

    Tak původní příběh je opět překopán, takřka k nepoznání. Samozřejmě je tam (navzdory originálu) opět implantována romantická linka, tedy pohledná děva. Bez toho asi v Hollywoodu nevznikne ani instrukční film o používání WC. Hlavní hrdina, kterým opět není David Balfour, ale Alan Breck, má po tehdejším módním způsobu ten odporný tenký knírek, kterým se pyšnil obvzláště Clark Gable, a který z každého mužného hrdiny udělá podezřelého sňatkového podvodníka. Ale jinak je to pěkný dobový dobrodružný film.

    • 5.8.2017  21:51

    Když jsem ten film viděl poprvé někdy v pozdní adolescenci, byl jsem pohoršen vší tou rozvernou perverzitou (na transexuální mimozemšťany producírující se v korzetech mne rodinná výchova ani socialistická škola nepřipravily), ale zároveň přitahován tou barevností, ujetostí a hlavně hudbou. Po letech to už není ono, ale spíše jsem otupěl, než že bych nabyl vkusu a moudrosti. Ani se mi to nechce hvězdičkovat.

    • 4.8.2017  10:56

    Byl by to pěkný dobrodružný příběh typu "ztraceného království", jak z pera H. Ridera Haggarda, kdyby celý ten film nevypadal jen jako amatérský pokus o film, vytvořený na dovolené v Peru.

    • 2.8.2017  11:49

    Ten film vypadá jako z r. 1946, a ne jako z r. 1966. Tehdy to muselo vypadat velice nemoderně, ale tehdejší modernost již vyprchala, takže to dnešního diváka rušit nemusí. Moc pěkná kamera, která kouzlí se světlem a stíny, vyvolává mrazivou a tajuplnou atmosféru plnou nejasných hrozeb. Bohužel samotný děj nedostihuje působivosti kamery. A každému, kdo aspoň zavadil o Frazerovu Zlatou ratolest, brzy vytane na mysli koncept božského krále a zápletka je mu předčasně jasná.

    • 1.8.2017  12:13
    Babie leto, čas smútku (TV film) (1969)
    ****

    Tak ano, je to velmi šedesátkově dobové - poetika nové vlny, inspirace Kafkou. A tuším, že i již posrpnová deprese, ten motiv pasti, která zapadla a úniku z ní není. Ale ten archiv je pěkně strašidelný a naopak Jana Švandová je velmi půvabná. Pěkná hudba od mě jinak neznámého Svetozára Stračiny. Na sice slabé, ale čtyři hvězdy to stačí.

    • 30.7.2017  20:45
    Grošák (1966)
    ****

    Jednoduchý děj, ale vůbec to nevadí. Výkony hlavních herců jsou natolik dobré, že by se dalo hovořit o psychologickémm westernu. Rovněž střelecké výkony vypadají realisticky, tedy žádné zázračné mušky. Zřejmě pokus dohnat a předehnat spaghetti western.

    • 30.7.2017  12:18

    Bajkerka prohánějící se se v tomto kuse na bílém motocyklu, jsouce oděna pouze v bílých bikinách a v bílém šátečku, sice rozjitřila mou obrazotvornost, ale zbytek děje mou obrazotvornost spolehlivě zabil. Klišé na klišé, a to nepříliš zábavně sehrané.

    • 27.7.2017  13:06

    Taková normální rodinka ve víru maďarského povstání v r. 1956. Kolikrát mne napadlo, že se tento film hodně podobá českým filmům tím neheroickým viděním historických událostí z perspektivy obyčejného občana a též viděním groteskním s pochopením pro absurdno. Zde umocněno ještě tím, že je to viděno z perspektivy dětské, takže zprvu vše vypadá jako zajímavé dobrodružství, tedy do té doby než do hry vstoupí Smrt.

    • 24.7.2017  16:19
    Billy Jack (1971)
    ***

    Jací to byli ti poindiánštělí hipíci naivkové. To je přece naivní, chtít žít po svém a v míru, takhle přece svět nefunguje, zvláště když to překáží byznysu. Ovšem zde to není žádná komuna žijící volnou láskou, jako spíše terapeutické středisko pro teenagery uprchnuvší před násilím z domova. Kupodivu toto není tak naivní film, jak se zprvu zdá, a ani konec není až tak optimistický. A zřejmě byl svého času považován i za trochu podvratný, když jej odmítla distribuovat společnosti 20th Century Fox. Pravda, ta figura Billyho Jacka je dost nepravděpodobná - mstitel bezpráví jak z westernu, přitom tak trochu předchůdce Stevena Seagala, co se bojových technik týče. Pěkné exteriéry, ale nevyrovnané herecké výkony.

    • 16.7.2017  19:31
    Wat zien ik? (1971)
    ****

    Film je to komický, bizarní, někdy až do grotesky zacházející. Ty dámy, které zde vykonávají to prý nejstarší řemeslo, nevypadají ani tak jako vyzývavé kněžky lásky, ale spíše jako živnostnice. Sex, kterého zde není moc vidět, je stejně podáván jako dost trapná až směšná záležitost, a konzumenti prodejného sexu jsou zde tedy líčeni jako sbírka trapných a směšných podivínů. A pěkně ironické dva šťastné konce.

    • 16.7.2017  14:08
    Tajemný cizinec (TV film) (1982)
    **

    Nevím, proč se tento film vůbec odvolává na stejnojmenou novelu Marka Twaina? Vždyť s touto nemá skoro nic společného. Úplně chybí zde Twainův ateismus a jeho misantropie. Veškerá ironie, veškerá hořkost originálu je pryč. Výsledkem je jen plytce zábavná a ještě k tomu zamilovaná povídačka.

    • 16.7.2017  09:02
    Dítě snů (1985)
    ***

    Ten příběh je prostě nafouklý jako ty oslavy oslavy stoletého narození Lewise Carrolla zde popisované. Z všeobecně přijatého tvrzení, že tento byl pedofil, konstruuje se příběh s "temným tajemstvím". Toto konstruování počíná se již výběrem představitele Carrollova, který opravdu vypadá podivně a zlověstně, zvláště srovnáme-li jeho vizáž s vizáží skutečného L. Carrolla (ale herecký výkon je to jistě velmi dobrý). Kdysi jsem kdesi četl článek o freudiánském rozboru Alenky (tuším, že autorka byla Američanka) a byl jsem překvapen, co sexu tam autorka našla. Snad to vypovídalo více o autorce než o Carrolllovi. Ten film v tomto punktu vykazuje jistou podobnost s takovými rozbory, byť ta "temná tajemství" mají spíše podpořit komerční potenciál filmu. Nicméně, jsem rád, že jsem Alenku četl již v dětství, kdy jsem byl podobných "interpretací" ušetřen a byl jsem prostě okouzlen příběhem samotným.

    • 15.7.2017  22:55
    Antigoni (1961)
    ***

    Příliš divadelní, ba až teatrální. U Irene Papas se to nakonec dá dobře snést, to je diva a heroina jak má být, ale když nastoupí starořečtí mudrcové u nichž blízké záběry kamery ukazují ty evidentní paruky a nalepené vousy, tak zde ten pathos vypadá umělý jak ten jejich porost, ba je dnes již trochu směšný.

    • 7.7.2017  12:19

    Takový britský neokázale propagandistický film. Devět britských vojáků uvízne během bojů v severní Africe v zapadlé pevnůstce, kterou brání proti italské přesile. Popravdě řečeno, jsou zde Italové vykresleni jako bojovníci nevalní. Nicméně přesila je taková, že Britům nakonec dojde střelivo a započne boj na bodáky. Protože však je tento příběh zde podán jako vyprávění zkušeného seržanta, jednoho z této devítky, který jej vypráví nováčkům ve výcviku, aby je lépe připravil na strázně války, je jasné, že všichni pobiti nebyli.

    • 6.7.2017  15:09
    Jungle Heat (1957)
    *

    Havaj 1941. Roger McRae je poslán na Havaj, aby spravoval plantáž, jejíž předchozí správce byl zavražděn. Brzy poznává, že jím spravovaný podnik ( a nejen ten) je vystaven řadě sabotáží. Za nimi stojí jiný plantážník Harvey Mathews, který tak činí z konkurenční zášti, a neuvědomuje si, že je nástrojem japonské páté kolony. Na to aby to pochopil je příliš tlustý. Naštěstí je tu dr. Jim Ransom (Lex Barker), který v spolupráci s velením vojenské posádky koná účinná pátrání k odhalení této kolony. No, a nebyl by to Hollywood, kdyby zde nebylo erotické dusno, které obstarává značným sex appealem obdařená paní McRaeová. Mezi ní a dr. Jimem Ransomem přeskočí jiskra a osud (v zastoupení scénaristů) je k nim tak ohleduplný, že nechá jejího manžela zahynout v závěrečném boji se zlotřilými příslušníky oné páté kolony, takže již nic nestojí v cestě těm dvěma se milujícím srdcím, která se mohou spojit na romantickém rande na pláži. Zrovinka dne 7. prosince.

<< předchozí 1 2 3 4 12 23 34 45
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace