fragre

fragre

Česko

32 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 12 23 33 44
    • 22.5.2017  19:59

    Škoda, že to není krátký film, tak na 40 minut, ten by měl jistě jiný švih. Zde několik pěkných nápadů, zvláště těch animovaných, ale ty se utápí ve vatě, která má zaplnit zbývajících 40 minut. Moc se mi líbí výtvarná stránka zajišťovaná Janem Brychtou, jehož obrázky v dobových dětských časopisech a knihách jsem měl moc rád. Jinak, ten námět, že dva kluci předškolního věku bloudí sami Prahou až do zatmění je dnes tak námět na sci-fi či horor, nikoliv na pohodový dětský film.

    • 21.5.2017  19:59

    No, dnes spíše překvapí, že ten film mohl být brán jako kontroverzní, když jednomu připadá jako jasná propaganda. Klidně by mohl být natočen v letech osmdesátých, byť by ty herecké výkony nebyly takové jako zde. Tedy, zvláště páně Peškův pohádkový dědeček v plukovnické uniformě je pitomost kardinální. Ale v jednom je ten film opravdu působivý, dokázal přivolat hejno nepříjemných vzpomínek. Je mi jen líto Václava Lohniského, který konečně dostal hlavní roli, ale v takovém šlaku. Přitom rolí Michala v povídce Anděla ve filmu Touha dokázal, že na dramatické role potenciál má.

    • 21.5.2017  16:47
    Lost Hearts (TV film) (1973)
    ***

    A zase, atmosféra je vybudována působivě. Jinak, pěkný útěšný duchařský příběh o tom, že smrtedlné hříchy budou potrestány již v tomto životě, což většinou neodpovídá realitě.

    • 19.5.2017  06:55

    Zábavnost tohoto filmu spočívá samozřejmě ve zřejmém nezvládnutí řemesla a v třeskuté ideologické lince. Osobně mi ten film jen připomněl slizkost 80. let, která bohužel přežívá dodnes. Mimo plán tvůrců ten film navíc ukazuje, že tehdejší společnost reálného socialismu už byla naprosto konzumní, byť byl ten konzumerismus chudý.

    • 14.5.2017  19:14
    Warning to the Curious, A (TV film) (1972)
    ***

    Horor či spíše duchařský příběh stavějící hodně na atmosféře a pomalém budování napětí. Jinak, o povědomí povinnosti natolik silném, že nutí zasahovat i ze záhrobí. Literární předloha je napínavější.

    • 14.5.2017  15:48

    Už vícekrát mi v sovětských filmech připadalo, že nebýt tamních odolných žen, celá společnost by se dávno zhroutila. A ona to zřejmě bude pravda, neboť tyto bábušky slabé tělem a silné duchem jsou odolnější více než hrdinové akčních filmů. Je to trochu optimistické a trochu více jímavé.

    • 14.5.2017  12:51
    Něžná (1969)
    ****

    Obávám se, že slabinou tohoto filmu je představitelka Něžné Dominique Sanda. Hraje skvěle, ale na mne zde působí dojmem, že je natolik silnou osobností, že by spíše ovládla svého chotě, než že by volila ten zoufalý krok. Je to samozřejmě i dobou, kdy se příběh odehrává. V 60. a 70. letech 19. století, kdy Dostojevský novelu psal, měly ženy v postavení Něžné podstatně méně možností než v r. 1969. Proto mi ten krok u moderní ženy připadá méně pravděpodobný. Více se mi líbila verze slovenská a ještě více ruská.

    • 9.5.2017  20:59

    Film, který je krutější než všechny masakry motorovými pilami, ač je zde krve podstatně méně. Odkazy na Hieronyma Bosche, jehož dílo jinak obdivuji, jsou zde vlastně přebytečné, stačí ten odkaz na Zjevení sv. Jana v názvu. Ale ta vivisekce lidství je tak drtivá, až je z toho jednomu až špatně.

    • 8.5.2017  19:40

    Mrazivé. Netušil jsem, že barokní Bachova hudba, která je řád sám, může být tak působivá ve spojení se střihovým dokumentem složeným ze záběrů z doby nacismu. Atmosféra doby zachycena perfektně v pouhých 11 minutách.

    • 7.5.2017  22:08
    Three (1969)
    ****

    Film s velmi pomalým tempem, které odpovídá tomu svobodnému letnímu toulání. Film, který má přitažlivost více v náladě, obrazech než v ději. A kapka melancholie nakonec. A ano, Svěrákova Jízda vykazuje velkou podobnost s tímto filmem.

    • 7.5.2017  13:16

    Ve fulmu sice hraje jedna opravdová hvězda, totiž Curd Jürgens, ale jinak je to, navzdory "atraktivnímu" prostředí vykřičené čtvrti, dost průměrná detektivka, jakých se vyrábí veletucty. Snad na svou dobu byla trochu více odvážná, co se zobrazování nahoty a násilí týče.

    • 1.5.2017  21:44
    Loučení (1984)
    *****

    Tento film natočený v ateistickém Sovětském svazu je duchovnější než kterýkoliv hollywoodský biblický velkofilm. Je to obraz jednoho ze soudných dnů, což odkazuje na křesťanství, ale dotýká se tradice předkřesťanské, kdy posvěcená byla celá příroda. Darja, hlavní postava příběhu, by mohla být starozákonní prorokyní, křesťanskou světicí i pohanskou kněžkou, jak ukazuje její modlitba v lese. Nádherě nasnímané obrazy, nesmírně působivá hudba. У кого нет памяти, у того нет жизни.

    • 1.5.2017  20:04

    Tak bohužel, s nabytím barvy ztratily tyhle šestákové příběhy velkou část kouzla. Ta barva jen zvýrazńuje všechnu klišovitost, odhaluje vetchost provedení. Černobílost byla k těmto antikvárním šlakům dle Wallaceho škvárů milosrdnější. Tohle je více hloupé než napínavé.

    • 1.5.2017  09:01

    Jeden je tak zabaven dobrodružnými historkami a vývojem interpersonálních vztahů, že zapomene, že se dívá v podstatě na budovatelský film. Zde si měli brát mustr naši režiséři let padesátých.

    • 29.4.2017  17:10
    Sole Survivor (TV film) (1970)
    ****

    Duchařský příběh mající svůj počátek v II. světové válce. No, ten duchařský příběh je podkladem pro psychologický příběh o zatajené dávné vině. Nejsou zde tedy žádné strašidelné efekty, stačí jen to psychické dusno, které začíná být stále více k nesnesení. Vizuálně je to pěkně vyjádřeno úpalem libyjské pouště.

    • 25.4.2017  20:00

    Cha, tak nevím, zda někdo pod rouškou filmu náboženského nenatočil film nudistický. Ale není se třeba bát, že by mravopočestnost divákova byla vystavena neúměrnému pokušení. Adam a Eva jsou zde po většinu filmu ve stavu nevinnosti, a tak také pobíhají většinu filmu nahatí. Leč divák ve stavu nevinnosti již dávno není, takže z té nahatosti zas tak moc neuvidí. Jinak, kýč jak bič. Jednu hvězdu za představitelku pramáti lidstva.

    • 23.4.2017  21:46

    Tento díl s R. Atkinsonem jako Maigretem, jehož pojetí této role se mi líbí stále více, byl zatím nejmelancholičtější, dokonce s nádechem beznaděje. Maigret zádumčivější než v předchozích dvou dílech. Navíc, tento příběh jsem dosud neznal, takže mne děj více do sebe vtáhl. A ano, zaujalo mne, že při fotografování zločinců používá pařížská policie československý fotoaparát značky Flexaret.

    • 23.4.2017  09:52

    Tak je to takový dobový válečný film, kde je vše, co by jeden čekal. Skupina dobrovolníků je zocelena společným výcvikem do jednotného kolektivu. Je nasazena do akce proti mnohem silnějšímu nepříteli, jemuž se srdnatě brání, byť podmínky jsou nelidské, ztráty nebývale vysoké a munice dochází. Nakonec téměř všichni z této skupiny padnou za vlast, jakož zákony kázaly jim. Kolik takových filmů s obdobným schématem jeden viděl. Ale byly to vždy filmy sovětské, naše či anglo-americké. Ale zde se jedná o vojáky fašistické Itálie, tedy spojence nacistického Německa, kteří bojují u El Alameinu. Nedokáži si představit, že by v roce 1954 vznikl takový film v Německu. Zřejmě v té Itálii vskutku neproběhla po válce žádná defašizace, protože film to není protiválečný, ale oslavný.

    • 22.4.2017  20:09
    Duch soudce Pauknera (TV film) (1983)
    ****

    Ona to detektivka ani není, je brzy celkem jasné,kdo že je pachatelemm, je to spíše psychologický příběh o zlu, a to nejen o tom, které páše hlavní hrdina. Ale to zpracování je na TV film hodně dobré, půspobivá atmosféra a nadprůměrné herecké výkony. Ano, vede Jiří Schwarz, jehož cynik je mrazivý, ale moc se mi líbil i Pavel Pípal v roci vyšetřujícího.

    • 20.4.2017  20:32
    Siroty (TV film) (1974)
    ****

    No teda! Augustín Kubáň je asi ten nejpůsobivější pekelník čs. filmu, žádný bodrý český Trepifajxl. Na svou dobu pěkně drsná až hororová pohádka. Vlastně i na naši dobu, neb v posledním čase jsou ty české pohádky samý postmoderní ťuťu ňuňu.

    • 18.4.2017  07:41
    Páni kluci (1975)
    ****

    Srážka vcelku drsného příběhu Marka Twaina s českým sklonem k idylizaci. Film je to zdařilý, takový líbezně český, ale ten Mark Twain se z něj skoro vytratil.

    • 17.4.2017  18:11

    Tak je to film určený pro rychlou spotřebu. Dobrodružný příběh s přidanou hodnotou protinacistické agitace. O Lidicích mohli v té době v Americe vědět jen to, že byly vypáleny, muži postříleni, ženy s dětmi odvezeny do koncetráku. Takže rychle spíchli jakýž takýž příběh, který měl ukázat nacistickou krutost. No, Heydrich je zde takový cynický a ironický záporák, že by hnedle mohl hrát v Tarantinových Hanebných parchantech. A konec je dobově vypjatě patetický, ale nepostrádá působivosti.

    • 17.4.2017  12:38
    Geronimo (1939)
    ***

    Bílí ušlechtilí a civilizaci, demokracii a pokrok přinášející Američané musí bojovat se zatvrzelými Geronimem vedenými apačskými divochy, aby tu civilizaci, demokracii a ten pokrok přinesli i jim. Prostě, takový dobový vývoz demokracie. O apačské půdě tu samozřejmě slovo nepadne. Jo, je tu jeden bílý zrádce, ale ten to dělá pro dolary, takže to je vlastně OK. Jinak je to historicky velmi nepřesný, ale jinak standartně dobře provedený dobový western s náramně vlasteneckým koncem. Ještě že ten Geronimo vypadá správně zavile a divošsky.

    • 17.4.2017  10:42

    Je mi jasné, že horalé jsou zde idealizováni takřka do podoby ušlechtilých divochů, a představitelé civilizace, zde zosobněné obchodem, zase občas démonizováni. Ale ten film je přes svou jednoduchost tak působivý a dojímavý, aniž by byl (na svou dobu) sentimentální. Nádherné záběry z hor. Pouť k P. Marii zde vypadá naprosto barokně, ale loučení s mrtvým druhem, kdy je vyvoláván a ptán, zda chce vskutku opustit hory a lesy, a je mu po bok dána do posmrtného Velkého lesa dřevorubecká sekera, tak jako se bojovníkům dávala do hrobu zbraň, vypadá docela pohansky. Svou náladou se v čs. filmografii blíží tomuto filmu snad jen Balada o Juraji Čupovi z Čapkových povídek (1947) či Hordubalové (1937).

    • 14.4.2017  19:11

    Tak zajímavé to je, byť historicky dost nepřesné. Císařpán FJI je vylíčen jako zpátečnický tyran, který prostřednictvím svého vrchního hofmistra knížete Montenouva kuje pikle proti následníku trůnu, který mu připadá příliš liberální. Sama romance mezi Franzem Ferdinandem a hraběnkou Chotkovou je však pojatá dle dobové manýry, tedy náramně nyvě a romanticky, že to až za oči tahá. Však taky ten filmový Franz Ferdinand je štíhlý fešák, což se o jeho historickém předobraze nedá říci ani náhodou.

    • 9.4.2017  11:02

    Dva hrdinové a ještě k tomu muž a žena, kteří si navzájem nevěří a kteří se přesto musí společně probíjet drsnou krajinou, kličkovat mezi nepřáteli od nichž hrozí smrt, aby na určené místo dopravili zajatce, na nějž je vypsaná odměna. Ano, to je námět jak dělaný pro spaghetti western. A on to taky spaghetti western je, jen se neodehrává v americko-mexickém pohraničí, ale na italské frontě v roce 1917.

    • 9.4.2017  10:04
    Konec agenta č. 312 (TV film) (1974)
    **

    Hašek psal geniálně až když se vrátil z Ruska. Jeho předválečné povídky, které psal pro obživu, jsou kolísavé úrovně a někdy jsou docela slabé. K těm slabším patří i povídka, která posloužila jako námět k tomuto filmečku. Spíše agitka a fraška než povídka. Vladimír Menšík je zde sám sebou, ale nikoliv Haškem. I ostatní bardové českého filmu zde hrají své zavedené party, jen průměrný ohlas jejich lepších rolí a výkonů. Vesele se zde bourá císařství zpuchřelé, ač vylíčené fízlovské způsoby, tak charakteristické pro tehdy zrovna vládnoucí Normalizaci, jsou zde líčeny docela idylicky.

    • 2.4.2017  20:59
    Cha-Cha-Cha (1982)
    ****

    Budapešť 1962. Ernö je šestnáctiletý mladík, který má problémy s rigidní společností, se svými rodiči, se sebou samým, s děvčaty. Téměř celý film vypadá jako ironičtější verze amerických komedií o dospívání, ale ten krutě deziluzivní konec, ten je velmi neamerický, a celý film posouvá k dramatu.

    • 2.4.2017  19:07
    Hiroshima (1953)
    *****

    Proud popálených a oslepených uprchlíků klopýtající z trosek hořícího města je hrůznější než jakýkoliv dav zombií z populárních amerikánských hororů. Hrozny lidských těl držící se navzájem v říčním proudu, kdy slabí a umírající mizí pod hladinou, je vize pekla, na které nestačila ani fantazie Dantova a Dorého. V roce 1953 byla paměť ještě čerstvá, takže nebylo potřeba žádných zvláštních efektů všech těch "Dní poté".

    • 2.4.2017  09:01

    Opravdu bídáčtí bídáci, nezničitelní agenti a krásné ženy - takže další varianta na bondovky. Tato s českou stopou, neb jednu (hlavní) z těch krásek hraje Olga "Olly" Schoberová, jejíž koupelová scéna stojí za pozornost. Děj plný honiček, rvaček a stříleček v atraktivních lokalitách Turecka. Dnes to, pravda, vypadá dost naivně, ale pro nostalgika je to bod k dobru. Z dnešního hlediska je zajímavě, že ač se děl odehrává v Turecku, dokonce v jeho divokém vnitrozemí, zcela zde chybí islám, o kterém tu není ani slova. I mešity jsou zde jen exotickými stavbami, jež slouží jako kulisa dobrodružnému ději.

<< předchozí 1 2 3 4 12 23 33 44
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace