peetriss

Asi nejslabší Coenovi. Možná je to dílem tím, že jsem nikdy nepřišel na chuť dílům, ve kterých Hollywood točí o Hollywoodu, ale ta křeč je natolik citelná, že přičítat můj vlažný postoj pouze tomuto faktu nelze. Ave Caesar! v sobě obsahuje jen několik osamocených zajímavých a vtipných scén, většina zbývající stopáže je však hluchá a nezáživná, a nic na tom nezmění snažící se herecký ansámbl.

Sympatická byrokraticko-dobrodružná oddychovka s výborným Hanksem, jeho byroprotivníkem Stanleym Tuccim a roztomilými Catherine Zeta-Jones a Zoe Saldana starajícími se o příjemný romantický nádech. Druhá polovina se bohužel Spielbergovi poněkud rozpadá pod rukama, především díky nepřesvědčivému scénáři plném primitivních "berliček" a zbytečným sentimentálním a patriotistickým vložkám, přesto se mistrovi režisérovi podařilo u mne tu čtvrtou, výrazně se v základech otřásající, hvězdu uhájit. Product placement sice není přímo obtěžující, ale na můj vkus je ho až příliš! 70%

Oblíbená Spielbergova disciplína - americké dějiny - v řemeslně dokonalém podání, z diváckého hlediska však v sobě střídající pasáže zajímavé a vtahující s těmi suchopárnějšími. Amistad sice patří ve Spielbergově filmografii k těm "zapadlejším" titulům, toto soudní historické drama z otrokářské doby však v sobě má silný náboj umocněný kvalitním hereckým přednesem. Amistad je delší než je zdrávo, občas je cítit Spielbergova křečovitá snaha proměnit těchto 150 minut v nejzásadnější dílo na toto téma, což se v žádném případě nezdařilo, ve srovnání s pozdějším režisérovým Lincolnem však určitě nabízí zajímavý (nikoli dokonalý) filmový zážitek. 70%

Drama, tak extrémně silné, že jsem jej musel hodně dlouho rozdýchávat. Film líčící skutečnou událost, současně však také sociopatické téma stále aktuální. Je neuvěřitelné, že se mi námi vyskytují lidé, mající takové nepochopitelné potíže s kontrolou své krutosti, chladnosti a dosebezahleděnosti. Vše umocňuje bezmocný vztek nad bezvýchodností situace milé a bystré dívenky vystavené bolestné tyranii a naprosté laxnosti okolí, které nejprve zavírá oči, poté nečinně přešlapuje na místě a s patřičným zásahem přijde velmi pozdě. Tvůrci Aurore se vyhýbají zbytečným lacinostem, přirozenou cestou vypráví osudy titulní hrdinky a nebojí se přitom zapojit kvalitní obrazové a dramatizační prvky podpořené kvalitní režií, kamerou a samozřejmě celým hereckým ansámblem. Marianne Fortier muselo být hodně nedobře už jen v kůži představitelky Aurory, každopádně její výkon je famózní, procítěný, až škoda, že v kariéře nepokračuje. Naprosto přesná je v roli macechy Hélène Bourgeois Leclerc, z níž ta zloba kombinovaná s manipulativním charismatem doslova čiší. Film Aurore je opravdu emoční "trhavinou", která naplno exploduje v závěrečné třetině - pokud někomu zůstane oko suché, je stejně chladný jako ona macecha! Pět hvězd bez debat!

Křístkova onanie nad jeho zřejmou láskou ke Hře o trůny, na Karla IV. však jaksi pozapomnělo. Výsledkem je útrpné prázdno stavějící se do úrovně nechtěné parodie na výše zmíněný seriál. Ne, děkuji! 30%

Čistě komerční upjatě schematický kalkul s ambicí "ideálního" spektáklu pro páry - romantika pro ni, nerovný boj s rozbouřeným mořem pro něj. U katastrofického filmu podle skutečné události bych očekával, že alespoň náznakově dokáže brnkat na mou nervovou soustavu, bohužel film Do posledního dechu po dechu lapal už od začátku až do samotného konce, nedokázal nabídnout vůbec nic osobitého, zajímavého a vůbec si nelámal hlavu s charaktery postav či s logikou. Naopak laciným sentimentem nešetřil vůbec. Pokud u filmu tohoto typu místo napětí zažívám křečovitý úsměv a nevěřícné pokyvování hlavou, na jak hloupý film se to dívám, je tady něco sakra špatně! O odpudivé předigitalizovanosti raději ani nemluvím.

Akční neherec Diesel se po vzoru svých osmdesátkových předchůdců pokouší o komediální kariérní odbočky. Podle očekávání to nebyla žádná sláva, scénář se mnohdy jeví jako z hlavy šílence, ale k mému překvapení Ochránce sporadicky dokáže vygenerovat nějaký ten fórek, a film celkově, při velmi uvolněné náladě, neublíží. Diesel herecky toporný, a on to prostě jinak neumí, jiní zase nepřirozeně přehrávají, snad jen dívčina Morgan York působí uvolněným a viditelně si své role užívá.

Z ranku adolescentně-pubertálních scifíček s romantickým jádrem je Pátá vlna pravděpodobně dosud největším průšvihem! (dokonce větším, než Hostitel či Mortal Instruments). Nad primitivností a nedotažeností scénáře zůstává občas až rozum stát, účinkem se naprosto míjí snaha vtáhnout diváka do osudů postav, se kterými je navíc nakládáno zcela povrchně a chaoticky. Úzkoprsé snahy o emoční náboj jsou spíše kontraproduktivní. Pátá vlna je pouhou mdlou recyklační směsicí prvků z desítek jiných projektů téhož, i jiných žánrů. Katastrofické laciné CGI efekty v úvodu si v ničem nezadají s úrovní brakového "céčkového" studia The Asylum - když na to nemám rozpočet, raději se takovýmto okázalostem noblesně vyhnu. Chloë Grace Moretz stále těží ze "zakázaného pedošarmu" z Kick-Assu, bohužel její mimika a herecký projev začínají být monotónními, což se může časem podepsat na kvatitě budoucích hereckých nabídek, podobně (tmavovlasá!) Maika Monroe, která si v minulosti získala mé sympatie, se zde ocitla v naprosto strašné roli, a přestože se snaží z ničeho vytěžit maximum, nestačí to a stojí na tenkém ledě, pod kterým se může propadnout do vod béčkových a nezajímavých rolí. Snesitelný je snad pouze soundtrack, jinak velká bída!

Neotřelá nízkorozpočtová chuťovka, ve které se na vlně poznávání kulinářského umění a nečekaných nesnází s tím spojenými odehrává rodinná a sousedská vztahovka, která dokáže díky občasným účinným vtípkům rozesmát, ale také současně prostřednictvím emoční krutosti vyvolat stav úzkosti a lítosti. Zajímavá kombinace. Škoda jen, že film nedokáže udržovat vysokou intenzitu obojího po celou stopáž, protože hluchá místa se objevují. Po herecké stránce výborně zahráno, Katie Holmes naprosto k zulíbání. 70%

Před lety mě toto televizní dílo dokázalo chytit za srdce, takže opakované zhlédnutí bylo nevyhnutelné. I napodruhé fungovala neotřelá psychologie fantaskního motivu a jeho sociálních aspektů, opět zafungovala emoční síla příběhu s romantickou příchutí, která v závěru dosahuje velmi vysoké intenzity. Jen škoda, že občas se přecejen vyskytnou hlušší místa - ale není jich naštěstí nadměrný počet. Matthew Modine je ve svých pozvolných mentálních a inteligenčních proměnách přesný, Kelli Williams taktéž výborná, navíc pohledná a milá natolik, že hrdinův zájem o její srdce je naprosto pochopitelný. Hodně kvalitní televizní čtyř- , možná až skoro pětihvězdičková, záležitost.