Zeck

Zeck

Zeck Tyler

okres Hradec Králové
fekální recese a infantilní humor

homepage

300 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 8 15 22 29
    • 19.1.2020  22:16
    1917 (2019)
    ****

    Perfektní hudba, dokonalá kamera a skvostné kulisy. Autentičnost 1. světové války zachycena téměř bezchybně a věrohodně, chvílemi jsem až žasl a neustále si kladl otázky, jak tohle filmaři postavili? Mohlo by se jednat o válečný film desetiletí, vše ale zabijí příběh, respektive děj. Mít vše výše zmíněné a předvést s tím jen zdlouhavé komorní survival drama o dvou postavách, které se po vzoru Revenanta plazí v bahně, plazí se v podzemí a plazí se v rozvalinách města, aby se doplazily na určité místo a byl konec. To je jako pořídit si Xbox One X, 4K televizi s úhlopříčkou 2 metry a pařit na tom jenom Tetris. Mendes předvedl o dost dospělejší film než Spielberg s pohádkou War Horse, ale oba dojeli na stejný problém. Předvedli dokonalé a nesmírně pracné zachycení zákopů 1. světové války, ale nulově využili potenciálu, které skýtají. Fakt, že Mendes nepředvedl jednu jedinou bitvu (i kdyby jen pro popcorn efekt, když ne pro názornou demonstraci nesmyslnosti obětí v "bitvách" první světové), to mu prostě nemohu odpustit. Zvláště ne v případě kdy měl po ruce tak početný komparz a perfektní kulisy. Filmu by pomohlo, pokud by ho Mendes udělal více přístupný pro běžné diváky, rozhodně by to byla lepší volba než exhibování s co nejdelšími scénami bez střihu, které navodí dojem, že "jsme tam s nimi" v úvodním procházení zákopů, jakmile se ovšem vyleze na volné prostranství a napětí opadne, postrádají sebemenší smysl a pouze nudí svojí zbytečnou zdlouhavostí, kdy pro diváka po dějové stránce nepřináší vůbec nic, pouze si žádají jeho obdiv, že trvají tak zatraceně dlouho a jsou zdánlivě bez jediného střihu. "1917" je filmem, ve kterém nezvítězil ani obsah, ani forma, ačkoliv měl na to aby špičkové bylo oboje. Přesto se mu nedají upřít nesporné kvality a pokud od něj nebudete nic očekávat a pokud možno o něm nebudete předem nic vědět, zajisté pobaví a v určitých pasážích i zarazí do křesla. 70 %

    • 3.9.2019  23:02

    Spoilery! Nudné přežvýkání notoricky známého případu, jehož hlavním investigativním vývodem je, že poslíček byl zcela nevinný. Jistě, a proto tento zcela konsternovaný člověk, kterému někdo znenadání připevnil při šichtě výbušninu k těle a poslal ho vykrást banku, neprojevoval žádnou nervozitu, strach, dokonce ani emoce a jak na pána si vyšel do banky se zbraní zamaskovanou za hůl. To jediné, co tento dobrák od kosti řekl policii než vyletěl do povětří, bylo falešné popsání pachatele, který ho přepadl. Zcela "logicky" tedy jako oběť kryl pachatele přesně tou historkou, kterou mu pachatelé řekli, aby sdělil policii, kdyby bylo potřeba odvrátit pozornost od všech z nich, včetně jeho samotného. Prosťáček holt zůstal v roli až do konce a do poslední chvíle netušil, že na sobě má skutečnou bombu a ne atrapu, kterou mu parťáci přislíbili. Autor dokumentu nepřinesl vůbec žádné nové poznatky k případu, krom irelevantních audionahrávek a písemné korespondence s úděsnou píčou, která polovinu času teatrálně lhala a druhou se podobně uboze litovala, zajímavého k případu nesdělila vůbec nic. To vše podtrhl teorií o nevinnosti, která dává smysl asi jen jemu a té crackové šlapce, která mu to nakecala. 60 %

    • 28.8.2019  02:54
    City of Lies (2018)
    ***

    Pokud bych v lednu tohoto roku neviděl kvalitně natočenou a informacemi z případu nabitou minisérii Unsolved, jejíž jeden díl byl mnohonásobně napínavější, investigativnější a lépe napsaný než celý tento celovečerák, asi bych hodnotil kladněji. Scénář "City of Lies" je ovšem i sám o sobě natolik špatný, že i s Deppem je to lehce zapomenutelný průměr. 60 %

    • 24.8.2019  16:14
    Planety: Nové obzory (TV seriál) (2019)
    *****

    Padesátiletý Brian Cox s vizáží třicátníka, provádí diváka po sluneční soustavě, o které by si člověk myslel, že o ní ví už úplně všechno. Přesto se skrze geniální CGI efekty, za doprovodu fantastické dramatické hudby, doví opět něco nového, co vlastně doteď nevěděl, ačkoliv to byla přímo zásadní informace o zrodu celé soustavy. Chvílemi dokument hraničí až s artem, natolik si zakládá na vizuální stránce, tempo je pomalejší a divákovi jsou informace pečlivě dávkovány, aby se jimi neudávil, což je super, protože kvalita informací s názornými ukázkami je mnohem lepší než kvantita, ze které si nikdo nic neodnese, maximálně tak instantní znalost, kterou za týden zapomene. 95 %

    • 16.6.2019  20:52
    Survivor: Edge of Extinction (TV pořad) (2019)
    ***

    Sporáky! Reinkarnace nefunkčního Probstova nápadu (RI), kterému se dalo razítko "sociální experiment", aby to vypadalo jinak, a máme tu šílenost zpět. Divák se tedy dočká takových lahůdek (imunity pohazované po ostrově, které najde každý, který je najít chce, už úplně ignoruji), že první vyhozený hráč celé série sedí v porotě a rozhoduje o vítězi. Produkce prostě vezme člověka, který hrál dohromady 11 dní (i s návratem), strčí mu do kapsy imunitu na poslední 2 kmenovky, na kterých může vypadnout a on vybaven všemi informacemi od dalších "porotců" přijde mezi hrou vyždímané trosky a tam si je díky informacím, které ony nemají, povodí jak štěňata. Ve finále ještě k tomu dostane nejvíc hlasů, protože o vítězi rozhodují lidi, se kterými strávil těch 28 dní mimo hru, na rozdíl od těch ošoustů, kteří celou dobu hráli tak aby nevypadli a dostali se do finále díky vlastní hře, takže sebedojímavé a sebelítostivé pokecy na posraném ostrově loserů holt zvládnout nestihli. Ve finále mi bylo děsně líto Gavina, který si to z těch tří zasloužil nejvíc. Objevy řady: Lauren (fandil jsem), Aurora (přál jsem) a bohužel Devens (sral mě)... Značně průměrná řada Big Brotheru - pláž. 55 %

    • 19.5.2019  01:20
    Eurovision Song Contest 2019 (TV pořad) (2019)
    ***

    Slabší ročník s geniálními performery Hatari, kteří mě jako jediní dokázali zaujmout. Zbytek hudebních čísel byl tragédie a šedý pop průměr, který ničím nevybočoval, vzájemně splýval a druhý den si ho nebude nikdo pamatovat, natož pobrukovat. O smysluplnosti soutěže svědčí fakt, že italský rapper se svým songem, kterému nikdo krom Italů nerozuměl jediné slovo (takže všichni, kteří pro něj hlasovali), skončil na druhém místě, ačkoliv rap je pouze o sdělení myšlenky. Lake Malawi na chvostu diváckého hlasování a nebýt kokotských porot, máme další exkluzivní propadák na kontě. Není náhodou, že v současnosti nemáme žádnou globálně známou hudební osobnost, protože co se týče hudby, jsme absolutní anafabeti žeroucí směsici normalizačního popu a agrometalu ještě v roce 2019, takže na výsměch Eurovizi můžeme zapomenout. Eurovize je a vždy byla jen freak show, u které člověk vypne, protože se soutěží nemá nic společného. Každá balkánská prdel hlasuje každoročně pro sebe a každý retardovaný obdivovatel cara Putina z celé Evropy to každý rok pošle Rusku, i kdyby vyslalo zvuky vejfuku Lady ucpaného hovnama, takže přibližně to, co vyslalo letos a skončilo to na třetím místě. 60 %

    • 30.3.2019  06:16
    Sexuální výchova (TV seriál) (2019)
    *****

    Tento seriál by si skutečně žádný teenager neměl nechat ujít, protože lepší záležitost pro svojí cílovou skupinu bude hledat dost těžko, a to jak v současně vysílané seriálové tvorbě, tak i v té starší. Pokud bych Sex Education sledoval jako puberťák, patrně by se pro mě stal okamžitě kultem, a to ne ani tak z toho důvodu, že by byl pozérsky kůl a lezl do zadku všem aktuálním teen trendům, ale protože je zkrátka zatraceně dobře napsaný a skvěle (myšleno: vhodně) obsazený. Název je celkem zavádějící, protože primárním obsahem seriálu je (ne)naplněná romantika dvou ústředních postav a vztahy těch ostatních, ale to neznamená, že není sexuálně explicitní (Viditelná frnda v seriálu? Nevídané), kdy hned úvodní scéna pilotu, ve které se natřásají perfektní kozy Aimee Lou Wood, diváka donutí upustit páru zataháním za límec. Pokud jste nesmělý patnáctiletý panic nebo nesmělá patnáctiletá panna (já vím, sci-fi), pak skrze dvacetileté herce hrající puberťáky dostanete báječně pozitivní svět, ve kterém stále svítí ostré slunce, vše je zalité barvami, občas i péry, a ve kterém se ohledně vlastních sexuálních otázek a dilemat nedovíte prakticky nic užitečného, ale bude vás to zatraceně bavit. 90 %

    • 30.3.2019  03:51

    Zahler má bezesporu talent originálně napsat a posléze i natočit stokrát viděné, přinášet zajímavé situace, atraktivní postavy se silnými příběhy a především nekorektní brutalitu. Mám s ním pravidelně problém jen jeden a pro mě je bohužel i dost zásadní. Vůbec mi nesedí jeho fetiš na utahané tempo děje, který není ani schopen naplnit vtipnými hláškami nebo zajímavými dialogy, aby pro takový přístup našel opodstatnění jako třeba Tarantino. Tím rozhodně nemyslím tu zábavnou "závěrečnou" patovou situaci, ale především tu hodinu a půl dlouhou pasáž v podobě záběrů na dva ksichty v autě jak u sledovačky žerou svačinu a konverzují o hovně, případně o stejných věcech, o kterých konverzovaly půl hodiny předtím. Pokud by ty ksichty nevlastnili zrovna Gibson s Vaughnem, ale dva no name herci, nebavilo by to patrně nikoho, protože se zkrátka v určitých pasážích vůbec nic neděje a nic se v nich ani neřeší. Tohle je třetí film, který Zahler natočil a je to zároveň i jeho třetí film, u kterého jsem po hodině odpadl. Škoda, protože má na to psát a točit kultovní filmy, které by i za dvacet let bavily dnes narozené děti, ale díky jeho úchylce na vyžívání se ve zbytečnostech točí prostě jen nadprůměrné instantní thrillery, k jejichž skutečně interesantním vrcholům se musí divák často pronudit skrze totální balast. 65 %

    • 28.3.2019  02:08
    Hnüs (2019)
    *****

    Jako naprostý rockový analfabet jsem o skupině v životě neslyšel (a dle soundtracku neznal snad jedinou skladbu), ale takhle si představuji životopisný film o kapele, jenž vznikl na základě vzpomínek samotných členů. Totálně upřímná a sebereflektující záležitost plná přiznání omylů, hříchů a vlastní debility, kdy sice krédo "sex, drogy a rock'n'roll" bylo evidentně vždy součástí image kapely, ale dělat tento film pokrytečtí členové Queenů, místo heráku si do žíly střílí rodinné hodnoty a místo destruktivních povah by nastoupil Brandon Walsh s Mírou Dušínů a hezky si o všem popovídali. Jistě, po filmařské stránce to žádný velkofilm není, ale člověk se fakt neubrání porovnání s nedávnou tragickou, fakticky zcela nesedící a úděsně nadhodnocovanou pohádkou Bohemian Rhapsody se 4 Oscary a 90 %. Tohle je po filmařské stránce úplně stejně odvedená záležitost, která si ovšem na nic nehraje a nedělá z diváků dementy jako žijící členové kapely Queen ve své PR sračce. A takový přístup se mi zatraceně líbí, i když je mi tento hudební žánr celoživotně vzdálený. 90 %

    • 21.3.2019  19:32

    Never Grow Old je notně inspirován nedávným Brimstone, který poprvé od dob spaghetti westernů dokázal, že evropská produkce umí vyprodukovat opravdovější western než produkce hollywoodská a posunout mrtvý žánr zase o kus dál. I když se Kavanagh evidentně snažil rekonstruovat vše co v něm viděl (syrovost, emoční nekompromisnost, atmosféru, tempo, vývoj a psychologii postav, část zápletky), nepodařilo se mu úspěšně přenést v podstatě nic. Nejenom, že film má slaboučký scénář s jedinou pointou, kterou recykluje po celý děj (morální dilema tesaře v podobně volby mezi vlastním prospěchem nebo dobrem), ale především naprosto selhává ve vývoji postav a jejich chování je ke konci tak bezdůvodně iracionální, až tím popírají samy sebe. Obsazení rovněž není moc vhodné, což je o to viditelnější v žánru western, který vždy stál pouze na silných charakterech postav, podpořených přirozeným charismatem herců. Francouzská herečka s příznačným jménem François, hrající francouzskou přistěhovalkyni se svým francouzským přízvukem chvílemi působí, že neumí hrát (měli ji nechat mluvit rodnou řečí), což ještě umocňuje kontrast mezi ní a postavou stručného manžela, kterého ztvárnil třicátník Hirsch s tělem a hlasem středoškoláka, takže v poloze starostlivého otce vůbec nefunguje, což se projeví zvláště ke konci. Cusack si roli záporáka sice viditelně vychutnával, ale western, ve kterém je největším záporným bossem John Cusack prostě nemůže moc fungovat a postavit proti němu kalibr v podobě Clitorise Eastwooda, bylo by to vůči němu až nefér. Takto z toho ale vychází ještě docela dobře, protože má za protiklad zarostlé děcko. 55 %

    • 20.3.2019  06:55

    Sentimentální ekvivalent heroinu, který si cílovka napálí přímo do žíly a bude spokojena, protože dostane přesně to, co dostat chce. Ničím nevybočující, nenáročnou a uslzenou záležitost obsahující pár slušných vtípků (ale žádnou vtipnou scénu), rodičovské klišé a výchovné momenty, pokud by to náhodou spolu s ní sledovaly i její pubertální dcery (pěst pro dvacetiletého "pedofila", kterého bere plně vyvinutá sedmnáctka hrající patnáctku nebo přednáška o škodlivosti posílání nahých selfie). Osobně s tím filmem nemám zásadní problém, ale raději bych více fekálního a absurdního humoru, nekorektních vtipů nebo přehnaných situací. Příklad za všechno, podezřele vypadající postava single ženy ve středních letech vyžaduje k adopci pouze odrostlejšího pubertálního černocha se sportovní postavou, člověku ihned naskočí myšlenky, že je perverzní a má nekalé úmysly (chce si zaprcat), ale scénárista Mirek Dušín to celý film prezentuje jako zcela nevinný odkaz na film Zrození šampióna. Strašně skautský film plný kladnosti, dobroty a nefunkční dojímavosti, až mě to chvílemi i nudilo, ale prostě to jen nebyl film pro mě, nýbrž pro diváky pijící kafe z hrníčku "nejlepší táta/máma na světě" a ty to bavit jistě bude. Moner si mimochodem o boner dost hlasitě říká, jestli ne už teď, tak rozhodně do budoucna. 60 %

    • 19.3.2019  07:22

    Přiznávám, že tohle děsně temné blití do mikrofonu jsem nikdy moc nepobíral, ale jsem tolerantní člověk a rozhodně nezpochybňuji hudební vkus ostatních lidí, protože co je kvalitní v hudbě je jen o subjektivním vkusu každého jedince, na který se nevztahují žádné platné zákony a normy. Black metal je určitě jen fetiš posluchačů jinak zcela při smyslech, kteří jen rádi trochu jinou hudbu, ale s těmi konkrétními jedinci, o kterých je film, bych se nechtěl ani potkat v obchoďáku, protože jsem všemi do posledního pohrdal už jen zprostředkovaně skrze herce. Film je na dnešní filmové standardy až brutální a snaží se tedy razit přesně to, co posluchači žánru (patrně) rádi, ale co se týče hereckých výkonů, režie, navození nějakých emocí a atmosféry, totální průměr. Jakmile ke konci začal hrát "The Host Of Seraphim" od Lisy Gerrard, aby přitopil pod kotlem emocí, působilo to až trapně, na rozdíl od béčkového sci-fi Mlha, kde stejný song se stejným záměrem až neuvěřitelně fungoval. Béčkové sci-fi holt dokázalo v divákovi celou stopáž budit emoce a především vztah k postavám, zatímco Åkerlund za celý film nic z toho nedokázal, proto jeden song působil v obou případech tak extrémně rozdílně. Film ryze pro fanoušky, kteří zaplavení sentimentem budou ochotně ignorovat občasné přehrávání herců nebo neschopnost režiséra a prostě si prožijí skrze film pár chvil se svojí oblíbenou kapelou, i když ten film sám o sobě je úplná sračka, dost ale o Bohemian Rhaphody. Vládci chaosu jsou pro lidi nepolíbené (či nepobodané) metalem zajímavou sondou do něčeho, co vůbec nedokážou pochopit. Co budou znamenat pro metalisty, to mi nepřísluší odhadovat. 60 %

    • 17.3.2019  07:04

    Jedni z nejlepších herců ze střední generace dnešního Hollywoodu v rolích čerstvých veteránů, které nedokázala zajistit vojenská kariéra, tak se hodlají finančně zahojit sami. Vydařený úvod, ve kterém Chandor diváka okázale uklidní, že zvládne natočit akční scény a není třeba se obávat, že by následující děj nebyl dobře natočený adrenalinový odvaz. Paradoxně je ale právě ten úvod největší akcí, kterou za dvě hodiny divák dostane. Hlavní zápletka filmu spočívá v soukromé černé operaci, při které se hlavní postavy pokusí okrást drogového magnáta v jeho vlastním domě. Dokud se po dlouhé době fakt sympaticky působící filmoví profi vrazi toulají okolo toho domu nebo v něm, vše je špičkové, zábavné a chvílemi i strhující, ale pak se nastoupí do vrtulníku a nastane neuvěřitelně strmý pád tempa a především zábavy. Největší problém tohoto filmu je scénář, který v polovině děje úplně selhává a vrchol nabídne hodinu před koncem, kdy po jeho zhlédnutí divákovy pocity už jen upadají. Scénář selhává i ve vykreslení postav, které sice jsou konzistentní v tom smyslu, že jsou větší či menší Mirkové Dušínové po celou stopáž, ale od poloviny místo chladnokrevně střílejících profíků nastoupí pacifističtí filozofové znechucení ze zabíjení, a to je zkrátka tak ohrané klišé, že za těchto podmínek nemohlo fungovat. Přesto se podobné filmy už moc netočí a divák se bude bavit od začátku do prostředka, přičemž ten zbytek je rovněž stravitelný, ale věnovat se pozornost více plánování přepadu domu, samotné akci v domě, případně vymyšlení atraktivnějšího úniku, při kterém by se toho posralo mnohem víc, byl bych rozhodně spokojenější. Film má každopádně cenu vidět už jen z toho důvodu, že v žádném jiném neuvidíte hollywoodské špičkové herce jak se musí namáhavě tahat s vlastním honorářem. 70 %

    • 12.3.2019  03:38
    Projekt Modrá kniha (TV seriál) (2019)
    ****

    Na začátek je nutné zdůraznit, že seriál je inspirovaný skutečnými událostmi asi stejně volně jak volná jsou varlata starce o letních pařácích. Project Blue Book je nejsilnější v pasážích, ve kterých Hynek vědecky vysvětluje možné racionální alternativy v pozorování UFO a pokud by se v tomto duchu odehrával celý seriál s lehkým nádechem tajemna, které by to kořenilo, byl bych blahem bez sebe. Racionalita a fakta ale dnes nikoho nezajímají, zvláště ne konzumní diváky televize, takže místo budování skeptické stránky (o které Modrá kniha vždy byla) nastává octově-alobalový Disneyland a prim hraje výhradně konspiračně-špionážní drama, fyzičtí mimozemšťané naložení v nádržích na amerických leteckých základnách nebo muži v černém pronásledující hlavního hrdinu. Tvůrci dávají okázale najevo, že seriál se zakládá na skutečných událostech, ale skutečný je na něm jen fakt, že Hynek byl v minulém století poradcem v několika po sobě jdoucích projektech zkoumajících fenomén UFO, jinak je vše kompletní fikce a mix dnešních všudypřítomných konspiračních teorií o mimozemšťanech a jejich pozadí. Přesto je Gillen v roli Hyneka natolik zábavný a Malarkey v roli smyšleného kapitána Quinna tak debilně správně americký, že to funguje. Funguje to ovšem výhradně díky nim a zhruba patnácti minutám v každém díle, ve kterých přichází ke slovu skepticismus. Potenciál námětu ležel úplně jinde než v konečném výsledku, ale co čekat od (pseudo)History produkující vedle tohoto seriálu třeba Vetřelce dávnověku. Historii? 70 %

    • 10.3.2019  05:24

    Značně vyčerpávající a velmi interesantní zpovědi dvou rodin, které samy sebe rozhodně nešetří, přesto překvapivě nachází vlídná slova pro Jacksona, ač je to zpětným pohledem až šokující, ale zároveň i dobrý ukazatel, že se nesnaží o prvoplánovou dehonestaci, ale naopak být co nejvíce upřímné. Po filmařské stránce se jedná spíše o průměr a má to daleko do současné dokumentární špičky. Tento projekt ale patrně neměl ambice rozsekávat diváka chytlavým audiovizuálem, nýbrž ryze obsahovým sdělením a je nutné k tomu tak dopředu přistupovat. Pár fanatických fanoušků je evidentně stále pod vlivem kultu osobnosti deset let mrtvé celebrity a nedokáže přijmout realitu, takže až extrémně podhodnocuje, ale ujasněme si pár faktů, které byly známé už v devadesátkách. Michael Jackson byl pedofil, který se rád obklopoval dětmi na veřejnosti, v profesním životě a dokonce i v soukromí za zdmi svých paláců, a neobklopoval se nějakými random skupinkami, ale vždy vybranými "pohlednými" chlapci, kteří zastávali funkce jeho dočasných osobních favoritů. Rád tyto chlapce zval k sobě domů, rád chlapce navštěvoval u nich doma a sdílel s nimi svůj veškerý volný čas a dokonce i ložnici. On sexuální aspekt takových vztahů vždy popíral a tvrdil, že prostě jen miluje děti, kterým by nikdy neublížil, ale takto skutečně nejedná zdravý heterosexuální nebo homosexuální jedinec, který si občas zahraje nějakou hru s prcky nebo přispěje na dětskou charitu. Tak jedná čistokrevný pedofil, pro kterého není dítě dítětem, ale rovnocenným partnerem a objektem romantické nebo sexuální touhy. Jistě, být pedofilní ještě nutně neznamená být i sexuální násilník na dětech, ale vzhledem k okolnostem člověk skutečně nepotřebuje být Hercule Poirot, aby se dopracoval k pravdě, i kdyby těm dvěma v dokumentu nevěřil ani slovo... Na celém příběhu mě asi nejvíce fascinuje ten (bohužel přirozený) projev lidské slabosti, ať od členů středostavovských rodin, kterým pozornost světové superhvězdy a pohádková říše blahobytu zatemnily mozky a prostě nechali své děti spát s cizím dospělým člověkem v jedné místnosti klidně i týden v kuse a nepřišlo jim na tom nic riskantního, protože co by se asi tak mohlo stát, že? Král popu a pedofil? Určitě... Tak přístup nekritických fanoušků MJ, kteří projevují identické uvažování jako právě ty rodiny a zcela evidentní berou jako zákeřný útok na jejich mrtvého idola. 75 %

    • 9.3.2019  19:32

    Pustíte-li si libovolný dokument z patnáct let starého cyklu "Ďábelští zabijáci" nebo "V mysli sériových vrahů" (ty stupidní názvy jsem si právě teď vymyslel), dostanete vlastně to samé, akorát v osekané podobě. Tato dokumentární minisérie tedy není investigativní, jelikož nic nového nepřináší a prošetřit skrze ní už nebylo co. Deviant Bundy je natolik prozkoumaný a uzavřený případ, že se dnes běžně dává na školách za příklad ukázkového psychopatického sériového vraha, kdy se na něm a jeho (v té době) neortodoxních postupech učí budoucí kriminalisté. Tuto sérii udělala nesmírně mravenčí práce tvůrců, kteří sehnali všechny dobové záběry z lokálních TV stanic a rovněž všechny důležité lidi a vyšetřovatele, kteří byli zainteresovaní do života a zločinů tohoto individua. Sérii ovšem primárně vybudoval netradiční komentář samotného Bundyho, který se skrze nahrané pásky retrospektivně vrací ke svým postupům a nechává diváka nahlédnout do myšlení sériového vraha, o jehož myšlenkových pochodech mohl při sledování jiných krimi dokumentů jen střílet od boku a zároveň díky viděným zvěrstvům ani nevěřil, že jejich pachatel vůbec mohl chodit po světě a uvědomovat si vlastní existenci, natož myslet jako člověk. Pokud bude mít divák to štěstí a před puštěním těch 4 dílů o Bundym nebude vědět absolutně nic, pak mu jeho neznalost zajistí neskutečný zážitek z kriminálního případu, ze kterého mrazí ještě dnes. Série je ovšem zajímavá i pro diváky, kteří případ Bundyho znají, jednak díky tradičně precizní práci Netflixu, kdy je filmařská stránka dokumentu opět naprosto špičková, tak hlavně kvůli podrobnosti případu, kterou tato série přináší. 90 %

    • 6.3.2019  14:44
    Zákulisí syrské dynastie (TV seriál) (2018)
    *****

    Vynikající dokument mapující osud jedné blízkovýchodní diktátorské rodiny, která má svojí strukturou blíže spíše k mafii. Na rozdíl od tradičních blízkovýchodních a severoafrických diktátorů, kteří byli karikaturami sebe sama, Asad chodí slušně oblečen a navenek působí až noblesním dojmem, takže ho méně bystří lidé za diktátora ani nepovažují, ačkoliv není nic jiného než despota, válečný zločinec a podporovatel mezinárodního terorismu. Dokument pak přináší velmi osvěžující pohled za tuto umělou PR fasádu Asada a jeho velmi půvabné manželky, kteří se společně na veřejnosti a zvláště před západními kamerami rádi prezentují jako moderní a pokrokoví pacifisté, kterým vždy záleželo na blahu obyčejných Syřanů, když je tedy zrovna nenechali bombardovat plynem nebo nerozkázali armádě střílet do demonstrací. O konflikt v Sýrii se už nějakou dobu zajímám a mohu potvrdit, že tvůrci dokumentu pracují s reálnými fakty a za celou stopáž jsem nezaznamenal jedinou manipulaci divákem ve jménu nějakého názoru, pokud za to tedy nějaká sněhová vločka nebude považovat velmi trefný ironický tón doprovodného komentáře, který občas nepřímo zesměšňuje lživá prohlášení Asada. Zcela jistě se zde v průběhu času objeví komentáře plné vzlykání nad americkou propagandou, které napíší tradiční idioti přesvědčení o své pravdě díky hltání šílených dezinformací a záměrné slepotě vůči reálným informacím z tamního složitého konfliktu a ještě složitější problematiky. Pokud se budete chtít řídit podle názorů a hodnocení těchto nekritických fanatiků, kteří Blízký východ ani nedokážou najít na mapě světa a ve jménu svého obdivu k ruskému carovi pokydají hnojem veškerá fakta, která jim nehrají do karet, dejte na ně. Pokud se ovšem chcete dozvědět relevantní informace o pozadí jednoho bezvýznamného diktátora, na jehož dvorečku se rozehrál významný globální konflikt, dokument mohu plně doporučit a dodat, že při jeho sledování s vámi nikdo manipulovat rozhodně nebude. Dostanete zkrátka výsledek tradičně precizní a profesionální práce National Geographic. Hodnocena televizní verze (89 minut). 90 %

    • 28.2.2019  19:56

    McConaughey opět puntičkářsky a procítěně hraje jak kdyby se ocitl ve filmové verzi Westworld, přitom mu už při letmém pohledu na scénář muselo být jasné, že tohle bude tak kolosálně nefunkční sračka, že i když kolem sebe bude celou dobu obklopen nadprůměrnými herci, stejně bude vypadat jak karikatura sebe sama. Přesně tak taky vypadal a k naprosté dokonalosti chybělo snad už jen jeho alright, alright, alright... Distributor film označuje jako thriller a pokud by tomu odpovídala i skutečnost a jednalo se o jednoduchou komorní záležitost odehrávající se na jedné lodi, na které by manželka apelovala na svého ex, aby zabil jejího současného manžela, byl by to naprosto špičkový návrat do thrillerů 90. let, protože tito tři herci by na to rozhodně měli. Pochopitelně za předpokladu, že scénář a režii by dělal někdo při smyslech, ne Knight. Film je ale až směšně nefungující a nelogické sci-fi, které když se v ději poprvé přihlásí o slovo, divák (nebo alespoň já) propukne v bouřlivý smích, který ho bohužel opustí jakmile se ujistí, že tvůrci to myslí smrtelně vážně. Serenity je přesně na pomezí mezi velice špatným filmem a filmem natolik šíleným, že je nechtěnou komedií. 20 %

    • 26.2.2019  02:34
    Prospektor (2018)
    **

    Jedná se o filmový debut natočený na základech 4 roky starého kraťasu od stejných tvůrců, což je to nejzajímavější, co k tomuto filmu mohu sdělit. Po zhlédnutí této nesmírně napínavé a umně natočené záležitosti s neskutečnou scenáristickou nápaditostí mohu konstatovat snad jen to, že oba tvůrci talentem rozhodně neoplývají. Na celém filmu za něco stojí jen Pascal (divím se, že se současným hypem z Narcos leze do takových projektů s amatéry) a Thatcher, která hraje naivní, leč schopnou puberťačku. Pokud bych si ovšem u sledování nevystačil s úchylným pozorováním jemné pokožky mladé holky a standardně solidním výkonem Pedra, asi bych se podělal nudou. Sci-fi, ve kterém se celou stopáž chodí v trochu víc exoticky vypadajícím českém lese za všudypřítomného polétavého prachu a asi dvakrát se vytěží jakési diamanty z vagínohouby v půdě. Popis nezaujal? Dobrá intuice. Pokud půjdete do lesa sbírat křemenáče, patrně zažijete větší sci-fi thriller než za hodinu a půl s tímto filmem. 40 %

    • 25.2.2019  05:38
    Oscar 2019 (TV pořad) (2019)
    ***

    Díky přírodě za nejlepší film roku, který kupodivu vyhrál nejlepší nominovaný film z minulého roku. Když jsem průběžně šokovaně sledoval, že Bohemian Hypesody může vyhrát Oscary za dvě kategorie ZVUKU díky předvedení karaoke, kdy prakticky celý film běžely jen songy z alb Queenů, kdy s tímto ničím přesto porazil po zvukové stránce dokonalého First Mana a navrch získal ocenění za chaotický STŘIH. Obával jsem se, že ti nesoudní akademici mu snad mrsknou všechno (nakonec "jen" 4 z 5 nominací), aby se zavděčili divákům a zároveň to nandali tomu zlému Netlixu, který tam "nemá co dělat". Malek si pak zlaté dildo skutečně zasloužil, ale přesto bych ho raději viděl v rukou Balea za dokonalé a herecky mnohem náročnější ztvárnění Dicka Cheneyho. Po sporu s Netflixem pak akademici Cuarónovi nadělili celkem zasloužilé Oscárky "druhé" jakosti z pohledu diváka, ale první jakosti z pohledu filmového tvůrce a pro Zelenou knihu si ušetřili hlavní kategorii, kterou zkrátka vyhrát musela, aby nastala určitá objektivní spravedlnost. Co se týče zábavnosti večera, otřesně chyběl tradiční komický moderátor, který by celé předávání stmeloval. Tato letošní skromnější verze sice zkrátila délku o proti předchozím ročníkům (alespoň jsem měl ten pocit), ale nudila jako prase. Pokud člověk nesleduje Oscary poprvé v životě, tříhodinové rozbalování obálek bez jediné komické vložky ho bavit nebude, ať je to sebevětší filmový uchyl. 60 %

    • 17.2.2019  03:42
    Vice (2018)
    ****

    McKay předvedl čistokrevnou satiru, kterou tlačil až na samotné meze určené pro hraný film. Meze sahající přesně do bodu, ve kterém ještě lze brát film zcela vážně a zároveň se slušně pobavit třeba u naprosto geniálního falešného konce a podobných režisérských skopičin. Dick Cheney je zde vyobrazen jako studený, nepřístupný a vypočítavý sociopat jdoucí přes mrtvoly a McKay se ani nesnaží ho jakkoliv polidšťovat a v divákovi vzbuzovat emoční názorové rozkoly na jeho politickou osobnost. Nečiní tak ze zcela zjevných důvodů, film je autorsky názorový a Cheney takový skutečně byl. V rodinné poloze už mu elementární schopnost citů přisuzuje, ačkoliv o jeho chování doma mohl jen střílet od boku, což ostatně sám přiznal v další bizarní scéně. Scéna v titulcích pak zprostředkovaně vysvětluje/obhajuje MacKayův autorský přístup k filmu, kdy zmínění jasných faktů nelze brát za jednostrannou agitaci nebo projev antikonzervatismu. Co se týče politické ideologie filmu. Dnes je v Bílém domě mimino v těle polodementního starce, takže se to retrospektivním pohledem může zdát až neuvěřitelné, ale Bushova administrativa platila za jednu z nejhorších v americké historii a byla po všech směrech naprosto tragická, přičemž kdyby neudělala nic jiného (a že toho sakra udělala), zcela vědomě a cíleně natolik utáhla obojky všem americkým občanům, že volat po objektivitě ve filmu, který mapuje její prokázané oportunistické lži, to je jako vyžadovat přístup "pět minut nacisté, pět minut židé" a divák ať se rozhodne, kdo působil víc sympaticky = měl "pravdu". Na druhou stranu, Bale ironicky poděkoval za hereckou inspiraci Satanovi, takže člověk očekával fakt nekompromisní až nespravedlivě neobjektivní nálož, ale Cheney je zde prostě jen oprávněně kritizován, rozhodně není vyobrazen jako totální arciďábel. Jedinou celkem mírnou a přehnaně kritickou manipulaci jsem zaznamenal v tomto bodu. 75 %

    • 10.2.2019  04:58
    Království zombie (TV seriál) (2019)
    *****

    Zatímco celý západní svět se už devět let utápí v největším hypu televizní historie a nekriticky hltá nefunkční telenovelu s tragickými postavami, kdy se v té lesní parodii na zombie seriál (přesně) 131 epizod vůbec nic nestane. Korejci se s tím neserou a během šesti epizod plných svižného tempa, představí výpravné historicko-politické drama z feudální Koreje, doplněné o zombie horor jak z příručky moderního zobrazení starých hororových prvků. Samotného mě až šokovala schopnost tvůrců tak umně skloubit zdánlivě nesourodé historické drama a akční zombie horor do funkčního celku. To vše ve filmařském hávu vysokorozpočtového západního seriálu (vypadá to vizuálně ještě lépe než nedávný Marco Polo), ovšem vše "Made in Korea" + podpora Netflixu. Ten seriál je zkrátka tak kvalitní, že v něm fungovaly i ty grotesktní postavy, které měly komediálně odlehčovat děj. Jestli se tomuhle neodklepne pokračování, bude to seriálový zločin. 95 %

    • 5.2.2019  04:34

    Film má dva hlavní problémy a oba se jmenují Matthew Heineman. Heineman je ryze dokumentární režisér, který má přirozený talent pro vedení filmu se skutečnými lidmi, kteří mají vypovídající hodnotu sami o sobě a nemusí cokoliv předstírat, natož být správně korigováni od režiséra jako právě herci. Točí navíc styl dokumentů, které nejsou úplně doslovné, ponechává v nich divákovi určitý prostor pro vstřebávání informací a utváření myšlenek, třeba jen se zdánlivě nepodstatnými záběry a scénami. Podobný přístup bohužel zvolil i tady, ale u hraného filmu to zkrátka nefunguje, pokud nejste Spielberg, protože divák nesleduje realitu, která nepotřebuje přikrášlovat, ale umělou inscenaci. Heineman neodhadl, že filmový divák je úplně jiného ražení než divák dokumentární, kterého zná jako vlastní boty a ví jak mu příběh prodat. Zkrátka spoléhal na fakt, že ústřední postava je natolik zajímavá a světoznámá, že sama o sobě odtáhne celý film, i když ji v tom nechá de facto samotnou, protože papírově perfektní scény vůbec nezvládl prodat. Druhým problémem je, že Heineman si z dokumentární tvorby přinesl i faktickou přesnost, takže se snažil natolik přesně vystihnout charakter Marie Colvin, až kontraproduktivně způsobil, že Rosamund Pike působila studeně a nesympaticky, což je problém, když celý film stojí jen na znázornění jejího profesního i soukromého života. Sečteno a podtrženo, zcela zásadně zde chyběl tvůrčí cit na cílového diváka a zjevně i zkušenosti s točením hraných filmů, protože plynulost děje mi přišla každou chvíli jiná, což všeobecně nevadí, ale když se mění po každé druhé scéně, už je to moc. Nic z toho ale z Heinemana nedělá diletanta (Země kartelů nebo Město duchů jsou velmi zdařilé dokumentární filmy), jen nezvládl svůj hraný debut a bohužel pro něj neodboural návyky z jiného žánru. Na jeho místě bych na hrané filmy zapomněl a spíše se soustředil na obor, který umím. Nutno také podotknout, že ani jemu moc nepomohl až překvapivě špatný scénář, který se mohl snadno upravit a přitom sdělit to samé, ale působit díky změně trochu svižněji, uceleněji a především atraktivněji. 60 %

    • 1.2.2019  04:18

    Postapokalyptický rodinný film s přístupností pro děti, ve kterém ryzí dobro bojuje proti ryzímu zlu a neukápne u toho ani kapka krve, ačkoliv akce je ve filmu požehnaně. Scénáristé přišli s celkem originálními nápady, které nechají velmi ojediněle připomenout nedávného Mad Maxe (možná i díky hudbě od Junkie XL), od nějž se ale zásadně liší tím, že tohle je na rozdíl od ultimativních pouštních soubojů s Tatrami až příliš dětské a asi žádný stroj z filmu by v reálném světě nefungoval, takže je to ještě k tomu čistokrevné fantasy - naštěstí bez nadpřirozených schopností postav. Pokud ale má divák rozpoložení nálady na jednoduchý a odsejpající výplach, akceptuje ten umělý svět, přístupnost pro děcka (krom pár flashbacků ve filmu kupodivu žádné nejsou), dokáže přehlédnout určitá klišé a především nerealističnost, pobavit to rozhodně umí. Za rok si na tento film nikdo ani nevzpomene, ale jako instantní zábava k nenáročnému odpoledni to funguje. Rozhodně sympatičtější počin než libovolná bezpohlavní teen dystopie, která si žánr uzurpovala v posledních letech. 68 %

    • 31.1.2019  00:57
    Sound City (2013)
    **

    Celý dokument by se dal shrnout jako nezdravě nostalgický vzlykot a nadávání na digitální dobu, která definitivně pohřbila jedno konkrétní neinovativní studio zamrzlé v čase, jež značnou část své existence živořilo a nenahrát v něm Nirvana jednu desku na začátku devadesátek, skončilo by mnohem dřív i bez nástupu digitálu. Úspěšní hudebníci a producenti napříč žánry zde sentimentálně hodnotí minulost i současnost a já jsem chvíli nevěřil svým uším. Pohrdavě popisovat, že dnes si může hudbu produkovat každý sám na domácím PC, je to kvantita a chybí tomu ta odbornost? Jistě, a to "zdarma" vyprodukované následně znovu téměř zadarmo vypustit a už se kvůli stejné věci nemuset (beznadějně) prodírat skrze striktně uzavřený hudební průmysl ovládaný pár korporátními prasaty, to je vskutku taky tvůrčí apokalypsa, souhlasím. O čem tedy podle zajištěných umělců v dokumentu hudba vlastně je? Aby se mohl každý hudebník vyjádřit a posluchač pak rozhodl o jeho úspěšnosti, nebo o tom, že fosilní analogová technologie z poloviny minulého století v jednom specifickém studiu nahraje lépe bubny díky odrazu zvuku od zaschlých blitek a chcanek na dekády nevyčištěném koberci a proto je všechno digitální na hovno? Můj kámoš si už na základce postavil studio u sebe doma v pokoji, začínal jen s PC a upirátěným Fruity Loopsem. Dnes má vlastní Label s plnohodnotným studiem, produkuje ostatní umělce a sám celou dobu tvoří rap, se kterým vystupuje po celé ČR. Bez digitálu by studio Sound City možná ještě existovalo, ale hudebníci jako on by zaručeně neměli šanci. Co je pro hudbu a tvorbu lepší asi chápe každý, až na pár zapomenutých dinosaurů v dokumentu, kterým digitální doba sebrala monopol a možná i nějaké ty úspěšné comebacky. Pohnutky Grohla jsem ale chápal. 40 %

    • 25.1.2019  05:39

    S téměř 21 000 hodnoceními jsem očekával film hodný 92 %. Dostal jsem dějově zcela průměrný životopisný hype jedné konkrétní kapely, jejichž žijící členové si evidentně tak pečlivě ohlídali nekontroverznost scénáře, že celý film je pouze vykastrovaná oslavná pocta kapele, která chvílemi zavání až pohádkou o Rychlých šípech s kytarami. Tou nekontroverzností rozhodně nenarážím na fakt, že ve filmu se explicitně nezachycuje gay sex, ale na zobrazení postav a jejich počínání. Přesně tohle nemá mít v životopisných filmech místo, jinak to není životopisný film plný pro diváka zajímavých nahlédnutí pod pokličku, pod kterou nikdy neviděl, ale jen nově vyretušovaný propagační plakát k třicet let starému koncertu, zvláště když po faktické stránce je děj zcela mimo a polovina věcí se ve skutečnosti stala úplně jinak nebo jindy. Samotný závěr filmu, ve kterém postavy před CGI stadionem imitují koncert Live AID a Malek hejbe patnáct minut v kuse hubou na playback, z toho jsem hotovej ještě teď. Tleskající stadion, tleskající hospody, tleskající uslzená rodina v obýváku, tleskající manažer, patosu jak po "nečekané" záchraně světa v americkém katastrofickém filmu. Závěr byl definitivním potvrzením, že celý film je nekritická sentimentální vzpomínka pro diváky s tričkem Queen na sobě, kdy ihned po vyslechnutí notoricky ohraných šlágrů ("We Are The Champions" jsem musel přetočit, už ji nemůžu ani slyšet) najedou závěrečné titulky jak kdyby vše skončilo a dalších 6 let se nic nedělo. Varuji tedy diváky nezasažené kultem Queenů, že jestli očekávají audiovizuální porno, které je dle nostalgicky hodnotících uživatelů 8. nejlepším filmem všech dob, budou hodně překvapeni, co nakonec (ne)uvidí. Straight Outta Compton byl rovněž žijícími členy kapely notně vykastrován ve jménu jejich PR, ale o proti BR působí jako upřímná retrospektivní zpověď - lépe natočená zpověď. Až tak je Bohemian Rhapsody držen za koule, rodinnými Mirky Dušíny s manželkami a dětmi, tvořícími společně "rodinu". A pak je tam s nimi ještě jedna excentrická buzna, která dvakrát nasadí gay kostým, vyrazí manažera a dá si pár lajn koksu mimo záběr. Fakt upřímná síla! 50 %

    • 20.1.2019  06:15
    Devadesátky (2018)
    *****

    Po současné ubíjející pásové velkovýrobě nostalgických návratů do 80. let, někdo konečně oprášil devadesátky a přinesl film i pro doposud opomíjenou generaci. Fakt, že tím člověkem bude ve svém režijním/scenáristickém/producentském debutu zrovna Jonah Hill, to bych si asi nikdy nevsadil. Doslovný název je zcela namístě, protože pro kohokoliv jiného než pro cílovou skupinu bude tento film skoro o ničem, do hloubky totiž moc nejde. V polovině devadesátek mi bylo méně než hlavní postavě a vzhledem k tomu, že v době bez internetu nějaký ten rok trvalo než se libovolný trend ze zámoří dostal do postkomunistické ČR, období největší módy v prohánění fošen mě zastihlo už celkem odrostlejšího. Když jsem byl ještě o něco víc odrostlejší (tím myslím poslední ročníky na základce), začalo se chodit chlastat do hip-hop hudebního baru pro mladistvé, kde vám alkoholický barman (který si před otevíračkou nechal pravidelně kouřit ptáka od štětky na stole přímo naproti skleněným dveřím) nalil i když jste vypadali jak z šesté třídy. Hip hop s hippie rovným přístupem byl na vrcholu popularity u mladé generace a díky němu jsem ostatně také narazil na partu starších "týpků", kteří byli v mých naivních očích dospělí cool hrdinové (bylo jim tak 17), kteří mě brali, i když jsem byl o roky mladší než oni. Pro nejistého teenagera hledajícího vzory to bylo neskutečné zadostiučinění, zvláště pokud byl zvyklý, že se jemu a jeho vrstevníkům na chodbě ve škole podkopávaly nohy od o půl roku starších retardů, právě kvůli "rozdílnému" věku. Rodiče by patrně z mých nových idolů, jointů a chlastání na dánský způsob moc odvaření nebyli, ale koho v té době zajímali, já byl v sedmém nebi jako kluk ve filmu. Sečteno a podtrženo, v tom filmu jsem se neustále zpětně viděl, i když v různých obdobích mého dospívání, takže se spokojeným úsměvem retarda a totálně zaplaven nostalgií, neschopen objektivně hodnotit, jsem tomu nasolil plný počet. Film sice má pár náznaků hlubších momentů a témat, ale klouže po povrchu a místo řešení postavy bratra raději přinese ukázkový dobový soundtrack. Primárním účelem snímku je retrospektivní vzpomínání na dospívání v konkrétní části minulosti, tedy podporování zkreslené sentimentální vzpomínky na dobu, ve které bylo "všechno skvělé". 90 %

    • 14.1.2019  01:02

    Doporučuji ignorovat sekci komentářů a vlastně i celkové hodnocení a dokument si bez obav pustit. V celém dokumentu jsem nenašel vůbec nic, co by bylo lživé, či snad divákem manipulující. Dokonce se v něm otevřeně kritizuje americká zahraniční politika a způsob vedení války v Iráku, takže tvůrci ochotně rozdávají na všechny strany, respektive popisují skutečnost tak jak je. Vskutku zábavné, když se sem pak seběhne rusofilní chátra a konspirační idioti, kteří hltají ruskou propagandu a dezinformace z ní vzešlé a zapáleně stranicky žvaní o tendenčnosti, protože si tvůrci dokumentu dovolili tu drzost a řekli pravdu i o jejich miláčkovi Putinovi. 70 % "Winter on Fire" je podle tebe propaganda, jo? Tak si tady laskavě nehraj na objektivního, když lživou a snad tu nejviditelnější (ruskou) propagandu, kterou Kreml odpověděl na ten dokument, ohodnotíš 4 hvězdami a doplníš je žvásty o komplexním pohledu, který ta kremelská propaganda přinesla. Tak už to ale u jednodušších lidí bývá. Zločinec žvaní o pobožnosti s nožem od krve a uříznutou hlavou člověka v ruce, nekritický konzument propagandy cizího státu zase zapálené mluví o tom, že on zná pravdu a všichni kolem jsou obětí propagandy.

    • 12.1.2019  04:38
    Brexit (TV film) (2019)
    *****

    Precizně odměřená záležitost, která přidanou hodnotou i způsobem natočení hraničí až s hraným dokumentem, ačkoliv je to ryzí film. Zastánci brexitu sice pokrývají většinu stopáže, ale ani jedna strana zde není tlačena jako ta správná, takže zaujatý divák nemusí dostávat předem mdloby, pokud tedy je pouze zaujatý a není nekritický fanatik. Velmi těsná většina voličů si odhlasovala stanovisko v rámci nejdebilnějšího možného způsobu, který k tomu lze v demokratickém systému využít (referendum v otázkách složitějších než: "Má se v naší vesnici pokácet ten dub u potravin?"). Jakmile utichly bujaré oslavy rádoby nezávislosti, rázem se zjistilo, že proklamované důvody k danému stanovisku byly o nic opřené lži, samotní podporovatelé daného stanoviska byli obětí manipulace, hry na nejnižší pudy a součástí největšího šmírování soukromí, které si neuměl představit ani Orwell. Hlavní buřiči se vypařili jak pára nad hrncem před náhle se objevnou odpovědností a všichni po hystericky proběhlé kampani s úžasem zjistili fantasticky paradoxní skutečnost, že jednak nemají žádnou vizi jak s výsledkem naložit, výsledek nejvíce ublíží těm, kteří se na něm podepsali, ale především, že by hlasování dopadlo úplně opačně, pokud by hned druhý den mohli hlasovat znovu. Velice hodnotný snímek nejenom pro Brity, protože naprosto totožné postupy v ovlivňování voličů a ochcávání volebních zákonů se dějí po celém světě. Trump ten samý rok téměř identicky vyhrál prezidentský úřad, ačkoliv byl na začátku kampaně jen směšný kašpar pro pobavení bez sebemenší šance přelézt primárky vlastní strany. Cynik sice může pochybovat jak chce, ale pokud na několik milionů klíčových lidí namíříte miliardu cílených reklam díky nelegálnímu šmírování jejich soukromí, světe div se, chytnou se, stejně jako se chytají reklam na vložky nebo fakt kůl balení čipsů k fotbálku. A proč jsem ve většině komentáře nepopisoval ani tak film? Protože Cambridge Analytica působila i v České republice, kde spolupracovala s ruským Lukoilem. Kdo má historicky i v současnosti blízko k Lukoilu a měl v té době před důležitými volbami, to asi zmiňovat nemusím. O to víc bolestivý je pohled na Brexit (film i skutečnost), protože v tom člověk až nepříjemně nachází sám sebe, respektive tuzemské politické kampaně a hysterické společenské nálady, které vyvolávají. 90 % Nejvíce ochcaný nebyl ve výsledku britský volič, ale celé (proevropské) Skotsko, které si těsnou většinou odhlasovalo "zůstat v Británii" ve vlastním referendu o nezávislosti, i díky tomu, že nezávislost by pro něj znamenalo ztrátu členství v EU, o které by muselo znovu žádat samostatně. A o dva roky později je z té EU nedobrovolně vytáhli výhradně Angličané, kteří Skoty dříve úpěnlivě prosili, ať samostatnost nevolí a oni si mohli v Londýně i nadále ve své malé obdobě Unie hrát na to, že Británie je stále Velká.

    • 6.1.2019  05:33
    Survivor: David vs. Goliath (TV pořad) (2018)
    ****

    spoilery: Řada dokonale odpovídající třem hvězdám a Probstovu lepšímu průměru. Čtvrtou hvězdu dávám výhradně za zábavnost různorodých charakterů hráčů. Každý jeden hráč byl tak brutální stereotyp toho, co měl reprezentovat, až to chvílemi hraničilo s psanou karikaturou. Přesto právě tato bizarnost "postav" přinesla prvoplánovou zábavu. Casting se tedy ojediněle povedl a Probst našel asi tak... no ve výsledku vlastně jen 2 nové hráče, které bude moci v budoucnu vytěžovat v deseti různých rádoby All Stars řadách (Christian, Davie, pokud by nevyhrál tak i Nick). Po herní stránce (tu ve dvou větách solidně shrnul Djoker) to opět nijak nenadchlo a vypadnutí i při zahrání tajné imunity považuji za největší fail, který kdy Probst v pravidlech hry předvedl. Osobně mě za celou řadu nepřinutila jediná epizoda k tomu, abych to alespoň elementárně prožíval, místo abych to již tradičně požíval a favorita jsem si tedy za celou řadu nenašel. Snad jen ocenil vítěze jako zasloužilého, rád se po dlouhé době podíval na veterána The Amazing Race a upřímně se bavil vždy, kdy přišla ke slovu Angelina, která oplývá nejlepším ksichtíčkem (to je lichotka), který jsem za deset let v soutěži viděl, ale to je asi vše, čím působila sympaticky. 70 %

<< předchozí 1 2 3 4 8 15 22 29