smajly

Pro mě jeden z nejzajímavějších počinů porevoluční tvorby s naprosto skvělým výtvarným zpracováním. Kytice (teď myslím psanou, původní podobu), je sbírka balad, a balada je, jak si jistě mnozí vzpomínáme hodin českého jazyka - literatury, žánrem lyricko-epickým. A právě v oné lyrické části, v tom zastřeném duchovním neuchopitelnu, se ukrývá nejvyšší lesk Brabcova zpracování. Každý, kdo četl Erbenovu Kytici si jistě představoval vlastní příběh, pozadí a smysl jednotlivých balad. Pro mě to ve filmové podobě vystihl pan Brabec, a to bez příměsí, bez pozlátka a bez vůle vtáhnout do biografu co nejvíce diváků. Nápad, převést na filmové plátno něco, co je z velké části autorovým vnitřním světem, o kterém nemáme ani páru, to chtělo opravdu notný kus odvahy. Zasazení děje do barevné mozaiky, odvíjející se od ročních období, dokreslené krásnými záběry krajiny nebo detailů, podbarvené hudbou, která padne jako ulitá kýženému pocitu (Elektrická kytara v Polednici, no, není to geniální?), výběr herců, kteří by byli schopni vyjádřit alespoň základní myšlenku balad, to všechno zaslouží obdiv. K tomuto filmu se vracím, když se chci kochat. Dávám 89%.

Velmi příjemné pokoukání i pro ty, kteří "slaďáky" dvakrát nemusí. Příběh je jednoduchý, ale platí zda pravidlo, že v jednoduchosti je krása. Žádné přemrštěné emoce, dějové zvraty, ani známá americká teatrálnost. Při hereckém obsazení vsadil Rob Reiner na relativně méně známé tváře a nechyboval, jelikož všichni herci působili přesvědčivě a zejména ústřední dvojici role rozhodně sedla. Výborným nápadem, který vtipem osvěžil čistě romantický film, bylo vyprávět příběh očima Bryce a následně tu samou část očima Juli. Roztomilé a nepřeslazené - 79 %.

Bizár, řekla uprostřed filmu má přítelkyně. Asi tak vyřkla nejvhodnější slovo k popsání toho, co jsem prožíval během sledování Díry u Hanušovic. Trochu jsem zapochyboval, jestli je onou díru myšlena vesnice, v níž se film odehrává, či naprostá absence děje ve scénáři filmu, u jehož sledování mě držela pouze zvědavost, zda bude i zbylá část stejně chabá jako dosavadní...a ano, byla. Takovému vykreslení moravského venkova, kde veškeré zachycené obyvatelstvo čile aspiruje na post chovanců psychiatrické léčebny, neuvěří ani ten nejxenofobnější Pražák. Šroubované, nudné, přepálené, vulgární dialogy (btw si myslím, že nářečí hrubě neodpovídá lokalitě) provedou diváka 102 minutami filmového utrpení, po kterých jsem byl opravdu rád, že je konec. Tohle jsem od pana Krobota nečekal. 20 %.