Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (491)

plakát

Max Payne (2008) 

Jako hrou nezasaženému divákovi mi bylo dopředu naprosto jedno, nakolik se film vzdálil od předlohy, chtěl jsem jen slušný akčňák. Ách jo... Nuda. Příběh, který snad nikdo nemůže myslet ani vážně, protože se recykluje z jednoho krimi seriálu do druhého už desítky let. Žádná, nebo špatná akce. Vykrádání snad všeho úspěšného, co se za poslední léta v žánru akční či komiks natočilo. Přiblblé dialogy. Těžko uvěřitelný Wahlberg... A našlo by se toho víc, jen už nechci s tímhle filmem ztrácet ani minutu navíc, otrávil mě dost i tak. ____ Jen doufám, že ten druhý díl (jak naznačuje potitulková scéna) nikdy nevznikne - Wahlberg by na Maxovi neměl už plýtvat čas. Neskutečně únavný a vyčerpávající film.

plakát

Burn-E: Světlo galaxie (2008) 

Pixar nezklamal. Frustrovaný robůtek si během 8 minut získá stejně pozornosti jako ostatní z celovečeráku WALL-E.

plakát

Kung Fu Panda: Tajemství Pěti postrachů (2008) 

25 minut dlouhý "dovětek" k hlavnímu filmu. Pět jednoduchých, ale sympatických mini-příběhů vyprávěných pandou Po dětem v kung-fu škole představí začátky Furious Five. Jako bonusový film patří k tomu nejlepšímu a za filmem v ničem nezaostává. ____ Mé titulky ZDE

plakát

Dylan Moran: Like, Totally (2006) 

A to já se zase pobavil víc než u Monster. Za vtipy o vesničanech, mé noční můře, budu mít Like, Totally jistě vždycky radši.

plakát

Hory mají oči (2006) 

(Spoilery) Po nudne a prumerne slatanince Noc s nabrousenou britvou jsem konecne z casti pochopil, co na tom Francouzi vsichni maji... porad bych ale rekl "Mezi slepejma...". I s troskou talentu by nebyl problem vycnivat mezi tragedy typu Roth. Co me velmi potesilo, ze klasicke "krale a kralovnu maturitniho plesu" nahradila zajimava rodina, ktera je v mezich hororu az prekvapive zivotna a sikovne predstavena. Ono take prvni dejistvi filmu, ktere se venuje ciste ji, je nejlepsi. "Atomova monstra" jsou sice hnusna, ale mel jsem z nich znacne sterilni pocit, coz treba rozhodne nemuzu rict o temer 30 let starem Slonim muzi. V tehle casti Aja zklamal. Od chvile, co se nastvany tatik odtrhne od dvou teenageru (vynikajici Dan Byrd a nejaka blondyna), nasleduje pulhodinove finale, ktere s umerenou brutalitou (jsem otrly divak) povysuje Hory nad trapne tuctovky typu Texasky masakr. Nejvetsi zasluhu na tom maji kazdopadne postavy, ktere jsou netypicke a dokazi vic nez jen v agonii kopat nohama. Bohuzel se ale ani jednou nestalo, ze by me film vyvedl z miry, nicmene atmosferu ma vybornou a prilepseni v hodnoceni je i za fakt, ze se jedna o jeden z mala soucasnych remaku, ktery nehranici s odpadem.

plakát

Vyvrženci pekla (2005) 

Rob Zombie musel projit po natoceni House of 1000 corpses bud zazracnou promenou, nebo filmovou skolou. Devil's rejects jsou po vsech strankach dotazenejsi a vyspelejsi dilo, ktere zvyraznuje nedostatky predchudce, a prokazuje obrovsky (predevsim vizualni) talent sveho autora. Kde se minule pod snahou o bizarnost ztracela atmosfera, tady napeti valcuje divaka. Psychicky teror, ponizovani, snaha udelat z vas "spoluviniky"... to vse funguje perfektne a zaslouzi se o kategorii 'Horor' vice, jak nezbytne nechutnosti. Pomocnou rukou je Zombiemu konecne i scenar, ktery mu umoznuje stridat filmove styly a vytvaret cosi, jako dramaticky a uceleny pribeh. Chvilku budete sledovat pomale, tisnive sceny, chvilku frenetickou akci, pak roztekanou pasaz, ktera vam da pocitit, jake to je byt v moci silenych vrahu. O pocit sziti tu ale nejde. Opet je v hl.roli zvracena rodinka, coz je snad me jedine moralni minus - nechtelo se mi po cely film prijmout jejich mysleni. Daleko jednodusi sebeprofilovani ale bylo s serifem, ktery by se ovsem s jinym pohledem na vec mohl zaradit do familie Vyvrzencu pekla, coz neni o sobe samem mile zjisteni. Kdyz se navic reziser vzdal vsech onanistickych vizualnich blbustek z prvniho filmu a zustal jen u tech, ktere zcela nenasilne a prirozene (!) dotvareji atmosferu zpusobem, ze dalsi podobny stylotvorny honic Tarantino vypada jak polopaticky amater, vzniklo dilo, ktere ve sve filmove kategorii nema prilis konkurentu, a kteremu predevsim Roth cumi na kudlu z opacne strany vyvrhnutych strev. A zaver hodny Butche Cassidy a Sundance Kida jasne dokazuje, ze Rob Zombie ma talent na splatter jako nikdo jiny.

plakát

Dům tisíce mrtvol (2003) 

Jiny "reziser z lidu" Tarantino sve uhlazene filmy toci jako pocty, Zombie na to jde sympatictejsi cestou a primo pokracuje ve slepejich hororu ze 70. - 80. let. Znamena to mile vyzivani se v neomezenem nasili, kozy, lunaparkovou pokrivenost a barevnost, ale i scenar slouzici vic jako seznam mist k vrazdeni, nez jako pomucku k vypraveni pribehu. Ale co uz, scenar je dnes u vetsiny hororu prezitek brzdici navaznost brutalnich jatek. A tak ho Zombie logicky odstranil. Zcela. Tim vic se polozil do estetiky filmu, ktera jako by vypadla z videa Marilyna Mansona a je opravdu uchvatna. Veskere ty filtry, obracene barvy, pre-/pod-sviceni ve vas vyvolaji znepokojivejsi pocit lepe, nez xkrat videne usekane koncetiny. Ne, ze by se jich Zombie vzdal, jen vam budou docela ukradene, stejne jako ctyrka cestovatelu, ktera si svou zastavku na ceste nevybrala nejlepe. Reziser presunul pozornost na zvracenou rodinku, ktera je stejne bizarni a stylizovana, jako hlavni atrakce Domu hruzy v zabavnim parku. Je sice zabavne je sledovat, bat se ale u filmu ani chvilku nebudete, coz je u hororu velke minus. Nic to ovsem nemeni na tom, ze je Rob Zombie zrucny reziser, ktery presne vedel co toci. Daleko zabavnejsi nez se ale pokouset vzit do sympaticky nadsazeneho filmu, je premysleni o tom, co se mu vlastne rodi v hlave a jestli by se to nemelo odborne prozkoumat.

plakát

House (2008) 

Prvních dvacet minut jako by vypadlo z přehrávání a stylizace hororů z 40. - 50. let. Pak se sice opět ukáže, kolikátý že to máme rok, ale veškerý děj se smrskne na "jdi a stane se /uvidíš něco ošklivého". To je místy zábavné (občas i velmi), ale na 100 minut stopáže to nevydrží bavit a tak po další půlhoďce i nudí. Jakýkoliv pozitivní dojem pak zabíjí otřepaný a natahovaný konec. Pokud bych měl byť chvilku přemýšlet nad tím, co se House snažil nešikovně vyprávět, bylo by hodnocení ještě nižší, takhle se spokojím s vizualní podívanou, která svojí vyfiltrovaností na zeleno-červenou je nejlepší částí filmu a status "fajn podívaná na jeden večer a víckrát už ne" vklidu pro film ukope. Vše ostatní - od hl.herců, scénáře, až po trapně odfláknutý výkon Michaela Madsena si moc pozornosti nezaslouží.

plakát

Mrtvý vesmír (2008) 

Neuvěřitelně brutální, průměrně animovaný plagiát všeho, co se kdy natočilo o vetřelcích likvidujících posádku vesmírných lodí + pár dalších filmů (Resident evil). Přesto (proto?) i zábavné, na několika místech dokonce velmi zábavné a napínavé. Atmosféra temné lodi je také využita dobře a na pohodě určitě nepřidá. Animované násilí je po celou stopáž intenzivnější, než ve filmech opěvovaných béčkařů z Francie, kteří Pattonovi nesahají ani po laserovou pilu, ke konci vás možná už krapet otupí, pořád je ale na co se koukat. Hra mi nic neříká, nevím jestli bych se pak lépe orientoval v příběhu, asi ano, protože mi chvílema přišlo, že sleduji "druhý díl". Moc to ale nevadí, protože film jde jasnou, přímou cestou až do finále a tak jde jen o 70 min dlouhou "road movie" party lidí, která si prosekává cestu skrze působivá monstra. Kdyby se postavy od sebe odlišovaly i jinak než vzhledem a tvůrci nekonečnou řežbu více prokládali napínavými pasážemi (z toho málo se dá poznat, že umějí), mohl vzniknout víc jak podařený krvák na jeden fajn brutální večer.

plakát

Expres hrůzy (1972) 

Na vynikajici atmosfere stale temneho a sevreneho vlaku znacne ubira nekolik stupidnich momentu. Dialogy jdou od dokonalosti az k trapnosti, ale co uz, kdyz si musite protrpet scenu, kdy doktor z krve vytazene z oka pod mikroskopem presne pozna, co mrtvy naposledy videl (doslovny zaber na oblicej vyrysovany v krvi!). Podobne momenty mi film srazily az k prumeru, ovsem to kolem - dokonce vcetne znudeneho Cushinga - je vynikajici. ___Mimochodem DVD vydane spol.Ritka Video ma obraz i zvuk na hranici dnesnich prvnich CAMu, paradoxne to ale jeste pridava na "autenticite" zacatku 20.stoleti.