peetriss

Převleková romantická komedie šitá na míru Oldřichovi Novému - nic víc, nic míň.

Přes lákavé herecké obsazení, které samo o sobě podává kvalitní výkony, Aloze chybí jakýkoli náboj, ať už tematický, dějový, emoční, dramatický či komediální. Film si plyne svým, do sebe uzavřeným, tempem, který mě jako diváka nedokázal zaujmout, spíš naopak s nepříjemnou táhlostí nudil. Dialogy jsou velmi špatně napsané. Emočně silná scéna otce a dcery v závěru už na mém rozpačitém pocitu nedokázala nic změnit. Cameron Crowe se utopil ve svém vlastním světě.

Skromné nezávislé drama s neskromným hereckým projevem - především s excelující dvanáctiletou Scarlett Johansson, která dává s plnou přirozeností najevo, že v budoucnu z ní bude vyhledávaná a respektovaná herečka. Příběhově hlavním hrdinkám vše až příliš hladce vychází, čímž působí Manny & Lo vykonstruovaně, přesto mně jejich osudy nezůstaly lhostejné a letmý dotyk sociálního náboje s nenápadnou příměsí nadhledu taktéž funguje.

Naprosto tuctová disneyovská pohádková žánrovka vezoucí se na vlně kýče a sladké limonády, která však v sobě zachovává jakési příjemné kouzlo a špetku nadhledu. Celé to táhne skvělá a líbezná Amy Adams.

Šance na dechberoucí syrový válečný evropský film utopená v pseudoartovém chaotickém nevkusu, kýči, odpudivém patosu a neschopnosti souvisle vyprávět krvavé historické události polských dějin. Jósef Pawlowski v hlavní roli je herecky slabý, ostatní herci jsou dobří, Zofia Wichłacz navíc překrásná. Výpravnost tady sice je, jeví se však příliš umělým dojmem, mnohé scény jsou nereálné a nechtěně sebeparodické. Nedobře skloubená s děním je hudba, která se nevyhýbá úletům (viz níže). Co mě však negativním způsobem šokovalo, byly totální tvůrčí úlety a zpomalovačky - např. polibek za svištění kulek protivníka, které se jim nadpřirozeně vyhýbají a obíhají je, nemluvě o násilném vtěsnání této scény v ten nejhorší možný okamžik či milostná scéna na bojišti za zvuků moderní dub-stepové(!) hudby. Město 44 se tak stává otravným milostným trojúhelníkem uprostřed nepovedeně líčené válečné vřavy. Nejdražší polský film je tak pouze vyhozenými 20 miliony zlotých, to český "nejdražší" válečný projekt, Tmavomodrý svět, je o několik řádů kvalitnější, přestože se také koupe v romantické lázni.

Němci mají feel good komedie o hrdinech na útěku před ústavy, nemocemi a vlastními osudy rádi, a umí je. Příjemná pohádkově naivní romance, která úmyslně neřeší dějovou uvěřitelnost, ale s německy typickou lehkostí pluje na vlnách příjemné nenáročné zábavy (byť se občas Naboso neváhá pozastavit a zvážnět) s výborným Tilem Schweigerem a překrásně roztomilou Johannou Wokalek. Hluchým místům se však film nevyhýbá a chtělo by to střízlivější stopáž, je to trochu táhlé. Americký remake Barefoot, který jsem viděl jako první, se s tímto originálem těžce srovnává, jádrem se očekávaně podobný, ale formou je přecejen trochu jiný, možná mírně těžkopádnější. Oba jsou kvalitativně na podobné úrovni, tedy na 70%

Bláznivá politická taškařice úmyslně přehrávaná a zaváděná do extrému s úctyhodnou kadencí hlášek. Kupodivu se nejedná o jednostrannou palbu, účinně cíleno je na obě strany tehdejší železné opony. 90%

Nenápaditý dobrodružný komerční projekt, zcela rezignující na jakoukoli dávku invence, a který je více prapodivným způsobem hloupý, nežli zábavný. V daném žánru si lze vybrat hromady kvalitnějších titulů. Malá Abigail Breslin je pro svou sympatickou roztomilost jedním z nemnoha pozitiv, s Jodie Foster je vždy potěšením se setkat, snaží se, ale nemá zde co hrát.

Rutinní americká nezávislá vztahovka kladoucí důraz spíše na sociálně dramatickou notu lehce doplněnou romantikou, než na komediální, která je jen okrajová. Obsazení je povedené, nechybí občasné nápady, co se kamery i scén týče. Chybí naopak intenzivnější schopnost vtáhnout diváka do osudů postav a možná chtělo trochu nakopnout tempo prostříháním a zkrácením stopáže. Dojem je tak průměrný, Ten Thousand Saints sice neubíjí, ale nedokáže ani poskytnout zážitek vyššího řádu, o schopnosti dlouhodobě utkvět v paměti nemluvě.

Těšil jsem se, že po dlouhé době uvidím pětihvězdičkové české drama. Bohužel se nestalo. Kobry a užovky jsou stavěny na výborné bratrské dvojici Hádkových a na věrohodném vykreslování negativních sociálních aspektů dnešní doby - bohužel však zůstává pouze u toho. Jako celek film působí "nijakým" dojmem, protože komunikuje s divákem jen kouskovitým sledem scén vykreslujícími sebedestruktivní nešvary sociálně odloučených jedinců, ať už jsou seberealističtější, chybí mi však intenzivnější dramatičnost a naléhavost, hlubší myšlenka, dobře cílený společenský apel a vůbec odvaha zarýt se víc pod kůži a do psychologické hloubky. Film tak uvízl někde na půli cesty, a také se nemohu zbavit dojmu, že se původně jednalo o televizní projekt. Takže pro mě spíš mírné zklamání někde na pomezí 3* a 4*. 70%