MiaMahoney

MiaMahoney

Mia Mahoney

Česko

10 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 30.5.2017  20:13

    (Pozor, v komentáři se mohou vyskytnout mláďata brojlera, nicméně neklovou!) ... Já to říkám pořád: nevěřte ničemu s označením "android"! Jako zapřisáhlému jablíčkáři mi nečiní žádnou radost tato nadvláda nedokonalého zmrdstva, ať už v oblasti mobilních telefonů nebo na palubě vesmírné lodi. Když se navíc pustí do křížku verze Lollipop s verzí Marshmallow, které vypadají úplně stejně, jen se liší ve stadiu prohnilosti, začne to skřípat tuplovaně a kouká z toho leda tak pořádný virus, který se vám Vetře do systému, naklade tam pár zárodků a až propukne to peklo, vy si coby uživatel budete nadávat, že jste si přecejen radši nepořídili to nahryznuté ovoce! Vesmírné cestovatele na palubě lodi Covenant potkalo to androidí neštěstí taky. Důvěřovali bez prověřování a na topole podle skal pak zelený robot zaplesal! Dejte tedy na moji radu a do vesmíru se vydávejte zásadně vybaveni ovocem, co vás nenechá ve štychu. Ona taková Siri vám jistě ráda poradí co dělat jak v případě objetí "fejshagrem", tak v boji s vetřelcem. Já bych se toho nebála! ... K filmu samotnému: na můj vkus trochu delší a zbytečně ukecaný rozjezd na úkor akce a další typy a vývojová stádia vetřelců, ve kterých se už po těch všech dílech pomalu začínám ztrácet. Ridley možná krapet senilní, nestíhá sám sebe a asi v něm na stará kolena začíná převažovat latentní homosexuál (protože jak jinak si vysvětlit scénu se dvěma androidy foukajícími si vzájemně na flétničky). Pořád ale vytvořil vcelku solidní sci-fi, byť je škoda, že neopakovatelná, hutná atmosféra původních Vetřelců je samozřejmě již navždy ztracená v časoprostorovém kontinuu. To je ale asi většině z vás jasné a kdo se rozčiluje nad tím, že dostal spíš Promethea než Vetřelce, ať si uvědomí, že se nelze zaseknout v minulosti. Ovšem pokud máte ten android, ani to vlasně vyloučit nedokážu...

    • 30.5.2017  18:20
    Diktátor (2012)
    *****

    Ano, ano a ještě jednou ano! Ano politické, rasové, genderové, sexuální a náboženské nekorektnosti! Je potřeba ji podporovat čím dál víc v dnešní zajebané době, kdy se kdejaká pošahaná minorita dožaduje respektu a prapodivných práv a je schopná to hnát i tak daleko, aby jejich právo na respekt nějaký stejně postižený pičus zakotvil i v zákoně! V době, kdy není možné nazývat věci pravými jmény bez toho, aby se nějaký ubožák neurazil a kdy si můžete pakovat krabici se svým blokem, tužkou, fotkou vypaseného potomstva a napůl uschlou dracénou, podíváte-li se škaredě na kolegu z Eritreje třeba proto, že vás tlačí bota a on je zrovna prostě ve vašem zorném poli, potřebujeme posílit zbytky zdravého rozumu a smyslu pro nekorektní satiru a černočerný humor, trochu otupit přecitlivělé senzory, které se nám snaží současný establishment vyostřit neustálým masírováním a servírováním toho, co ještě ano a co už ne. Tak já říkám rezolutní ne všem samozvaným mravokárcům, bigotním kokotům, environmentáně zapáleným teploušům, lesbickým feministkám a aktivistům za práva přeoperované zeleniny a naopak ješte znovu a důrazněji velké ano podobným počinům. K filmu samotnému snad jen, že konečně vidíme Annu Faris aspoň trochu hrát a SBC chválím za očividný entusiasmus, se kterým se role Dicktátora zhostil.

    • 21.5.2017  21:59
    Contratiempo (2016)
    ****

    Ve světle současných událostí asi nějak takhle: "Jsem úspěšný podnikatel Andrej... vlastně Adrián a nedávno mě obvinili z vraždy. Prosímvás, sú to KECY, NESMYSLE! Žádnou vraždu jsem nespáchal, vraždy nepáchám, žádnou milenku jsem neměl! Policajti proti mně mají ZADÁNÍ a vedou proti mně účelovku a já to odmítám! Můžou mě třeba zabít, ale já se nepřiznám. Ať řekne Kalousek, jestli má milenku a jestli ji zabil! A že máte důkazy, jaké důkazy? To je jasná provokace. Já jsem jen udělal tu chybu, že jsem nečuměl na cestu. Ale tuná mám celú zložku takových, co nečumí na cestu a o tom nepíšete..." Takový Kajínek po španělsku s tím rozdílem, že seňor Doria asi od Vepřové Hlavy milost nedostane. Velmi slušný napínáč!

    • 18.5.2017  23:37
    Proč? 13x proto (TV seriál) (2017)
    *

    No čusík! Jmenuju se Hana Pekařová a jsem zpruzená a svým šestnáctiletým těžkým životem totálně otrávená emerická středoškolačka. Fakt mě jakože nebaví život, takže si to asi brzo hodím. Ještě předtím ale nahraju pár upa hustejch kazet, kde v průběhu 3650 minut budu záměrně ultranezáživně popisovat svá šílená příkoří, abyste jakože pochopili, proč jsem se rozhodla to martyrium ukončit a abyste nudou chcípli taky. V prvé řadě, vůbec nejsem znuděná a nevyrovnaná "drama queen", jak si někdo může myslet a jak někteří dost hnusně naznačujou, jo?! Mám fakt těžkej život, protože střední, to je boj a nic horšího už fakt není. Tak třeba teď nedávno nějakej kluk udělal seznam holek z naší školy, která má jakože nejhezčí třeba pysky (ty na xichtě!!!), oči, kozy... Na mě vyšel zadek. (A já pizda blbá místo abych byla ráda, že se někomu líbí moje prdelka, jsem z toho chytila nefalšovanou emo depku a stalo se to jedním z důvodů, proč jsem to zabalila.) Nebo třeba jak se na mě přilepil stalker a vyfotil mě, jak si užívám lesbickou chvilku s kámoškou. Sice je na tý fotce hovno vidět, ale dostali ji všichni ve škole a teď určitě uhádnou, že jsem na ní já a mohli by si i něco myslet! (A já pizda blbá, místo abych urychleně poslala do hajzlu každého případného samozvaného komentátora a byla mi taková malichernost u prdele, mám opět o důvod víc udělat drobnou chybu při holení!) No, abych teda nebyla za lesbu, tak jsem pozvala na rande jednoho borečka a on přišel do baru pozdě a chtěl mě hned prstit! (A já pizda blbá, místo abych si užila, žejsem se konečně dočkala i jiné ruky než té vlastní, jsem si opět přidělala další čárku na zápěstí.) No a nakonec to nejhorší, ale teď si teda radši fakt sedněte, protože to je průser jak sviňa: napsala jsem vzkaz jednomu borcovi do školního vzkazovníku a on si ho nepřečet!!! (Na to už já, pizda blbá, ani nedokážu nic říct!) No chápete tu trágu? Já ten život fakt nenávidím!... Vážení potenciální diváci, doufám, že pokud vás neodradil už samotný fakt, že se jedná o týnejdžrovské drama ze střední školy, odradí vás aspoň můj komentář. 13 důvodů, proč se na to už nedívám vám tu asi zfleku nevysoustružím, ale tady máte aspoň 5, protože přesně tolik dílů jsem dala, než jsem si řekla "a dost!": 1) zmatené přechody mezi flešbeky a současností, 2) hlavní hrdinové nesympatičtí, že člověka svrbí dlaň, jak by to liskal, 3) neustálé skuhrání Hany Pekařové, která má úplně normální život, ale vytváří si týnejdžrovské pseudoproblémy, je neúnosné, 4) děj neodsýpá a pokud si (když už musíte) pustíte první a poslední díl, určitě o nic nepřjdete, 5) i dospělí se v seriálu chovají jak kreténi. Konklůžn? Ruce pryč! Nechápu zdejší vyhajpované hovnocení, pokud teda všichni nejste jeblí patnáctiletí emo-zmetci s permanentně dořezaným zápěstím a zálibou v emerických kokotinách.

    • 13.5.2017  22:27
    Uteč (2017)
    ****

    Jediná škoda tohohle filmu je, že jsem na něj nešla do kina se svým dlouholetým osobním čističem bot z rovníkové Afriky. Kdybych ho poté vzala ještě na čajíček, bylo by o zábavu postaráno a já bych ho mohla začít posléze zneužívat na vícero domácích prací, které zatím bez použití biče nedává. Nu co... U filmu s názvem Uteč jsem se obávala, že zazní první velkohubé "hey, motofoko", někdo vypálí pár ran z horizontálně držené pistole kdesi hluboko v Bronxu a utíkat budu já od televize. Naštěstí se tak nestalo a já jsem vcelku nadšená z originálního a svěžího počinu. Sice jsem si poprskala obrazovku, když mi bylo naservírováno, jak dle tvůrců funguje hypnóza a zejména uvedení do ní, ale po zbytek filmu jsem se dobře bavila a na závěr byla i vcelku napjatá, tudíž přimhouřím oko a bude to dnes za čisté 4.

    • 12.5.2017  07:06
    3 idiyats (2009)
    ***

    Jelikož jste právě absolvovali téměř tříhodinovou jízdu po Cigánstánu, zkusím to zkrátit alespoň já... Stopáž filmu tedy byla dlouhá, jak cesta od Nové Dylyny k Bengalůzrům a než se, hlavně zpočátku, všichni polopatisticky vykecají, Šakti naroste další ruka a v Bombajském slumu se narodí takový milionek nových cigošů. Nu, nevadí, i když je pravda, že být tento výlet do Indie kratší, asi bych i dala ty 4 hvězdy. Několik povinných pestrobarevných scén s tanečky, kývacími hlavičkami a poletujícím bordelem se taky dá přežít, neb to už je zkrátka u podobných filmů klasické nu(d?)tné zlo. Když si tohle odmyslíte, zůstane vám překvapivě milý a občas vtipný film s komickými postavami, několika silnými momenty a trochou ForystoŽumpovského patosu, který ale ve finále není na škodu. Rozhodně lepší zážitek než z pohovoru v nejmenované indické firmě, kde jde naopak veselost a barvičky stranou a zůstává otrokářský, šedivý a upjatý korporát, kde nesmíte mít flašku s vodou na stole (pravda, nezkoušela jsem tvrdit, že jde o posvátnou vodu z Gangy, třeba by to pak vypadalo jinak) a kde je vám měřen i čas strávený na hajzlu (a ten bude asi kurevsky dlouhý, pokud si k obědu dáte kuře vindalů a zapijete to tou posvátnou vodou). Pokud tedy máte chuť na něco indického, můžete zkusit tenhle film - určitě to bude lepší zážitek, než telefonát do libovolného kólcentra, kde zpravidla končí všichni ti kočovní cigoši, co se z Dežopůr Pradéše vydali dělat curryéru do Evropy. Jakmile se totiž ozve "chelou sér, vot ken áj dufor jů", jste rázem v kalkatské žumpě až po uši!... Dnes to bude pro 3 idioty za stejný počet hvěz. All izz well!

    • 8.5.2017  21:35
    Frekvence (2000)
    ****

    Až někdy najdu na půdě starou vysílačku a bude mi zrovna nad střechou lítat au róra s boreliózou, těším se, jak si promluvím se svým mladším já. Asi to nebude takový drámo o záchraně životů a pátrání po vrahounovi, ale malá Mia se aspoň dozví pár zajímavostí a dostane cenné rady do života. Začneme třeba v první třídě: Mio, Denisa po Tobě sice loudí část svačiny a chová se jak kráva, ale dej jí to posrané jablko a odpářeš si tím devět let šikany. Zadruhé, schov si ten líbesbríf psaný v hodině pod lavicí pořádněji, nebudeš ho pak muset při vyzvání k odevzdání sežrat. Zatřetí, na střední se snaž a tu dvojku z chování v druháku třeba zmákneš už o rok dřív! Začtvrté, němčinu se stejně nenaučíš a na konci třeťáku ji vzdáš, nemusíš tedy vynakládat snahu a jebej na ni hned od začátku. Zapáté, neříkej profesorovi Foxovi "šulin anglickej", umí obstojně česky. Zašesté, po studiích ihned odjeď dělat kariéru do Británie. Ušetříš si spoustu starostí a nervů, když se vrátíš až někdy v roce 2012. Zasedmé, pod uvolněným prknem v obýváku Ti nechávám další prameny z budoucnosti týkající se té prohnilé vatikánské instituce. Až do ní budeš ve své knížce šít, přidej je tam a pořádně jim rozmázni hovno po sutanách! V roce 2014 míň přemýšlej a víc jednej a až potkáš poprvé Violetu a přistrčí Ti pod pazouru Contract, přeškrtej, přepiš rovnou na Termination a podepiš až pak. Ušetříš si slušný základ pro žaludeční vředy a nebudeš muset koukat na androgynního korporobota naprogramovanýho k postupné eliminaci zdravé psychiky všech v okolí kilometru. Zaosmé, až Tě napadne v září roku 2016 myšlenka, že ne všichni menší lidé trpí napoleonským komplexem, tak ji rovnou zažeň. Trpí. ... Tak, to bychom měli a k filmu dodám snad jen, že byl originální a i přes ten emerický závěr fakt povedený. Jasné 4

    • 8.5.2017  14:35

    Pokud zrovna Kalisi necvičí draky, dělá psychovložku někde v Taliánsku. Bohužel jsem na její terapii konstantně zaspávala (nebo to byla hypnoterapie?), jelikož něco tak nezáživného a neodsejpajícího jsem už dlouho nezažila. No prostě nuda k uzoufání, ze které si pamatuju jen sekvence: těžká víčka - psychoKalisi nahání synka po ponurém domě - těžká víčka - synek nepromluvil - ještě těžší víčka - psychoKalisi stále náhání fakana - černočerná tma - parchant stále mlčí - ještě delší černočerná tma - KURVA HLASITÝ ZVUK - hercna v prdeli - psychoKalisi stále nahání synka a ten stále zarputile drží bobříka mlčení... Lidi, tohle mi nedělejte a pokud chcete točit mysteriózní filmy, tak by nejvetším mystériem rozhodně nemělo být, zda se probudím stále ještě v průběhu filmu nebo až po jeho skončení. 1 za jakštakš atmosféru a vcelku solidně hrající Kalisi.

    • 3.5.2017  20:51

    Tuto koncentrovanou urážku divákovy inteligence vzdávám po 15 minutách a jdu se věnovat nějaké bohulibější a smysluplnější činnosti, namátkou mě napadá opisování Bible kralické levačkou, vysvětlování matematické indukce ve škole pro dementy, psaní básní švabachem pozpátku nebo přehazování písku na Sahaře kávovou lžičkou. Máte-li v hlavě tedy aspoň jednu buňku, která vám řídí schopnost utřít si slinu, vyvarujte se téhle hrůzy a pusťte si raději něco jiného. Je přeci tolik krásných filmů, které mají v názvu XXX...

    • 1.5.2017  22:11
    Antikrist (2009)
    odpad!

    Tak jsem opět, po dlouhé době, absolvovala exkurzi do polstrovaného pokoje, který obývá Fon Trír... Hned při prvních záběrech jsem si vzpomněla, s jakým kapitálním kokotem mám tu čest a říkala si, že tento filmový klenot, zajisté hýřící všemožnými metaforami, které takový simplicius simplicissimus jako jsem já, zkrátka nemůže spatřovat, ode mne vyfasuje pouze jedinou hvězdičku, a sice za použití mé oblíbené árie Lascia Ch'io Pianga. Ovšem, mýlila jsem se! Vyfasuje rovných pět! Pět písmen, O-D-P-A-D a nic víc, i kdyby mě přišla přemlouvat sama mluvící liška! Radost ze skladby opadla ještě předtím, než dohrály její poslední tóny, které nahradil akutní záchvat bruxismu z nasrání, že do takové filmové žumpy má ten kretén tu drzost takovou kulantní hudbu nacpat. Budoucím (de)generacím, jež budou číst tento komentář: dejte na má slova, vyhněte se této pičóze obloukem a nevstupujte již nikdy do polstrovaného pokoje s cedulkou Fon Trír.

    • 1.5.2017  17:29
    33 životů (2015)
    **

    Joo, tak při prvotní kontrole, do čeho to tentokrát jdu (vlastně sfárám), jsem pochopitelně zčekla, na jaké xichty se budu těch 120 minut dívat. Bandaska a Santoro? Muy bien, s těmi mě klidně, navzdory mé fobie z Klause (tohohle, tohohle i tohohle), zavřete na pár měsíců do dolu, por favor! Obávám se, že by bylo v šachtě nejen pořádně horko, ale taky značně vlhko a cestu ven bychom si tak nějak prorazili, po těch 69 (dnech, samozřejmě!) o tom žádná!... Mno, tady zase cejtím šílenou snahu Holého Údu vytěžit pár pesos ze skorotragédie... Snad kdyby se režie chytly povolanější a neamerické ruce, nebyla by z toho taková místy fraškoidní skoroslaďárna se všemi klasickými klišé. No me malinterpretes, jsem ráda, že tu partu jihoamerických kopáčů čekal lepší hepyend než zaměstnance Paskova, ale kdyby si, kurva, odpustila režisérka ty pičičandy kolem. Pozor, teď tady několikrát pípne brojler jako upozornění na ta největší klišé. Píp poprvé: několik zdánlivě neřeshitelných technických problémů rozlouskne dobrosrdečný laik, který byl doposud pouhou ministerskou krysou, ovšem stává se záhy instantním odborníkem na horniny, jejich těžbu a záchranné akce. Píp podruhé: Jeden mačo cyp hrdinně vede zoufalou partu, neztrácí víru a všechny postaví do latě (sem tam se mu někdo vzbouří, aby se neřeklo). Píp potřetí: vatou filmu se stávají patetická jakožedramata jednotlivých doňů Mariů, Juanů, Antoniů a jejich Esmerald, Marií a Josefín... jedni čekají rodinu, druzí řeší milostný trojúhelník "horňyk-pyča1-pyča2", další má komplikovaný vztah se svojí sestrou... Ale samozřejmě všichni ve finále naleznou vnitřní klid, lásku, celoživotní compadres a bájné Eldorado a odejdou vstříc zapadajícímu slunci nad Atacamou. 2 hvězdičky za povedený soundtrack. Zdařbůh!

    • 30.4.2017  13:29
    Přátelé (TV seriál) (1994)
    odpad!

    Tenhle seriál, nesmyslně vyhajpovaný a nesympatický jak Anistonka sama, jsem toužila poslat do prdele už dlouho. A tak to nyní konečně dělám. Nic víc k tomu dodávat netřeba, vážení Přátelé.

    • 24.4.2017  19:52
    Kruhy (2017)
    odpad!

    Mia byla toho večera podivně neklidná... A tak se stalo, že začala přemítat nad tím, jaký film si narvat do palice tentokrát. Zvítězily Kruhy. V dobách dávno minulých bývaly kruhy v rámci TV (někde překládáno jako tělesná výchova, v případě Mii tortura vulgaris) vždy slibnou činností, která dávala prostor na chvíli věřit, že nám bude povolena bohulibá zábava, po které naše dětské duše prahly v té každodenní šedi školních dní. Houpání, říkáte si, avšak, milé děti, nenechte se mýlit - my prahli po jiném aktu, a sice oběšení (m)učitele. Ne, nelekejte se, samozřejmě vás teď trochu houpu. Pochopitelně šlo o oběšení šprtů...! Bohužel, v drtivé většině případů byly kruhy spuštěny za účelem trapného namáhání našich těl, navlečených do směšných cvičebních úborů v barvách trikolóry... Fast forward 20 let: Kdyby mi někdo tenkrát řekl, že i to kikotské cvičení bude jednou zábavnější, než čumění na tenhle nehoror, nevěřila bych mu. A šeredně bych se mýlila. Bože, jak já u tý podělaný telky toužila po libovolných cvicích z osnov základoškolské tortury vulgaris, jen aby ta slátanina rychleji ubíhala! Tyhlety Kruhy totiž byly nejen patetickou přehlídkou předvídatelných pičovin (jak já to s těmi aliteracemi furt dělám...?), ale i nemotorným nakrucováním nehereckých nýmandů. 102 minuty sledujete, jak se brácha Fridy Kahlo a jeho přítulkyně nehororově pachtí za jakože strašným tajemstvím recyklované VéHáEsky. No opravdu šíleně napínavé, originální, překvapující a strashi(t)delné! Nejvíce hororová záležitost na tomto filmu je snaha nějakého dementa vyrejžovat z původního vcelku úspěšného filmu po letech opět co nejvíc chechtáků s přeškrtlým e$kem. Kua, když se dívám na horor, čekám, že se budu příjemně bát a ne se kousat nudou do prdele, idioti! Takže jsem sice dokoukala tuhletu smrtící "kazetu", ale vprostřed jsem té svini vlasaté musela sama volat, aby ukončila mé trápení. Když mi sdělila svůj verdikt "sedm dní" a film se záhadně vrátil opět na začátek, nevydržela jsem to a hodila si kruh kolem krku, protože sedmidenní kontinuální sledování téhle slátaniny je něco, co začít skutečně nechci. To radši fakt znovu do těláku...

    • 22.4.2017  23:10

    999 hodnocených filmů. A teď dilema, jak se postavit k tisícému filmu. Nechat si hovnocucem vytáhnout z filmové žumpy nějaký totální odpadfilm nebo k tomu přistoupit zcela obráceně? Mno, nechala jsem si odborně poradit místní (j)elitou a pustila si tuhle konverzační jízdu. Kvalita byla poznat už v prvních minutách - takové téměř "palpfikšní" hlášky nemůžou značit naprostou kravinu... A fuckt, že ne! Líbilo se mi vše - od celkové stylizace (komixové přechody, filtr na kameře, návaznost jednotlivých povídek...) přes hlášky až po vhodně zvolený soundtrack. Povídky z vidlákova, navíc tak pěkně provázané (tenhle styl je moje guilty pleasure, ať už v krimi hávu (Pulp Fiction) nebo v romanticko-komediálním (Love Actually)) bylo příjemné sledovat a nenudila jsem se ani trochu. K tarantinovské dokonalosti tomu však chyběl mistr sám, ale ve finále to zase taková škoda nebyla, neboť egomaniakální stopáž 1258 minut bych asi měla problém dávat. Poněkud jsem se obávala, že si tento film bude na PéeFko tak trochu hrát; o to příjemnější bylo překvapení, že to tak nebylo a tvůrci se vydali po vlastní, originální ose. Jediná, drobná výtka: měla jsem pocit (ze zabarvení, použitých aut a outfitů), že se děj odehrává v nějakých osmdesátkách... A pak najednou borec drží smartfoun a vy si říkáte WTF... Stále je tu ale šance, že budete unešeni touhle jízdou a takové drobnosti si ani nevšimnete.

    • 19.4.2017  20:30
    Fízlárna (TV seriál) (2017)
    odpad!

    Jeeee, hehe! Moravák s hantecem v Praze! Hahahaaaa, rýpání se v hovnu! Huhuhuhahahaaa chacháááá, piča a kurva! No tak přesně na tohle jsem čekala celou dobu, konečně zase kvalitní seriál, u kterýho jsem si okamžitě poprskala monitor tlačenkou! Ježišmarjá, ten Moravák je naprosto úžasnej, jak von tam valí ten hantec do těch cajzlovskejch gum, rozumíš, to je prostě úplně supa! Jako a ten Maryško, jo, von bude určitě děsná svině, je to strašně napínavý, jak von se jako z toho průseru dostane, žejo... A teď hele jak si vůbec nerozumijou, prostě prdel dokonalá, ne! A kdo vymýšlí ty gagy, to musí být fakt hlava, já bych to jakože nedala, takhle vyladěný srandy! Su jako i ráda, že to běží na těch internetech, protože si to můžu pustit kdy chcu a ne, že jako musím přepínat mezi Výměnou manželek nebo Soudkyní Barbarou! Škoda jenom, že tam nehraje třeba Vydra, Paulová nebo ta Brožová, to je krásná ženská, můj starej to řiká furt! Mně by se tam zase líbil Novotnej, nevim vůbec, kam jako zmizel, to byl aspoň poctivej bavič, ten to nešidil, dycky se tak jakože zapotil a to je jasný, to je z toho, jak mu to myslí, to já poznám, protože když u nás s babama v úklidovce taky dělám srandu, tak se potim úplně stejně! Jako akorát se mi nelíbilo, jak si dělají srandu z pana prezidenta. Myslim si, že řikat mu "ovar" je takový dost neslušný, dyť má jenom tři brady, co já bych za to dala! Navíc on neni vůbec blbej, šak furt válí ty... no, ty jeho bontony! Snad ho zase zvolíme, no musíme, protože on má rád ty hospůdky a srandy a přece to je naše kultůra, no né?!

    • 18.4.2017  20:18
    Obr Dobr (2016)
    ***

    Big Fucking Gibberish! Vážně by zkratka BFG měla znamenat právě toto. Nevím, jak vám ostatním, ale ty neustálé rádobyvtipné neologismy z úst Obra Bobra mě začaly vytáčet, sotva ten ušoplesk promluvil. U zrzounků (čti britských dětí) to možná kápne na úrodnou půdu, bohužel u mě to způsobovalo spíše lehké přinasrání a přála jsem si, aby ta malá sympaťanda konečně vzala Oxford English Dictionary a natlačila svému kámošovi do palice aspoň trochu normální britštiny spolu s kapkou RP (za což by se mé uši vůbec nezlobily)... Vizuálně podmanivé dílko, vyladěné efekty, zdařilý casting a umístění do Británie (ani kapka suchého humoru nebyla opomenuta) jsou plusy této pohádky. Bohužel stopáž a celkový byť originální, ale ve finále přece jen dost nudný děj, této Špilbergovině dost škodí. Dle mého, i přes dokonalé zvládnutí efektů v kombinaci hraní/animace je CGI až příliš líbivé, kýčovité a zkrátka až moc dokonalé. Přirovnala bych to k pocitu, když se díváte na kalendář nahých krasavců/krasavic (vyberte si dle vlastní orientace). Na první pohled dobré, slina možná ukápne, ale pak vás ta bezchybnost začne děsit a zjistíte, že na něco takového přece vlastně ani tak koukat nechcete... Podtrženo, sečteno, slabší tři hvězdičky.

    • 16.4.2017  20:21
    Vzpomeň si (2015)
    ****

    Když si takhle ležíte doma s pánskou smrtelnou a cítíte se srovnatelně s obyvateli pičovatelského doomu, řeknete si, že je načase se optimisticky mrknout, jak to vypadá ve vedlejších pokojích, ať víte, jak nadějné máte vyhlídky! Z dvěstědvacetsedmičky se ozývá směsice chrchlání a citací z Talmudu a kdo by to byl řekl, že se tam zároveň peče pičlivě plánovaná pomsta (kua, to je zase jednou aliterace, evidentně mi ještě Němec hlavu vymazávat nezačal!). Sice to již zdaleka není pomsta zatepla, dokonce má již dost dobře nakročeno k rigor mortis, ale dvěma gerontům to zajisté nevadí a rozjíždějí parádní plán s kódovým označením "Kill Rudy". Pomsta nemusí vždy patřit jen žluté hajfě s mečem od Hattori Hanza, klidně může mít podobu staříka nad hrobem s cool tetováním z festivalu v Aušvicu (to byla tenkrát jízda...!). Úctyhovný výkon Christophera Plummera, takhle ještě zvládat točit ve věku, kdy jeden neví, jestli ho neporazí úlek z klapnutí klapky! Váhala jsem do poslední chvíle nad 4 hvězdičkami a plným počtem, ale přece jen to tempo, kdy se pouhých 95 minut zdálo táhlých a nekonečných jako čekání na důchod, bylo fakt drobnou stařeckou skvrnou na celkové kráse. Navíc, věřte mi nebo ne, to překvapivé rozžužlení zase až taková infarktovka nebyla, neboť já to tak nějak celou dobu i očekávala ;). Asi jsem prostě fakt dobrá..., ale dost možná to byl jen poslední inteligentní záchvěv před finálním zaklepáním bačkorama.

    • 15.4.2017  20:09
    Pasažéři (2016)
    ***

    Chcete-li shlédnout největší koncentraci hollywoodských klišé per frame, pusťte si Pasažéry. Předtím se ale raději připoutejte; a sice ne z důvodu, že by to snad měla být jízda vašeho života, jako spíše, že by se vám mohlo stát, že v polovině filmu jaksi ucítíte gravitační škubnutí a půjdete třeba plevelit záhonek nebo tak něco... Kromě zajímavého vizuálu dostanete jen promarněný potenciál a natolik předvídatelný patos, ze budete jen tak sedět a nevzrušeně si dělat čárky (břitvou do předloktí) za každou situaci, pohled, zvrat, pravděpodobnostní nonsens, slovo... které jste zajisté vůbec neočekávali. Přemýšlím tedy, co vlastně ohodnotit kladně, jak obhájit ta tři plazmová, kulovitá, vesmírná tělesa, která jsem se rozhodla filmu udělit... Mno, o hereckých výkonech se tu moc mluvit nedá, byť musím uznat, že většinu filmu se dá aspoň na hlavního hrdinu koukat (tu část, kdy má na tváři hipsterského bobra se zbytky svačiny, se nedá ani to). Jennifer, která by díky svým nedávným uniklým osobním fotkám nejradši ze Země zdrhla zajisté i v reálu, se opět -překvapivě- tváří, jako by musela ty zbytky svačiny z borečkova bobra sama vybírat. (Výzva pro fanoušky této nesympatické nicmocky: pokud někdo najdete film, kde se tahle vaše krasavice, kvůli které se ráno budíte pod stanem, aspoň na milisekundu skutečně usmívá, dejte mi echo. Za odměnu vám nějaké svoje osobní fotky uniknu já.) Za obsazení tedy žádná hvězda zářit nebude. Nicméně za pohledy do kosmíru, to už je jiná! Kuafix, jak já bych si taky takhle skočila se švihadlem kolem pasu vstříc té dechberoucí nádheře...! Jednu hvězdu tedy odtamtud kradu a flákám sem spolu s poděkováním za existenci full HD. Další pak udělím za technické provedení - sice jsou ty vesmírné lodě ve všech současných scifárnách jako přes kopírák (tedy rotující labyrinty o několik ramenech) a bohužel Gigerovu invenci (The Derelict!!!) se již zopakovat asi jen tak nepodaří, ale nevadí, tak nějak to jejich plavidlo lahodilo mému oku po stránce interiéru i exteriéru. Do třetice si mé kladné hodnocení vyslouží ta do očí bijící pocta Kubrickovu Osvícení. Kdo si nevšiml té jasné reference už při první scéně v baru -a to včetně téměř totožného koberce-, ať mi raději nepíše, i kdyby tu usmívající se Lorencovou přece jen našel.

    • 13.4.2017  21:38

    Tak tohle byl skutečně morbidní bizár! V rámci doplňování vzdělání v oblasti klasických filmů z kategorie „jak-to,že-jsem-to-sakra-ještě-neviděla?!“, jala jsem se pustit si Spalovače, o kterém jsem věděla, že má být velice nepříjemný. Vybrala jsem si na to dostatečně depkoidní, šedivý, upršený den, kdy jsem se probudila s pocitem jakési všeobecné marnosti – no dokonalý nápad završit večer tímto filmem, není-liž pravda? Od první chvíle bylo jasné, že po všech stránkách odporně slizkému Hrušínskému dřív nebo později jebne v palici totálně. Ne, že by ty jeho ledově klidné proslovy byly málo jeblé, ale pořád se to (s trochou morfia) dalo snést. Bylo zajímavé pozorovat, jaké faktory k tomu totálnímu jebnutí přispěly – demagogie stejně odpudivého skorokyklopa Augusty, vliv pracovního prostředí (komu by po dvaceti letech kariéry ve společnosti Ashes to Ashes, Inc., nehráblo, žeáno…) a (bohužel) i jakási zvrácená fascinace a posedlost buddhistickým učením o lidském utrpení. No jo, jenže toho utrpení se máme zbavit askezí a meditacemi, což nám pan Spalovač úplně nepochopil a pojal to po svém. No, vynikající a mrazivý herecký výkon, o tom žádná! Co se zpočátku zdálo jako přílišná artovina (zvláště díky rychlým skokům kamery a příliš detailním a prapodivným záběrům), se díkybuddhovi nakonec vcelku uklidnilo a zůstala naopak dokonalá kamera (rybí oko – patrně z onoho zabitého vánočního kapra – bylo použito parádně a dokreslovalo celou bizarnost filmu) a vyladěné přechody. Ano, tempo filmu bylo poněkud pomalé (současná filmová tvorba bohužel už i moji generaci zpitoměla natolik, že požaduje víc akce, méně rozvláčnosti a hororové scény tak nějak hororovější), ale nebyla to žádná vada na kráse a k filmu tohoto typu to tak nějak patřilo. Naopak, upřímně doufám, že se nějaký moderní absolvent základního režisérského kurzu nerozhodne natočit „rymejk“, kdy se posledních 20 minut filmu zvrhne v co nejbrutálnější gore masakr, jen aby to mělo grády pro mladší (de)generace. Jinak Herze moc nemusím, ale tahle klasika se mu povedla na jedničku. A jestli se ještě někde dočtu, že to je nějaký retardovaný jedinec schopen srovnávat s Lynchem, tak mi věřte, že to pro něj neslavně dopadne. I já mám totiž doma železnou tyč, o které vím, že se jednou bude hodit…

    • 11.4.2017  20:54
    Northangerské opatství (TV film) (2007)
    ***

    Poněkud slabší "Austenka"... Nebylo to zlé, ale taky to nebylo nic převratného, pokud bych měla srovnat například s R&C. Jako anglofilka mám slabost pro éru regentství, anglickou krajinu, krásná stavení a samozřejmě britský akcent, ale to je tak vše, tudíž dnes to bude za průměrné 3 hvězdy a to ještě musím trochu přimhouřit své viktoriánské oko...

    • 11.4.2017  20:39
    Spotlight (2015)
    ****

    A priest, a pedophile and a rapist walk into a bar... And that's just the first guy! (Pozor, komentář obsahuje product placement.) No, nebudu to protahovat, vše již bylo řečeno jinými odborníky na černoprdelnickou problematiku a já naprosto souhlasím. Pochvala za odvahu tohle natočit, ale chtělo by to ještě drsněji a hlouběji, ovšem nikoliv do ministrantů, ale do té zk...ažené instituce, která už v současné době dávno měla být postavená mimo zákon a zůstat pouze v učebnicích pod pojmem "omyl lidstva". Pokud toužíte počíst si trochu proticírkevního materiálu, vrhněte se na moji Antiecclesii.

    • 3.4.2017  06:38

    Poslední dobou mám, krucinál, nějaké moc velké štěstí na filmy, které nedokážu ve finále ohodnotit. Ty zatracené půlhvězdy tady chybí jak talent všem těm žužu hvězdičkám v tomto snímku parodovaným. Bohužel tak často musím dát průměrné tři hvězdy, protože křivdit očtyřkovaným filmům považuju za horší prohřešek, než film ponížit na úroveň těch trojkových. Stejně je to i u Popstaru. Tento parodický (ne)dokument o současných boybandech typu One Erection a jedincích jako je Just In Beaver nebo Milej Citrus, ze kterých uchcávají vesměs všechny školou povinné dcérenky a jejich zbuznělí kamarádíčci (not gay!), mě místy bavil hodně a po shlédnutí části s dokonalým songem o Usamovi bin Kládinovi bych mu bývala byla nasázela ty čtyři hvězdy dřív, než by kdokoli stačil říct "terrorize that pussy". Ale pak přijdou i nudnější části, nějaký ten prvoplánový emerický jakožehumor a Amíci většinou nevědí, kdy to utnout. U parodie bych taky uvítala méně seriózní tón, větší vodvaz a klidně i extrémnější, ale ne prvoplánové, vtípky. Celek funguje tak nějak jako horská dráha, pobaví různá camea, hlášky a vyladěné songy a člověk zavzpomíná na dobu, kdy poslouchal čvachtání spolužaček nad Lunetikama. Pobláznění hormonálně splašených posluchaček a posluchačů (not gay!) do různých boybandů se holt nemění, jen ti rybízci mají čím dál míň talentu a naopak působí čím dál víc jako přiteplené slečinky (za nás si aspoň ani jeden kretének z těchto kapel nevytrhával obočí a jediným buziprvkem byla maximálně nenápadná naušnice). A tak si tak říkám, jak asi budu reagovat, až mi jednou dvanáctiletá dcera vymění panenky za plakáty s podobnýma homokapelama a bude se se mnou hádat, že jsou to úpa nejvíc kůl a sexy týpci a já strašně nepřející a staromódní matka, když ji nechci pustit stopem s kámoškou na jejich koncert v Berlíně a přibalit jí ještě pár gramů bylinek a pakl šprcek. V tu chvíli ji zavírám na takových 10 let do sklepa, kde jí bude dělat společnost jen Oldfield, Abba, Škorpíci a Vivaldi, aby kua poznala, co je to kvalitní hudba! A to vám garantuju, že ať už v té době bude "in" libovolnej Beaver, ocitne se jeho jméno po téhle terapii rázem v rodinném slovníku zakázaných slov, někde mezi pojmy katolicismus, politická korektnost, konverze k islámu a Eva a Vašek. 3,5 hvězdy (not gay!).

    • 30.3.2017  15:27

    Vážení, prolnout několik příběhů v čase vánočním se podařilo pouze Richardu Curtisovi v neopakovatelné a po všech stránkách dokonale vyladěné Lásce nebeské. Tohle, co tady předvádí jakási Babinská (btw brňačka, že by tedy starej lotr Babinskej cáknul z okýnka své cely na Špilasu a zchytala to nějaká místní koc?) není ani slabý odvar. Ano, pár světlých momentů se najde, byť vám na jejich součet budou stačit i prsty jedné ruky pracovníka s cirkulárkou, ale na nějaké závratné hodnocení to zdaleka nedostačuje. I když mě těší, že se někdo pověnoval filmu s tematikou "naděje-andělé-různými podivuhodnými způsoby a cestami splněná nejvroucnější přání", zbytek je bohužel vcelku nuda a potenciál by se dal využít o hodně lépe, hlavně kdyby se očesaly pseudoumělecké, hipsterské záběry, které jsou stejně jen klišoidní vatou. Dle zdejších zákulisních informací se frau Babinská údajně zaláskovala už při psaní scénáře, z nesympatického Richarda Krajča udělala hlavního hrdinu, posléze svého osobního mrdinu a on kvůli ní pak opustil rodinu. Hustě se to rýmuje, takže to nemůže být náhoda a zajisté v tom mají prsty i nějací ti ilumináti nebo soudruh Putin!... Obsazením toho stvoření z přišerné kapely Kryštof se podařilo filmu totálně nasadit korunu. Tady snad casting museli pojmout jako soutěž o nejnesympatičtější filmové hrdiny evr, protože jinak si nedovedu vysvětlit dvojici Krajčo-Prachař... A opět, pokud zabrousíte do Zajímavostí, dočtete se, že Ríša, zřejmě v opojení ze svých duchaplných počinů z kapely, prahl po tom, aby se film jmenoval jen "Křídla". Ono by to totiž opravdu znělo jako název nějaké jeho "zdařilé" skladby, která je obvykle natolik smysluplná, že i náhodný generátor slov by mohl v závisti spustit autodestrukci. Vlastně se trochu divím, že pan umělec nelobboval za název "Jsi křídla", neboť toto slůvko se v jeho tvorbě vyskytuje s obsedantní pravidelností. No a tak si říkám, jak těžké musí asi být skládat takové "silně sofistikované" texty písniček pro čtrnáctky pištící pod stejdží. Tady je moje odpověď: Jsi jak šnupnutí z tabatěrky - jak kancléř Mynář bez prověrky/ Jsi chůze v zimě bez ponožky - jsi šišlavý projev Zdeňka Trošky/ Jsi faktura bez data splatnosti - vězeň z Dachau, co jed do sytosti/ Jsi rozmočený knedlík v dřezu - jsi jeptiška utržená ze řetězu/ Jsi jak bratři v triku bez trika - jak péčková minulost Jaro Slávika/ Jsi popel vymetený z kamen - jsi jak ty vycpávky do ramen/ Jsi cigán ve frontě na pracáku - jsi pohodlný, jak sex ve spacáku/ Jsi jak libozvučná nemčina - jak když se čadí z komína/ Jsi člen mensy, co ví kulový - jsi jak nedovařený vepřový/ Jsi ovoce, co je zelenina - jsi jak mauzoleum bez Lenina/ ...tak uplynula čtvrthodina a vznikla tahle hovadina// Vidíte? Jde to, aniž byste museli vypadat jako houmlesák s kikotským vystupováním. Nicméně, zpět k filmům. Byla jsem nařčena jedním citlivějším jedincem, že přes svoji údajnou drsnost snad nemám žádnou duši, postrádám veškerou empatii, lidskost, něžnost a nevím co ještě a uspokojují mne méně intelektuální a citové filmy. Jéjej! Přesně tak to je, nehne s mojí ve skálu proměněnou černou duší vůbec, ale vůbec nic a přesně proto mám v top desítce onu zmíněnou Lásku nebeskou, Amélii z Montmartru a Crash a kapesník dodnes žmoulám u Prázdnin v Římě, Ducha, Starmana a Marleyho. Samozvaným psychologům tedy citlivě a něžně kynu (prostředníčkem) a jdu si okamžitě vylepšit reputaci sledováním desetihodinové kompilace těch nejrozkošnějších štěňátek na YouTube a na fuj fuj těžce maskulinní Trůny už ani nesáhnu, slibuju!!! (Při psaní tohoto komentáře nebyla poškozena ani jedna deska kapely Kryštof.)

    • 24.3.2017  01:02

    Tak copak to tu máme za "Flašku frappe"? Koukám jak blázen a on to není nápoj zteplalý a s opadlou pěnou, ale příjemně chladný a to tak, že se vám dostane pěkně pod kůži. Když jsem poprvé slyšela doporučení, že se mám podívat na Vzkaz v láhvi, bleskla mi hlavou obava, že zase bude Kevin, co tančí s vlky, chrání zfetované pěnice či brázdí postapokalyptické vody na katamaránu, znečišťovat moře nějakou romanťárnou ve flašce, na jejímž dně předtím utápěl žal. Jaké bylo překvapení, když jsem film proklepla a zjistila, že se jedná o dráma a ještě ke všemu dráma točící se okolo mého "oblíbeného" náboženství! Jojo, tak do toho jdu, řekla jsem si a neprohloupila jsem. Z pošuků z tamější sektářské komunity mi bylo blujno pěkně od počátku, střihoruký slizoun únosce byl kapitálním adeptem na poněkud delší ponor do křtitelnice už od první chvíle, co se objevil na scéně a muslimský detektiv byl snad první svého druhu, u kterého jsem byla schopna překousnout, že jej do filmu narvali beztak díky současnému hajpu nazvanému pozitivní diskriminace (rozuměj zaje*aný multikulturalismus). Sice by občas mohl hlavní padouch půjčit své nůžky střihači, ale jinak totálně skvělé, akcí a napětím nabité krimi s dobrými hereckými výkony (zejména Nikolaj Lie Kaas). Takže vystřihávám pro seveřany 4,5 hvězdy.

    • 19.3.2017  22:52

    Navnaděna zdejším vysokým hodnocením, jala jsem si pustit tuto ulítlost. A došla jsem k závěru, že nejvíc hvězdiček padalo nejspíš ze společenské místnosti Jedličkova ústavu... Why Him? je přesně ten typ slaboduché komedie, u které se tak čtyřikrát zahihňáte vcelku povedeným momentům a dál si jen povinně odškrtáváte ze seznamu všechna ta trapně nepravděpodobná klišé. (Může obsahovat mírné spoilery) Přílišné rozebírání dceřina intimního života u večeře? Check! Největší průsery zchytává nepřející tatík? Check! Popkulturní narážky? Check! Záchodový humor? Check! Narážky na ejakulát, přičemž postava zrovna pije drink bílé barvy? Check! Libovolná skulptura v domě, která nakonec nedopadne nejlépe? Check! Nějaké tajemství jedné či druhé strany, které dramaticky vyjde najevo a způsobí rozhádání rodiny? Check! Velké smíření nakonec? Check! ... a tak bych mohla pokračovat pořád pryč. Film silně připomíná všechny ty Pařby ve Vegas, Fotry-lotry apod. Neříkám, že se nepousmějete a na chvíli nevypnete, ale rozhodně nečekejte nějaké sofistikované humory. Ode mě za dnes za dvě.

    • 19.3.2017  19:08

    Dlouho jsem přemýšlela, jaké slovo by vystihlo můj pocit z tohohle filmu. A pak mi to došlo: indie. A jelikož se mi dnes nechce psát tu elaborát, bude to jen bodovité shrnutí toho, co mi během filmu a po něm projelo hlavou (jako dobře mířená nindžovská hvězdice): * zvláštní atmosféra na pomezí nudy a zaujetí * dva podivíni, co mají více štěstí, než rozumu * hlavní hrdinka, vcelku prostá holka "z lidu", žádná katalogová samice, což v dnešní době oceňuju * Hobit se zpočátku do role moc nehodí, pak si člověk zvykne a nakonec ho má i svým způsobem rád * děvče občas leze na nervy svojí přílišnou slušností, naivitou a uťáplostí, přesto je ale vidět, jak to pod povrchem bublá. Holt někdo tu páru vypustit umí, jiný ne... * kántry nepůsobí rušivě a přežila jsem ty táborákové cajdáky i já * černý humor, prezentovaný tak jako mimoděk a nenásilně, je dokonalý! * Trochu rozporuplné dílko, ale za zkouknutí stojí. Zvlášt, pokud se tady taky už úplně necítíte jako doma.

    • 17.3.2017  17:40
    Silnice (1954)
    *

    Já to věděla! Věděla jsem, do jaké s*ačky dobrovolně vstupuju a přesto jsem těch 108 minut dala a na posuvník šáhla až když to utrpení nebralo konce a dosedalo mi na víčka někdy o půl jedný v noci. Tenhle "skvost" jsem viděla před mnoha lety coby divadelní hru v rámci povinné školní návštěvy za účelem kulturního obohacení mládeže. Já tenkrát byla tak obohacená, že jsem dojmy musela vyklopit nejen do mísy ještě v budově divadla, ale hlavně na papír, neb jsme z toho museli záhy vypotit oslavnou slohovou práci. (Dostala jsem, myslím, fajnovou čtyřku, protože profesor byl do tohoto "díla" blázen a odlišný názor hovnotil tudíž zcela objektivně!) No a já si po letech řekla, že risknu tu filmovou verzi, byť mi bylo nad slunce jasné, že jde o nadhodnocenou kravinu, ve které pseudointelektuální pošuci s dýmkou v rypáku, šálou kolem krku, supa módními kšandami a dřevorubeckým -pardon, hipsterským- bobrem na tváři hledají metafory v každém prdu, protože přece Felíny :-O! No, takže výlet do cirkusácké Itálie (k cirkusovému prostředí mám mimochodem silnou averzi, tudíž i tím jsem značně ovlivněna) hodnotím jednou jedinou hvězdičkou za herecký výkon té prostoduché pipky, kterou si teda jakože ten velikán a klasik vybral povedeně (a koukám, že nejen do filmu). Vy ostatní kavárenští povaleči si tady klidně dál hledejte umělecké hovnoty a hlavně nezapomeňte pořádně "hejtovat mejnstrím", protože o tom jsou přece všechny ty intelekty ;)!

    • 16.3.2017  20:57

    "Nobody expects spanish inqusition!" Tím méně, pokud se do středověku propadáte rovnou z Matrixu a nevíte, která bije. Mě prostě vždycky baví, jak ti hlavní hrdinové v případě, že se znovu narodí a jsou hozeni bez vysvětlení do úplně jiné reality, tu skutečnost mají úplně v p... na háku a překvapeni jsou jen tak po žižkovsku (tj. na jedno oko). No ale dobrá, nebudu do toho rejpat... U Asasína jsem měla jednu velkou obavu, a sice, že půjde o hru, která měla zůstat hrou a která je násilně napasovaná na stříbrné plátno. Naštěstí se nic takového nekonalo a naopak to celé fungovalo qualitně a vyspěle. Jediné, co příliš připomínalo gamesu byly momenty typu honička po prádelních šňůrách a zběsilé šplhání po římsách, kdy mi, coby staré pařance, cukalo střídavě v prostředníčku a palci nad wéčkem a mezerníkem. Naprosto jsem si chrochtala nad efekty, to prolínání reality a prožitků z historie v matrixoidní VR herně bylo uchvancancující! I když je celý film vystavěn na použití CGI a reální jsou jen herci, není to vůbec přehnané a na krásně vytvořené lokace se prostě dívá moc dobře. Stejně tak dobře se dívá i na Michaela Fassbendera a konečně i na jinak otravný xicht Marion Cotillard. Ve scénáři sice byly nějaké mezery, ale nic, co by se nedalo přeskočit či podplazit. Bohužel, nakročeno ke čtyřem hvězdám jsem měla tak dvě třetiny filmu, pak se tak nějak zbláznili scénáristi a zčistajasna utnuli parádně rozběhnutou akci, jako by jim snad najednou zamrzla grafika. To je obrovská vada na kráse a musím z původně zamýšleného hodnocení slevit. Korunku tomu nasadil už jen směšný záběr na partičku kapucínů ostentativně a pro efekt stojících na střeše a tvářicích se jak největší megadrsoni evr. Protože ano, po fyzicky náročné vyvražďovačce obvykle míváte kompulzivní touhu vyšplhat si jen tak pro p*del na nejbližší střechu, abyste jakože vypadali fuckt kůl! Are you sure you want to quit to desktop? Y

    • 13.3.2017  20:05

    Rainman se protentokrát vys*al na karty a vrhl se mezi kartely. Co na tom, že si sem tam nějakou odchylku a nelogičnost musí divák dosadit za desetinnou čárku, ve finále na to hodit bobana (chci říct odepsat to), protože to tak nějak funguje a ten asperger ve vás to prostě skousne jak gumovej roubík při šokové terapii. Efleka mám ráda přibližně stejně jako ekzém na zadku a opravdu nechápu všechny ty "on-je-prostě-hroznej-hezounek" slepičky, kterým nevadí, že by na ně 365 dní v roce házel furt ten stejný výraz, který se ani neodvažuju pojmenovávat. Myslím, že by Beník udělal zkrátka nejlépe, kdyby už ty autisty hrál až do konce své neherecké kariéry a nemusel se snažit z toho xichtu vyždímat cokoliv rádoby normálního. Každopádně kladně hodnotím vyváženost děje - ani příliš příběhový, ani příliš akční, prostě tak akorát a bez zbytečného patosu (je to Holý úd, pořád to mohlo skončit šťastným procitnutím z poruchy autistického spektra díky velké a všemohoucí lásce, kdy by slečna účtařka nebyla uchvácena barevně vystříkaným Pollockem, nýbrž monochromaticky střkajícim cockem, žejo...). Nicméně, i když je to bezesporu kvalitní filmový kousek, zdržím se tentokrát oficiálního hodnocení, pač fakt nevím. Čekala jsem, že budu uchvácená víc, a to se nestalo. Patrně mě někteří z místní pětihvězdičkářů vyfuck(tur)ují, ale nemůžu ta čísla šidit. Takže závěr: má dáti 5, ale dala 3 a 3/4.

    • 9.3.2017  01:44
    Svět pod hlavou (TV seriál) (2017)
    ****

    Čest, soudruzi a soudružky! Tak jsem zdejší komentáře prověřila po politické linii a tak nějak bylo asi už vše napsáno. Každopádně i přesto se mi chce vykonstruovat nějaký koment tak, aby to "straně a Šejbům vyhovovalo". Konečně se na české scéně objevil koukatelný seriál s perfektní atmosférou, výbornými hereckými výkony, sympatickou zápletkou a navíc nabitý skvělými retro hláškami. Tvůrcům se podařilo stvořit celek, který zaujme a baví, což je v dnešní době sračkoidních seriálů celkem zázrak. Jak už to u filmů a seriálů tohoto typu bývá, časový paradox má své nedostatky, respektive spíše záhady, ale nijak závažné a rušivé. Pozorné diváky budou bavit občasné drobné "easter eggs" (poznámka pro češtinské hnidopichy: ano, jsme na ČS databázi, ale lepší český ekvivalent mě teď o půl druhé ráno prostě nenapadá, tak ani nezkoušejte otevírat hubu). Závěrečný díl by zasloužil delší stopáž, od určité chvíle byl krapet uspěchaný a s až neuvěřitelně hladkým průběhem dané situace. Kladně hodnotím všechny ty osmdesátkové hudební reference, to je jedna velká nostalgie a hned má čék náladu vybordelit "dvojče", vyštrachat pár kazet a s řetězem z céček kolem krku křepčit po obýváku (jak po minovým poli?)... Opravdu seroš bez příkras, s napětím i humorem, takže uděluji zasloužené čtyři rudé hvězdy a doufám, že podobně kvalitních seriálů uvidíme v té naší naštěstí už ne socialistické vlasti stále více.