fragre

fragre

Česko

32 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 12 24 35 46
    • 19.11.2017  18:45

    Americký gangster se svou společnicí (okouzlující Senta Berger) se připojí k neapolskému gangu za účelem okradení místního patrona sv. Januaria, tedy krádeže šperků, kterými zbožní dárci vyštafírovali jeho sochu. Pěkná šedesátková záležitost, kdy tyhle filmy o rafinovaných loupežích byly v kurzu. Tohle je ovšem komedie, takže je vše náležitě přehnáno a zkarikováno. Vzájemné podrazy, divoké honičky a náhlé zvraty situace se střídají v rychlém sledu. Ovšem okrást světce není jako okrást banku...

    • 19.11.2017  09:28
    Grantchester (TV seriál) (2014)
    **

    Myslil jsem, že to bude taková inovace otce Browna, ale zase se ukázalo, že myslit, znamená houby vědět. Tedy takový anglikánský farář z 50. let 20. století, kterému opravdu, ale opravdu nic lidského není cizí a který je tak multikulturně, multirasově a multisexuálně uvědomělý, to je opravdu zázrak, alelujá. Přiznávám, že mnohé díly jsem jen tak přeskákal, protože jsem jen čekal, zda se některá z hlavních postav neprojeví jako homosexuál. A bingo! Je tam.

    • 17.11.2017  20:16
    Cesta řeky k moři (TV film) (1966)
    ****

    Všechny negativa TV inscenece (papundeklová výprava, nedokonale kašírované rvačky) překonají herecké výkony. R. Brzobohatý je opravdu vhodný typ pro londonovské druhé já. Vypadá více londonovsky než London sám. A rozhovor s básníkem v podání R. Lukavského (zde v masce, že by mohl hrát Abrahama Lincolna) je vrcholem této inscenace. To je nadčasové. Oceňuji též, že se tvůrci dosti drželi předlohy.

    • 13.11.2017  10:28

    Snaha dohnat a předehnat dobové bezúčelně krvavé italské kriminálky, která je prováděná s typicky německou lehkostí a šarmem.

    • 12.11.2017  19:44
    Endeavour (TV seriál) (2012)
    ****

    Viděny čtyři série. Moc se mi tento seriál líbí. Ukazuje všední tvář 60. let, žádný swinging London, i ta psychedelie je tam pouze v jednom pokračování jako dobový jev. Mírně trhlý hrdina, který ovšem nezastiňuje ostatní postavy, každá má zde své místo a svůj vývoj. Jeden se opravdu těšil na to, jak se tyto vzájemné vztahy budou díl od dílu vyvíjet. Přesto ten seriál chyby má. Některým příběhům by spíše slušela viktoriánská doba než léta šedesátá. V 3. sérii zcela mizí linka možné korupce v policejním sboru, zrovna tak i Morseova známost (byť si myslím, že ta černošská sestra je úlitbou současnosti). Skvělé je zapojení hudby do jednotlivých dílů. A překvapivě je tady několik opravdu pěkných děvčat, což je u filmu z Británie nezvyklé. Snad bude mít seríál pokračování.

    • 11.11.2017  09:27

    Tohle je opravdu bizarní. Po státotvorném začátku s takřka budovatelským étosem nastupuje dosti neobvykle zpracovaná klasická pohádka. Po pravdě řečeno, nejpitomnější je na tomto zpracování to, co je z té původní pohádky převzato. Děti jsou otravné, zvláště ta obtloustlá Mařenka, čarodějnice hrubě přehrává a její výkon spolehlivě doráží vycpaný kocour. Ale ty snové a fantazijní scény s baletícími zvířaty a bájnými figurami v magicky nasnímaném lese mají své své kuriózní kouzlo popř. jsou pěkně děsivé. Nebýt ten film z r. 1933 podezříval bych režiséra, že experimentoval s LSD.

    • 11.11.2017  08:21

    Propaganda takřka v esenciálním stavu. Zde i ten příběh, který jí má obalit a učinit stravitelnější je naprosto řídký. To takoví Němci to v svých propagandistických šlacích zvládali lépe. Zde se dočkáme jen zdlouhavých záběrů na v pozoru stojící, v pozoru pochodující a v pozoru běhající odvedence. V masových záběrech připomínají spíše organizovaný hmyz než lidi.Též je zde plno řvaných povelů, což v té japonštině zní jak štěkání. Výplach mozků je zde nezakrývaný a zcela přímočarý, žádné rafinované finesy. Asi ti Japonci byli lépe zpracovaní. Zajímavé jsou jen dokumentární záběry z letadlové lodě a některé letecké záběry. Trikové záběry jsou na vysoké úrovni. Film v závěru popisuje útok na Pearl Harbor a na britskou flotilu. V roce 1942, kdy se karta obracela (viz bitva u Midway), bylo asi potřeba povzbudit bojového ducha připomínkou válečných úspěchů z minulosti. I kdybych měl tento film hodnotit z hlediska propagandy, tak by se přes dvě hvězdičky nedostal.

    • 5.11.2017  19:34

    Pěkná variace na téma agentem proti své vůli s atmosférou edwardiánské Británie. Pomalu jsem čekal, kdy se tam objeví Sherlock Holmes.

    • 5.11.2017  15:50

    To je opravdu zvláštní film, zřejmě takový americký příspěvek ke společnému boji proti nacismu. Taková Mladá garda po americku. Skupinka osamocených ruských dětí, většinou válečných sirotků, doplněná o anglického hocha, syna inženýra pracujícího na Dněprostroji, se probíjí územím zmítaným válkou a dokonce organizuje odboji proti Němcům. Je dost podivné slyšet v angličtině děvče skládat přísahu o vstupu do Rudé armády, kde slibuje bojovat do posledního dechu za svou sovětskou vlast a dělnicko-rolnickou vládu. Je to samozřejmě film dosti naivní, evidentně v Americe měli jen nejasné ponětí, jak to na východní frontě vypadá. Na druhou stranu nějakou povědomost, že je to opravdu zlé mít museli, když navzdory nepsaným zákonům Hollywoodu nechali zde tvůrci filmu zemřít hrdiny, kteří by jinak zemřít neměli.

    • 28.10.2017  20:24

    Trochu jsem uvažoval, co mi na tom filmu neštymuje, až jsem došel k tomu, že je to ten německý podíl. Kamera, hudba, výkony čs. herců, to všechno víceméně šlape jak je našinec u našich filmů z 60. let zvyklý. Ale nějak mi do toho nesedí to herectví německých protagonistů. Rovněž je ten příběh někdy přizpůsoben německému publiku, takže jsou tam vysvětlovány jevy, které tehdejšímu českému publiku byly jasné. To na našince působí rušivě. Dokonce více rušivě než třeba německy namluvený Rudolf Hrušinský.

    • 24.10.2017  20:43

    Četa pohraničních milicionářů, byvše zaúkolována armádou, provede nájezd na osadu Šajenů, aby osvobodila dvě zajaté sestry. Zatímco jedna je svolna vrátit se do civilizace, tak druhá má snahu prchnout k svému snoubenci, náčelníkovi Hromovému Sokolu, takže ji milicionáři ssebou vláčí napůl spoutanou. Na cestě zpět pak musí četa překonávat četné obtíže... Ti milicionáři jsou tak správňáčtí a bodří, že jeden musí fandit těm rudochům, byť jsou zde tito traktováni jako ječící krvelační divoši. A i ty sestry - ta civilizovanější vypadá, že by hnedle celé té četě vyprala trenky, tak je snaživá. Oč je tedy sympatičtější ta druhá, která si zachovává hrdost. Však je za to také scénaristou po zásluze potrestána... Film byl prý původně vysílán v 3D systému, takže všechny ty na diváka létající kopí, tomahavky a šípy, jakož i řítící se indiánští jezdci byly prý náramnou senzací. O tento efekt jsem byl připraven a ve 2D je to vcelku povedený standardní dobrodružný film.

    • 24.10.2017  07:44

    No, už ten název Neviditelné spáry dra Mabuseho je pěkně starosvětsky senzační. Zde zub času a dobová naivita přidaly filmu na zábavnosti podobné té, jakou se vyznačují příběhy s Leonem Cliftonem či Nickem Carterem. Kdo neoblibuje sobě tuto notně pokleslou šestákovou romantiku, bude se nudit. Ústřední ztepilý pár Lex Barker & Karin Dor (již zanedlouho známí jako Old Shatterhand a Rybanna) jsou jistě ozdobou tohoto šlaku.

    • 22.10.2017  00:20
    Strejda (studentský film) (1959)
    ****

    Vlastimil Brodský v roli zloděje,který nedokáže zklamat a zranit dětskou nevinnost a upřímnost. Bylo to zábavné vidět, jak ho ten chlapeček komandoval.

    • 21.10.2017  22:45
    Stopy (studentský film) (1960)
    *****

    Tak příběh je to vlastně prajednoduchý, ale pojatý dramaticky a nikoliv polopaticky. Mrazivá atmosféra okupační zimy je skvěle zachycena. Moc se mi zde líbil Vl. Hlavatý v roli protektorátního četníka. Filmu hodně pomáhá hudba.

    • 20.10.2017  20:34
    Mogliamante (1977)
    ***

    Hm, asi jsem viděl trochu jiný film než tvůrce obsahu. M.Mastroiani je zde muž dvojí tváře. Navenek bonvivánský obchodník s vínem, skrytě politický radikál propagující ateismus, ženskou emancipaci a podobné tehdy (cca 1910) podvratné ideje. Svou ženu (Lauru Antonelli), kterou považuje za frigidní pobožnůstářku, však zanedbává a podvádí. Ta reaguje hysterií vyvolanou nemocí, která ji upoutává na lůžko. Zasáhne však ruka osudu a náš milý radikál musí na chvíli zmizet, aby se vyhnul falešnému obvinění z vraždy a aby si vyléčil zranění utrpěné při útěku z místa vraždy. Shodou okolností se jeho skrýší a vězením stane mírně omšelý dům, z nějž vidí na náměstí i na svůj vlastní dům. Policie je jeho zmizením zmatena a ctihodný obchodník je považován za mrtva. Téměř vdova se musí doslova i v přeneseném smyslu slova postavit na vlastní nohy a začít vést podnik sama. Při cestách za obchodními partnery a partnerkami poznává, že svého muže vůbec neznala. Ale začne se také emancipovat, a to i po stránce sexuální... a nebohý radikál z toho vidí škvírami v okenicích tolik, aby jej to hryzlo. Opulentně natočený kejček o ženské emancipaci, určený pro zámožnější paničky. Pěkná kamera, pěkná hudba, moc pěkná LA, které to jako vždy sluší. Ale zde přece jen podává slušný herecký výkon, není to je sexuální objekt.

    • 15.10.2017  16:42
    South (1920)
    *****

    Originální dokument ze Shackletonovy expedice z let 1914 -1917 do Antarktidy. Jsou to samopzřejmě jen torzovité filmové záběry a fotografie složené do jakési mozaiky, ale i tak je to úžasná věc. Kameraman věnoval dosti pozornosti místní fauně, což celý dokument odlehčuje.

    • 14.10.2017  16:54
    Noah, The (1975)
    ****

    "Veškeré tvorstvo na zemi, vše, co se hýbe, zahynulo – ptactvo i dobytek, zvěř i veškerá havěť hemžící se po zemi, i všichni lidé. Vše, co mělo v chřípí dech života, vše, co žilo na souši, pomřelo. Bůh smetl všechny živé tvory z povrchu země. Vše od člověka až po dobytek, drobnou havěť i nebeské ptactvo bylo smeteno ze země. Zůstal jen Noe..." Tímto neúplným citátem z knihy Genesis začíná velmi depresivní film jednoho herce. Je to citát neúplný, neb tam chybí konec věty "...a ti, kdo s ním byli v arše", ale tento Noe v uniformě připlul k tichomořskému ostrovu v své arše sám, žádný nový život nepřivezl. Na ostrově nalezl jen opuštěnou základnu nepřítele s technikou, kterou pohlcuje rostlinstvo. A zřejmě zůstal na celém světě sám po zničující válce dvou bloků. Jak přežít takovou samotu, když je člověk tvor společenský? Jen tím, že si tu samotu zaplní přízraky ze své mysli. Bohužel jsem si ten film určitě nemohl zcela vychutnat. Je jasné, že zvukové přeludy, které ten voják slyší jsou zvukové stopy z filmů, rozhlasových či sportovních vysílání, které byly součástní popkulturního povědomí USA a které jsou mi v podstatě neznámé. Takže takových ironických narážek, jako když tento poslední člověk na světě čte knihu Dale Carnegieho Jak získávat přátele a působit na lidi, je tam asi více než jsem stačil poznat.

    • 8.10.2017  10:27

    Dva bratři v kole osudu roztočeného vraždou, z nějž není úniku, a který ke skáze vede. Všechny naděje na této cestě ukazují se co mámivé a velmi dočasné. Ale je ta depresivní podívaná obvzláštněna obrazovou složkou, která je občas velmi luzná. A závěrečný boj vypadá jako vzor, který byl často kopírován.

    • 3.10.2017  21:43

    Špatné, kýčovitý, přeplácaný, přihlouplý a přeslazený produkt. Z Verneovy předlohy zůstal snad jen ten balón, ale i ten byl vizuálně zprasen. Hollywood v tom svém nejhorším.

    • 27.9.2017  08:39

    Po pár letech shlédl jsem včera opět tento skvost. A napadlo mne, že ta závěrečná ironická apoteosa kapitalismu vyzněla v celé své síle až nyní, tedy v tom našem krásném novém kapitalismu.

    • 21.9.2017  08:18

    Kraj Trojříčí (Oslavka, Jihlavka a Rokytná) mám provandrován od svých dětských let, a ani Podyjí mi není cizí. Je tedy pochopitelné, že mám k tomuto kraji kladný citový vztah. Jako reklama na daný kraj není tento dokument špatný, ale má ovšem též chyby reklamy - povrchnost a sklon k líbivosti a k pompéznosti. Mě prostě trochu vadí ty obrazové manipulace jež umožňuje digitální technika, a myslím, že ten kraj je ani nepotřebuje. Ale chápu, že na vině je i omezená délka tohoto filmu, která tvůrce nutí k těmto postupům.

    • 17.9.2017  15:25

    Dobrodružství Huckleberryho Finna je kniha v podstatě nezfilmovatelná, má mnoho motivů a navíc klame svou formou. Tak i zde je vybráno jen několik motivů a přidán závěr, který nemá s předlohou příliš moc společného, leč je velmi dramatický a má protirasistický apel. Vzhledem k předloze, která je občas pěkně drsná, je tahle filmová verze trochu zidyličtěna. Prostě dobový Holywood. Nicméně, Mickey Rooney je jako Huck velmi uvěřitelný.

    • 17.9.2017  14:50

    Pěkně špinavé na těle i na duchu, někdy až naturalistické. Tihle puritáni se snad nijdy nemohli cítit čistí, vždy si našli něco, co považovali za hříšné, dokonce i hraní si s panenkou v den Páně. Vynucený fanatismus a sexuální deprivace jako základ hysterie a nástroj cílů docela světských.

    • 10.9.2017  07:00

    Vida, tak jsem si říkal, jak tam ten americký reportér vlastně zavazí, a on tam byl dodán do původního filmu z r. 1954, aby ten film prodal v USA. Zřeimě by tam tehdy japonský film, kde hlavní hrdinové jsou jen Japonci, neprorazil. Asi dobrý obchodní tah, ale tomu filmu to uškodilo, opravdu tam ten Amričan působí dost neústrojně. V své době asi senzační film, který svou působivost zcela neztratil, byť ta obluda vypadá dnes už trochu směšně.

    • 9.9.2017  18:17
    Zlatý slavík 1966 (TV pořad) (1967)
    ****

    Žádné velké a rádobysvětové šou, žádný velkohubý a rádobyvtipný moderátor, žádné pozlátko. Zpěvačky a zpěváci bez přebujelého ega, ale schopni zpívat i při takové akci bez playbacku a tedy bez pomoci všech technických hejblátek, které udělají pěvce i z jedince s hudebním hluchem. A přitom je tam pár písniček, které se hrají dodnes. Zlatá šedesátá.

    • 3.9.2017  18:53
    Panenka (1962)
    *****

    Ten pocit osamělosti hlavního hrdiny v davu a mrazivost faktu jeho vyřazení z lidského kolektivu jsou opravdu depresivní, což podtrhuje až expresionistický černobílý obraz filmu. Ale je-li člověk tvor společenský, najde si společnost v své mysli. A kde není rozum zcela bdělý povstávají běsové. Výkon Pera Oscarssona je zde oporavdu fenomenální. Konec doslova hororový.

    • 3.9.2017  17:03

    Velmi ten film trpí tím nízkým rozpočtem. Pontiacovi Ottawové vypadají jako Siouxové, takže je jasné, že ty kostýmy patřily původně do jiného filmu. No, i ta pevnost vypadá dost nepevně. Hromadné bojové scény vypadají též lacině, a to jim dost pomáhá dramatická hudba, zatímco souboj muže proti muži, Lexe Barkera s indiánským sokem, je napínavý a připomene obdobné souboje ve Vinnetouovi ze 60. let. Ale jinak to není tak špatný film, už tím, že indiány zde ukazuje jako lidi, což v té době nebylo ve westernech běžné. Sám příběh je poutavý, a být ten film lépe vyštafírovaný, mohl být nejlepším filmem Lexe Barkera, kterému to zde sekne i s dobovým cůpkem na temeni. Lon Chaney dodal svému Pontiakovi velkorysost i srdečnost. Film jsem bohuže viděl v bídné kopii, což mohlo ovlivnit mé hodnocení.

    • 2.9.2017  18:02

    Timurův oddíl je obětí svého úspěchu, propadá formalismu a byrokratizaci a po ohnivé kritice pionýrky Ženi se v podstatě rozpadá. Až napadení vlasti Němci (22. 6. 1941) probudí pionýry z letargie a oni se zapojí do její obrany dle svých možností. On už 1. díl (Timur a jeho parta) za moc nestál, ale nějaký příběh tam byl. Toto je film agitační a mobilizační, což je vzhledem k roku vzniku pochopitelné, ale je šit příliš horkou jehlou, což se na výsledku projevilo.

    • 27.8.2017  13:01

    Takový starosvětský kriminální škvár, který obsahuje ještě dost rodokapsové romantiky. Proto pro něj mám taky slabost. Pobavil Gert Fröbe v své kreaci bodrého obtloustlého komisaře, kterého doma obskakuje bodrá obtloustlá manželka, což vytváří přímo maloměšťanskou idylu. A takový kondelíkovský typ má lapat dr. Mabuseho, muže tisíce tváří. Ještě že má k ruce Old Shatterhanda, ten nezklame. Daliah "Bílá holubice" Lavi, se zde sice nekoupe nahatá, ale za podívaní stejně stojí.

    • 27.8.2017  10:39

    Ten film je z hlediska režie, kamery i hereckých výkonů jistě vynikající, je lehké mu podlehnout. Ale je to zase jeden z řady filmů, které se snaží zmírnit německou vinu, tím, že ukazují utrpení Němců. Našinci vadí, že ti hoši, zde nakomandovaní na odstraňování min, jsou takové duše nevinné. Jakoby neprošli nacistickou výchovou a jen se náhodou ocitli v nacistických uniformách. Ale vždyť z těchto příslušníků HJ se koncem války rekrutovali ti nejfanatičtější vojáci (viz film Most), ti kteří jako zrádce zabíjeli i starosty, kteří vyvěšovali bílé vlajky před blížící se frontou. Ale zde máme takové vcelku jemné jinochy. A když se tam ukázala ta holčička s panenkou, tak kýč nebyl daleko. Nehledě na to, že ten film byl v svém ději dost předvídatelný a jediná nejasná otázka byla, kolik těch jinochů nechá scénarista přežít.

<< předchozí 1 2 3 4 12 24 35 46
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace