Marasuchus17

Tento dokumentární seriál (v mém případě rovnou celý film) nemohu označit nikterak jinak než jako GIGANTICKY PŘEKRÁSNÁ NOSTALGIE. Když jsem jej dostal od rodičů k narozeninám jako DVD, tak jsem si ho pořád pouštěl a pravidelně sledoval dnem i nocí, opakovaně. Sice dobře, uznávám, že v tomto dokumentu je spousta informací dnes už nepravdivá (např. část o svrchním permu (období gorgonopsidů a jiných synapsidů), kde se tvrdilo, že již tehdejší vnitrozemí superkontinetu Pangey bylo pokryto převážně vyprahlými pouštěmi a že labyrinthodontidi, dnes už temnospondyli, kvůli tomu vymírali a nakonec vyhynuli. Dnešní paleontologové již vědí, že v období permu většinu tehdejší souše pokrývaly rozsáhlé teplé a vlhké pralesy podobné těm karbonským, ačkoli ne tak husté a diverzifikované, a že dříve zvaným labyrinthodontům se v tomto období vedlo naprosto ,,VÝBORDELNĚ''. Navíc permské hromadné vymírání nebylo způsobeno písečnými bouřemi a suchem, nýbrž pravděpodobně největšími sopečnými erupcemi v historii vývoje života na naší planetě, jež se odehrály na Sibiři (třeba ani tato hypotéza není zcela pravdivá, nicméně je nejpravděpodonější ze všech). Dále třeba také fakt, že dinosauři se nevyvinuli z rodu Euparkeria, tento archosauriform byl pouze jejich vzdáleným příbuzným, ale z kladu plazů nazývaného Dinosauromorpha, konkrétně z podkladu Dinosauriformes). Ale tenkrát ještě všechny tyto informace paleontologové ani evoluční biologové ještě nevěděli, nebot' permotriasová krize a vůbec záhady permských a triasových paleoekosystémů byly (a stále zůstavají) jednou z největších neznámých a nejméně probádaných kapitol geologické historie (stále je potřeba odkrýt velkou spoustu tajemství, nemáte ani potuchy, jaké velké objevy tyto vědy ještě čekají)! Pokud bych to měl shrnout, tak je Putování s pravěkými monstry opravdu nádherným lesklým klenotem mezi dokumenty s tématem evoluční biologie a paleontologie a pro mne bude vždy velkou ctí se na něj opakovaně koukat, at' už v DVD či PC formě. 100+ %

Tak tenhle dokumentární televizní film byl snad tím úplně nejlepším, jenž jsem kdy ve svém životě zatím kdy viděl. Když mi tento překrásný, pochmurný, napínavý a zároveň velmi smutný příběh koupili rodiče na DVD v době, kdy se toto prodávalo v trafice v našem městečku, byl jsem snad jedno z nejšt'astnějších lidských mlád'at v našem okolí. Na Alovu paleobiografii jsem se pořád dokolečka a dokolečka díval sám nebo s mým bratrancem, jenž sice není blázen do dinosaurů jako já, ale i přesto mu tento nádherný skvost přirostl k srdci stejně tak jako mě. Celý film je natočen tak moc precizně a VÝBORNĚ, možná ještě lépe než v seriálu Putování s dinosaury (1999), alespoň ta podoba allosaurů vypadá rozhodně mnohem lépe. K tomu je to všechno ještě proloženo velmi krásným hudebním počinem Bena Bartletta (jehož skladby já prostě a jednoduše vážně doslova a do písmene ,,žeru''). Dále mě též velice potěšil bonusový ,,Making of'', kde bylo vysvětleno tolik zajímavostí a velmi poučných metod vědecké práce a postupné oživování příběhu karnosaura, který se i přes giganticky nemilosrdnou nepřízeň osudu a téměř jistou smrt nikdy nevzdával a statečně pátral po potravě a vodě až do svého posledního dechu, zkrátka: ,,Naděje vždy umírá až jako poslední!'' Na tuhle srdcovku nikdy nezapomenu a moc, moc si přeji, aby tato balada nikdy nebyla zcela zapomenuta, nebot' mnoho podobných paleobiografií (a nejen těch dinosauřích) stále čeká na své objevení a následnou rekonstrukci a zkrátka si zaslouží zůstat zachovány v paměti (v podobě muzeí apod.) z generace na generaci.

Ach jo, to ještě také bývaly zcela úplně jiné časy, když jsem byl pouhým malým nezkušeným, ale přesto vnitřně gigantickým milovníkem téhle animované dinosauří trilogie(jímž stále jsem a navždy budu) a pravidelně sledoval každý díl, včetně tohoto, a trávil většinu svého času se svými milovanými dinosauřími kamarády. Tenhle díl, uznávám, už sice nebyl tak skvělý jako ten první, originální, kterým to všechno začalo, přesto ho miluji stejně tolik, jako ten první, nebot' já mám zhlédnuté všechny díly (pořád se na ně dívám) a líbily se mi všechny úplně stejně, zkrátka každý díl má své vlastní kouzlo, kterým diváka zaujme a zůstane vrytý v paměti. Mě osobně tento film pobavil skvělými písničkami, které si občas také ještě semtam broukám, novou postavou (ostrozub Křupka je tak moc boží, kam se na něj hrabe Bezzubka nebo malý Simba či Bambi), noví záporáci Ozzy a Strut též nezklamali a nejvíc mě potěšily útěky a souboj s Křupkovými rodiči (tyrannosaury). Animace byly už tenkrát na hodně dobré úrovni (s tímhle nebude většina určitě souhlasit, ale to mě netrápí), především ty stíny pod pohybujícími se postavami oceňuji. Český dabing byl v těch letech tak moc skvělý, a musím nutně podotknout, že tehdy byla tzv. tvůrčí skupina Josefa Petráska rozhodně jednou z nejlepších dabérských skupin v Česku, a jsem hrozně moc rád, že namluvili tento díl, a i těch následujících 11. Přál bych si navrátit tyhle staré dobré časy zpátky. Myslím, že víc už nemusím dodávat. ∞ %

Uplynulo již asi přibližně 7 let od doby, kdy jsem tuto starší disneyovku viděl naposledy, a tak jsem se rozhodl tuto skutečnost vyvrátit a podívat se na celý tenhle tradiční filmeček znovu a mohu pronést, že jsem toho tedy opravdu nelitoval. Dnes se již už ani malilinko nedivím, že tato disneyovka byla, stále je a nadále bude mou druhou nejoblíbenější ze všech ipřesto, že jsem disneyho filmy ani seriály nikdy moc nemusel a pořád nemusím. Příběh hodného malého chlapce Kryštůfka Robina a jeho plyšových přátel se také hodně odrazil i v mém dětství. Pamatuji, že jsem si vždy jako malý také hrál s plyšáky a jinými hračkami a prožíval s nimi podobné zážitky jako náš Kryštůfek Robin. Všechny postavičky mě pěkně a vřele pobavily a neustále baví dál, především Tygr, to byl pro mě vždy největší sympat'ák, jenž viděl většinu příhod vždy zvesela a s úsměvem podobně jako Buck z Doby ledové 3. On ten Tygr si podle mého skromného názoru k sobě umí přitáhnout nejen většinu dětských (a nejen těch) diváků, ale také je skvěle pobavit. Např. jeho výborný zpěv, jímž vždy představoval sám sebe nebo jeho ,,slosi a lahvice'' (mimochodem tu písničku o slosech a lahvicích naprosto miluji) či jeho zimní hrátky s klokánkem Rú (mně stejně Tygr připadá jako by byl Rúův otec a Rú jeho syn). Musím nutně podotknout, že je ohromná škoda, že tento krásný a milý film už moc v dnešní době nedávají v televizi, a tudíž není již moc k vidění. Stejně ho budu vždy milovat, případně ho budu velice rád pouštět svým dětem, jestli nějaké budu mít. 100 %

Po kompletním nepřerušováném zhlédnutí tohoto filmu mohu snad už jedině upřímně pronést proslov o tom, jakou máme my Češi i Slováci neskutečně vážně obrovskou smůlu, že k nám tento překrásný animák již nedoputoval (nevím, zda-li je na vině rozpad ,,naprosto dokonalé'' dabérské tvůrčí skupiny Josefa Petráska, absence některého z jejích členů nebo se zkrátka ještě o tomto již 14. díle nedozvěděli), nebot' tenhle zcela nový příběh naší ,,opravdu legendární'' kamarádské dinosauří pětky (dnes již už sedmy) byl znovu jako vždy o úplně jiném ději a příběhu (nepochopím, jak někdo může napsat, že děj je v ,,podstatě'' totožný s předešlými epizodami téhle filmové série), animace jsou jako obvykle na velmi dobré úrovni, líbilo se mi opětovné rodinné shledání Nožičky s jejím otcem a také návaznost na děj z 1. dílu, kdy se Nožička se Sárou na chvíli rozejde ve zlém, ale poté se s ní zase spřátelí. Ale úplně nejvíce mě překvapili noví ostrozubové, zejména zelení opeření Yutyrannové, nebot' poprvé v této sérii padla zmínka o peří i u ,,velkých'' ostrozubů a nejen to. Tihle dva noví záporáci se navíc snaží ulovit malého ,,druhohorního'' savce, který je nezvratným dokladem faktu, že tato série rozhodně není jen čistě o dinosaurech (o ptakoještěrech a sauropterygiích, kteří fakt nebyli dinosauři ani nemluvě). Carnotaurus nikdy mým favoritem moc nebyl, přesto byl ale také fajn. Z těchto všech vyjmenovaných příčin tenhle film naprosto miluji (stejně jako všechny předešlé filmy z této série) a hrozně moc ho závidím Němcům (a všem německy a anglicky hovořícím lidem), kteří se mohou na tento nádherný skvost dívat u sebe doma a ve svém vlatním jazyce. ∞ % .................... P.S. : Hluboce se všem omlouvám za tu pravopisnou chybu v zajímavosti, má to být *Yutyrannus !!!!!!!

Tak toto byla rozhodně jedna z dalších velmi silně nostalgických vzpomínek na ,,staré dobré časy'' se starými dobrými známými z nejlepší verze Looney Tunes vůbec, kteří na našem světě sváděli nelítostné honičky o přežití s dynamity již léta před samotným vznikem seriálu Jen počkej zajíci. Právě díky tomuto lehce prodlouženému filmu Chucka Jonese se Pták Uličník a Kojot Vilda stali mými nejoblíbenějšími postavami z celé této velmi úspěšné série, trvající již od 30. let 20. století až po současnost. Zejména Uličníkovo ,,Bíp Bíp'' a Vildovy nejneuvěřitelnější nápady, pasti a léčky již zůstanou v mé paměti zakořeněny na věčné časy už od mého samotného dětství. Animace bezchybně povedené a také navíc inspirativní, vtipné hlášky a projevy, zápletky ve výborné kategorii a pro smích naprosto jako stvořené. Nyní mi již nezbývá nic jiného než tomuto filmu dát krásných 90 %.

Tento seriál po mých pravidelných zhlédnutích rozhodně zařazuji na 1. místo v britské dokumentární filmografii (nejlepší dokumentární seriál od studia BBC Earth) kvůli jeho pečlivě zhotoveným detailům na animatronických tělech a animacích dinosaurů a ostatních zvířat, dále proto, že do role komentátora byl vybrán snad nejlepší možný člověk (jak v anglickém, tak i českém znění), jednak díky nejideálnějším lokacím ze současných přírodních krajin na naší planetě, druhak i kvůli překrásně poučným příběhům určitých zvířat, a to vše doplněné velmi krásnou hudbou. Sice si myslím, že studio BBC Earth už dokázalo vytvořit dokumenty o dinosaurech srovnatelné s tímto (tím míním zejména cyklus Planeta dinosaurů z r. 2011), nicméně tento seriál je stejně více nostalgičtější a o trošku vydařenější než ty nové. Nejvíce se mi líbily epizody 2. Čas titánů a 6. Zánik dynastie. Po pronesení těchto slov dávám tomuto legendárnímu seriálu ipřes veškeré velmi vzácné chyby zasloužených 100+ %.

Hned po prvním zhlédnutí tohoto filmu jsem se okamžitě stal jeho velmi věrným fanouškem, a to nejen kvůli tomu, že jsem neskutečně obrovským fanouškem dinosaurů a paleontologie. Film na mě hned od začátku působil velkolepým, nostalgickým a dokonce i povznášejícím dojmem, všechny postavy do filmu seděly naprosto skvěle jako kousky skládaček, velký Ellen Grant se stal mým největším favoritem z celého filmu už jenom díky jeho schopnosti umět si jakkoliv poradit v jakékoliv situaci (což mi připomnělo větu typu ,,Člověk může být hloupý, ale musí si v kterékoliv situaci vždy umět poradit.''), John Hammond se ukázal býti sice nepoučitelným, ale velkým nezlomným snílkem a všichni ostatní mi také přišli jako výborní hrdinové (až samozřejmě na záporáky). Dinosauří modely vypadají naprosto bezchybně a dokonale skvělé. Velmi od pana Spielberga také oceňuji fakt, že ipřesto, že v celé této velmi úspěšné filmové sérii nepadla u dinosaurů ani jedna zmínka o peří (a u ptakoještěrů o srsti či vláknitých šupinách), tak i stejně tak se aspoň hovořilo o teplokrevnosti u dinosaurů a jejich blízké příbuznosti s ptáky už tenkrát. Nejvíce se mi líbila závěrečná bitva na konci celého filmu, jelikož byla plná napětí, adrenalinu a nezapomenutelné překrásné hudby. Po těchto slovech dávám tomuto filmu zasloužených legedárních 100 %.

Upřímně se přiznávám, že když jsem byl malý, tak jsem tenhle film docela dost hltal, ale po jeho opětovném zhlédnutí po asi 10 letech jsem na něj úplně změnil svůj názor a stále nedokáži pochopit, jak je vůbec možné, že se mi mohla tato ,,šeredná zrůdnost'' líbit a hlavně jakou oblibu má v zahraničí. Rozhodně by si zasloužil na ČSFD mnohem horší hodnocení než jaké má ted', protože ty animace v něm obsažené vypadají (nebo působí) velmi dost slabým a odfláknutým dojmem, objevují se tam i naprosto nesmyslné chybné scény(a že jsem našel opravdu velké množství chyb), děj mi přijde hrozně moc rychlý a hloupý a úplně nejhorší věcí na celém tomto filmu je hlavně ta ,,hudba'' v pozadí, která mi opravdu ani v nejmenším nepřipomíná hudbu a pokud přeci jenom ano, tak maximálně hodně nemelodickou, ne že bych byl nějaký hudebník nebo jakkoliv hudebně nadaný, ale Steven a Julie Bernsteinovi jsou pro mě po poslechu téhle hrůzy nejhoršími hudebními skladateli, jejichž hudbu jsem kdy mohl slyšet. Za mě mizerně slabých 5 %.

NEZAPOMENUTELNÁ NEJKRÁSNĚJŠÍ SRDCOVKA Upřímně musím pronést, že tenhle film si rozhodně zaslouží v celém světě mnohem větší popularitu než tu, kterou má dnes a také hlavně srdce snad každého diváka, nebot' já u žádného jiného filmu plného vážně silných zážitků jsem nikdy neprojevoval tolik emocí najednou (jako např. radost z lásky od Nožiččiny maminky, soustředěné napětí v souboji s Ostrozubem, strach z temnot v roklích či jeskyních),a hlavně ten obrovský smutek ze smrti Nožiččiny maminky a Nožiččiny následné samoty, u této části jsem vždy bez výjimky uronil(a stále roním) celé hektolitry slz, protože já sám na úmrtích svých mazlíčků i svých příbuzných poznal, jaké to je. Odvažuji se i tvrdit, že žádná smrt rodičů ve filmech typu Lví král, Bambi nebo Jak vycvičit draka 2 nebyla tak moc dojemná a smutná, jako v tomto filmu, jelikož ve všech jmenovaných filmech brzy rychle naskočila pozitivnější nálada a hlavně ty děti nebyly u svých rodičů, když umírali, takže se se svými rodiči vlastně ani pořádně nerozloučili, ale zde se všechny jmenované věci opravdu odehrály. Navíc to nezlomné a opravdu pravé přátelství, které nakonec přeci jenom panovalo mezi Nožičkou,Sárou,Zobkou,Pírkem a Bodlinou je na celém filmu jednou z nejkrásnějších scenérií. Podle mě celá planeta Země už nikdy nespatří takový překrásný, dojemný a originální příběh a proto přísahám,že v jakémkoli momentě, kdy mi budou zbývat poslední hodiny mého života, tak se ještě naposledy před svou vlatní smrtí podívám na tenhle vážně dojemný,smutný a nejkrásnější film,který jsem kdy ve svém životě viděl. Kvůli všem těmto výše zmíněným důvodům dávám tomuto poctivému kreslénému filmu zasloužených a právem náležejících ∞ % ! PS na závěr: Jen člověk bez srdce by neměl podobné emoce,pocity a myšlenky jako já po zhlédnutí celého tohoto překrásného a vážně moc smutného a milého filmu.