MiaMahoney

Hele, Fontríre, neser mě! Jestli si myslíš, že se schováš za pseudonym Ari Aster a nikdo nepozná tvou pomatenou tvorbu, taxes fakt spletl! Tohle zase jednou byl opus magnum, ach jo! Zpočátku to mělo jen hnusné a podivné lidi, ale postupem času se to zvrhlo v do sebe zahleděnou, poloartovou velesračku beze stopy jakéhokoliv smyslu, kterou od odpadu dělí jen pár docela znepokojivých scén. No ztráta času jaxviňa, zhruba na úrovni Antikrista. Určitě v tom ale zdejší osazenstvo bude spatřovat všechny ty metafory a alegorie, které tam bezpochyby byly, ale které prostý divák bez diplomu z filmové teorie a pořádným matrošem v kapse identifikovat a pochopit samozřejmě nemůže. Takže, Fontríre, nebo vlastně Astere či jak Ti teď říkají, s takhle poblitým celuloidem si akorát tak vytři a hlavně pak nezapomeň spláchnout, a to pořádně a raději několikrát.

Naprosto promarněných 80 minut s trapnými (ne)hereckými (ne)výkony, plytkými dialogy, fekálním humorem a přemírou hiphopu a černochů. Wayansové by to měli zabalit, zhoršují se s každým novým filmem a to, co předvedli u Scary Movie už se nikdy nebude opakovat.

Ano, ano a ještě jednou ano! Ano politické, rasové, genderové, sexuální a náboženské nekorektnosti! Je potřeba ji podporovat čím dál víc v dnešní zajebané době, kdy se kdejaká pošahaná minorita dožaduje respektu a prapodivných práv a je schopná to hnát i tak daleko, aby jejich právo na respekt nějaký stejně postižený pičus zakotvil i v zákoně! V době, kdy není možné nazývat věci pravými jmény bez toho, aby se nějaký ubožák neurazil a kdy si můžete pakovat krabici se svým blokem, tužkou, fotkou vypaseného potomstva a napůl uschlou dracénou, podíváte-li se škaredě na kolegu z Eritreje třeba proto, že vás tlačí bota a on je zrovna prostě ve vašem zorném poli, potřebujeme posílit zbytky zdravého rozumu a smyslu pro nekorektní satiru a černočerný humor, trochu otupit přecitlivělé senzory, které se nám snaží současný establishment vyostřit neustálým masírováním a servírováním toho, co ještě ano a co už ne. Tak já říkám rezolutní ne všem samozvaným mravokárcům, bigotním kokotům, environmentáně zapáleným teploušům, lesbickým feministkám a aktivistům za práva přeoperované zeleniny a naopak ješte znovu a důrazněji velké ano podobným počinům. K filmu samotnému snad jen, že konečně vidíme Annu Faris aspoň trochu hrát a SBC chválím za očividný entusiasmus, se kterým se role Dicktátora zhostil.

Evropa, 2040, libovolné město: Přišli před 20 lety na pozvání kancléřky 4. říše, frau Makrelové. Vypadali jako chudáci poznamenaní válkou, a tak jsme jim poskytli pomocnou pařátu. Dostali kapesné větší, než dostává průměrný důchodce po celoživotních dvanáctkách u pásu; zdarma střechu nad hlavou lepší, než sociálně slabé rodiny a jejich práva na kulturní odlišnosti a z toho plynoucí (ne)povinnosti jsme ochotně zakotvili i v zákonech... Jenže ono se to někde celé posralo a my se divíme, kde jsme udělali chybu. Vždyť jsme si tolik let tak pěkně koexistovali! Co na tom, že jsme museli pozměnit naše tradice, kulturu a tolerovat občas nějaký ten útok, když už jsme náhodou měli sklony být až příliš netolerantní - nakonec jsme přece vždycky vše vyřešili ku spokojenosti našich nových, byť sem tam výbušných přátel. Teď se je ale snažíme přestěhovat na vhodnější místo, protože jejich ghetta se rozrůstají neúnosným tempem, vepřové neseženete už dobrých pět let a naše ženy a dívky by opět chtěly začít nosit něco jiného, než jen pytle na odpadky. Bohužel nevíme, co s tím a rozhodně nechceme nucenou relokací nějak ublížit našim přátelům, kteří si tu prostě jen trochu víc zvykli... KURVAFIX, i ty posrané krevety v Districtu 9 se lépe asimilovaly, než výše popsané etnikum!!! Naučily se s lidmi komunikovat, stačil jim jeden vyčleněný plac, kočičí žrádlo, dokonce uměly i na práci sáhnout a rozhodně méně vybuchovaly! Tímto chci oficiálně apelovat na všechny sluníčkáře, pravdoláskaře a uprchlické vítače, aby přepsali ty své podělané bannery z Refugees welcome na Aliens welcome, když už si mermomocí chtějí hrát na samaritány, protože je zde větší šance, že takto aspoň Evropa nepůjde uplně do prdele... District 9 je parádně natočené sci-fi s originálním scénářem (zatímco se v 99% filmů o střetu s mimozemšťany bojuje o nadvládu a přežití, zde dochází k alespoň počáteční pomoci a toleranci, což je nezvyklé a rozhodně příjemné zpestření sci-fi scény). Dokumentární styl filmu taky sedne jak prdel na hrnec, obsazení perfektní (slizký Holanďan byl naprosto dokonale vybrán), celkově téměř nemám, co bych vytkla a jsem ochotna všechny větší či menší prohřešky proti logice odsunout jako marginální. Tedy pardon, chci říct vytěsnit do vlastního distriktu.

Kdo říkal, že z Jižní Emeriky musí vzejít jen sračkoidní teledebility? Tohle argentinské Pulp Fiction o tom, jakým způsobem někdy zafunguje karma; o tom, jak jsme častokrát tlačeni být otupělými oběťmi zdegenerovaného systému; o tom, jaké jsou lidi kurvy prodejné a že temperamentní jihoameričané si pod pojmem "jiskra ve vztahu" představují asi trochu něco jiného, ve mně zanechal naději, že to s tou argentinskou produkcí asi tak zlé ve finále nebude. Jasných 5.

Tak nejen v JůEsEj, ale i u protinožců se staví baráky, do jejichž prostoru mezi dvojitými stěnami by se bez problému vešla celá opera v Sydney, Uluru a nejedna rezervace Aboridžinců i s krokodýlem Dandým! Sice jsem celou první polovinu filmu přemýšlela, jestli mi víc vadí vizuální teror (snad nejodpudivější hlavní hrdinka, hned po všech počinech s Melisou Mekkárty) nebo audioteror (australská angličtina je na poslech horší, než přejíždění kovovými drápy po tabuli či libovolný „mástrpiss“ od Janáčka!), ale celkově jsem se dobře bavila nenáročnou kokotinkou, dobře zahranou, v druhé polovině solidně akční a ulítlou. Příjemné béčko na zpestření šedivého nedělního odpoledne. Přesně 3,5.

Po shlédnutí filmu jsem přemýšlela, co je to hlavní, jež film postrádá, a to jest SMYSL. Smysl, důvod, odpověď na otázku "proč?". (A to nejen "proč" týkající se děje filmu, ale také "proč jsem se na to jen dívala?!" :-)). Film je (údajně) o cestování v čase, tak proč nejde vrátit těch 113 minut, během kterých jsem čekala na pointu (nepřišla), na to, kdy se konečně začne něco víc dít (nestalo se), kdy bude využit vcelku slibný potenciál mysteriózna (nebyl). Vím, že DD má být film o pocitech, ale takových filmů je více a kvalitnějších - hlavně v tom, že nepostrádají onen smysl... Nezbývá mi, než na tento film zapomenout a ohodnotit ho jednou hvězdičkou, a sice za atmosféru a nepřítomný, zvrácený úsměv hlavního hrdiny. Komentáře, se kterými nemohu nesouhlasit: Sankacoffee, Tharkan, Babuca, Pr.del

Takže si to shrňme: nesympatická dcera, nesympatická matka, detektiv s otravným cockney přízvukem, předvídatelné bubání, nelogický děj a násilně napasovaný zvrat, to máme celkem za 1 odřenou hvězdičku díky umístění děje do mé milované Anglie. Jinak si významně klepu na čelo. (Dvakrát).

"Heleeee, pýýýýčo, veděš tu soc...tramvaaaj?" - "No jasněěěě, voleeee, tou pojedeme!" - "No tou asi nepojedeme, ta vepadá, že nezastavuje!" - "No faaaakt, to mě vomeeeej, tu snad musí řídit nějakej šulýýýýn!" - "Heleeee, čum na tooo, ona normálně vykolejila" - Notypýýýýčo, až mi z toho žvejkaaaa zaskočila! A koukeeeej, pořád se řííítííí i převrácenááá, radši se přesuneme, než nás to rozemele a přijdeme do práce dýýýýl!" ... Tak asi takhle by to vypadalo, kdyby se například do filmu o nejznámější pražské dopravní tragédii pustilo studio ČT Ostrava a obsadilo svoje herce, kteří by se snažili napodobit cajzlovštinu. Co z toho vyplývá? Že při vší té vážnosti, kterou téma přináší, špatné obsazení zákonitě způsobí, že film vyzní až parodicky! To se přesně stalo v případě Dukly. Co to, kurva, mělo znamenat s těmi Pražáky?! Issová jede na sílu, z její snahy o přízvuk v kombinaci s příšerným přehráváním praskají ušní bubínky a z očí tečou proudem slzy smíchu; o Langošově představě ostravštiny ani nemluvím! Pár místních herců to sice statečně zachraňuje, ale to fakt nestačí a absolutně nechápu, proč se tvůrci nerozhodli vyhrabat z ďury víc rodáků a dodat tomu tak punc autentičnosti. Takhle se film zmítá na hranici skvělého dramatu a sebeparodie, a to není "fajne" ani trochu. I přes tu nechtěně komickou stránku se ale jedná o velice zdařilé dílo. Holt jednou za čas se z toho ČéTéčka podaří něco qualitního vytěžit (no pun intended).

Andrej pracuje jako estébák a bezskrupulózní oligarcha ve "službách" České Agrorepubliky a pracuje na tom, jak Čechům co nejvíce znepříjemnit podnikání a život vůbec a vymýšlí revoluci ve šmírování drobných živnostníků. Jeho dům je postavený díky nakradeným dotacím ze Spojených států eurofašistických a má symbolizovat, čeho všeho je ta kurva hrabivá schopna v touze po moci. Andrej je pověřován dalšími zlodějinami a nekalostmi, které jsou ovčany této země nadále snášeny a mnohdy dokonce adorovány. Spolu se svojí čerstvou manželkou, ambiciózní zlatokopkou Monikou, se nastěhují právě do výše zmíněného luxusního domu z nesmyslně poskládaných trámů, uprostřed řepkou zdevastované přírody. To, co se nikdy nejevilo jako pohádka pro kohokoliv mimo Andreje samotného, se však pomalu ale jistě mění v noční můru pro zbytek obyvatelstva... Kdyby tohle zfilmovali, byla by to daleko větší a sysluplnější pecka s dobrou výpovědní hodnotou. Místo toho zde máme opus magnum, u kterého ani nevím, kde začít... No, tak třeba tím, že absolutně nechápu, jak se pod takový sračkoid mohl podepsat do té doby solidní scénárista Epstein! Pokud tedy nebyl zbylými dvěma scénáristickými neuměteli donucen pod pohrůžkou tortury (např. konzumace Vodňanského kuřete), neexistuje snad jediný důvod, proč své jméno s něčím tak úděsným spojit! Ale nevadí, když si někdo chce ušít z ostudy kabát, jeho věc. Nyní tedy více k filmu, kterému vévodí nechtěná vtipnost. Čím vážněji má sryler působit, tím více zabředává do žánru kokotmedie, záhy posoudíte sami. Asi ani nemusím poukazovat na žánrová klišé, která jsou u tohoto typu filmu jakousi naprostou nutností. Tak například věděli jste, že čím víc monitorů s náhodným, důležitě se tvářícím, nejlépe zeleným či modrým kódem máte, tím víc jste jakože strašlivý AJŤÁK, HEKR, SAJBREXPRD a tak? Do toho přidejte pár serverových racků nejlépe za zamčenou roletou, všudypřítomné kamery, Dicka, který se tváří, jakože tomu všemu hrozně moc rozumí a máte zaděláno na do-ko-na-lý kyberpsychonapínák! Nenechte se zmást! Dům, onen "důvěrný nepřítel", je naprosto dokonalý! Sice vypadá jako hnusný, funkcionalistický bunkr z tolik kůl pohledového betonu a hyzdí široko daleko celou krajinu, ale zato umí vyrolovat venkovní žaluzie, vybrat hudbu hlasovým pokynem, zapnout mikrovlnku a možná i uvařit amarouny! Zkrátka vrcholný hi-tech, který by vás v roce 2018 nenapadl ani v nejdivočejších sájbrsnech a z čeho by všechny ty Siri, Alexy a Kortány pukaly závistí v obvodech! Celý dům je supertajný projekt, proto o něm hlavní hrdinka vykládá své pičí kamarádce, policajtům i svému sousedovi (takovému nekňubovi ze samoty, který je ale samozřejmě taky ten HEKR). (Ups, spojler, ale stejně se na to nikdo rozumný dívat nebude a lopatám se to bude líbit i tak, takže jebat a jen lehce naznačím, že se dále může nějaké to vyzrazení vyskytovat. Poděkujete mi později za ušetřených 108 minut a bezpočet stále žijících mozkových buněk.) Monika, tedy vlastně Zuzana, si pobyt v domě tak nějak (ne)užívá. První polovinu filmu se tvůrci snaží, aby si divák myslel, že za všemi těmi naprosto "nečekanými" kratochvílemi a sváděním hlavní hrdinky skrz neustále se za ní otáčející kamery a úlisný hlas umělé demence, je nějaký ten HEKR. Třeba právě ten zmíněný soused, možná manželův šéf, možná sám manžel, možná Snowden, E.T. nebo cojávím, tady to klidně může být, kurva, strýček Fido (Fico?)! Druhá polovina nás ujistí v tom, že scénáristé jsou opravdu debilové, protože všechno lidské, z čeho ještě mohla být zápletka alespoň na jednu hvězdičku, naprosto zabili. A tak tu máme deus ex barabizna a spoustu "dokonalých" ajtý vychytávek, které by Maďarům zfleku mohla závidět celá CIA, NSA, DARPA, FBI i Andrejova STB! Kdo tedy celou tu dobu hrdinku nebezpečně svádí a šmíruje? No ovšem, přece ten samostatně myslící dům! On totiž Intel, to je známý prasák! Ten to hezké holce ve vaně udělá raz dva a ještě si ji u toho natočí (s červeným filtrem na kameře, aby byla jakože zvýrazněná ta EROTYČNOST)! No nedivme se, že se panička nasere a rozhodne se tu serverovnu ve sklepě zničit. Tak například rozbije monitor, klávesnici a vytáhne několik harddisků, což obvykle samosebou způsobí zhasnutí všech monitorů a světel v domě, určitě i světel u toho souseda a potažmo vyřadí z provozu ISS, to přece ví každé malé dítě, co absolvovalo mateřskou školku s rozšířenou výukou informatiky. Tady je možné naprosto všechno! I když už je dům odpojen od internetu, zvládne pronásledovat hlavní hrdinku do nemocnice, kde už leží její Dick (asi mu z toho už taky hráblo). Dům nahackuje úplně celé město, jmenovitě: tlampač, billboard, závoru u železničního přejezdu, městské kamery, odstavené tramvaje a přístroje v nemocnici, na něž je Dick napojený. A proč to všechno? Protože měl dům přeci "empatické rozhraní a četl podvědomé tužby hlavní hrdinky, do níž se zamiloval" (jen tak mimochodem do slova a do písmene vykradený díl Simpsonových. A pak, že vykrádá jen DžejKej Rohlíková! Všeci kradnů!). Pochopitelně nám zvídavým, které by kurevsky zajímalo, jak by něco takového bylo technologicky vůbec možné, není podáno žádné vysvětlení. Ani Dickem, ani v potitulkové scéně žádný skutečným, od monitoru opáleným, pizzu pojídajícím, uhrovitým ajtý geekem. Alfréd, jak umělou demenci pojmenovali, údajně "unikl do internetu" a aby bylo možné se ho zbavit, musela by naše ústřední dvojice nejspíš nejprve napsat "google" do Googlu (aby ho zničila nejdříve softwérově) a pak vlézt do Big Benu a rozmlátit krabičku s Hawkingem osobně demagnetizovaným Internetem! Fííííha, prostě zírám! Sofistikovaný kyberthriller zo salaša nejakého superhackerského, maďarského baču, len čo je pravda! Po tomto diele mám sto chutí obesiť seba aj tvorcov na korbáčiku a narvať všetkým, čo sa na filme podieľali (okrem Ondreja Pozděchudého za vkusnú hudbu), Jánošíkov povestný hák do riti!