Elenor

Asi takhle: Obrana proti útočícímu ovoci, Španělská inkvizice, Jak rozeznat různé druhy stromů, Ministerstvo švihlé chůze, Dřevorubcova píseň, Mrtvý papoušek nebo pracovní pohovor Grahama Chapmana u Johna Cleese (,,Good night ding ding ding ding! Five, four, three, two, one!")...to vše a mnohem víc jsou důvody, pro které pro mě Monty Pythons znamenají vrchol humoru.

Už z nostalgie nemůžu jinak. Sindibád mě prostě v dětství uchvátil víc než Herkules a Xena dohromady. Jasně, ty triky dneska vypadají legračně, ale nejsem z těch, co dají o hvězdičku míň jen proto, že producenti nesehnali dost prachů...

Jedno z mých prvních anime a úplně první, které jsem dokoukala celé... Při sledování (seděla jsem u počítače tři dny, téměř nonstop..) jsem střídavě dostávala záchvaty smíchu a propukala v pláč (pamatuju si, že jsem závěrečné díly skoro celé probulela) až se rodiče strachovali, jestli mě nemají vzít k doktorovi...;-). Animace dnes působí spíše průměrně (i když kresba je nádherná), příběh vás vtáhne stejně jako Miaku svět Knihy a ty postavy... Jedno z těch anime, kde každá postava dostane svůj prostor, kde nikdo není černobílý, a kde city, které postavy projevují, jsou naprosto ryzí a reálné. Mým největším oblíbencem se stal Chichiri, naopak dodnes mám averzi k Tamahomemu (on je prostě tak dokonalý až se mi zvedá žaludek :D)

Původně jsem chtěla dát 4 *, ale když vidím to hodnocení ostatních, tak mi to nedá. Naprosto chápu, že tenhle seriál není pro každého, někdo si v něm tu pravidelnou dávku emocí/humoru/kouzel/sexy čarodějek prostě najít nedokáže, ale hodnocení odpad je fakt už trochu moc. Nějaké nosné nápady tam byly (mnohdy i dobře využité ;-), příjemní herci, nenáročná, pohodová atmosféra, dobré vtípky... Pro mě jsou a vždycky budou Čarodějky příjemnou oddechovkou. Tečka.