Němi

Obstojný dokument především o Braunové. Možná jen místy zbytečně hledající senzace.

Rok natoceni neni dostatecna omluva pro naivitu snimku, ale dobra, dalo se s tim castecne pocitat. Naprostou bezkrevnost ovsem neomluvi vubec nic.

Pokud film předloží něco jiného, než co se od něj čeka, neznamená to, že je špatný. A druhá Akta X nejsou špatná! Jako krimi thriller rozhodně převyšují šeď průměru (což 56% nenaznačuje). Má to nadnesený příběh? Ano, ale na to člověk jako divák X-Files musí přistoupit! Má to slabší místa? Ano. Nejsou tam ufoni? Ano, a díkybohu za to! Jenže aura kolem Muldera a Scullyové je natolik silná, že neznalý divák očekává bombu, kterou se ani film nesnaží být. Atmosféra zasněžené krajiny a kolem šmejdících vrahů je silná, M+S klasicky skvělí, sem tam nějaké překvapení... Carter věděl co dělá a nesnaží se pokračovat tam, kde to kdysi skončilo. Podpořen vynikající hudbou a pěknou kamerou divákům předložil přesně ta Akta X, která se do roku 2008 hodí.

Ve věku, kdy by režisér měl snad být na vrcholu, se Burton degradoval na křivé stromy a hromadu barviček. O nejhorším výkonu Deppa od... jakživa, nemluvě. Smutný pohled na předčasný konec... Ale Helena Bonham Carter je božská. Opět.

Jedna z těch disneyovek, právem šířící děsivé představy o kýčovitosti a blbosti filmů WD studia. Příběh je pryč, zůstalo jen několik "roztomile" potrhlých zvířátek, které v "rozkošných" písničkách hupkají. Přitom Disney vyprodukoval několik filmů, které se ke klasice řadí právem... no Alenka k nim rozhodně nepatří. Nezajímavá titulní postava, opravdu otravné vedlejší charaktery, nulový příběh (přitom tak úžasná předloha), nechutná roztomilost všeho co se jen na moment objeví... I přes minimální délku bylo třeba hodně přemáhání, abych film vůbec dokoukal.

Muzikalova porno adaptace 'Alenky v risi divu' ze 70.let. Ano, je to presne takove (fascinujici), jak jsem si to predstavoval. A mimochodem, nikdo mi nerekl, ze vedle Bile kralovny existuje i Cerny kral! __ Bez sexu by to urovni naprosto zapadlo vedle muzikaloveho Maleho prince.

Zahodit scénář a postavit film na minimalistických hereckých výkonech, které se poté překryjí sterilní rotoskopií, byť krásnou, byl opravdu geniální nápad...

Raritní začátky studia Pixar. Sloužilo to jako předváděčka toho, co tehdy nové počítače dovedou. A Pixarovští zaujali tím, že jako první se pokusili vytvořit zároveň příběh a ne jen "fyzikálně dobře skákající balónek". I když příběh... spíš děj - panáček Wally se pokouší utéct před obrovskou včelkou. Vše je tvořené jen geometrickými tvary, rozmazanými texturami, ale ten pocit že sledujete moderní legendu stojící za vyjímečným studiem je neopakovatelný.

Podobne jako v Ringu (Světový šampion) si Hitchcock vyzkousel milostny trojuhelnik. A vysledek je o poznani lepsi. Neni to ani tak jeho zasluhou (odvedl standardne vyborny vykon), jako kosatejsiho deje, ktery byl v Ringu prilis primitivni a vadou na krase. Dvoumetroveho krasavce Carl Brissona uz zase opousti zena kvuli vsednimu ctyricatnikovi, drama dodava bratrsky vztah obou "soku", kdy ani jeden neni negativni postava a 2/3 filmu ji neni ani osudova zena, slusne nesnesitelna, Anny Ondráková. Hitchcock film nijak neobdivoval, prakticky mu nedovolil vyraznejsi napad (coz nemuzu vyvratit), ale dejem upozadeny mistr je lepsi, jak rozmachly ve fadnim pribehu. Zasluhou citliveho pribehu a rezie, vyborneho Brissona, radost pohledet.

Snad až céčková vykrádačka Exorcisty, je tenhle L'Anticristo... a snad i pár dalších "666" hororů. I na minimálně jednu "inspiraci" u Rosemary má děťátko jsem narazil. Režisér De Martino ale bez větší invence téměř doslovně kopíroval především geniální dílo Williama Friedkina (úvodní titulky, praskající okolí, poletující desky, plivání zelených zvratků, starý kněz s nástupem u dveří, přetočená hlava, levitace, svěcená voda pálící kůži, atd atd). Že když dva ale dělají totéž, nemusí být výsledek ani zdaleka stejný je především vidět na atmosféře, která na jedné straně je z nejsilnějších hororových počinů, na De Martinově ji sotva postřehnout. Ke štěstí mu zrovna nepohlo ani to, že jednotlivé (jmenované) ukradené prvky pak zpracováním připravil o veškerý respekt a většina je jich nechtěně směšná. Ono nakonec sledovat triky, které v roce '74 už byly par desetiletí zastaralé ničemu nepomůže. Překládání obrazu zvladál lépe třeba Incredible Shrinking Man, "vystřihování" pak i Neviditelný muž z třicátých let. A nejsem hnidopich, nad tímhle prostě nejde přivřít ani jedno oko, to se musí vidět. __ Výsledku je velká škoda. Z filmu je cítit na pár místech Argentova "Italská" atmosféra podobná Ptáku s křišťálovým peřím, Morriconeho hudba také mohla být příslib, ale očividně narychlo sepsaný scénář (rok po Vymítači) bez kouska smyslu, normálního dialogu nebo postavy a režisér bez dobrého vkusu... To je pak slabá náplast těch pár povedených scén.