Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (236)

plakát

Mrňousci (2006) (seriál) 

Ultimátně do-ko-na-lý počin od šnekožroutů! Zatímco Dyzny jede na vlně rasově vyvážených Popelek a mnohdy kýčovitě jakožepoučných pohádek, věčně stávkující národ pod bílým praporem jede bomby v přírodě. Vlastně kde jinde, když ve městech to mnohdy vypadá jak v centru Kábulu. Dokud berušky nenosí burky, šneci si nepřišívají třetí tykadlo, mravenci nepochodují v průvodu s duhovou vlajkou, slimáci nekamenují slimačky, vosy nenutí nikomu svá žihadla pod pohrůžkou omezení vstupu na kulturní akce a černý hovnivál neřve, že je dyskrymynácyja, že musí makat, je svět ještě v pořádku. Vtipná pecička a toho, kdo přišel na nápad ozvučení jednotlivých tvorů bych klidně pozvala na skleničku Moëta.

plakát

Demolition Man (1993) 

Nebýt toho dokonale vykresleného orwellovského pozadí, byl by to jen další tupý akčňák po americku (tj. střepy skla, nekonečné mlátičky neohrožených svalovců, oheň, výbuchy a honičky). Ale že je tam ten výstražný maják, kudy se rozhodně nevydávat vstříc totalitním zítřkům, hovnotím třemi záhadnými mušličkami z futuristického hajzlu namísto jeho pouhého spláchnutí.

plakát

Zafari (2018) (seriál) odpad!

O dobách, kdy Majka z Gurunu lítala v lyžákách po Štrbském Plese a i o těch pozdějších, kdy z rádia hulákal Jahelka o Veselé revoluci, na 286kách zachraňoval Princ z Persie svou vyvolenou ve 12 strastiplných levelech s posraným Jaffarem na vrcholku a kdy ve Studiu Kamarád ve spolupráci s British Bullshit Channel začínali edukovat nás, Husákovy smrady, v jazyce anglickém, o těch si můžeme asi už definitivně nechat jen zdát. To si takhle náhodně během dne zapnete telku, abyste se mrkli, co do našich dětiček dneska naše báječná a nezávislá Česká televize sype a nestačíte se divit, jaké sračky jsou tam schopni pustit! Slůně má pruhy zebry, koala proporce a barvy pandy, krokodýl srst a hřívu lva a lev naopak peří papouška! A celé se to jmenuje Zafari, ne třeba LSDfari nebo Haluškozoo a je to vrcholem kreativity. Notypyčo, asi už jsem viděla vše a můžu se jít vyblít ostentativně na Kavčí Hory. Pak se divíme, že dnešní děti nemají ponětí, kdo je Arabela, hlavně, že znají kdovíjakého Transformera nebo Hello Shitty. Hnus, velebnosti! Chci okamžitě do čela Rady pro televizní a rozhlasové vysírání, neboť tomuto nevkusnému kurvení dětského vnímání někdo musí udělat přítrž!

plakát

Avatar (2009) 

Vizuální orgie, byť dechberoucí, nezachrání plytkost a prvoplánovost příběhu, který je naprosto předvídatelný už z upoutávky. Tak, jako byl Termix Ryloudyd natočen čistě kvůli efektům, Avatar je natočen kvůli machrování v sídžíáj a ve třidé. Asi jako by vám v posteli skončil katalogový Adonis s vyrýsovanými břišáky plnící veškeré vaše fantazie, ale po skončení té seksuální smršti by jen tupě zíral do stropu, s hýkavým smíchem vám povídal vtipy z Kameňáku a prokládal to adorováním Hrabiše a Zombímana.

plakát

Pohádky pro Emu (2016) 

Taková variace na Kolju. Neurazí, je pěkně předvánočně laděná (červenostužkový plakát, podobný tomu s Láskou nebeskou má zřejmě podprahově evokovat stejné kvality, avšak všichni dobře víme, že té se jen tak nějaký film nevyrovná) a má Ondru, kterému to opět sekne i sedne a od kterého bych si nechala taky vyprávět nějaké ty pohádky, nejlépe samozřejmě po 22. hodině. Verdikt: milé.

plakát

Zemský ráj to napohled (2009) 

No, chtěla jsem tu něco napsat, ale shrnu to jen do “tesat: Cival, Matty”. 👍

plakát

Kundun (1997) 

Kam vkročí komunismus, tam tráva neroste, KUNDy zasrané! A všude je to stejné, od Kuby po Severní Koreu - nesvoboda, bída, zastrašování, likvidace... Takže hrdě a z plných plic: FREE TIBET and LONG LIVE THE DALAI LAMA!

plakát

Vlastníci (2019) 

Jak já se stydím za českou náturu! Průřez tím největším squostem, který se nachází natuty v každém esvéjéčku. Tak třeba u nás je to ve složení tupka ze zbohatlické rodiny, kterou je slyšet pouze v nočních hodinách, když se o ni stará úlovek dovežený z dovolené v Maroku; starý bojkokotista, kterého všichni viděli jen jednou, ale potíže umí dělat i na dálku; introvertní předseda, který předsedou být nechce; podnikatelský pičusek, toho času třicetiletý “všechno-vím-a-všude-jsem-byl” manažerek; mámtovpičista, místo kterého chodí manželka a architekt slibotechna, který nikdy nic nezařídí. No a pak je tu samozřejmě moje maličkost, která když se dá do jednání, aby se teda kurva něco hnulo, tak se setká akorát s přizdisráčským couváním všech vyjmenovaných. Tudíž se na takové společenství patří vysrat z libovolného patra a nechat je, ať si natočí pokračování této výborné sondy do české bytové lopatokultury, vychcanokultury, prospěchokultury a všeobecné zmrdskosti. Vynikající!!!!

plakát

Město podivínů (2018) 

Hmmmm, těžko hovnotit. Skvěle zahraná, originální a občas i napínavá fantasypičovina, nicméně stále pičovina. Takže se tedy zmateně drbu mezi levou a pravou hemisférou, toho času dost rozhádanými a na hodnocení se pro dnešek asi vyseru.