Arequipa

Věčně zamračený, nepřístupný a přece se srdcem na nejpravějším místě - takový je Rudovous. Netrvá zas tak dlouho a divák s Jasamutem zjistí, že za zasmušilou tváří se skrývá dobrota a sociální cítění, jaké v sobě má málokdo. Když se po asi dvou hodinách Rudovous poprvé zasměje, připadá Vám to skoro jako zázrak. V životě i ve filmu platí: první dojem je vždy důležitý, ale člověk se podle něj ještě nedá hodnotit. Kurosawa stejně jako třeba Lean si vysloveně libuje v dlouhé stopáži, což mu při hodnocení nedokážu odpustit. Velmi dobře to vystihl uživatel H34D.

Bizarní a i přes množství skvělých humorných hlášek a scén pěkně depresivní. Od Terryho Gilliama snad ani nemůžeme čekat jiný než pořádně ulítlý film. Film není o 1984, ale orwellovská atmosféra je jasná a nepopiratelná už od začátku, kdy se na scéně objevuje nechvalně proslulé Ministerstvo informací. O věhlasu Gilliama svědčí i to, že v té době už slavný de Niro vzal mini roli Harryho Tuttla. Brazil se nemůže líbit každému, ale každému ho doporučím.

Antonovům příspěvek není rozhodně nezajímavý. Plyne poměrně pomalým tempem, opírá se o kvalitní kameru, jednoduchý příběh a několik silných scén (modlení vesničanek při příjezdu pošťáka přinášejícího jedné z nich smutnou zprávu o úmrtí muže, návrat invalidního Rusa a jeho opracování stromu). Trpí ale nedotaženým vykreslením jednotlivých postav a malým využitím hudby. A abychom si snad nemysleli, že válka a tatíček Stalin jsou moc daleko, máme tady závěr, který je nepříjemným procitnutím do reality, ale přitom je jediný možný a realistický.

Od slavné úvodní scény na laně je to jedna velká jízda protkaná perfektní akcí (co na tom, že nereálnou), vtipnými hláškami, krásnými exteriéry Dolomit. K dokonalému prožitku mě nechybělo vůbec nic.

Velmi velmi netradiční romantika. Vytknout můžu snad jen scénu s dezertérem,ale jinak? Nádhera - vtipné a srdcervoucí. Při epilogu jsem měl puls na dvojnásobku v očekávání, co přijde. A pak to přišlo a i když slza neukápla, byly to nádherné pocity. Lepší film z korejského poloostrova jsem zatím neviděl.

Pokud bych měl na film nazírat jako na adaptaci výborného Irvingova románu asi bych nemohl dát více než ***. Knihu jsem přečetl před mnoha mnoha lety, což mi umožnilo mít při sledování filmu patřičný odstup a NEPOROVNÁVAT. Nevím, jestli je možné román vůbec zfilmovat a uspokojit přitom jeho skalní fandy. Natolik je komplikovaný a rozsáhlý. Já tleskám za citlivý, emocemi nabitý snímek, který nepatří do žádné mé Top, ale rozhodně neurazí a mohu ho doporučit. Radek99 a Rawen mi mluví z duše. P.S. Zajímalo by mě, jaké je průměrné hodnocení filmu uživatelů, kteří knihu četli a těch ostatních. No, nebýt druhé skupiny, asi bychom tady měli film v modrém (aktuálně 71%).

Klobouk dolů především před mladým Christianem Balem, který tady ukazuje svůj nesporný talent. Nejvíce mě zaujala linie vztahu Jima s japonským chlapcem, jejíž vyvrcholení je typicky absurdní, kruté, reálné smutné. Ve Spielbergově režijní filmografii řadím Říši slunce spíše na spodní příčky, pořád to ale bez problémů stačí na ****. Doporučuji knihu, kterou jsem před léty shltnul jedním dechem.

Fantasy klasika podle výborné předlohy Howarda. Těžko si představit v roli primitivního Conana někoho jiného než Arnolda. Děj sice není nic extra, ale vynahrazuje to obstojná akce a vynikající hudba.

Je to všechno ještě takové nevybroušené, ale náznaky geniality tam už jsou. Jako vždy výborná hudba a už tady charismatický, později legendární Eastwood. I když jednoznačně nejslabší, pořád velmi dobrý a důstojný úvod dolarové trilogie.

Sám nerozumím tomu, proč mě to vůbec nechytlo, zvlášť když jsem byl nadšen z princezny Mononoke a Laputy. Trefně a vtipně to vyjádřil Dudek. U Miyazakiho si někdy připadám jako na houpačce....