Elenor

Pro tenhle žánr mám slabost, ale tohle bylo i na mě moc...

Daleko logičtější a propracovanější příběh než mělo Fushigi Yuugi. AnC je prostě seriál, na který se nezapomíná. Už ta úvodní píseň kterou nazpívala Iwao Junko (Ceres) navozuje úžasnou atmosféru, kterou je celý příběh nasáknutý tak, že nevstanete od počítače, dokud neuvidíte všechny epizody...

Rozhodovala jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonila k lepšímu hodnocení vzhledem k vynikajícím narážkám na starší disneyovky (a tátu v sukních :-)) a skvělému Johnu Rhys-Davisovi coby Aladinovu otci. Po nepříliš povedené dvojce je Král zlodějů víceméně důstojné pokračování Aladina. Takže: I'M IN!

Dvojka je (pochopitelně) horší než první díl, ale koukat se na ní dá. Děj je řídký, postavy Aladina a Jasmíny nám trochu ustoupily do pozadí, ale díky eskapádám Jaga, Abua, a samozřejmě džina se nudit nebudete.

Podle mě nejpovedenější ze skupiny non-disney filmů (kam se řadí disneyho napodobeniny jako Labutí princezna, Kouzelný meč, Malenka apod.). Výborná hudba, zajímavý příběh, temná atmosféra a jiskření mezi hlavními hrdiny....;-)

Ano, Anděl Páně je jednou z bílých vran nových českých pohádek. Ano, jsou tam vynikající gagy. Ale jak už napsal uživatel monolog, tím to končí. Dorotka je krásná, laskavá, úplně blbá a nejspíš také úplně slepá hrdinka, která nepozná svého milého proměněného v žebráka, přestože stojí půl metru od ní a všichni do ní hučí ,,že je to vopravdu Maxmilián". (Pro srovnání - vzpomeňte na S čerty nejsou žerty, princezna Adélka je sice považována za neschopnou, ale poté, co se Petr vrátí z pekla, je evidentně jediná, kdo nemá problém ho poznat). Anděl Páně v sobě také nemá jediný veselý hudební motiv. Buď na pozadí hraje ,,a vzhlížejte vzhůru k andělskému kůru (nebo jak to je)" nebo nějaké zbytečně dramatické fidlání (viz. scéna, v níž správce políbí Dorotku). Chválit herce, v čele s Trojanem a Dvářekem, by bylo jako nošení dříví do lesa. Ano, Anděl Páně je příjemný film, ale k dokonalosti má daleko!

Maska ovečky mi nikdy nějak extrémně nevadila - naopak jsem se na tuhle pohádku vždy ráda podívala znovu a znovu a je tomu tak dodnes. Co bych vyzdvihla je určitě výborná hudba, krásné kostýmy a herecké výkony. Pro zajímavost: Pokud byste zatoužili si tuhle pohádku přečíst v knížce, najdete ji ve sbírce anglických pohádek Jana Vladislava - Princezna s lískovými oříšky, tak se totiž knížka i dotyčná pohádka jmenuje. Zajímavé je také to, že v předloze je hlavní hrdinkou Katka, nikoliv Anička, která zachrání prince i zakletou sestru.

Je to pohádková klasika, je to skvěle natočený seriál a samozřejmě hvězdně obsazený. Kouzelná Jana Nagyová, sympaťák Vladimír Dlouhý a ďábelský Rumburak (už kvůli kterému se Arabelu vždy ráda znovu podívám). K dokonalosti mi tam vždycky scházela ta správná míra logičnosti, kterou musí mít i každá pohádka. Ti hodní si tak donekonečna nechávají krást kouzelné prsteny, pláště a zvonečky, protože kdyby skoncovali s Rumburakem už v prvním díle, neměli by dalších dvanáct co řešit...

Hrozná nuda a splácanina k tomu. O to větším překvapením pro mě byla crazy ulítlá dvojka.

Na začátku jsem byla ještě přesvědčená o tom, že dám ***. Ale jak film ubíhal dál, já se nudila víc a víc. Celkově slabé - příliš postav a žádná nemá dost prostoru + málo vtipné (duo Caesar a Brutus to nezachrání) + příliš dlouhá stopáž. Cornillac mi jako herec nevadil, ale scénáristé mu dali do úst takové hovadiny, že i neblaze proslulý galský bard vedle něj působí inteligentně. Mimo to, několik vtípků drze vykradli z kreslených Asterixů.