Benoit

Takový typický animák, který ničím neočaruje, ale ani ničím neurazí. Ideální pro děti každého věku, navíc na to dokáže se zaujetím koukat i dospělý.

Hodnoceni po první sérii - Na hodnocení jsem si dal poměrně dost času, takže se to pokusím udělat se značným odstupem. Před seriálem jsem původní předlohu (s výjimkou pár úvodních povídek) nečetl, což jak jsem později zjistil, může být jistá výhoda a nevýhoda zároveň. Nevýhoda v tom, že zorientovat se v tak namíchaném guláši opravdu není žádná prdel. Výhoda v tom, že jsem nemusel porovnávat jednotlivé scény a hledat v nich zbytečné mouchy. Svým způsobem se mi ale líbí, že je seriál svůj a nedrží se striktně předlohy. Že nabídne i něco jiného, nepředvídaného. Na to ale bude samozřejmě nahlížet každý jinak. Zaklínače jsem si oblíbil během herní adaptace The Witcher 3: Wild Hunt. Tam jsem si Geralta a všechny postavy okolo zamiloval. Tak moc, že jsem vlastně nedokázal po celý seriál skousnout, že všechny postavy vypadají úplně jinak. Neříkám, že špatně, ale zkrátka s tou jejich fasádou z nich člověk cítí něco jiného, než ve hře. Celkově na mě postavy působily i s rozdílným charakterem. To z mého pohledu celému závěrečnému hodnocení asi nejvíc ublížilo. Na druhou stranu, některé díly a scény byly tak úchvatné, že od nich nešlo odtrhnout oči. Mělo to tu správnou zaklínačskou atmosféru, kterou jsem si přál. Chladnokrevnost i krutost. Pár dílů a scén mě zase na druhou stranu vyloženě nudilo a čekala jsem, až prostě přejdou. Kolem a kolem, strašně těžko se mi to hodnotí. V něčem mi dal seriál daleko více, než jsem čekal, v něčem zase daleko méně. Možná kdyby si scénáristi (za mě zbytečně) nehráli tolik s těmi časovými osy, byl bych o kousek spokojenější. Nemohu říct, že to byl propadák, zároveň ale nemohu říct, že to bylo to nejlepší co jsem viděl. Bylo by z mé strany hodně nefér, abych tomu plácnul 3*. Dávám 4*, ale na 5* to zkrátka nestačí. Jestli se vrhnu na druhou sérii, momentálně netuším. Přece jen musím trochu kalkulovat s volným časem a když se do toho pustím, nechci koukat na dvě epizody za měsíc. A taky nevím, jestli mi může seriál dát ještě víc, než mi dal doposud.

POZOR, SPOILER! Na filmech jsem v dětství vyrostl, takže jsem tento seriál přivítal doslova s otevřenou náručí. Hlavně první řada je nášup nostalgie jako prase. Moje dětské srdce zase ožilo, když vidělo své "hrdiny" po letech jako legendy a inspiraci pro mladý tým. Dlouhá léta jsem si myslel, že je tahle parta už jen má dětská historie, ale najednou zase po letech stáli na bruslích. Při pamětníky silný moment, za mě to byl úplný vrchol celého seriálu. Druhá sezona se vydala trochu jiným směrem. To mi ale zase tak příliš nevadilo, protože si myslím, že z historického konceptu už nešlo vyždímat více. Malí hokejisté si v tom mohou najít i kus inspirace, stejně jako kdysi já. Samozřejmě, je třeba trochu vzít v potaz, že je to pořad seriál pro mladší publikum. A že pro některé generace to nemusí tolik fungovat. Jsou tam takové ty kýčovité momenty, které v dospělosti koušete daleko hůř. Mě se to ale stejně líbilo. Je škoda, že třetí sezony se nejspíš už nedočkáme. Kačeři ale budou žít v mém hokejovém srdci navždy.

ONEMANSHOW: The Movie není klasický typ filmu a proto si ani klasické filmové hodnocení nezaslouží. Pro některé je Kazma jen namyšlený ču*ák, ale musíte si uvědomit to, že v dnešním bláznivém a přesyceném světě vším, přišel s něčím, co by nejen že někoho nikdy nenapadlo, ale patrně by na to ani neměl koule. Na film jsme šel s nějakým, byť poměrně nejistým očekáváním. Dostal jsem ale přesně klasickou kazmovinu s filmovým přídavkem. Možná nic víc, ale rozhodně nic míň. A co vlastně čekají od toto diváci, kteří Kazmu odsuzuji od prvopočátku, kdy se stal úspěšnější než oni sami? Proč vůbec na to tito lidi chodí. Nebo v horším případě hodnotí práci, kterou ani neviděli a jejíž výsledek nevidí, protože nechtějí? Ano, jedna věc je, že Kazma dokáže podělat hodně lidí, hlavně ty na gauči v obýváku a hodně lidí mu jeho návnady seženou i s navijákem. Na ONEMANSHOW: The Movie vidím osobně geniální to, že vás donutí přemýšlet, co všechno je pravda a co je jen pouhý scénář. Možná je 80% jedna věc, možná 80% druhá věc. S jistotou to ale říct zkrátka nemůžete. Uznávám, že věřit každému slovu, které ve filmu padne, by bylo velmi naivní. Účel filmu byl ale takový, aby měl přesah do reality a neskončil v kině. Ten byl bezesporu naplněn. Od rekordních návštěv v kině, přes milionovou soutěž, přes kartičky všech diváků v domácnostech, luštění šifry, v některých případech až naprostou posedlost… až po věčně nespokojené kritiky, kteří budou doživotně na Kazmu nadávat, protože svou hlavou zase přechcal všechny okolo. Říct, že je to něco tak geniálního, co už nikdy nikde neuvidím, to bych asi nemohl, neboť naivně nevěřím tomu, že je celý scénář napsán životem. Ale co na tom sejde? Jeden bláznivý snílek si zase podmanil republiku a splnil si další svůj sen. A o plnění snů, o tom přece život je!

Z celkové stopáže bych jen ubral pár písniček, které trochu podle mě brzdily děj. Jinak se na to ale koukalo hezky, čas u toho plynul. Popravdě jsem od toho čekal daleko méně, takže výsledek mě vlastně nakonec příjemně překvapil.

Největší problém je, jakoby film celou dobu přemýšlel, čím chce vlastně být. Chvíli se tváři jako velké drama, o půl hodiny později zase jako střeštěná komedie. Závěr je zase v režii dojáku, což se snaží zachránit to, co v předešlé časové ose příliš nesedělo. Je to zajímavá oddychovka, která jenom občas tlačí na pilu víc, než by bylo nutné. Nemusí to být pro každého vyloženě na škodu, jen bych pro můj vkus některé prvky vynechal, protože hlavní pointa filmu není vůbec špatná. Celkově mě to vlastně bavilo.

Velmi příjemná zábava! Je fakt, že do značné míry u mě hraje roli minulost, protože jsem ta generace, která na této klasické herní akvizici vyrostla. Má to v sobě porádný kus nostalgie, ale také moderního pojetí. Příběhově to není žadná morda, ale všechno od první do poslední minuty funguje. Rozhodně se nedá říct, že se jedná pouze o ryzí zábavu pro děti. Vyzkoušeno u společného sledování s dcerou - ona 3 roky, já 34 let. Dokonale to fungovalo na obě strany.

Už nikdy v žádném hodnocení žádného filmu nebudu tak neobjektivní, jako tady. Premiéru přesně na den k 25. výročí nejslavnějšího vítěztví v dějinách českého sportu jsem si nemohl nechat ujít. Proč? Protože je zasazeno přesně do mého života, když mi bylo 10 let. I já jsem tou dobou běhal s hokejkou po plácku za barákem s představou, že jsem jako Jágr nebo Hašek. I já jsem měl ošoupané betony s molitanu v předsíni, které po dešti odkapávaly na podlahu. Na betonu se zkrátka hrálo za každého počasí, dokud bylo vidět. Vedle byla pohozená a ošoupaná lapačka (kšiltovka), vedle které byl pohozený trikot s nápisem jednoho z nejslavnějších hokejistů. Že to jméno na něm bylo napsáno fixem a zblízka vypadal komicky? Nevadí. Vždyť přesně o to šlo. Takže jsem se díky filmu skutečně dokázal vrátit o 25 let zpátky do doby, která měla zásadní vliv mého vnímání k tomuto sportu. Hodím za hlavu to, že děj tohoto snímku byl naprosto předvídatelný od první do poslední minuty. Hodím za hlavu i to, že jsem od něj čekal možná o malinko víc. Pecka v závěrečném songu od Davida Bowieho (z intra NHL 99) na mě v celé kombinaci zanechala tak brutální nostalgii, že jsem musel polykat, abych neodešel z kina jak rozmazaná dvanáctiletá holka po koncertě Britney Spears. Při odchodu jsem kouknul na plátno a v duchu si řekl „Díky, zlatí hoši!” Pak jsem si na závěr dne střihnul ještě jednou kompletní záznam z památného finále.

Seriál bez velkého očekávání, ale o to příjemnější překvapení. Taková typická letní pohoda, docela se člověk občas i zasměje. Donutil a Liška fantastičtí jako vždy. Vytknul bych především prostřední pasáž, cca tak pět dílů, kdy to převládalo hluchými místy. Začátek byl hezký, svižný. Na třináct téměř hodinových epizod ale nezbylo dostatečné množství nápadů, což je velká škoda a hodně to seriálu ublížilo. Závěr už byl ale opět excelentní a trochu to celé zachránil. Celkově to byla však docela příjemná podívaná.

Takové nádherné vizuání porno hlavně pro děti, ale i dospělé. Koukali jsme na to s tří letou dcerou a oba jsme si to užili. Každá věková kategore si z toho něco vezme. Po filmu máte chuť své dítě doslova umačkat láskou.