Cibulka_C

Vůbec se nedivím, proč má tato televizní inscenace na motivy knihy Budda Schulberga tak vysoké hodnocení. Jiřímu Adamci se totiž zase povedla a připomíná mi jeho dvoudílnou inscenaci Brakýři (1983). 🤩🔥 Sledovat Luďka Munzara v roli F. S. Fitzgeralda je vážně pohádka, protože na mě zapůsobil natolik, že kdykoli se zmíní jméno Fitzgerald, představím si Luďka Munzara... ehm 🙈 a k tomu ještě větu - „Zebou mě nohy, tady v tý jeskyni by omrzly nohy i jeptišce.“ Stejně tak zabodoval i mladý Oldřich Kaiser ve své roli Stearnse, kterého existenci jsem naprosto odignorovala a kdybych se na tento snímek nekoukla, asi bych se o něm nikdy nedozvěděla (o Stearnsovi). 👍🏻 Takže, další z mých oblíbených filmů. Je z něj cítit obrovská profesionalita, ať už ze stránky herecké nebo té za kamerou. Nejistota, alkohol, řev, vysvobození. Jeden z velmi zajímavých snímků, kde na mě samotné scény působily docela přesvědčivě. Ať už scéna v jedoucím vlaku, v němž byla samotná atmosféra simulovaná dost dobře mírně roztřesenou kamerou nebo jakýsi zapadlý pokoj, z něhož šla chladná atmosféra jen jste se na něj podívali. Takže doporučuju! 🙌🏻🤍

„Příběh o výpravě na nejvyšší horu světa, která je zároveň výpravou do hlubin divoké bouře.“ - Napsáno na plakátu samotného filmu, do kterého jsem se zamilovala. 🏔🤍 (ano, mám očividně crush na film) Do neprávem velmi zapomenutého filmu.... Na Everest se podle tohodle snímku leze zásadně bez rukavic! 🙌🏻 Je to jeden z mých nejoblíbenějších dobrodružných filmů. Natočit film o horolezecké výpravě na Mount Everest tak, aby to vypadalo autenticky, si žádá docela odvahu a zde se to povedlo, protože Oldřich Kaiser. Natáčelo se v základním táboře, opravdu se jelo do Himalájí. Hudba byla na prasknutí uší, ale nevadí, to opomeneme, protože Oldřich Kaiser. 🔥

Naprosto perfektní divadelní hra, která na prknech Národního divadla působí ještě perfektněji. 🤍 Asi jsem se zase zamilovala, protože kdykoliv někde běží, zůstanu u ní i přes to, že jsem měla tou dobou dělat úplně něco jiného. Perfektně zmáknutý příběh Carla Goldoniho s hlavním hrdinou Truffaldinem. Hrozně ráda bych se do roku 1994 vrátila a šla na tu premiéru, ve které bych měla možnost vidět i jiné alternace - například ✨Oldřicha Kaisera✨ namísto Alexeje Pyška nebo Davida Matáska namísto Viléma Udatného. Ale zážitek i ze záznamu je to úžasný. Skvělé a vtipné dialogy, úžasný a zajímavý spád, který člověka pohltí nebo minimálně zaujme a nečekaně ta neskutečná atmosféra 👉🏻  jak představením se skvělým Miroslavem Donutilem, tak i Národním divadlem. Inscenace je prostě povedená… vlastně byla, když už měla derniéru… a vůbec se nedivím, že byla tak oblíbená, ovšem hrát ji šestsetkrát by mi asi jeblo. 🙈

Další do sbírky divadelních představení s geniálním Oldřichem Kaiserem a záznamem. Kdo ho v divadle nikdy neviděl hrát, tady má mimořádnou možnost, která člověku učaruje. 🔥 A další do sbírky těch naprosto skvělých. Je to opravdu něco výjimečného. Oldřich Kaiser dokázal, že je skvělým hercem nejen komediálních rolí, do kterých jsme si ho zaškatulkovali, ale i těch dramatických, ačkoliv u Sebevraha to na první pohled moc dramaticky nevypadalo, byla to komedie, nedal tam ani trochu svého komika a přesto to bylo komedií. 🥰 Spousta politických narážek, až se divím, že s tím v roce 1988 opravdu vyšli ven. Opět spousta hudby a písniček, což samotné představení ještě víc oživilo a na Ypsilonce to naprosto miluju. Velmi mě bavila role Jaroslavy Kretschmerové a Vladimíra Kratiny, u kterých to byl taky herecký koncert. 🤍 V Ypsilonce se vždycky povede něco nemožného a já musím tuhle inscenaci rozhodně doporučit. Jedna z životních rolí Oldřicha Kaisera, která určitě stojí za to! 🙌🏻

Díky za tohle představení, protože je teda fakt něco. ✨ Absolutně nejvíc jsem se do něho zamilovala a pořád se nemůžu rozhodnout, jestli u mě vede 🤍Sebevrah (1989)🤍 od Studia Ypsilon, nebo Hrdý Budžes s Bárou Hrzánovou. Bylo to hrozně vtipný, dvě hodiny byly jako jedna a naprosto obdivuju a furt mi nejde do hlavy, jak se Bára Hrzánová dokázala naučit tolik textu, protože víceméně mluvila na jevišti jenom ona a občas ji doplnili ostatní. 😳 Jednou na to potřebuju zajít naživo, protože to musí být reálně ještě lepší zážitek. Příběh je hrozně roztomilej a nejvíc mi stejně z celé inscenace utkvělo v paměti 👉🏻Na kostele zvoní zvon, seru, sereš, sere on.👈🏻 protože komu reálně ne... PROSTĚ VŠEM. Za mě rozhodně doporučuju každému česko-slovenskému občanovi, páč je to úžasný. 🙌🏻

Lehoulince mi ukápla slza no … 🥲