agathon

Zasloužený oscarový vítěz! Mistrně vystavěné, nasnímané, obsazené, s mrazivou atmosférou a schopností razantně utnout vyprávění každé z kapitol v ten pravý moment. Nenápadné a skvělé. The Wire meets Zkrocená hora, ale neuvěřitelně podmanivě

Písničky nejsou na první dobrou, postavy taky ne, všechno je tu vlastně skoro jako materiál ze zkušebních klapek. Takové neučesané, nijak "smooth" a bezchybně choreografované jako v tom, čemu říkáme "klasické muzikály"... Ale možná proto tomu tak propadnete a jdete s postavami tak oddaně, s pochopením a občas až zadrženým dechem. Moc mě to bavilo!

Jeden z filmů ustavujících filmové cítění mnoha generací :) Jen jedna věc mi nejde do hlavy: Když se hodné bledé tváře v Roswellu dohadují, že není dobré saloon s proradnými bledými tvářemi uvnitř vypálit, protože je v něm vězněná i žena, proč do toho samého saloonu o pár záběrů později najedou lokomotivou a totálně ho rozšmelcují?

Jednoduše vystavěné akční survival drama, bavil hlavně Kurt Russell opět v ohnivém pekle, ale zaťatý Marky Mark mi taky udělal radost. Bez legrace, je to pomník a jako takový je dobré film číst. Nejde o přesnost rekonstrukce, nejde o to ukázat prstem na viníka, ale přenést na nás diváky pocit 360° ohrožení a totální bezmocnosti uprostřed běsnících živlů. A to funguje na jedničku! Navíc Deepwater Horizon není příliš dlouhý a přestane v pravý moment tlačit na pilu. Hodně let a za hodně peněz vznikající projekt, na který asi nikdo moc nechodil, ale zapadnout si rozhodně nezaslouží. Byla to velmi nepříjemná a proto ohromně důležitá divácká zkušenost, děkuju za ní.

Dávám pět, protože se považuju za skalního fanouška SW, bavil jsem se a po skončení filmu měl (možná paradoxně) lepší divácký dojem, než po loňském Síla se probouzí... Ale nemůžu se zatím zbavit pocitu, že Disney tu pracuje na relativně generické, i když nadmíru precizní, franšíze, v jejímž rámci nás ani v budoucnu nějaká vysloveně pecka nejspíš nečeká: Všechno perfektně načasované, vypointované, řemeslně bezchybné, ošetřené marketingově, ale nějak bez odvahy, spontaneity a duše. Jako ideální předvánoční fan-porn byly loňská i letošní SW jízda super zážitek, o tom žádná. Ale musím se přiznat, že vnitřně mi v něčem byla skoro bližší ta naivní Lucasova nová trilogie, která nějakým tvůrčím způsobem rozvíjela původní premisu a dotvářela svůj vlastní svět (nebo se alespoň snažila). Z posledních dvou epizod (říkejte si, co chcete, Rogue One je další epizoda :-)..) mám - oproti chybujícímu a v mnohém selhávajícímu Lucasovi - zatím dojem až přílišné dokonalosti a nakalkulovanosti, což mě dráždí... Jakoby se tvůrci nových SW filmů řídili snahou narvat do svých projektů co nejvíc elementů, které jim z nějakých chytrých průzkumů vyšly jako přesně to, co diváci milují na staré trilogii, a tyhle prvky protřepali, zamíchali a voila. Lucas v nové trilogii tu svoji starou nectil skoro vůbec, Disney jí až nemístně přeceňuje. Restart Star Treku vyšel Abramsovi o dost lépe. Skoro škoda, simyslim.

Parádní stylová záležitost, která se viditelně poučila u starších bratříčků, ale je z ní cítit úžasné nadšení, naprostá sebejistota a nadhled. Opravdu mně to bavilo a mám silný dojem, že Reeves neměl od Matrix trilogie lepší roli! A využití gun-fu baletu je snad za odměnu - kdybych jen věděl, čím jsem si to zasloužil. Pro mě velký objev, kterému by snad slušelo jen trochu lépe gradované finále, pro které si mohli tvůrci schovat ty nejlepší akční momenty.

První sezóna je vynikajícím portrétem rozháraných myslí (snad to není spoiler) a studií současné Ameriky poznamenané nekončícím "bojem s terorismem". Sice to přiznává vlastní smyšlenost a žánrovou polohu, ale neodbytného pocitu bolesti pod nehty se po tom jen tak nezbavíte. Skvělé herecké výkony (vede u mne Mandy Patinkin) a vynikající formální zpracování. Fascinuje to zatím podobnými věcmi, jakými dříve fascinoval jinak už dlouho nudný Dexter. Uvidíme na podzim...

Doslova zdrcující exkurze do drogového podsvětí Baltimoru. Baví mě postavy, baví mě ta preciznost v popisech ubíjející denní rutiny, baví mě ta samozřejmost fatálních obratů (neplést s lacinými cliffhangery či "nečekanými zvraty" odjinud) a ta zvláštní směs nostalgie a nihilismu. myslím, že asi nejvíc si to bere z Francouzské spojky, Kmotra a Mafiánů - a stejně nemáte pocit, že tu někdo opisuje. Koneckonců, napsali to bývalý investigativní novinář z Baltimoru a bývalý policajt z Baltimoru...

Krátká verze: Nádhera, do kina jsem šel s trochu provinilým pocitem nadšeného očekávání, těšil jsem se a současně se vlastně styděl za to, že se těším. Z kina jsem byl "vyklopen" s naprosto dokonalým pocitem zadostiučinění, že jsem se za nic stydět nemusel!! Dlouhá verze: Filmoví Avengers si z každé z předchozích "sólovek" vzali to nejlepší (tedy sumasumárum převážně herecké představitele a typické finesy v jejich ztvárnění kultovních komiksových hrdinů) a v (pro mě překvapivě) chytrém scénáři Josse Whedona to poskládali do prakticky nepřerušované akční jízdy. Začátek mi přišel vlastně nejslabší, ale od nástupu na obrovskou létající letadlovou loď jsem si už jenom medil. Už proto, že většina filmu jsou pouze více či méně skvěle inscenované akční scény, samotná Whedonova režie vyniká spíše v jemných detailech a přesném vedení herců, kteří dostávají právě tolik prostoru, aby se postupně dostalo na hvězdný moment (resp. momenty) každé z důležitých postav. Avengers jsou pro mě suverénně překvapením roku a jednou z nej kino-podívaných (mluvím samozřejmě o rovině filmů typu "blockbuster") cca od X-men: První třída. S tímto filmem mají ostatně Avengers společného víc, než by se zdálo: skvělá výprava a technické zpracování se na "teen-agerskou" zábavu snoubí s precizním a snad až příliš dospělým scénářem, který nezapře geekovskou náturu svého autora, a je to ve výsledku doslova radost pohledět i poslouchat. Osobně si dělím komiksové filmy do tří levelů: dno v podání Daredevila, druhého Hulka (zaplaťpánbůh za aktuálně "objeveného" famózního Ruffala) nebo Wolverina. Na druhém konci stupnice pak dlí špičková "high-concept artová" (jestli lze takovou kategorii vůbec uvažovat) díla jako Temný rytíř a Strážci. Avengers a právě První třída jsou pro mě v naprosto ideálním středu - ohromně dobře udělaná zábava pro v podstatě univerzální publikum. Tady nebudou diváci na jedné straně ani uraženi stupidností děje nebo nekvalitním filmovým řemeslem, ani na druhé straně uondáni hlubokomyslnými proslovy a - panenkomajrjá! - nutností příliš myslet na souvislosti mezi jednotlivými posuny v ději. Už dlouho jsem neměl v kině pocit, že můžu doslova vypnout mozek a autoři přitom na mne pořád koukají jako na rovnocenného partnera. Co cvičíš, pilates?

Jak se vlastně ryba tak velká vejde do konzervy tak malé? - Smrsknou se při marinování. Není co dodat, pure Wilder. (ale přiznávám, že mezi mými nejoblíbenějšími filmy tady na CSFD by to asi podobně slušelo i Sunset Boulevardu.