fragre

Vlastimil Brodský v roli zloděje,který nedokáže zklamat a zranit dětskou nevinnost a upřímnost. Bylo to zábavné vidět, jak ho ten chlapeček komandoval.

Tak příběh je to vlastně prajednoduchý, ale pojatý dramaticky a nikoliv polopaticky. Mrazivá atmosféra okupační zimy je skvěle zachycena. Moc se mi zde líbil Vl. Hlavatý v roli protektorátního četníka. Filmu hodně pomáhá hudba.

Hm, asi jsem viděl trochu jiný film než tvůrce obsahu. M.Mastroiani je zde muž dvojí tváře. Navenek bonvivánský obchodník s vínem, skrytě politický radikál propagující ateismus, ženskou emancipaci a podobné tehdy (cca 1910) podvratné ideje. Svou ženu (Lauru Antonelli), kterou považuje za frigidní pobožnůstářku, však zanedbává a podvádí. Ta reaguje hysterií vyvolanou nemocí, která ji upoutává na lůžko. Zasáhne však ruka osudu a náš milý radikál musí na chvíli zmizet, aby se vyhnul falešnému obvinění z vraždy a aby si vyléčil zranění utrpěné při útěku z místa vraždy. Shodou okolností se jeho skrýší a vězením stane mírně omšelý dům, z nějž vidí na náměstí i na svůj vlastní dům. Policie je jeho zmizením zmatena a ctihodný obchodník je považován za mrtva. Téměř vdova se musí doslova i v přeneseném smyslu slova postavit na vlastní nohy a začít vést podnik sama. Při cestách za obchodními partnery a partnerkami poznává, že svého muže vůbec neznala. Ale začne se také emancipovat, a to i po stránce sexuální... a nebohý radikál z toho vidí škvírami v okenicích tolik, aby jej to hryzlo. Opulentně natočený kejček o ženské emancipaci, určený pro zámožnější paničky. Pěkná kamera, pěkná hudba, moc pěkná LA, které to jako vždy sluší. Ale zde přece jen podává slušný herecký výkon, není to je sexuální objekt.

Originální dokument ze Shackletonovy expedice z let 1914 -1917 do Antarktidy. Jsou to samopzřejmě jen torzovité filmové záběry a fotografie složené do jakési mozaiky, ale i tak je to úžasná věc. Kameraman věnoval dosti pozornosti místní fauně, což celý dokument odlehčuje.

"Veškeré tvorstvo na zemi, vše, co se hýbe, zahynulo – ptactvo i dobytek, zvěř i veškerá havěť hemžící se po zemi, i všichni lidé. Vše, co mělo v chřípí dech života, vše, co žilo na souši, pomřelo. Bůh smetl všechny živé tvory z povrchu země. Vše od člověka až po dobytek, drobnou havěť i nebeské ptactvo bylo smeteno ze země. Zůstal jen Noe..." Tímto neúplným citátem z knihy Genesis začíná velmi depresivní film jednoho herce. Je to citát neúplný, neb tam chybí konec věty "...a ti, kdo s ním byli v arše", ale tento Noe v uniformě připlul k tichomořskému ostrovu v své arše sám, žádný nový život nepřivezl. Na ostrově nalezl jen opuštěnou základnu nepřítele s technikou, kterou pohlcuje rostlinstvo. A zřejmě zůstal na celém světě sám po zničující válce dvou bloků. Jak přežít takovou samotu, když je člověk tvor společenský? Jen tím, že si tu samotu zaplní přízraky ze své mysli. Bohužel jsem si ten film určitě nemohl zcela vychutnat. Je jasné, že zvukové přeludy, které ten voják slyší jsou zvukové stopy z filmů, rozhlasových či sportovních vysílání, které byly součástní popkulturního povědomí USA a které jsou mi v podstatě neznámé. Takže takových ironických narážek, jako když tento poslední člověk na světě čte knihu Dale Carnegieho Jak získávat přátele a působit na lidi, je tam asi více než jsem stačil poznat.

Dva bratři v kole osudu roztočeného vraždou, z nějž není úniku, a který ke skáze vede. Všechny naděje na této cestě ukazují se co mámivé a velmi dočasné. Ale je ta depresivní podívaná obvzláštněna obrazovou složkou, která je občas velmi luzná. A závěrečný boj vypadá jako vzor, který byl často kopírován.

Špatné! Kýčovitý, přeplácaný, přihlouplý a přeslazený produkt. Z Verneovy předlohy zůstal snad jen ten balón, ale i ten byl vizuálně zprasen. Hollywood v tom svém nejhorším.

Po pár letech shlédl jsem včera opět tento skvost. A napadlo mne, že ta závěrečná ironická apoteosa kapitalismu vyzněla v celé své síle až nyní, tedy v tom našem krásném novém kapitalismu.

Kraj Trojříčí (Oslavka, Jihlavka a Rokytná) mám provandrován od svých dětských let, a ani Podyjí mi není cizí. Je tedy pochopitelné, že mám k tomuto kraji kladný citový vztah. Jako reklama na daný kraj není tento dokument špatný, ale má ovšem též chyby reklamy - povrchnost a sklon k líbivosti a k pompéznosti. Mě prostě trochu vadí ty obrazové manipulace jež umožňuje digitální technika, a myslím, že ten kraj je ani nepotřebuje. Ale chápu, že na vině je i omezená délka tohoto filmu, která tvůrce nutí k těmto postupům.

Dobrodružství Huckleberryho Finna je kniha v podstatě nezfilmovatelná, má mnoho motivů a navíc klame svou formou. Tak i zde je vybráno jen několik motivů a přidán závěr, který nemá s předlohou příliš moc společného, leč je velmi dramatický a má protirasistický apel. Vzhledem k předloze, která je občas pěkně drsná, je tahle filmová verze trochu zidyličtěna. Prostě dobový Holywood. Nicméně, Mickey Rooney je jako Huck velmi uvěřitelný.