Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (187)

plakát

Turbo (2013) 

Vcelku nic nového pod sluncem. Film kopíruje a nijak nenarušuje zavedený pořádek. Vezměte hloupého Honzu, pošlete ho do světa a udělejte z něj krále. Film trpí předvídatelností a hluchými dialogovými místy. Jako automobilový fanda oceňuji efektní honičky a odkazy na Rychle a zběsile.

plakát

U Konce světa (2013) 

Simon Pegg a Nick Frost mě dokážou zaručen vždy zvednout náladu. Líbí se mi jejich neurvalý, neuhlazený styl humoru. Uráží a zesměšňují vše, tak nějak si představuji starou dobrou Anglii. Jejich filmy se zároveň musí vnímat jako parodie na současné Hollywoodské trendy. U Konce světa mě dokázal dostatečně pobavit, ačkoli za svoji aktivní tvorbu se jim podařil již lepší opus.

plakát

Wolverine (2013) 

Wolwerinova uzdravovací schopnost přejde během filmu z jeho těla na jeho černou košili, která i po střelných a řezných ranách vypadá jako právě vypraná v Perwollu. Tvůrci se bohužel snížil k laciné popkornové zábavě a soustředili se na pompéznost, při které zapomněli na logiku a budování děje, který je cca v půlce neskutečně utahaný a celkově klišé. Pár vydařených momentů bohužel nedokáže zachránit celý film.

plakát

Zmizení (2013) 

Pokud bychom si napsali jednoduchou dějovou osu filmu, nemohli bychom ho rozlišit od záplavy amerických krimi seriálů a srdcervoucích dramat od stárnoucích režisérů. Přesto se v tomto dílku skrývá více než je na první pohled patrno. Tvůrci si velmi dobře pohráli s atmosférou, která je díky zimnímu počasí a absenci teplých barev ( s výjimkou dětského oblečení), odtažitá a skličující. Velký kus práce pochopitelně odvedli herci a to jak v hlavních, tak především vedlejších rolích. Umě se vyhýbají přehrávání a nesklouznou k trapnému omílání nudných replik o lásce apod., to že scénáristi dali přednost temnějšímu já v nás samotných je jen šlechtí! Tento snímek patří bezesporu k tomu nejlepšímu co na danou tématiku vzniklo.

plakát

Abraham Lincoln: Lovec upírů (2012) 

Režiséra si velice vážím. Ačkoli by někdo mohl oponovat, že jeho snímku jsou nesmysly, budu ho bránit, že jeho filmy jsou super nesmysly a díky bohu za něj, že se jich ujal a přivedl je k životu. Abraham Lincoln, coby úpírobijec je delikatesní šílenost, která jenom podtrhuje funkci filmu, zhmotňovat naši fantazii. Bohužel všechnu tuto odvahu a originalitu jsem dokázal vměstnat do oněch dvou hvězdiček. Zbytek už film stahuje nemilosrdně ke dnu televizní podívané na Nově po 22:00.

plakát

Cosmopolis (2012) 

Je jen málo filmů, kde byste mohli nalézt více odkazů a symbolů, než právě v Cosmopolisu. Od křesťanství, přes existenciální filozofii, po evoluční sociology. V čem je ale smysl takového paskvilu? Co se nám touto mozaikou snaží autor sdělit? Proč tolik práce s multivýznamovostí? My sami jsme odpovědí. Cronenberg se snažil svým filmem ukázat, co jsme. Jsme evolučně vyspělá zvířata, jež bojují v betonových džunglích o svoje právo na sex. Úspěch a peníze nám k tomu otevírají cestu. Jsme na sebe pyšní a chceme se opájet a dávat najevo kým jsme. Na druhou stranu jsou tu i jiné hodnoty. Lidský život má stále nějakou cenu. Věrnost a láska nejsou pouhá slova z poezie. Náš svět je rozdílný. Událo a děje se v něm mnohé. Cronenberg neříká: Žijte jinak! Cronenberg říká: Tohle všechno jsme my! Co s touto informací uděláme je jenom na nás.

plakát

Hon (2012) 

Takto by měl působit film na své publikum. Nutit ho přemýšlet o lidské podstatě, o hodnotě pravdy a života. Až Kafkovský příběh o bezmocnosti jedince proti fanatickému davu, který nechce a nemůže nasouchat oběti, neboť se opírá o moderní paradigma - děti nelžou a jsou vždy obětí.

plakát

Hunger Games (2012) 

Od tohoto filmu jsem očekával Odpad! O to více mě příjemně překvapil především námět, který je ve své podstatě variací na gladiátorské hry. Za zmínku stojí i výběr herců, především Jennifer Lawrence, Donald Sutherland či Woody Herrelson předvádějí velmi dobrý výkon, a to i přes to, že poslední dva jmenovaní, jsou na plátně minimun času. Kamenem úrazu je kamera, která chce napětí a pocit reality navodit ručním roztřeseným stylem, který však budete porklínat za to, že je vše rozmazané a v podstatě nic nevidíte. Spolu s ní pokulhává i scénář, který v mnoha místech šlape vodu a vy víte, že se pohybujeme ve známých vodách plných klišé dialogů, plochých charakterů a předvídatelného děje (s jednou výjimkou v závěru, kdy jsem skutečně očekával revoluci).Velkou slabinou je úvodní scéna, kde je nám podáván obraz 12. kraje. Přímo cítíte, jak je to vše jen naaranžované, a ještě k tomu špatně. Na závěr několik maličkostí, které mě pobavily: scéna ala Rambo, kdy hlavní hrdinka přeřezává nožem větem s úlem; elektronické vytváření monster, požáru apod.; záchrana na poslední chvíli (kdykoli).

plakát

Looper: Nájemný zabiják (2012) 

"Looper mi přišel hlavně debilní. protože totálně selhával ve věci, ve které měl dominovat a co byla celou myšlenkou filmu. prostě se blbě poprali s cestováním v čase." Souhlasím s uživatel bradl3y, kterého jsem tímto citoval a získal, tak cený impakt bod.

plakát

Sněhurka (2012) 

Při sledování filmu se u mě objevil takový ten pocit bolení břicha, jako když se přejíte slakostí a pak zjistíte, že Vám kvůli cukrovce musí uřezat nohy. Osobně jsem si měl uříznout hlavu za ten nápad, jít na to do kina.