fragre

Všechny negativa TV inscenece (papundeklová výprava, nedokonale kašírované rvačky) překonají herecké výkony. R. Brzobohatý je opravdu vhodný typ pro londonovské druhé já. Vypadá více londonovsky než London sám. A rozhovor s básníkem v podání R. Lukavského (zde v masce, že by mohl hrát Abrahama Lincolna) je vrcholem této inscenace. To je nadčasové. Oceňuji též, že se tvůrci dosti drželi předlohy.

Snaha dohnat a předehnat dobové bezúčelně krvavé italské kriminálky, která je prováděná s typicky německou lehkostí a šarmem.

Viděny čtyři série. Moc se mi tento seriál líbí. Ukazuje všední tvář 60. let, žádný swinging London, i ta psychedelie je tam pouze v jednom pokračování jako dobový jev. Mírně trhlý hrdina, který ovšem nezastiňuje ostatní postavy, každá má zde své místo a svůj vývoj. Jeden se opravdu těšil na to, jak se tyto vzájemné vztahy budou díl od dílu vyvíjet. Přesto ten seriál chyby má. Některým příběhům by spíše slušela viktoriánská doba než léta šedesátá. V 3. sérii zcela mizí linka možné korupce v policejním sboru, zrovna tak i Morseova známost (byť si myslím, že ta černošská sestra je úlitbou současnosti). Skvělé je zapojení hudby do jednotlivých dílů. A překvapivě je tady několik opravdu pěkných děvčat, což je u filmu z Británie nezvyklé. Snad bude mít seríál pokračování.

Tohle je opravdu bizarní. Po státotvorném začátku s takřka budovatelským étosem nastupuje dosti neobvykle zpracovaná klasická pohádka. Po pravdě řečeno, nejpitomnější je na tomto zpracování to, co je z té původní pohádky převzato. Děti jsou otravné, zvláště ta obtloustlá Mařenka, čarodějnice hrubě přehrává a její výkon spolehlivě doráží vycpaný kocour. Ale ty snové a fantazijní scény s baletícími zvířaty a bájnými figurami v magicky nasnímaném lese mají své své kuriózní kouzlo popř. jsou pěkně děsivé. Nebýt ten film z r. 1933 podezříval bych režiséra, že experimentoval s LSD.

Propaganda takřka v esenciálním stavu. Zde i ten příběh, který jí má obalit a učinit stravitelnější je naprosto řídký. To takoví Němci to v svých propagandistických šlacích zvládali lépe. Zde se dočkáme jen zdlouhavých záběrů na v pozoru stojící, v pozoru pochodující a v pozoru běhající odvedence. V masových záběrech připomínají spíše organizovaný hmyz než lidi.Též je zde plno řvaných povelů, což v té japonštině zní jak štěkání. Výplach mozků je zde nezakrývaný a zcela přímočarý, žádné rafinované finesy. Asi ti Japonci byli lépe zpracovaní. Zajímavé jsou jen dokumentární záběry z letadlové lodě a některé letecké záběry. Trikové záběry jsou na vysoké úrovni. Film v závěru popisuje útok na Pearl Harbor a na britskou flotilu. V roce 1942, kdy se karta obracela (viz bitva u Midway), bylo asi potřeba povzbudit bojového ducha připomínkou válečných úspěchů z minulosti. I kdybych měl tento film hodnotit z hlediska propagandy, tak by se přes dvě hvězdičky nedostal.

Pěkná variace na téma agentem proti své vůli s atmosférou edwardiánské Británie. Pomalu jsem čekal, kdy se tam objeví Sherlock Holmes.

To je opravdu zvláštní film, zřejmě takový americký příspěvek ke společnému boji proti nacismu. Taková Mladá garda po americku. Skupinka osamocených ruských dětí, většinou válečných sirotků, doplněná o anglického hocha, syna inženýra pracujícího na Dněprostroji, se probíjí územím zmítaným válkou a dokonce organizuje odboji proti Němcům. Je dost podivné slyšet v angličtině děvče skládat přísahu o vstupu do Rudé armády, kde slibuje bojovat do posledního dechu za svou sovětskou vlast a dělnicko-rolnickou vládu. Je to samozřejmě film dosti naivní, evidentně v Americe měli jen nejasné ponětí, jak to na východní frontě vypadá. Na druhou stranu nějakou povědomost, že je to opravdu zlé mít museli, když navzdory nepsaným zákonům Hollywoodu nechali zde tvůrci filmu zemřít hrdiny, kteří by jinak zemřít neměli.

Trochu jsem uvažoval, co mi na tom filmu neštymuje, až jsem došel k tomu, že je to ten německý podíl. Kamera, hudba, výkony čs. herců, to všechno víceméně šlape, jak je našinec u našich filmů z 60. let zvyklý. Ale nějak mi do toho nesedí to herectví německých protagonistů. Rovněž je ten příběh někdy přizpůsoben německému publiku, takže jsou tam vysvětlovány jevy, které tehdejšímu českému publiku byly jasné. To na našince působí rušivě. Dokonce více rušivě než třeba německy namluvený Rudolf Hrušinský.

Četa pohraničních milicionářů, byvše zaúkolována armádou, provede nájezd na osadu Šajenů, aby osvobodila dvě zajaté sestry. Zatímco jedna je svolna vrátit se do civilizace, tak druhá má snahu prchnout k svému snoubenci, náčelníkovi Hromovému Sokolu, takže ji milicionáři ssebou vláčí napůl spoutanou. Na cestě zpět pak musí četa překonávat četné obtíže... Ti milicionáři jsou tak správňáčtí a bodří, že jeden musí fandit těm rudochům, byť jsou zde tito traktováni jako ječící krvelační divoši. A i ty sestry - ta civilizovanější vypadá, že by hnedle celé té četě vyprala trenky, tak je snaživá. Oč je tedy sympatičtější ta druhá, která si zachovává hrdost. Však je za to také scénaristou po zásluze potrestána... Film byl prý původně vysílán v 3D systému, takže všechny ty na diváka létající kopí, tomahavky a šípy, byly prý náramnou senzací. O tento efekt jsem byl připraven a ve 2D je to vcelku povedený standardní dobrodružný film.

No, už ten název Neviditelné spáry dra Mabuseho je pěkně starosvětsky senzační. Zde zub času a dobová naivita přidaly filmu na zábavnosti podobné té, jakou se vyznačují příběhy s Leonem Cliftonem či Nickem Carterem. Kdo neoblibuje sobě tuto notně pokleslou šestákovou romantiku, bude se nudit. Ústřední ztepilý pár Lex Barker & Karin Dor (již zanedlouho známí jako Old Shatterhand a Rybanna) jsou jistě ozdobou tohoto šlaku.