novoten

novoten

Lukáš Novotný

okres Trutnov
Good times never seem so good


423 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 19 38 56 74
    • 30.5.2020  20:59

    Platí takové nepsané pravidlo. Kdo má rád Liverpool FC, má rád i Stevena Gerrarda. Jmenovanému mužstvu fandím už skoro dvacet let a Stevie je pro mě nejlepším hráčem, který kdy po trávnících běhal. Oddaný kapitán se srdcem značky "Reds" chtěl vždy být právě tím. Tahounem týmu s Liverbirdem ve znaku. Kdo jeho osobu nezná a náhodou by se k dokumentu přitočil, dokáže z něj nejblíž poznat tu největší touhu a zároveň největší bolest - snahu dostat tým z města Beatles zpět na vrchol anglického fotbalu. Tahle fata morgána ho hnala dopředu po celou kariéru, ale ať už byli o chlup lepší (v nultých letech tohoto století zaslouženě kralující) United, východní peněžní silou hnaná Chelsea nebo v minulé dekádě kontroverzní zjevení ze City, vždycky chyběl jeden krok, jeden bod, jedna malá klika. To, že právě tohoto hráče, mistra v nastartování týmu, legendu střel z velké nebo ještě větší dálky, týmového rekordmana v tom či onom, si široká veřejnost v podobě nejmladší generace tak často připomíná kvůli jednomu nešťastnému podklouznutí v prokletém momentu, kdy byli liverpoolští titulu snad více než na dosah, mi přijde jako vskutku bolestivá ironie. Tahle nikdy nekončící lítost, která ho bude pronásledovat až do konce života, je v dokumentu naštěstí vyvážena chvílemi slavnými a mnohem více zasluhujícími věčné opakování, za mě stokrát viděný a Gerrardem nastartovaný comeback ve finále Ligy mistrů proti AC Milán nebo střela z úctyhodné dálky, která zázračně zachránila dosud poslední získaný FA Cup z už natažených rukou West Hamu. Jako fanoušek, který osmičku sledoval v začátcích, na vrcholu i v nahořklém konci rudého angažmá, jsem u dokumentu byl dokonce i jednou překvapen. Jak blízko bylo svého času angažmá v Chelsea. Tuzemská média o téhle možnosti informovala jen jako o možné senzaci, v Anglii se ale jednalo o téměř hotovou věc a televize mluvila dokonce i o tom, že aktuální kolo Premier League je pro Gerrarda posledním v rudém dresu. Jenže právě on, který celou transferovou ságu odstartoval, nakonec vycouval, protože věděl, že i kdyby ho klub prodal, i kdyby mu snad příznivci časem odpustili, on sám by si neodpustil nikdy. Miluju tuhle část příběhu, kdy hráč sám byl největším fanouškem, který by proti svým nikdy nemohl jít naplno a raději se vzdal trofejí, peněz i věčné (či spíše věčnější) slávy. You'll never walk alone, Stevie.

    • 22.5.2020  13:59

    Přehnaně krvavé, místy zkratkovité, béčkové v každém dialogu. Jinými slovy to nejlepší, co kdy ve filmovém či seriálovém světě vzniklo k tématu legendárního věčného turnaje. Liu Kang už si hlavní role užil dost (a pořád zůstává v čele hlavní party), takže je jedině dobře, že pozornost dostali i ostatní, navíc v příběhu, který respektuje základní mytologii a zároveň umí funkčně odbočit. Nezasvěcení dostanou podívanou, která neuhýbá, na příznivce se sympaticky pomrkává co pět minut, v nejkrvavějších momentech se cituje vše od klasické jedničky až po nejnovější přírůstky - zkrátka vyvážená a svižná jízda, která přináší přesně to, co dlouhý cheesy název slibuje. Příště bych se ale nebál podívat do úplně jiného časového období, obzvlášť Kung Laovi by film slušel náramně.

    • 21.5.2020  14:00

    Díky zasazení do uvěřitelně špinavého prostředí, Hemsworthově mase svalů i parádnímu tempu, kde jedna atrakce střídá druhou, mi eskapády hrdiny s extra drsným jménem Tyler Rake přistály do nálady o jednu až dvě třídy přesněji než tolik velebený a často srovnávaný John Wick. Kombinace žoldáků, neutěšených osudů dětských námezdníků a do posledního střihu vypulírované akční stránky vynahrazuje i skutečnost, že v oblasti klasického scénáře nenese (a nést ani nechce) cokoli nového.

    • 11.5.2020  10:29
    Zdravím, dámy! (TV seriál) (2013)
    ***

    Secondhand Embarrassment: The Series. Těch chvil, kdy se hlavní postava chová jako totální pako, rochní se ve vlastních dialogových i fyzických trapasech, je v každé epizodě hodně. Chvil, kdy je kvůli byť jen letmému kontaktu s kolemjdoucí kráskou ochoten hodit libovolný počet přátel pod autobus, je bohužel ještě více. Seriál mi potvrdil, že mě Merchantovo fyzické herectví baví, ale jeho Stuarta jsem chtěl zabít stejně často jako jsem ho litoval.

    • 4.5.2020  13:22
    Zámek a klíč (TV seriál) (2020)
    **

    1. série - 50% - Zklamání, které mě bude mrzet ještě dlouho. Zatímco předlohu považuji za snad nejlepší nesuperhrdinskou komiksovou sérii vůbec, adaptace nemá žádný tah na branku, mytologické zatáčky překládá jen ledabyle a systém klíčů nevysvětluje a zobrazuje ji jako jednu velkou náhodu. V předloze se objevil klíč a napětím a potenciálem jsem se mohl rozskočit. V adaptaci začne epizoda, Bóďa najde klíč, nejočekávanějším způsobem někdo ze sourozenců vyzkouší jeho vlastnosti, nepřítel prázdně pohrozí a příště si to můžeme zopakovat. Děti, hlavní průvodci novým světem, kteří se mi kdysi dostali pod kůži snad na první stránce, jsou tady navíc překvapivě často nesympatičtí, nepochopitelně nad věcí i ve chvílích, kdy jim jde doslova o život, jejich představitelé v klíčových momentech toporní a nakonec jim ani nechci fandit. Když vezmu v potaz příjemně nenásilnou středoškolskou atmosféru a velice dobře obsazenou Fintu, nechce se mi směrem ke Klíčovu ukazovat vztyčený "Aloha!" Pak si ale byť jen na chvíli připustím, že jsem na výsledný projekt čekal roky, jen abych dostal skrz na skrz průměrnou vyprávěnku jak vystřiženou ze současné CW, která navíc dobrovolně nechává proudit královský potenciál kamsi do ztracena a je mi bez přehánění hrozně. Zvýšený počet nepochopitelných rozhodnutí v rozhodujících situacích mě pak definitivně nutí nad Zámkovými hořce mávnout rukou.

    • 3.5.2020  13:00
    Made in Abyss (TV seriál) (2017)
    ****

    Když říkám, že mě tenhle svět baví prozkoumávat, je to ještě hodně slabý výraz. Tak rád bych se rozběhl do každého kouta města a zjišťoval jeho zákonitosti a vztahy mezi jednotlivými čtvrtěmi. A to ani nezmiňuji samotnou propast. Každá úroveň, každý nový tvor, každé další setkání, všechno ve mně roztáčelo fantazii na plné obrátky s onou báječnou, s přibývajícími roky se vytrácející vlastností, kdy jen dychtivě očekávám nové dění a nemůžu byť jen tušit, co a kdo mě očekává o patro níž. Nejde ale v první a snad ani ve druhé řadě o dobrodružství a ani o sbírání pokladů nebo dobývání nových míst. Překvapivě jde čím dál víc o ztráty, o sebepoznání a občas o věci vážnější než vážné. Seriál má v sobě totiž spoustu útrap, co mě psychicky bezmála ničí a toho trýznění, mučení a močení hlavních charakterů a následných hořkých slz bylo na střídmou porci epizod snad až moc. Jinak se ale bez přehánění jedná o jedinečný úkaz, který zaskočí jak diváka, který dokáže v žánru přechroustat úplně všechno a sejme i takové, kteří si v nabídce pozdních desátých let neumí či nechtějí vybrat.

    • 24.4.2020  13:07
    Castlevania (TV seriál) (2017)
    ****

    1. série - 60% - Sympatický prolog, kterému zbytečně škodí rozdělení na epizody. V podobě pilotního filmu bych byl smířlivější, takhle se tři díly zadumaně teskní, vzpomíná a čeká na zlomový souboj. Ten dopadl na jedničku a dává přivonět k velkolepým věcem příštím, pocit ošizenosti z toho, že tyhle necelé dvě hodinky někdo označí jako samostatnou sezónu a pokračování přislíbí za více než rok, mě ale opouštěl jen velmi pomalu. 2. série - 85% - Působivé rozkročení jak po stránce žánrů, tak v počtu důležitých charakterů. K dokonalosti ještě krok chybí, na to se zásadními momenty přeci jen ještě šetří, když ale ze soubojů oči přecházejí a v nejnapínavějších momentech divák jen trne, co se komu může stát, musím Sama Deatse pořádně pochválit. Potenciálu zůstává slušná hromada, stejně jako dějových směrů, kterými se hlavní hrdinové mohou rozběhnout. 3. série - 75% - Děj stojí na místě, charaktery chodí v kruzích a víc prozkoumávají lokace, než že by se někam posouvaly, intriky a plány dostávají takové množství prostoru, že k němu ani není opodstatnění a zatraceně dlouho jsem jen seděl, počítal jednotlivé díly, čekal na zvrat a užíval si alespoň jako vždy výtečnou animaci. A pak přišly poslední dvě epizody, které jsou s přehledem tím nejlepším v celém seriálu a dost možná jednou z nejlepších žánrových akčních podívaných. Po takové dávce čirého nadšení jsem hledal čelist někde dole a z výsledných počtů jsem pořád tak trochu nerozhodný. Protože ono čekání opravdu stálo za to, hodnotím více než smířlivě, ale příště bych byl rád, kdyby se prostor využíval smysluplněji. Po třech sezónách bylo průběžného čekání snad víc než dost.

    • 23.4.2020  17:06
    Dickinson (TV seriál) (2019)
    ****

    1. série - 80% - Hailee Steinfeld se narodila pro role slečen frackovitých i zranitelných zároveň. Díky ní tak snadno (a takřka okamžitě) překonávám zdánlivou manýru v podobě moderního a naschvál nepasujícího soundtracku či současné mluvy. Emily totiž za každým úšklebkem schovává upřímnou emoci a zdánlivě stokrát viděný kolotoč vztahů je v jedinečné podobě nakonec slušně návykový. Možná dialogy zašustí papírem, když se nejvíce snaží zkombinovat poezii se slangem a možná je Jane Krakowski jako dobová hospodyňka obsazená překvapivě nepřesně, stejně si mě tahle potrefená a v jádru dobrosrdečná domácnost získala tak samozřejmě, že budu pokračování vyhlížet hladověji, než bych kdy čekal.

    • 22.4.2020  14:03
    Hledání Aljašky (TV seriál) (2019)
    ****

    Čistě teenagerovské seriály už se téměř netočí. Aby v žánru něco vzniklo, je potřeba přidat buď detektivní zápletku nebo zásadní sociální problematiku dneška. Hledání Aljašky tohle nepotřebuje. Palčivé otázky v sobě schovává, ale nevzniklo kvůli nim. Vzniklo kvůli tomu samému důvodu, proč vznikly předchozí adaptace Greenovek - protože je to parádní námět a parádní kniha o zranitelnosti dospívání. Adaptace nemění vyznění, nemění charakter postav, nezapomíná na nejzásadnější citáty, z nichž jeden mě opakovaně trefuje přímo na komoru a zamlží se z něj před očima ("If people were rain, I was drizzle and she was a hurricane"). Předlohu dokonce překonává ve chvíli, kdy část Potom redukuje na nezbytné minimum, protože kniha se v pozdějším ději točila v neustálých kruzích, ze kterých vzhledem k povaze situace neexistovala cesta ven. Tady je přerod kluka v chlapa ještě čitelnější, nostalgičtější a v romantickém slova smyslu i beznadějnější. Titulní hrdinka je totiž zlato a oči na ni může nechat každý, ať už je jeho vysněný typ holky právě takový nebo přesně opačný. Kristine Froseth má v sobě její nečitelnost, paličatost a téměř nesnesitelnost a divák jí v Milesově kůži chce odpustit takřka cokoli. Moc pěkně jsem se v téhle "cizí" vzpomínce utopil, tím spíš, že soundtrack přesně odpovídá extra silné hudební stránce nultých let, ve kterých se děj odehrává. A přestože já v Creeku svoje Velké možná nenašel (a vždycky jsem se povahově víc přikláněl k hrdinům z Papírových měst), cítil jsem se přesně tak, jako bych si dobré i zlé prožil právě v něm a lámalo se moje srdce.

    • 18.4.2020  11:31
    Aloha (2015)
    ****

    Cameron Crowe si neukousl jedno velké sousto, ale snad tři najednou. Marně jsem se snažil vyznat v situaci, kdy na mě scénář chrlil dávné lásky, nové lásky, armádu, mezilidskou komunikaci, satelity, miliardáře, duševní traumata, havajské mýty nebo tamní tradice. Nějakou záhadou se ale ta nesourodá změť v poslední třetině semkne a díky excelentnímu castingu v čele s Bradleym i zcela přesně poslepuje. Chci Alohu brát jako poselství, že i ten největší životní zmatek se dá úspěšně a šťastně spravit a díky tomu jsou jednotlivé povedené scény (chlapský rozhovor beze slov, pohled přes sklo) opravdovými drahokamy, kterým se nemám jak ubránit. 70% překvapeně zaokrouhlených nahoru nejen za silnou antipatii od okolních hodnotících.

    • 14.4.2020  12:54
    Spirit (2008)
    ***

    I přes těžkopádné dialogy, nejšestákovější zápletku a jen velmi nesmělé pokusy o odlehčení situace má Spirit ve své naivitě a vydřené, daleko za pomyslnou hranu města hříchu stylizované, vizuální stránce něco do sebe. Můj oblíbený Miller si na scenáristické i režisérské stoličce počíná jako ten nejneobratnější slon v porcelánu a já se na něj přesto nedokážu zlobit. Snad protože byla tahle ulička slepá od první klapky a přesto s láskou dokončená.

    • 10.4.2020  14:45

    Cesta, která nevede ani jednou ze zdánlivě jednoznačných cest. Nejde tak ani o dobrodružnou vyprávěnku, ale naštěstí ani o podrobnou studii pralesního trmácení. Fawcett s Costinem sice oba směry vyzkoušeli, ale vyprávěno je o nich v úplně jiném duchu. V takovém, kde jde v první i druhé řadě o vlastní odhodlání, o hledání životního cíle a o tom takový cíl nepustit ze zřetele, ať jsou oběti jakékoli. Z výsledku je tak čím dál vzácnější úkaz poctivého velkofilmu, který si na svoje pointy bere tolik času, kolik jen potřebuje. Jeho jedinou (ale o to snadněji viditelnou) chybou je, že si toho času bere minimálně o půl hodiny více, než aby všechno zapadlo zcela přesně.

    • 30.3.2020  12:26

    Minové pole, u kterého mě množství chyb neštve zdaleka tolik, jako mi jich je líto. Nešťastné je hlavně načasování, kdy realizace přichází tak deset let potom, co začala hlavní dvojice vypadat v tradičních kostýmech poněkud vysloužile a i těm nejzavilejším příznivcům tohoto vesmíru musí být trochu smutno při pohledu na ságu, která dozrála o třináct let dříve u Clerks 2 - a teď už nemá kam se hnout. Jediný opravdu silný moment si odbude u vsunutého několikaminutového epilogu Hledám Amy a ve zbytku času si vystačí v horším případě s klopýtavou groteskou, v horším pak s jayovsky tradičním meta až dada humorem. V prvním díle bylo setkání fanoušků vrcholem, tady je podobná příležitost už jen dýchavičnou bláznivinou, která při Smithově dvojí účasti působí jako jeho další stand-up či podcast. Povšechná znalost všech zásadních autorových filmů i jeho zdraví, životních osudů a změn v tomto případě opravdu nutná, jinak divák nemá šanci pochytit ani to dobré.

    • 20.3.2020  12:26

    Hra od Telltale s úmorně dlouhou finální rvačkou, neochotně zapadající mytologií a téměř nulovým citovým zainvestováním do nových postav. Takeshi by měl být stejný jako na začátku seriálu, bohužel nekonzistentnost jeho chování v porovnání s oběma sezónami je nepřehlédnutelná. Žasnu nad tím, jak rychle dokázali tvůrci zabít univerzum, které mělo po první sezóně nakročeno k dlouholetému diváckému kultu.

    • 18.3.2020  11:51

    Páté přes deváté nejen po stránce děje, ale nečekaně i po stránce formy. Prozpěvování nebo kabaretní čísla sice nijak neuráží, ale zároveň vůbec nic nepřidávají a diváka, který Ořechy sleduje jako debut slavné skupiny, jen a pouze zdržují. Až rozjetý dadaistický koncert (zábavný úměrně tomu, kolik Marxů se právě v konkrétní scéně objevuje) dokáže zabavit tak, jak si slavná skupina zaslouží a překvapivě už na samém startu je očividné, jak na mě který z nich má souzeno působit. Tedy nezastavitelný kulomet Groucho a šikula Chico pozitivně - a mlčenlivý Harpo negativně, protože jeho věčné zírání mi zkrátka nikdy není příjemné a strkání vlastního stehna do cizí ruky mi přijde jako to nejslabší, s čím bratři kdy přišli (a co je bohužel používáno jako running joke). Zeppo si zmínku zaslouží jen sotva, protože jsem ho musel občas cíleně hledat, přeci jen je už na samém startu jasné, že vždy bude tím čtvrtým.

    • 17.3.2020  11:13

    V době, kdy tvůrčí otěže celé série drží pevně v rukou Christopher McQuarrie, se jen těžko věří tomu, že před čtvrt stoletím tu byl film, ve kterém hlavní hrdina nebyl důsledná legenda s chladným pohledem a s kaskadérským kouskem v rukávu, jak ho máme v hlavě teď, ale nesnesitelný floutek hrající překvapivě často na náhodu. De Palmův příspěvek do archivu IMF jsem dlouhé roky vnímal jako tuhou špionážní epizodu, dnes na mě naopak působí překvapivě svěže díky Praze, legendárnímu (a nestárnoucímu) vloupání do Langley nebo příjemně přepálenému vlakovému finále. Jejím zásadním problémem ale zůstává do očí bijící nekonzistentnost. Jednu chvíli je Ethan zdrcený ztrátou všech jistot, aby během pár minut bezstarostně tokal s nepřítelem nebo předváděl laciné kouzelnické triky, čistě proto, aby naštval parťáka, co mu zrovna nepadl do oka. Takže i přesto, že je Cruise až překvapivě špatný a chvílemi se mi před očima odehrávají dva až tři snímky najednou, smířlivě zvedám hodnocení do nadprůměru. Tempo se totiž na rozdíl od následujících dílů ani na okamžik nezastaví a v rámci zábavných špionážních akcí, které z kin nenávratně zmizely, musím tuzemským eskapádám nostalgicky přidat.

    • 16.3.2020  07:53

    Jak jsou mi Jahody blízké silně romanticky zidealizovaným pohledem na mládí a dospívání, vzdalují se mi zároveň svými zdlouhavými metaforami a opakovanými výjevy. Bergman v návratech do dětství vypráví často to samé, v hořké a přitom nostalgicky neopakovatelné podobě. Čím jsem ale starší, tím víc mi scény, kterým může rozumět jen on sám, přijdou zbytečné.

    • 8.3.2020  14:44

    O hlubším přijetí sama sebe i o tom, že být jiný je v pořádku, ale onu jinakost nemusí přijmout jen okolní svět, ale v první řadě já sám. Přiměřeně výchovné pohádky mám moc rád, tady se ale míří ještě výš. A i když je vyprávění prokládáno nejprůzračnějšími rodinnými poučkami, nemám pocit, že by jich v dnešním světě nebylo potřeba. Tentokrát navíc Elsa s Annou víc než minule nejsou o dech beroucí animaci nebo dokonalých písničkách. Umí si udělat legraci sami ze sebe a zároveň nasadit nejneodbytnějšího ušního červa (Lost in the Woods), emocionálně trojnásobně zničit během jediného songu (Show Yourself) a jen tak mimochodem přihodit i zdánlivě nedějovou, ale snad o to víc pro-single-vhodnější Into the Unknown, která se chvályhodně nesnaží být novou Let It Go. Snad nejvíc mi ale podráží nohy, jak dojemné tohle pokračování je. Ať už klasickými žánrovými způsoby nebo pouhou silou interakce mezi jednotlivými charaktery jde o tklivou podívanou, která zároveň neztrácí nic z uvěřitelnosti ani vlastní tváře.

    • 21.2.2020  14:27

    Toulavá detektivní podívaná, která si hraje na noir jen tak moc, abych jí na dvě hodinky bez problémů zobal z ruky a zároveň se z kostýmů nestala nepotřebná manýra. Na padesátá léta navíc vzpomíná se vším všudy. Tedy jako na dobu, kdy hlavní role ve filmu znamenala dost na to, aby se z vás stala nesmrtelná hvězda - ale i na to, že pozlátko vždy tak trochu smrdí, protože nic není zadarmo. Affleck je jako snaživý / zlomený plakátový hrdina obsazený typově snad nejpřesněji v kariéře.

    • 12.2.2020  10:39
    Oscar 2020 (TV pořad) (2020)
    ***

    Zdaleka ne tak rozsypané jako minulý rok, ani ne tak jednostranné v takřka nepřetržitém monologu o zásluhách té či oné skupiny. Absence moderátora (a tím pádem i pevnější kostry) na nejsledovanější akci v oboru ale přesto dává pocit, že zodpovědným lidem záleží jen a pouze na výsledném obrázku a na zábavě pak až někde ve třetím plánu. Ze smířené letargie mě nejzásadněji vytrhlo sehrané duo Maya Rudolph-Kristen Wiig a samozřejmě Phoenixův proslov, ten nejupřímnější chlapský doják.

    • 7.2.2020  08:24
    Malé ženy (2019)
    *****

    Přes lavinu dívčího švitoření a překřikování si to Ženy namířily k upřímným činům, dějovým zlomům nebo překvapeným slzám. Tušil jsem, že mi vzývaná adaptace může učarovat, ale že se bude jednat o všestrannou podívanou, která bude měkčit srdce i těm nejzatvrzelejším, to je překvapení z nejpříjemnějších. Celá sestava je navíc obsazena naprosto dokonale a nejraději bych ji vídal ve všech kostýmních dramatech, která se chystají. Tohle je totiž vzájemná chemie, která přijde jednou za generaci.

    • 6.2.2020  10:31
    1917 (2019)
    ***

    Od začátku do konce formálně dokonalá podívaná, kde žasnu nad tím, kolik práce za každým záběrem je a kolik zákopů bylo potřeba vykopat pro tu kterou scénu. Jenže u strhujícího vizuálu to také končí. Za srdce mě bezútěšné putování nechytilo ani na moment, vyprávěcím stylem mě nutí vzpomínat na nejednoho žánrového předchůdce a na konci v něm vidím jen tu nejohmatanější válečnou vyprávěnku, kterou v nejprvotnějším základu i je.

    • 6.2.2020  10:19

    Tak moc jiný film, než jsem zvyklý v kině vídat, až mi z něj šla trochu hlava kolem. Právě ona jinakost je ale zároveň natolik sympatická, že odpustím přepálený humor ve scénách, kde bych ho vůbec nepotřeboval. O chvíli později totiž třeba dorazí gag takřka geniálně načasovaný, nebo mi Taika naopak zasadí nečekanou ránu pod pás, za kterou mu divák ve správném emocionálním rozpoložení ještě poděkuje.

    • 27.1.2020  15:46
    Dracula (TV seriál) (2020)
    ****

    Dlouho mnohem skromnější, než bych čekal, kdy se první díl odehrává na dvou lokacích a druhý většinu času dokonce na jediné. Až ve finále se naplno rozpálí přesně ten zápal, který bych od tvůrčí dvojice čekal. Moffata s Gatissem mám rád ve všech autorských polohách a Dracula mi nejvíce připomíná jejich slavného Sherlocka. Klasické dílo se i tentokrát často cituje, často parafrázuje, často staví na hlavu a často se střílí dost odvážně od boku, občas přesně do těch míst, které diváci budou milovat a občas úplně vedle. Já je za tuhle odvahu vždycky obdivoval a právě u Sherlocka jim všechny roviny vyšly s plnou parádou. Jenže tam se jejich postupně obměňovaný a čím dál rozevlátější styl tvaroval na ploše třinácti epizod natočených během dlouhých sedmi let. Napichovač se pokouší o ten samý přerod během tří dílů odvysílaných ve třech dnech. Tím pádem nemůže oslnit dlouhodobým vývojem a dokážu pochopit, proč je konec někomu tak silně proti srsti. Mně se naopak Temný kompas trefil do nálady úplně přesně, snad svým bezuzdným blázněním, snad pocitem, že se tu zase jednou plní scenáristické sny, a snad protože ústřední měření sil titulního antihrdiny s věčným nepřítelem skončilo jinak, než čtenáři chtěli. Občas taková atmosféra hraničí až s bezhlavým fan servisem, ale nezlobím se. Proč taky, zasáhl plnou silou právě mě. Za jiných okolností bývám v dodržování předlohy, klasiky, tradic a kánonu často konzervativní, tenhle hrabě mi ale přirůstal k srdci tím víc, čím dál se od klasického (a nutno říct, že už stokrát viděného) pohledu odkláněl.

    • 23.1.2020  10:02
    The Gambler (2014)
    ****

    Nesnadná podívaná, kde si hlavní hrdina neváží ničeho, nikoho a nejméně sám sebe. Snad každá jeho křižovatka končí tak, že se rozhodne špatně a při klíčových situacích myslí kompletně za roh. Jenže všechny jeho eskapády jsou natočeny tak sugestivně a dynamicky, že každý, kdo do casina alespoň strčil hlavu, nervózně podupává a čeká, do jaké další šlamastyky strčí hlavu Mark Wahlberg. Velké díky za parádní soundtrack a za to, že zlatým kompasem je pro Jima studentka s tváří Brie Larson.

    • 20.1.2020  15:41

    Možná je Lloydův příběh průhledný až běda, jenže ta bezelstnost, se kterou se celoživotní morous brání tomu roztát tváří v tvář nejhodnějšímu člověku na světě, je odzbrojující od první společné scény. Tom Hanks mě jako pan Rogers vyloženě hypnotizoval, onou neústupnou laskavostí proti hrubosti, upřímnými doznáními a pevným pohledem a dobrotou, která by se snadno mohla zamotat s ostýchavostí. Až se usmívám nad tím, kolika lidem přijde nevěrohodná nebo rovnou protivná představa, že právě takový nezadržitelně pozitivní a odhodlaný člověk mohl existovat a pokoušet se pomoci všem, co mu naslouchali - a ještě raději těm, co naslouchat nechtěli.

    • 20.1.2020  14:34
    Bombshell (2019)
    ***

    Úvodní pětiminutovka mě vyděsila, protože všechno nasvědčovalo tomu, že Randolph zkouší replikovat vlastní hyperaktivní styl Sázky na nejistotu. Naštěstí ho tenhle elán rychle přešel a začalo se vyprávět v klasičtějším životopisném rytmu příběhu, který i přes nejednoznačné vyznění klíčových scén vykládá karty na stůl až příliš rychle a nenechává proto dohrávat hlavní hvězdy tak vysoko, jak by si jejich klíčové party zasloužily. Přesto září nejen neselhávající Nicole Kidman, ale hlavně Margot Robbie, která překonává sama sebe a právě její Kayla táhne celou dusnou kauzu do nadprůměru. Mimo zřetelnou šablonu se ale podařilo vykročit jen napůl, závěr totiž ani nedojme, ani neřízne. A to je u tématu, které je pořád ještě palčivě aktuální, pořádná chyba.

    • 17.1.2020  13:14

    Dramaticky deklamující hlavní hrdina je na hraně parodie, stejně jako dialogy nebo pointy, na komedii je tu ale úmyslného humoru tuze málo, nehledě na to, že ten nejočekávanější finální převlekový vtip vyzní v dnešní době už úplně naprázdno. Veškeré zásluhy tak jdou na vrub Kirka Douglase a jeho chlapského pohledu, kterým klidně i v jediné scéně (u klavíru) dokáže rozhýbat, možná až rozbořit veškerá očekávání a okolní šeď. Zbylý děj i postavy jsou ale jak z té nejočtenější paperbackové frašky.

    • 8.1.2020  14:45
    Zaklínač (TV seriál) (2019)
    *****

    1. série - 100% - Už nějakou dobu se snažím pojmenovat pocit, který ve mně tahle nečekaná trefa vyvolala a nejlépe ho vystihuje slovo hlad. Hlad po čemkoli, co souvisí s Kontinentem a všemi jeho říšemi, hlad po poznání dalších magických či dravých tvorů a hlad po dalších dobrodružstvích titulního hrdiny, ať už v podobě jednotlivých odměn nebo jako součást velkého příběhu, co třeba změní svět. Baví mě všechny roviny příběhu (jakkoli jsem Ciri chtě nechtě popoháněl po cestě pořád dál) a užívám si jak odlehčenou stránku, tak chvíle, kdy jde do tuhého a vím, že ta či ona příhoda zkrátka nebude mít šťastný konec. Protože se s vědmákem setkávám poprvé a mám tak spoustu studijního materiálu zejména v knižní podobě ještě před sebou, nemůžu se dočkat jak srovnání toho, co už znám, tak všeho možného nového. P.S.: Pro diváky, kteří chtějí na seriál plivat kvůli barvě pleti jednotlivých herců mám jediný vzkaz a to "Fuc-", chci říct "Sper vás ďas!"

    • 31.12.2019  09:55

    Definitivní překlenutí do psychologie a filozofických teorií, bohužel na úkor původní mytologie. Ne snad že by gradace tajného klání dvou organizací nebyla napínavá a v určitých momentech i jaksepatří šokující. To až druhá polovina, která se zvrhne v osobní pokání hlavního tvůrce Hideakiho Anna, mi způsobila zklamání právě tím, že i přes spoustu sebezpytujících prohlášení nepřinese žádné definitivní rozhřešení, přestože mi nejeden éterický obraz zůstává v hlavě i několik týdnů po zhlédnutí. Chápu všechny, kterým tento ambiciózní dějový oblouk přišel fascinující, já bohužel čekal něco jiného a - proč to neříct - přízemnějšího. V rozuzlení všeho se tak raději přikláním k rozličným alternativním koncům z poslední epizody seriálu.

<< předchozí 1 2 3 4 19 38 56 74