peetriss

Kdo by to byl řekl, že náš netopýří hrdina se v Batmanovi navždy potká se zlem, které je nad jeho síly? Ano, přesně tak, jedná se o zlo v podobě naprostého pomatení tvůrčí mysli Joela Schumachera, které se naplno rozvine až v následujícím Batmanovi a Robinovi, kde mu Batman smrtelně podlehne a na dalších osm let zmizí z plánovacích deníků studií považován za ekonomicky i divácky mrtvou filmovou postavu. Batman navždy se pod Schumacherovou taktovkou proměnil ve strakatý guláš plný roztodivných postav, nesourodého a slabého scénáře, který měl díky bohu štěstí v podobě kvalitního kameramana a výborných záporáků Tommyho Lee Jonese a Jima Carreyho, kteří si svých rolí naprosto užívali (bez nich mohlo být s filmem ještě hůř). Představitel Batmana Val Kilmer nebyl naprostým propadákem, ale svému předchůdci Michaelu Keatonovi se v žádném případě nemůže vyrovnat. Nicole Kidman je zde obsazena jen pro ozdobu, sluší ji to, ale také zde nic závratného nepředvádí nebo lépe řečeno, nemá co předvádět. Joel Schumacher se prostě neměl k Batmanovi ani přiblížit a doufám, že mu byl do budoucna udělen soudní zákaz jakéhokoli kontaktu s touto netopýří látkou!

Další lehce podprůměrný filmový produkt ze stáje Luca Bessona, který sází pouze a jen na půvaby hispánských krasavic Salmy Hayek a Penélope Cruz. Jinak nejsou Sexy Pistols ničím zajímavé, i když několik (lehce parodických) dobrých nápadů by se našlo. Jenže to by nesměly být zašlapány nepříliš dobrou prací režisérů, špatnými dialogy, mdlým scénářem a průměrnými hereckými výkony.

Patřím mezi diváky liberálního charakteru, a tak se vůbec nebráním novým podáním a nápadům inspirovaným klasikami jako je kupříkladu právě Sněhurka, která je pro mě svěžím a milým překvapením. Od prvních minut na mě dýchnul retrovánek klasických hollywoodských pohádek z poloviny dvacátého století, který se snoubí s mistrnou nadsázkou, ironií, výstřelky a zábavným humorem, který mi dal pro změnu vzpomenout na geniální Vaughnovu pohádku Hvězdný prach. Tato kombinace mi výborně sedla, celkem dobře jsem se pobavil, i když některé výstřelky byly na hraně (např. "psí" očarování) jiné vtipné (svérázná kosmetická kúra Julie Roberts), herecké obsazení je milé a sympatické. Závěrečná vložka bollywoodského střižení je sice trochu mimo mísu, ale bylo mi líto kvůli třem závěrečným minutám ubírat na hodnocení, a možná si chtěl Tarsem Singh na jednu stranu trochu vystřelit z diváků i filmu samotného a současně chtěl poslat pozdrav svým krajanům v Indii. A protože v dnešní tržně globalizované době je indické publikum nezanedbatelným dílem příjmového koláče, nezarazili mu to ani hollywoodští producenti. Musím se také ohradit ke snobským výtkám směřovaným k Lily Collins, protože je opravdu krásná a sympatická, svému otci se povedla, podala dobrý výkon a její obočí alespoň podtrhuje její osobitost a originalitu a neztrácí se v početném houfu vyumělkovaných hereček, vypadajícími jako přes kopírák. Zdejší hodnocení Sněhurky je až příliš kruté, a když pomyslím, že se blíží úrovni naprosto otřesné Červené Karkulky dovolím si toto hodnocení dokonce nazvat zhovadilým. Sněhurka je sympatická a vtipná pohádka s krásným vizuálem a úžasnými kostýmy bohužel již zesnulé mistryně návrhářského řemesla Eiko Ishioky.

Šestnáct let si dal George Lucas pauzu od Star Wars, aby si počkal na technický pokrok v trikovém průmyslu, šestnáct let napínal fanoušky této legendární série, a tak není divu, že když byla oznámena premiéra Epizody I na rok 1999, očekávání diváků vygradovalo na extrémní úroveň, čímž si Lucas na sebe upletl bič, protože aby takováto očekávání dokázal ukojit, musel natočit sci-fi dokonalé a nezapomenutelné... A přesně to se mu nepovedlo! Lucas se nechal až přespříliš strhnout vizuálem a (s prominutím) doslova Epizodu I odfláknul po příběhové stránce. Zcela se vytratilo to kouzlo, atmosféra a filozofie starších dílů. Všem bylo jasné, že se jedná o rodinnou podívanou a tak vymyslel v zájmu přitažlivosti i pro nejmladší publikum (a v zájmu dalších vydělaných dolárků) mnohdy otravnou postavu Jar Jar Binkse a malému usmrkanci Annakinovi dal co nejvíce prostoru, tak že se tento film zvrhnul chvílemi až na úroveň vysokorozpočtové tuctové pohádky od Disney Studia, bez špetky nápadu a ani triky nabušené scény tento fakt nedokáží zamaskovat. Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba je i přes mé výtky sci-fi dobré a skvěle obsazené, ale potrádá tu správnou nálož, která by divákovi vyrazila dech a naskytla mu nezapomenutelný zážitek a přesně takovou ambici toto dílo mělo. Nepovedlo se a Epizoda I je nejslabším dílem série! 70%

Zvláštní trojúhelník lidí, kteří hledají sami sebe a kteří se vzájemně navádějí na správnou životní cestu. A protože si srdce nevybírá a bez určitých zajiskření se to neobejde, otevírá se cesta pro rozehrání zajímavého partu, protože ony dvě ženy mezi sebou pojí pouto matky a dcery. Celkem sympatické romantické odlehčené drama, které je natočeno příjemnou civilní formou a velice sympaticky herecky obsazeno: Adam Brody je výborný, Meg Ryan - ikona romantických filmů především 90. let a Kristen Stewart - budoucí idol (nejen) náctiletých romantiků taktéž působí sympaticky a role jim sedly. Jediné, co mi chybí je, že tvůrci nezabrousili ve vyprávění více do hloubky, mohl to být dokonalý film. 70%

Oproti Souboji Titánů vidím mírný pozivní posun k lepšímu. Stále se jedná o megalomanskou fantasy jednohubku pouze inspirovanou řeckými báji, která působí o něco méně prázdnějším dojmem než předchůdce. Jednotlivé akční scény jsou nápaditější, koukatelnější, monstra jsou skvěle vymyšlena, což alespoň částečně divákovi vynahradilo slabší scénář. Hněv Titánů je jednoduchá popcornová zábava, na kterou se tentokrát dá koukat bez výčitek ze ztraceného času.

Obrovské filmové utrpení v růžových barvách... Prakticky nekoukatelné, hloupé a převelice nevtipné!

Městečko Pleasantville mě uchvacuje především svou originalitou, poselstvím, které má co říct i našemu světu a našim životům a především překrásným vizuálním vzezřením, protože velice ulítávám na obrazech kombinujících prvky černobílé a barevné, ať už se jedná o film či fotografii. Městečko Pleasantville rozehrává překrásnou alegorickou symfonii barev vykreslující boj mezi šedí uniformního života a veselou hravou barevností šťastných životů neomezovaných nesmyslnými pravidly. Film v sobě také obsahuje antixenofobní poselství upozorňující na fakt, že jakákoli jinakost lidí, zvyků či prostředí, neznamená zákonité nebezpečí a že každý jedinec má právo na své štěstí, sny, osobitost a jedinečnost. To vše je divákovi podáváno nenásilnou, velmi příjemnou, milou a krásnou formou se špetkou nadhledu pod vynikající režijní taktovkou Garyho Rosse a výbornými výkony všech zúčastněných herců.

Vysokorozpočtové nic z dílny Rolanda Emmericha a jeden z nejvíce nadhodnocených filmů na ČSFD. Počátek Hvězdné brány začíná sympaticky, i když tak trochu v klišovitém duchu Indiany Jonese. Pomalu se začínají budovat první osnovy příběhu, seznamujeme se s postavami a člověk se pomalu začíná tešit rozjezd zajímavé podívané, aby však velice záhy vystřízlivěl a upadl v obrovské zklamání. Jakmile totiž hrdinové projdou Hvězdnou bránou, s molekulární integritou příběhu to tak zamává, že se doslova rozpadne a zvrhne v absolutní slátaninu plnou přihlouplých dialogů či jiných nesmyslů. Na vině je otřesný scénář Rolanda Emmericha a Deana Devlina, jehož zoufalost ještě znásobil prvně jmenovaný svou katastrofální režií. Hvězdná brána je sci-fi se zajímavým námětem, ale bez šťávy a bez jakýchkoli prvků hodných pozornosti či zapamatování. Šedesátimilionový (na tu dobu) královský rozpočet byl doslova rozházen za nudný konzumní nesmysl béčkových proporcí bez nápadu. Už nikdy více...

Emotivní road movie o muži, který se vydává na dlouhý výlet, aby našel cestu, jak sdělit svým dcerám umrtí jejich matky. O přítomnosti západních sborů v Iráku a jeho přesahu do životů rodinných příslušníků vojáků a vojákyň byla natočena již řada filmů, a Grace už není patří k těm nejlepším. John Cusack podává sympatický výkon, herectví mladší dcery Gracie Bednarczyk tkví především v dětské přirozenosti a nejlepší výkon podává skvěle dospělácky minimalistická Shélan O'Keefe v roli starší dcery (až mě neskonale mrzí, že v herecké kariéře nepokračuje). Krásný, dojemný a v závěru až slzopudný film bez přehnaných účelových sentimentálních příkras. 90%.