Jinny

Dobrých westernů je v moderní době pomálu, takže zaokrouhlím na čtyři hvězdy. Nových Sedm statečných má přesto řadu problémů. Fuqua se snažil udělat svoji skvadru co nejvíc etnicky pestrou, ale tím často co se postav týče skončil. Jenom tři z nich se dají označit za rozvinuté postavy (Chisolm, Faraday a Robicheaux). Jejich vztah s vesničany není oproti původní verzi zdaleka tak vykreslený a tudíž má naše sedmička slabší motivaci. Co je nejhorší, pro jednoho z nich je motivace osobní a to mě zklamalo o to víc, že je to nejen klišé, ale na původním filmu je právě půvabné to, že naše sedmička za městečko bojuje opravdu jen pro peníze a pak i ze sympatií. V neposlední řadě je v nových Sedmi statečných slabý záporák. Ne že by byl Sarsgaard špatný herec, ale jeho role je zkrátka jenom další bezohledný kapitalista. To Calvera z původní verze byl zajímavější, protože v něm pořád vidíme člověka, jenom zkrátka člověka s jinou motivací (jednou z nich je postarat se o bandu). V čem ovšem nová verze JE lepší originálu, tak to je závěrečná přestřelka, která je jednak delší, skvěle režisérsky zvládnutá a samozřejmě čistě technicky někde jinde. SPOILER Ze sedmičky opět přežijí jenom tři, ale překvapilo mě, že tontokrát jsou dva z nich nejméně rozvinuté a zajímavé postavy.SPOILER

Night Manager má skvělou zápletku, kterou kazí fakt, že postavám jsou vnucovaná rozhodnutí ne na základě logického vývoje, ale opravdu jen proto, že to zápletka přesně takhle vyžaduje. Příkladem budiž chování Roperovy metresy Jed, která dlouhé roky žije ve vztahu, ze kterého se snaží dost zoufale utéct ve stylu týrané manželky (což není), nebo zásadní rozhodnutí hlavní postavy se do celé akce zapojit. Ano, dostanete jakási vysvětlení, ale příliš realistická nejsou. A přitom tohle téma propojení politiky a špinavého byznysu by si realističtější zpracování tolik zasloužilo... Nepřidá tomu ani fakt, že je zbytečně primitivně dál potvrzovaná divácká averze vůči obchodníkovi se zbraněmi Roperovi (je rasista, třeba), čímž tvůrci zbytečně couvají z šedých odstínu postavy do černé. Jako celek je ale tenhle seriál lepší než soubor mých výtek, už díky pomalu budované atmosféře a skvělému Lauriemu, jehož obsazení byl vynikající castingový tah.

Tak především - Kniha džunglí je opravdu rodinný film, ne dětský film, který si dospělí musí v zájmu dětí odsedět. Obyvatelé džunglí jsou technicky zvládnutí perfektní, někteří jsou hroziví, jiní zase roztomilí, ale rozhodně největší potěšení je sledovat pardála Baghíru, medvěda Balú a malého vlčka Greye. Vůbec mi nesedělo, když na dvou místech postavy začnou zpívat, ale to už holt je disneyovská daň.

Mel Gibson si hraje na Liama Neesona v Kalifornii. Ve jménu krve zdobí poctivá filmařina, ke své škodě se ale nedokáže odlišit od ostatních filmu daného žánru. A to mluvíme o žánru, od kterého se příliš originality nečeká.

Mladý Američan Evan má život v háji a hledá nový směr, načež se zaplete s krásnou Italkou... Nebojte, tohle není klasická romance. Spring nás zavede do Říma a Neapole a hlavně do města Polignano a Mare v Apulii, ale vypráví příběh z jiného těsta než Pod toskánským sluncem nebo Itálské námluvy. Film začíná jako typický film o hledání sebe sama. Přijde milostné téma. A pak hororové motivy a tajemství. Spring je co se týče postav citlivě a vlastně realisticky napsaný. Evan je ve špatné životní situaci a vlastně velmi sám a úplně chápete, proč se do Louise zamiloval. A chápete i Louisinu pošahanost, když se odhalí karty. A i když to tak na povrchu nevypadá, není to film o sexu ale skutečně o lásce a o tom, jak zammilovaný člověk v toho druhého věří a co člověk může obětovat kvůli lásce.

Ačkoliv se mi (vlastně krátká) komiksová předloha líbila, nemůžu říct, že bych z téhle doslovné adaptace byla nadšená. Cesta spíchnutí dvou oddělených příběhů nebyla šťastná, protože ten první slouží jenom k představení Barbary/Batgirl a dal divákům víc důvodů její drama v druhé části prožívat. Jinak má ovšem první příběh uzavřený dějový oblouk a závěr. Druhý a delší příběh je až otrocky věrný předloze, jenže není tak úderný a i vizuálně mi přišla předloha zajímavější. Dala bych rozhodně přednost trochu volnější adaptaci, protože prostor na rozvinutí některých postav a témat tu byl a Batgirl mohla být představená i způsobem, který s hlavním příběhem nějak souvisel (nelegální aktivity původních majitelů zábavního parku, třeba?).

Inu, seriálům moc často plný počet hvězd nedávám, tak tady to máte. A to i přes fakt, že i tady některé epizody byli zkrátka výplňkové a odpočinkové. Avatar je zkrátka dost jiný animák pro celou rodinu, i díky faktu, že ačkoliv v něm není nic extra nevhodného pro mladší ročníky, opravdu si ho užijí a pochopí tak desetileté děti. Obsahuje spoustu dospělých témat jako okupace, genocida, odboj, nenávist v rodině a svoje hraje i fakt, že titulního avatara Aanga leckdy zastiňuje vnitřně rozpolcený pubertální princ Zuko. Inspirace anime, východní filozofií a částečně folklórem je osvěžující, ale snad nejvíc musím ocenit fakt, že před akorát tak dlouhým závěrem tvůrci mysleli i na reflexi dosavadní cesty našich hrdinů.

Skvělý námět, provedení... spíš průměrné. Problém vůbec není v přisprosprostlém nekorektním humoru - ten funguje skutečně dobře. Jenže tvůrci jakoby točili stále dokola obměnu několika vtipů - etnické odkazy, vtipy o "zasunutí", brutální masakrování potravin. Film se zkrátka snaží být na hraně, ale po několika rozseknutých rajčatech a párcích vás zkrvavená oční bulva moc nepobaví. A bez větší rozmanitosti je tohle na devadesát minut prostě málo. Co ovšem vystihli tvůrci překvapivě dobře, tak je systém víry.

Příjemná romantická oddechovka s celkem uvěřitelnou hrdinkou. Eilis je mladá, hezká rozumná irská holka, která se za prací vydá do New Yorku. Nejlepší část filmu je právě to, jak dost nesmělá mladá žena prožívá odtržení od rodiny, nezvyk jednat s lidmi, které nikdy předtím neviděla, a stesk po domově. Pak přijde na řadu setkání s mužem, navštěva matky zpět v Irsku a setkání s druhým mužem. Tahle část už je (s podivem u romantického filmu) slabší. Cukrování Eilis s jejím nápadníkem je bez šťávy a konec dává připomenout, že se stále jedná jenom o červenou knihovnu v jiném balení.

Hezká blondýnka versus agresivní žralok... mno, naštěstí je ta blondýnka taky chytrá a schopná, takže palec nahoru. Nejedná se o originální nápad, ale film přesně ví, čím chce být, a nesnáží se zbytečně psychologizovat, kde to není nutné, nebo natahovat stopáž. Film, který je asi nejlepší servírovat ve skupině a s brambůrky a pivem. P.S. Určitě si zamilujete racka, kterého si Nancy napůl ochočí a kterého jsem si pokřtila na Wilsona.